Čtvrtek, 15. května 2008Tiskové zprávy
Brno – 16. května 2008 – Ve dnech, kdy se vzhledem k nedůstojným sporům mezi nejvyššími představiteli české justice občané již poněkolikáté ptají, proč se jistý politický případ nedostal k posouzení trestnímu soudu, zveřejňuje Liga lidských práv analýzu, která se zabývá rolí poškozeného a státního zástupce v trestním řízení. Analýza navazuje na předchozí práci Ligy na případech porušování lidských práv a byla připravena pro třetí ze série kulatých stolů pod záštitou ministra spravedlnosti. Na rozdíl od předešlých analýz (Práva obětí trestných činů, Návrhy na posílení ochrany obětí trestných činů před druhotnou viktimizací), které jsou zaměřeny na různé aspekty postavení obětí trestných činů, se nová analýza konkrétněji zabývá možnostmi jak dostat případ přes státního zástupce k soudu.
Liga dává k veřejné diskusi materiál vytvořený na základě zahraničních modelů a případů z České republiky. V souvislosti s rekodifikací trestního řádu navrhuje opatření, která mohou přispět k posílení práv poškozených, ke kvalitnější činnosti státních zástupců a zejména k tomu, aby se k trestnímu soudu dostaly také případy, kdy by měl být potrestán policista, lékař nebo třeba i politik. Řada z nich se totiž přes státní zástupce k soudům nedostane a navzdory podloženým stížnostem poškozených i jejich právních zástupců skončí v tzv. „přípravném řízení“.
Občan poškozený trestným činem nemá v ČR právo v případě nečinnosti nebo zastavení stíhání ze strany státního zástupce obžalovat pachatele sám, narozdíl od sousedních států jako je Německo, Polsko, Rakousko, Maďarsko a dalších evropských zemí, které dávají poškozeným možnost tzv. „subsidiární žaloby“. Tu je možno využít v případě, kdy se státní zástupce rozhodne věc nestíhat. Poškozený poté může nastoupit na jeho místo. Obdobný systém fungoval také v Československu mezi válkami. Na setkáních se současnými i bývalými vysokými představiteli justice právníci Ligy diskutovali také další možná řešení tohoto neduhu. Navrhováno je například zavedení vyšetřujícího soudce, zřízení úřadu veřejné obhajoby nebo efektivní inspekce ministra spravedlnosti kontrolující státní zástupce. Tyto návrhy analýza Ligy rovněž stručně zmiňuje.
Přestože se na mediálním poli v současné době řeší pouze jedna konkrétní politická kauza, která se nedostala k soudu, podle dlouhodobých zkušeností právníků Ligy se tento trend dotýká mnoha poškozených. Neupozorní-li se zavčas na případy a porušování práv společensky méně významných občanů, často bývá pozdě na změnu přístupu v ožehavých kauzách politických. Ilustrovat to lze na případech bezdůvodného policejního násilí, protiprávních sterilizací, zneužívání práv duševně nemocných či dalších pochybení ze strany profesních skupin, kterým orgány činné v trestním řízení poskytují oproti ostatním občanům bezdůvodně vyšší ochranu.
Liga podporuje kvalitní práci státních zástupců i jejich významné postavení v trestním řízení. Musí jim ovšem předcházet důsledný postup při vyšetřování také těch kauz, kde jde z pohledu řady žalobců o méně významné občany, jako jsou Romové nebo oběti policejního násilí z řad demonstrujících a tanečníků techna.
Zlepšení managementu a mírné zvýšení efektivity činnosti státních zástupců by mohl přinést zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státních zastupitelství, který byl přijat letos v dubnu. Jak však vyplynulo z diskuse u kulatého stolu, kde se právníci Ligy sešli se státními zástupci, tento zákon není spojen s koncepcí finančního posílení míst na státních zastupitelstvích. Nelze tudíž očekávat, že přinese zvýšení počtu jejich pomocného personálu.
