Úterý, 12. srpna 2014Tiskové zprávy
Již více než půl roku mají osoby s postižením právo na soudní přezkum jejich nedobrovolného držení v zařízeních sociálních služeb. Liga lidských práv provedla průzkum, ze kterého vyplývá, že nová legislativa zatím nepomohla jedinému člověku.
Od 1. ledna 2014 je účinná nová právní úprava zakotvující ochranu pro osoby s postižením, které jsou nedobrovolně drženy v zařízení sociálních služeb. Nově mají tito lidé právo na soudní přezkoumání jejich pobytu v těchto institucích. Jak bylo zjištěno z dotazování okresních soudů, zatím žádné soudní rozhodnutí nepomohlo nikomu ven z ústavu.
Dotazováno bylo 86 okresních soudů, z nichž 84 poskytlo informace. Výsledky ukázaly, že v době od 1. ledna 2014 do 1. června 2014 se nové detenční řízení konalo jen u 4 soudů, z toho ve 3 případech nebylo stěžovateli vyhověno a jedno řízení nadále probíhá.
„Důvodem této situace je zejména nekvalitní právní úprava, ve které chybí jasná pravidla. Chybí informace o tom, kdo musí učinit oznámení soudu a v jaké lhůtě. Zcela nedostatečné je i vymezení podmínek, za kterých je přípustné omezení osobní svobody,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová.
Liga lidských práv se dlouhodobě snaží upozorňovat na porušování práv osob se zdravotním postižením. Například v případu pana Červenky, který je v současné době projednáván Evropským soudem pro lidská práva. V obdobných kauzách dalších evropských zemí soudy rozhodly ve prospěch osob s postižením a deklarovaly tak právo na soudní přezkum jejich držení (např. případ Stanev proti Bulharsku).
V současné době probíhá jednání pracovní skupiny na Ministerstvu práce a sociálních věcí, která se snaží o reformu právní úpravy tak, aby práva osob nebyla porušována. „I když je možno sledovat snahy o zlepšení legislativy a řešení problému, klienti ani poskytovatelé sociálních služeb o nových možnostech nevědí, a proto je téměř nevyužívají. Právě sociální služby by přitom měly situace osob držených v zařízeních aktivně soudům hlásit“ dodala Rittichová.
Více informací poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228, e-mail: brittichova@llp.cz
Pondělí, 2. června 2014Zprávy z médií
Reportáž TV Barrandov ze dne 1.června 2014 – pořad Naše zprávy.
Kristýna FANTOVÁ, moderátorka
——————–
Nemohou podepisovat žádné úřední listiny nebo si třeba vzít půjčku. Lidem, kteří byli často neoprávněně nadobro zbaveni svých práv, teď svitla nová naděje. Na to, že budou moci znovu rozhodovat sami za sebe.
Miroslav VAŇURA, moderátor
——————–
Soudy jsou podle nového občanského zákoníku povinné do tří let znovu prověřit všechny případy, kdy někoho svéprávnosti zbavily.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Už 10 let žije bez svých práv paní Mikulášková z pražského Břevnova. Tvrdošíjně přitom trvá na tom, že naprosto neprávem.
Simona MIKULÁŠKOVÁ, zbavená svéprávnosti
——————–
Nějak jsme si nepadly do oka, nenotovaly s tou sousedkou.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Právě kvůli sousedce, která si neustále stěžovala na výstřední chování rodiny paní Mikuláškové, nakonec i soudní znalec psychiatr navrhnul, aby soud paní Mikuláškovou práv zbavil. Ten to skutečně udělal.
Simona MIKULÁŠKOVÁ, zbavená svéprávnosti
——————–
Napsali tam jenom o mně nepravdy. To je složeno jenom z pomluv, jo, tam jsou jenom insinuace, tam není vůbec jedna věta pravdivá.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Výstřední, svérázný, zvláštní. Sobě ani nikomu jinému nebezpeční ale nejsou. Právě ona výstřednost ale někdy stačí. Zvlášť chce-li je někdo například připravit o majetek.
John BOK, spolek Šalamoun
——————–
Někteří lidé opravdu jsou nebezpeční, někteří lidi jsou opravdu tak psychicky narušení, že ohrožujou sebe a druhé. Ale bohužel teda ta praxe byla rozšířená na kdekoho, kdo byl nepohodlnej, zlobivej, neustále otravující, stěžující si, podávající trestní oznámení.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
O praktikách při posudcích hovoří i šéf sdružení, které se lidem s podobným osudem snaží pomáhat.
