Pošlete nám svůj příběh a změňte praxi v léčebnách

„Monitorování dodržování práv v psychiatrických nemocnicích je dostatečné“ zaznělo 14. června 2016 na jednání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany z úst zástupce Ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k počtu nespokojených pacientů, kteří se na nás obracejí, s tím nemůžeme souhlasit. Pomozte nám přesvědčit vládu, že důkladné a pravidelné monitorování psychiatrických zařízení je nezbytné. Napište nám svůj příběh!

Častými problémy, se kterými se na nás pacienti obracejí, jsou například:

  • nepřiměřené používání omezovacích prostředků, nebo jejich používání jako trest
  • používání zákazu vycházek jako trest
  • špatná hygiena a nedostatek soukromí
  • nemožnost pacientů podílet se na své léčbě
  • násilí ze strany personálu, nebo sexuální obtěžování

Pošlete nám do 30. června 2016 svůj příběh na email: z-lecebny@llp.cz

  • popište co možná nejpodrobněji, co se vám stalo za zdí psychiatrické nemocnice
  • jak jste problém řešili, na koho jste se obrátili a jaká byla reakce tohoto orgánu
  • dejte nám vědět, zda si přejete zůstat v anonymitě

Vaše příběhy připojíme k našemu návrhu na zavedení účinného monitorovacího mechanismu v psychiatrických zařízeních, který plánujeme zaslat zástupcům ministerstva zdravotnictvív červenci.

Přečtěte si naši závěrečnou zprávu z monitorování psychiatrických zařízení z roku 2013.

Dětem v Česku stále chybí účinný monitorovací a stížnostní mechanismus

Česká republika nenaplňuje ani po 24 letech od ratifikace Úmluvy o právech dítěte povinnost zajistit účinný stížnostní mechanismus dostupný dětem. Nejpalčivější je situace u dětí umístěných v ústavních zařízeních. Současné mechanismy jsou podle Ligy lidských práv a dalších nevládních organizací nastaveny nevhodně, a nejsou proto dětmi využívány. Právní postavení a ochrana dětí v ústavní péči je podle nich třeba posílit, například zřízením instituce dětského ombudsmana.

Liga lidských práv uspořádala v pátek 24. dubna v Praze kulatý stůl, jehož cílem bylo v kontextu obnovené debaty o zřízení úřadu dětského ombudsmana definovat principy, na kterých by měl být postaven stížnostní a monitorovací mechanismus pro děti.

Dětský ombudsman funguje v Polsku, Slovinsku, Chorvatsku nebo v Bosně a Hercegovině

Peter Guráň, člen Výboru OSN pro práva dítěte, na úvod zdůraznil, že zajištění vzniku specializovaného, nezávislého monitorovacího a stížnostního orgánu pro děti je mezinárodním závazkem České republiky: K zriadeniu takéhoto mechanizmu sa Česká republika počas jednania Výboru vyslovene zaviazala. Na Slovensku bol práve v posledných dňoch vládou schválený návrh zákona, v ktorom je zakotvené zriadenie a fungovanie nezávislého špecializovaného Komisára pre práva detí, a to vo forme, ktorá je v plnej miere v súlade s požiadavkami Výboru. Je prekvapujúce, že je Česká republika v tomto ohľade nečinná, aj keď už tento mechanizmus funguje v štyridsiatich krajinách  sveta, okrem iných taktiež v Poľsku, Slovinsku, Chorvátsku, alebo v Bosne a Hercegovine.“ 

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv dále vysvětluje: Na první pohled se zdá, že stížnostní mechanismy pro děti existují. Jsou ale nastaveny tak, že se děti budou na příslušné orgány samy obracet. To je však do značné míry mylná představa, především u dětí v ústavní péči, ať už z důvodu jejich věku, závislosti na péči ústavu či nedostatku důvěry v tyto orgány. Navíc v současnosti není dostatečně zajištěna ani ochrana stěžujících si dětí. I nástroje řešení zjištěných problémů, které mají kontrolní a monitorovací mechanismy k dispozici, jsou spíše omezené. Existující stížnostní mechanismy nesplňují ani základní požadavky Výboru, především požadavek přístupnosti, dostupnosti a efektivity.

Inspekce navštěvují zařízení jen jednou za deset let

Zástupci organizace Vteřina poté na kulatém stole představili znepokojující statistiky týkající se monitorování práv dětí v zařízeních. V některých zařízeních nebyla Česká školní inspekce až šestnáct let. Situace se velmi liší napříč kraji, ale průměrná frekvence posledních návštěv zařízení je skutečně alarmující, nejčastěji je kolem desíti až třinácti let. U jedné pětiny zařízení navíc nikdy žádná inspekční zpráva vydána nebyla. I probíhající návštěvy jsou však spíše formálního charakteru a nejsou zaměřeny na práva dítěte. Navíc se stává, že při inspekční návštěvě figurují na pozici přizvaných osob ředitelé jiných školských zařízení, kteří jsou již z povahy věci ve střetu zájmu,“ vysvětluje Michal Ďorď z organizace Vteřina poté.

Jednou z překážek je neochota ministerstva školství

Účastníci Kulatého stolu se shodli na potřebě posílení právního postavení a ochrany dětí v ústavní péči, a to jak prostřednictvím zřízení instituce dětského ombudsmana, tak prostřednictvím standardů kvality, které byly nedávno schváleny ve formě metodického pokynu, avšak v dohledné době by měly být zakotveny ve formě vyhlášky.

Velmi litujeme, že se kulatého stolu navzdory pozvánkám nezúčastnil zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To přitom jako gestor všech školských zařízení pro děti hraje v dané problematice naprosto klíčovou úlohu. Zatím se nám zdá, že jednou z hlavních překážek zlepšení situace je právě neochota ministerstva školství se na řešení problému podílet,“ dodává Kamila Holoubková z Ligy lidských práv.

 

Bližší informace poskytnou:

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv, e-mail: ahofschneiderova@llp.cz, tel. +420 734 158 282

Michal Ďorď, PR a advocacy officer Vteřiny poté, e-mail: dordmichal@gmail.com, tel. +420 737 371 699

 

Liga lidských práv: Zdravotnictví potřebuje nezávislý monitoring

České zdravotnictví podle Ligy lidských práv potřebuje nezávislý monitoring zaměřený na práva pacientů, důstojné zacházení a respektování jejich svobodné volby. Dalo by se tak prý předejít některým případům s vážnými následky, případně se soudní dohrou. Jednou z možností je podle ligy větší zapojení a posílení pravomocí neziskových a nevládních organizací, například ve spolupráci s ombudsmanem.

(Pokračování textu…)