Příklady z praxe:
Právníci Ligy mají díky řadě konkrétních kauz i projektů osm let zkušeností s případy policejního, domácího i sexuálního násilí, stejně jako s případy s prvky závažných pochybení lékařů. A to z většiny regionů republiky.
Konkrétní zkušenost můžeme ilustrovat například na případech nevyšetření protiprávních sterilizací. Vzhledem k jejich závažnosti podal v letech 2005 trestní oznámení v konkrétních případech veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl. Všechny ovšem státní zástupci odložili bez nalezení pachatele, navzdory stížnostem právničky Ligy, která zastupovala oběti. Zřejmě proto i letos ombudsman podal dalších 5 trestních oznámení s příkladnou snahou o potrestání pachatelů těchto závažných zásahů do fyzické integrity žen. Budou opět všechny bez dalšího odloženy?
Obdobné je to s odkládáním desítek případů policejního násilí (kupříkladu po CzechTeku 2005, ale i v každodenní praxi policie). I v případech, kdy byli konkrétní pachatelé trestných činů rozeznáni, státní zástupci je ve spolupráci s inspekcí ministra vnitra odložili nebo zastavili s odůvodněním, že případy nejsou natolik vážné, aby se k soudu vůbec dostaly. V konkrétních kauzách jsou místo násilných policistů před trestní soud postaveny nebo trestním příkazem odsouzeny dokonce samy napadené osoby.
Bližší informace poskytne: Jiří Kopal, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446
Úryvky z analýzy Procesní práva poškozeného a role státního zástupce:
„V rámci diskuse o diskreci státních zástupců jsou poznatky právníků Ligy na straně poškozených cele založeny na dosti zásadní zkušenosti. Když se dostane případ jimi vedený přes řadu nástrah přípravného řízení konečně před trestní soud, bývají alespoň některé osoby za zásahy do fyzické integrity občanů odsouzeny. A to včetně osob působících ve státních orgánech. Důležitou úlohu v tom podle naší zkušenosti hraje možnost zmocněnce nebo advokáta na straně poškozených cíleně klást otázky obžalovaným i svědkům během řízení a doplňovat tak činnost státního zástupce. Toto tvrzení se dá ilustrovat konkrétním příkladem, kdy kupříkladu v posledních čtyřech letech bylo v případech bezdůvodného násilí ze strany policie vedených právníky Ligy na straně poškozeného, odsouzeno 9 policistů (6 státních, 3 městští). Přitom s případy útoků na fyzickou integritu ze strany policie jsme se setkali v daleko vyšším počtu případů. Zásadní rozdíl byl v tom, že drtivá většina se vůbec nedostala k soudu. V každém z případů, když už se došlo do stádia řízení před soudem, vždy byl alespoň jeden z obžalovaných násilných policistů odsouzen.“ str. 25
„Naše zkušenosti vycházejí z praxe, kdy v řadě případů stavovsky silných skupin – policistů, lékařů apod., existuje v České republice slabší motivace důsledně dotáhnout kauzy a postavit i některou osobu z těchto stavů před trestní soud, aby rozhodl o jejich vině a případném trestu (bez toho, že bychom volali za každou cenu po trestech nepodmíněných). Dochází zde tak podle našeho názoru k nerovnosti občanů před zákonem, jakkoli takový názor vyvolává kritiku z důvodů „přílišné paušalizace“.“ str. 26
Práce právníků Ligy lidských práv v této oblasti byla podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Úterý, 8. dubna 2008Zprávy z médií
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Nedobrovolná sterilizace znovu na přetřesu. Liga lidských práv požaduje, aby se vláda nedobrovolnou sterilizací romských žen co nejdřív zabývala. Podle ligy podstoupily tento protiprávní lékařský zákon, zákrok desítky romských žen. Aktivisté vládě vyčítají liknavost. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková se ale hájí tím, že jde o rozsáhlý problém, jehož řešení chce svůj čas. Také vy se můžete zapojit do naší debaty na tohle téma e-mailem na adresu radioforum@rozhlas.cz anebo SMSkou na číslo 9077703 ve tvaru RF a váš text. Teď k našim hostům. Ve studiu v Brně nás poslouchá a bude odpovídat David Záhumenský z Ligy lidských práv. Dobrý večer.