Jan JAROŠ, ředitel sdružení Kolumbus
——————–
Odbornej posudek mimo jiné spočívá v tom, že se zeptal toho pacienta, na jakej pohon jezdí parní lokomotiva. To je otázka, že se v podstatě naštval, zatvrdil se a odpovídal nesmysly.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Výsledek? Omezení vlastních práv. Není proto divu, že se množí dotazy, jak svá práva znovu získat.
Maroš MATIAŠKO, advokát, Liga lidských práv
——————–
Ta poptávka po těch informacích je teď skutečně obrovská.
Jan JAROŠ, ředitel sdružení Kolumbus
——————–
Podle mě ani soudy nevěděj, ty se v tom neorientujou a v podstatě čekaj, až bude nějakej precedent.
Alena NOVOTNÁ, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1
——————–
Do konce letošního roku by takřka všechna ta řízení mohla být přezkoumána u všech těch osob.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Naděje umírá poslední. Paní Mikulášková teď doufá, že se za pomoci právníka z Ligy lidských práv znovu stane svéprávnou.
Simona MIKULÁŠKOVÁ, zbavená svéprávnosti
——————–
No, tak bez toho bych neměla vůbec cenu. Já nevím vůbec, jak říkám, proč bych měla takhle trpět.
Karel DLABAČ, redaktor
——————–
Pro televizi Barrandov Karel Dlabač.
Úterý, 20. května 2014Aktuality
Tři naši právníci se vydali 9. května do Ženevy na zasedání výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva OSN, aby přesvědčili mezinárodní experty o důležitosti apelu na českou vládu v oblasti dodržování lidských práv. Už před časem vydala Liga stínovou zprávu o stavu lidských práv v České republice, kterou jsme předložili právě OSN. V tomto dokumentu jsme kritizovali především umisťování znevýhodněných dětí do speciálních škol, porušování lidských práv v oblasti zdravotnictví a zacházení s dětmi v konfliktu se zákonem.
Kampaň s paní Hrazdírovou
Původně jsme s sebou chtěli vzít i naši klientku paní Hrazdírovou, která se léta potýkala s problémem zařazení svého autistického syna do běžné školy. Na naši cestu jsme dokonce vytvořili kampaň, v níž se podařilo od našich podporovatelů vybrat přes 4500 korun na cestovní náklady. Paní Hrazdírová se nakonec cesty kvůli nemoci neúčastnila, ale všichni dárci souhlasili s využitím darů na cestovní náklady našich právníků.
Slyšení u výboru
Na slyšení s našimi právníky byla nadprůměrná účast členů výboru (přišlo jich celkem devět – tedy polovina výboru, běžná účast na podobných setkáních je přitom výrazně nižší). Přítomní členové byly našim tématům nakloněni a měli řadu doplňujících otázek nejen k inkluzivnímu vzdělávání. Fotku ze zasedání výboru můžete vidět například na našem facebooku.
Po skončení našeho slyšení se členové výboru doptávali zástupců české vlády. V této fázi vznášeli členové výboru velice často dotazy na témata, která jsme jim přednesli. Záznam si můžete přehrát ve videoarchivu OSN. Stručně alespoň několik otázek, které položil výbor vládě k tématu inkluze:
– Navrhuje vláda zákon, který by zamezil a učinil nezákonnou jakoukoli segregaci na základě postižení?
– Co vláda dělá na poli inkluzivního vzdělání?
– Činí vláda nějaké kroky, aby zmírnila předsudky většinové společnosti k lidem s postižením?
– Existují stále speciální školy, či již byly zavřeny?
– Jaký je rozpočet na akční plány pro inkluzivní vzdělávání a boj se sociálním vyloučením?
Věříme, že jsme účastí na zasedání posílili naše námitky a námi zdůrazňovaná témata se objeví v doporučení OSN pro Českou republiku, které očekáváme koncem května.
