V Česku je příliš porodů císařským řezem, někde až čtyřicet procent

V Česku se rodí příliš dětí císařským řezem. Dokazuje to analýza, z níž je patrné, že v některých porodnicích přichází na svět „císařem“ až 40 procent novorozeňat. Porodníci se k zákroku uchylují i v případech, kdy to není nezbytné. Například když má žena z normálního porodu strach.

Zprávu vydala Mladá fronta DNES, autorkou je Lenka Petrášová.

Světová zdravotnická organizace považuje za běžné, když má porodnice patnáct procent porodů císařem a zbytek dětí se narodí normálně. Ze sedmnácti největších porodnic v Česku toho čísla nedosahuje ani jediná. Všechny hranici překračují – většina více než dvojnásobně.

Vyplývá to z analýzy dat, jež porodnice vykazují k proplácení péče a kterou zpracovala Platforma zdravotních pojištěnců.

Čísla potvrzují to, o čem se doposud jen spekulovalo. Že v přístupu k rodičkám existují mezi porodnicemi propastné rozdíly. Z dat například vyplývá, že zatímco ve vyškovské porodnici rodí císařem méně než deset procent žen, ve srovnatelné neratovické porodnici jich rodí operativně 40 procent.

„A rozdíly jsou i mezi specializovanými centry, která mají portfolio rizikových pacientek stejné – liší se procentem operativních porodů až dvojnásobně,“ píše v analýze její autorka, biostatistička Markéta Pavlíková.

To je případ například Fakultní nemocnice v Brně s dvaceti procenty císařských řezů oproti Ústavu pro matku a dítě v Podolí s více než 40 procenty.

Císařský řez by se měl provádět pouze z medicínské příčiny. Porodníci přitom považují za vážný medicínský důvod k porodu císařem i psychiku ženy. Tedy když má žena z normálního porodu strach.

S domácími porody se obrátíme k velkému senátu Evropského soudu

Stížnost dvou rodiček na český stát, který jim neumožnil rodit doma s péčí asistentky, dnes Evropský soud pro lidská práva zamítnul. Podle něj mu v této věci nepřísluší hodnotit legislativu jednotlivých zemí, která je navíc v rámci Evropy nejednotná. Ve věcném odůvodnění dal ale stěžovatelkám v mnohém za pravdu a ty se proto rozhodly využít poslední možnost – obrátit se na velký senát soudu.

Podle soudu v Evropě neexistuje jednotný názor na domácí porody a systém péče o novorozence – argumentoval tím, že domácí porody jsou zakotveny v legislativě jen poloviny evropských zemí. „Zapomněl ale na Dánsko a Norsko. A když vezmeme v potaz i Slovinsko a Estonsko, kde se legislativa právě vytváří a Španělsko s Finskem, které domácí porody tolerují, je pohled na mapu Evropy velmi výmluvný. Domácí porody jsou mimo zákon jen v zemích bývalého východního bloku, říká biostatistička Markéta Pavlíková.

Po věcné stránce dává naopak rozsudek za pravdu oběma ženám. Podmínky pro svobodnou volbu rodiček jsou stávajícím stavem narušovány. Soud také uznal, že porod mimo porodnice je co do rizik srovnatelný s porodem v porodnici, pokud se jedná o nízkorizikovou rodičku, které asistuje kvalifikovaná porodní asistentka a je státem zajištěna návazná péče,“ řekl advokát Richard Hořejší.

Podle soudu by měl stát neustále zohledňovat vývoj vědeckých poznatků a práva. Doporučení britské státní instituce NICE z počátku letošního prosince konstatuje, že až pro 45 procnet žen a jejich dětí je prospěšnější rodit mimo zdravotnická zařízení. „Ze statistik i studií jasně vyplývá, že ženy i děti v péči porodních asistentek mají nejméně zdravotních následků: poranění, operativních porodů, nástřihů hráze. Ty jsou při běžné nemocniční péči mnohem četnější,“ říká Pavlíková.

S nesouhlasným stanoviskem k rozsudku vystoupil belgický soudce Lemmens, podle něhož není otázka porodů doma pojímána jako odborná, ale jde o boj o moc, při kterém čeští lékaři neváhají používat nátlakové metody. „Povšiml si, že i pracovní skupina k porodnictví při Ministerstvu zdravotnictví byla „vyčištěna“ od jiných než lékařských názorů,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Liga lidských práv se věnuje právům rodiček na webu www.ferovanemocnice.cz, kde bude nadále ženy informovat o dalším postupu a o tom, jak přispět ke změně a jak se domáhat svých práv.

 

mapa_evropy

Legenda:

státy modře – porod doma je za určitých podmínek výslovně povolen
státy světlemodře – legislativu povolující porod doma právě připravují
státy zeleně – porody doma tolerují, ale právně neupravují
Zdroj: Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Dubská a Krejzová proti ČR (oddíl 4, bod 60 a 61) a zpráva European Perinatal Health Report 2010 organizace Europeristat.

Bližší informace poskytnou:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zcandigliota@llp.cz

David Zahumenský, advokát spolupracující s Ligou, e-mail: advokat@davidzahumensky.cz

Adéla Hořejší, advokátka, tel. 776 696 656, e-mail: adela.horejsi@horejsilegal.cz

Richard Hořejší, advokát, tel. 724 919 279, e-mail: richard.horejsi@wilsonscee.com

Markéta Pavlíková, tel. 603 795 125, e-mail: pavlikova@biostatisticka.cz, web: www.biostatisticka.cz

Další informace:

Popis případu jedné z žen naleznete zde: https://llp.cz/pripady/pravo-zeny-na-asistovany-domaci-porod-resi-soud-ve-strasburku/

Článek biostatističky Markéty Pavlíkové k problematickým postupům v českém porodnictví včetně problematiky poporodní hospitalizace a ambulantního porodu naleznete zde.

Překlad stěžejních částí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva k oběma případům naleznete zde (za přeložení děkujeme Tereze Foukalové a Petře Ali Dolákové).

Dvě zprávy k výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva

Podali jsme alternativní zprávu k Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva. Tento Výbor bude na přelomu dubna a května projednávat druhou pravidelnou zprávu České republiky o naplňování Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Výstupem pak budou doporučení Výboru České republice.

My jsme se v alternativní zprávě soustředili především na práva dětí mladších 15 let v trestním řízení a zdravotnictví (očkování, domácí porody a přetíženost lékařů ve veřejných nemocnicích).

Výbor vyzýváme, aby konstatoval, že součástí práva dětí na zvláštní ochranu je i právo podezřelých dětí na trestní řízení (přizpůsobené věku dítěte). Tedy především takové řízení, v němž každé podezření nutně nemusí být řešeno před soudem (což se u nás v současnosti děje u dětí mladších 15 let). A řízení, v němž jsou dětem poskytnuty dostatečné záruky před špatným zacházením (například ze strany orgánů činných v trestním řízení), zejména pak povinně zajišťovaná právní pomoc.

Společně s organizacemi ERRC a MDAC jsme stejnému výboru zaslali ještě další zprávu, v níž jsme mimo jiné kritizovali neschopnost státu zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny děti.