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Dobrý večer.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
A vedle mě tady v Praze sedí Radka Soukupová, z Rady vlády pro romské záležitosti. I vy vítejte.
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Dobrý večer.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský, začnu úplně od Adama, co vlastně od vlády čekáte, co si slibujete, v čem je hlavní problém a připomeňme, prosím, kdy mělo k té nedobrovolné sterilizaci docházet?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, v podstatě už ve své závěrečné zprávě z konce roku 2005 vyjádřil veřejný ochránce práv přesvědčení, že v České republice problém sexuálních sterilizací prováděných buď s nepřijatelnou motivací nebo protiprávně existuje a že česká společnost stojí před úkolem vyrovnat se s touto skutečností.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Vyrovnat jak?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, vlastně i veřejný ochránce práv navrhl řadu opatření, mezi které by mělo patřit uznání té skutečnosti a vláda by také měla zvážit určitý systém odškodnění žen, které byly nezákonně sterilizovány.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ještě, prosím, kdy k té nedobrovolné sterilizaci mělo docházet?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, tady veřejný ochránce práv rozlišoval vlastně dvě období, kdy minimálně před rokem 90 nebo 91 docházelo ke sterilizacím v podstatě motivovaným státní nebo určitou veřejnou politikou snižování porodnosti romské populace, v pozdějším období se dá mluvit o určitém tolerování nějakých praktik, nerespektování informovaného souhlasu ze strany státu.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Radko Soukupová z Rady vlády pro romské záležitosti, souhlasíte s tím vším?
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak je potřeba říct, že problematika sterilizací a ony se netýkají jenom romských žen, byť z toho celkového počtu asi devadesát pět procent skutečně byly romské ženy, je velmi politováníhodnou skutečností, na druhou stranu ten postoj stávajícího státu vůči této problematice je poměrně komplikovaný a stanovisko veřejného ochránce lidských práv stojí jako kdyby na jedné straně toho širokého spektra a na druhé straně stojí stanoviska některých resortů, jejichž souhlas se zatím nepodařilo získat. Konkrétně bych uvedla postoj ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí a ministerstva financí. A právě proto, že ta resortní stanoviska se nijak neblíží tomu stanovisku ombudsmana, proto to je tak časově náročné, a proto se vlastně i na půdě Rady vlády pro lidská práva, respektive jejího výboru pro biomedicínu odehrával dlouhý proces, který vyústil v návrh usnesení vlády, který je v tuto chvíli v meziresortním připomínkovém řízení, takže v dohledné době, doufejme, že do jednoho měsíce by se vláda k této problematice měla vyjádřit, ale je pravda, že se nepodařilo najít souhlas s navrhovanou formou usnesení.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský z Ligy lidských práv, vy jste docela ostře zkritizovali paní ministryni Džamilu Stehlíkovou a potažmo i celou vládu za průtahy při projednávání podnětů ke sterilizacím. Nejste přece jen moc přísní, jak slyšíme, je to komplikovaná věc?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Určitě se jedná o komplikovanou věc. My jsme chtěli upozornit na to, že podobný podnět, který se týká řešení, otázky nedobrovolných sterilizací, byl přijat radou pro romské záležitosti už v únoru 2007 a do vlády se vůbec nedostal. Proto jsme chtěli upozornit na tuto skutečnost a předejít tomu, aby se stejná věc vlastně opakovala s tím podnětem, který v prosinci přijala Rada vlády pro lidská práva.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Radko Soukupová, slyšeli jsme výtku. Vaše rada se tou problematikou zabývala v roce 2007 a do vlády se nedostala.
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Ano, to je pravda, protože poté z rozhodnutí paní ministryně, která zvažovala, že se sterilizace netýkaly jenom romských žen, byla tato agenda převedená na Radu vlády pro lidská práva, která se vlastně tomu tématu další půlrok velmi intenzivně věnovala, a jak už jsem říkala, v tuto chvíli je na stole návrh usnesení a uvidíme, jestli vláda tomu usnesení, respektive těm krokům, které, které nějakým způsobem předjímá, vysloví podporu.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Rada vlády pro romské záležitosti se tím nejdřív zabývala, pak to předala Radě vlády pro lidská práva, pak následovalo připomínkové řízení. Není to příliš byrokracie, řekněme?