Pondělí, 5. května 2014Zprávy z médií
Rozhovor České televize s právničkou Ligy lidských práv Annou Hofschneiderovou v pořadu Týden v regionech – Jižní Morava ze dne 3. května 2014.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Záběry šikany šokují vždycky. Jeden z mnoha případů, tentokrát ze Zlínska. Dvanáctiletý kluk skončil jako podezřelý na policii. K jeho několikahodinovému výslechu nesměl otec a ani obhájce, na kterého děti mladší 15 let nemají ze zákona nárok. Paradoxně tak mají menší práva než mladiství pachatelé. Liga lidských práv chce tuto českou praxi změnit.
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
My se domníváme, že třeba pro děti obětí organizace existují, právě dětských pachatelů se nezabývá dneska nikdo a přitom z našeho pohledu i dětští pachatelé jsou ohrožené děti, které potřebují podporu, takže pro nás je to věc principu, i když jsme si vědomi toho, že za to jsme kritizovaní a že společnost to nevidí ráda, že to často ani nechápe proč.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Co v těchto konkrétních případech děláte? Co vlastně můžete udělat?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Například v případě třináctiletého chlapce, který byl podezřelý z krádeže, jsme zastupovali jeho maminku potom v řízení před soudem pro mládež, kde jsme se snažili poukazovat právě na nepoužitelnost těch důkazů shromážděných policií a soud opravdu shledal, že tam není dostatek důkazů, na základě kterých by bylo možné konstatovat, že chlapec se toho činu dopustil, avšak nekonstatoval, že ten chlapec měl mít advokáta, v tomhle jsme tedy neuspěli.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Proč si myslíte, že v českém zákoně právo na obhájce pro děti mladší 15 let, které spáchají trestný čin nebo obdobu trestného činu, vlastně není?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že ty důvody jsou historické. Když se přijímala ta právní úprava, tak ta představa byla taková, že ty děti nebudou ani vyslýchány policií a rovnou půjdou před soud pro mládež, kde už zastoupení opatrovníkem z řad advokátů jsou, ale bohužel není v silách soudu vyšetřit trestnou činnost, takže ta praxe je taková, že policie provádí úkony trestního řízení, nevznáší obvinění, ale dítě vyslýchá, shromažďuje jiné důkazy a potom ten spis předá soudu pro mládež.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Na rodinu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska dnes dohlíží sociálka a soud s ním dosud neskončil. To, co udělal, už nikdy nezopakoval. Následky z policejního výslechu si ale nese dodnes. Jak to tedy vypadá na té policejní služebně po těch vašich zkušenostech? Skutečně ty děti nedostanou právníka a měly by na něj mít nárok?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Právníka nedostanou, protože tam je opravdu chyba v právní úpravě nebo právní úprava toto neřeší, na rozdíl od starších mladistvých, kteří toho právníka dostanou automaticky. I ty děti do 15 mají právo na advokáta, ale toho by musely aktivně žádat, samy si ho zajistit a zaplatit.
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
A dělají to?
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Nedělají, protože ono je to v podstatě iluzorní. To dítě třeba třináctileté si neuvědomí význam přítomnosti právníka u výslechu, ani si neuvědomí, když už tam sedí naproti tomu policistovi, že může říct: „Já nebudu vypovídat, dokud mi nezajistíte tu možnost spojit se s advokátem.“
Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Myslíte si, že máte šanci uspět u obecných soudů s tímto tématem, protože přece jenom je to kontroverzní téma. Ty děti, které spáchají trestný čin, i když jsou mladší 15 let, budou pro společnost darebáci.
Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že šanci máme, protože my vycházíme především z mezinárodních úmluv a tam já si myslím, že je ta situace poměrně jasná a zároveň, kde si myslím, že máme šanci, je v současnosti ministerstvo spravedlnosti, kde paní ministryně se tomuto tématu ještě před tím na akademické půdě velmi věnovala, takže věříme, že právě ona tady té problematice rozumí a že může slyšet na ty naše názory.
Středa, 5. března 2014Zprávy z médií
Účastníci blokády kácení stromů na Šumavě vyzvali dnes policejního prezidenta k omluvě za policejní zásah proti nim v roce 2011. Pod výzvu, kterou dnes zaslal mluvčí blokády Vratislav Vozník, se jich podepsalo 139. Odvolávají se na prosincový verdikt Krajského soudu v Plzni, podle kterého byl policejní zásah nezákonný. Plzeňská policie počátkem února podala proti rozhodnutí soudu kasační stížnost.
(Pokračování textu…)