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
No, vzhledem k tomu, že se ani za ten půlrok, co se vlastně, nebo ono už dnes je to skoro téměř celý rok, co se ten proces dostal pod křídla Rady vlády pro lidská práva, tak se ukazuje, že nalézt konsensus v takto citlivé záležitosti není vůbec jednoduché, takže na možná na první pohled to byrokraticky může působit, ale na druhou stranu, má-li přijmout vláda skutečně nějaké kroky, které povedou k řešení té situace, tak je potřeba námitky jednotlivých resortů zvažovat a k tomu po celou dobu docházelo.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský z Ligy lidských práv, některé sterilizace byly provedeny už před listopadem. Ombudsman se tou věcí zabýval, byť v roce 2005, ale přece jen už to jsou zase tři roky. Chápete ty průtahy?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, samozřejmě je v pořádku, když podnět přijatý poradním orgánem vlády do připomínkového řízení, ale na druhou stranu je nutno podotknout, že Rada vlády pro lidská práva toho nenavrhuje zase tolik, řekněme. Rada vlády vlastně navrhla v tom podnětu, aby Vláda České republiky uznala, že k těm sterilizacím docházelo a vyslovila politování nad touto skutečností, a aby ustanovila vyšetřovací komisi, která bude dále tu situaci šetřit. To znamená nejedná se o nějaké řešení, spíše o počátek jakoby dalšího šetření a dalšího procesu, který povede k vyrovnáním se se sterilizacemi.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ptám se znovu, proč až teď?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
No, to samozřejmě, to samozřejmě nejsem schopen vysvětlit a v tom také spočívá ta naše kritika. My bychom poukázali také na to v podstatě ministryně, paní Stehlíková tu problematiku nedobrovolných sterilizací dobře zná, to znamená, myslíme si, že by tu situaci měla ona, protože ta věc spadá do jejího resortu, aktivně posunovat dopředu. Paní Stehlíková ještě předtím, než se dostala do vlády, tak dokonce vypracovávala jeden posudek jako psychiatrička, který se vlastně hodnotil to psychické utrpení, ke kterému byla vystavena jedna ze sterilizovaných žen.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Ano, jestli vám dobře rozumím, to jsou vaše argumenty proto, proč to mělo být dřív?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, samozřejmě, myslíme si, že ten postup by měl být rychlejší.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Paní Soukupová, co odpovíte?
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak rada vlády k tomu přijala své usnesení v prosinci 2007, takže od toho usnesení k ukončení připomínkového řízení jsou necelé dva měsíce, takže já se domnívám, že možná některé věci mohly jít rychleji, ale v tuto chvíli máme na stole usnesení, máme na stole vlastně materiál, který je nějakým způsobem předjednán a s nějakou poměrně, s nějakou mírou pravděpodobnosti je možno očekávat, že vláda konečně nějaké rozhodnutí skutečně přijme.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
I tak se znovu zeptám, proč se to všechno projednává až teď, vždyť o některé sterilizace jde už, to jsou případy staré desítky let?
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
To je pravda, ale jak už jsem předeslala, tak některá ministerstva zpochybnila vůbec prokazování oprávněnosti výhrad vůči státu. Odvolávají se na to, že není potřeba, aby český stát k tomu zaujímal nějaké stanovisko, protože je možné, aby konkrétní ženy žalovaly konkrétní subjekt u soudu, koneckonců …
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
No, právě, já vám, promiňte, skočím teď do řeči, nahrává tomu dotaz našeho posluchače, cituju: „Není to náhodou klasický trestný čin, kdyby se jím měla zabývat policie, proč vláda?“
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Ano, to byl taky jeden z argumentů, proč vláda. To namítají některá ministerstva a argumentují tím, že se jedná o pochybení konkrétního subjektu, třeba zdravotnického zařízení a že pokud toto se prokáže, takže potom je na tom subjektu, aby se s dotyčnou ženou nějakým způsobem vyrovnal, ale, ale pak je tady ta druhá strana, která zase argumentuje tím, že se pravděpodobně jednalo o nějakou politiku státu, a proto, že by bylo dobře, aby se stát k tomu také vyjádřil.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Záhumenský, už padlo slovo odškodnění. V jaké výši a pro kolik žen, jak to vidíte?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Tady samozřejmě je to otázka ke zvážení.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Máte nějakou představu určitě.
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, to, o kolik případů se jednalo, by mělo vlastně být …, nebo by se mělo ukázat až teprve, když nějaký mechanismus bude existovat, tak musí existovat dostatečně dlouhá doba, kdy budou moct se ženy se přihlásit s tím svým nárokem a bude existovat komise, která ty případy posoudí. Těžko říct, o jakou částku by se mělo jednat. Já si myslím, že by mohlo jít o desetitisíce, řekněme.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Víte, ale máme tady přece případ, kdy loni v říjnu přiznal ostravský krajský soud za nechtěnou sterilizaci odškodnění ve výši půl milionu Romce Ivetě Červeňákové.
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Ano, samozřejmě.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Čili v řádu podobném by se to mělo pohybovat to odškodnění, jak vy si představujete?
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Myslíme si, že to odškodnění může být, pokud bude plošné a bude ze strany České republiky, nikoliv vlastně, tam se prokázala, prokázalo konkrétní pochybení toho zdravotnického zařízení. To ale ve většině těch případů, ke kterým docházelo není možné dohledat tam jakoby pochybení konkrétního zdravotnického zařízení, už proto, že třeba neexistuje celá zdravotnická dokumentace, nebo že ty ženy ani nemají třeba prostředky k tomu, aby se obrátily na soudy. Proto, když se bude jednat o plošné odškodnění ze strany vlády, tak vlastně vláda nepřejímá celou zodpovědnost. Pouze by měla uznat, že svůj díl odpovědnosti na tom má a určité odškodnění těm ženám, které byly nezákonně sterilizovány, vyplatit.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Další dotaz našeho posluchače, respektive názor, cituju: „Odškodnění za sterilizace podle přání vašeho hosta, asi té částky, která zazněla, by ani nestačil státní rozpočet,“ s trochou nadsázky řečeno od Pavla z P.B., nevím, z jakého to je města. Co k té výši odškodného můžete říct vy, paní Radko Soukupová z rady vlády?
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Já bych tady jenom odcitovala stanovisko ministerstva spravedlnosti, které v rámci meziresortního připomínkového řízení zmiňuje, že by neměla být překročena částka sto padesát tisíc korun, protože to je částka, kterou lze jako maximum poskytnout jako peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle jiného zákona a je ale pravdou, že ministerstvo financí šlo do rozporu s tím materiálem právě proto, že podle programového prohlášení vlády by vláda neměla přijímat žádné kroky, které by vedly k navyšování státního rozpočtu. Takže tady je přesně vidět, jak je ta situace komplikovaná.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Promiňte, vy jste žena, musím vám tu otázku položit, kdyby vy jste takový zákrok, nechtěný zákrok podstoupila, líbilo by se vám ty průtahy?
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Tak s těmi průtahy zcela jistě souhlasit nelze. Je otázka, do jaké míry byly nutné, protože není asi cílem předložit materiál vládě a potom přijít před veřejnost a říct – vláda žádné kroky nepřijala, staví se k celému problému odmítavě, takže je asi dobře věnovat nějaký čas hledání konsensu a vzájemnému vyjednávání.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Pane Davide Záhumenský z Ligy lidských práv, vy dáváte za příklad Švédsko, to, jak se tam s tímhle problémem vyrovnali. Buďte, prosím, konkrétnější, uveďte ten příklad.
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Poukazujeme na to, že k nezákonným nebo protiprávním sterilizacím docházelo i v dalších zemích, jednou z nich bylo i Švédsko, kde k těm sterilizacím docházelo v podstatě od roku někdy 35 asi do roku 75, ale švédská vláda se dokázala nebo švédský stát se dokázal postavit tomu problému čelem a ten mechanismus i odškodnění sterilizovaných žen byl implementován a zhruba tři čtvrtiny z asi dvou tisíc osob, které požádaly o to odškodnění, byly skutečně odškodněny.
Vít DVOŘÁK, moderátor
——————–
Dámo a pane, téma, které budeme dál sledovat, pro tuhle chvíli vám oběma děkuji za účast v naší debatě, čtvrt hodina je pryč. Radka Soukupová z Rady vlády pro romské záležitosti, David Záhumenský z Ligy lidských práv, oběma vám hezký večer a děkuji.
Radka SOUKUPOVÁ, Rada vlády pro romské záležitosti
——————–
Na shledanou.
David ZÁHUMENSKÝ, Liga lidských práv
——————–
Na shledanou.
Textový záznam rozhlasové diskuze na ČRo1 – Radižurnálu ze dne 8.4.2008.
Čtvrtek, 3. dubna 2008Zprávy z médií
Na svém zasedání 26. března tohoto roku vláda schválila podnět Rady vlády pro lidská práva k právní úpravě používání omezujících prostředků při poskytování zdravotní péče. Tento podnět Radě vlády připravil její poradní orgán – Výbor pro lidská práva a biomedicínu, jehož jsem členem. Podotýkám, že ve výboru i Radě vlády jsou přítomni zástupci ministerstva zdravotnictví a před tím, než šel podnět do vlády, prošel také připomínkovým řízením ? a to v podstatě bez připomínek (včetně ministerstva zdravotnictví). Proto jej také vláda bez problémů schválila.
Jak podnět osvětluje, v ČR dosud není používání restriktivních prostředků (poutání k lůžku, umisťování na izolační místnost, používání síťových lůžek) regulováno zákonem, ale pouze metodickým pokynem ministerstva zdravotnictví z roku 2005. Z hlediska dodržování ústavních pravidel se jedná o deficit, neboť k omezení základních práv a svobod může dojít pouze zákonem (nikoli metodickým pokynem, kterého se nikdo nedovolá). Na nedostatečnou právní úpravu poukázal také Evropský výbor pro zabránění mučení (CPT) při svých návštěvách v minulých letech. Již v roce 2002 CPT uvedl, že “pravidla pro užívání opatření omezujících pohyb pacienta by měla jednoznačně stanovit, že prvotní pokusy o zklidnění rozrušených nebo agresivních pacientů by měly být pokud možno nekontaktní (např. slovní pokyny) a že v případě nutnosti fyzického zklidnění by se v zásadě mělo jednat o zvládání pomocí rukou. Použití prostředků fyzického omezení pohybu (popruhy, svěrací kazajky apod.) bude oprávněné pouze velice zřídka a musí být buď výslovně nařízeno lékařem nebo o něm musí být lékař neprodleně informován a požádán o souhlas. Pokud prostředky fyzického omezení budou ve výjimečných případech použity, mělo by být jejich použití ukončeno co nejdříve; nikdy by neměly být používány nebo jejich použití prodlužováno, jako trest.”
Tento výbor působící při Radě Evropy již od roku 1990 dohlíží na naplňování Úmluvy o zabránění mučení (č. 9/1996 Sb.), která je v současnosti právně závazná pro všech 48 států Rady Evropy. Zlepšení praxe používání omezujících prostředků upravují obecné standardy CPT od roku 1998, naleznete je i v češtině na jeho webových stránkách . Je potřeba právě na stránkách Britských listů uvést, že již od počátku devadesátých let zástupci tohoto orgánu jmenovaní jednotlivými státy prosazují tyto standardy při pravidelných návštěvách míst omezení svobody všech států od Islandu po Kavkaz a Vladivostok. Navíc jeho členové jsou psychiatři, právníci, specialisté na vězeňství, zadržování mladistvých a další profese a jeho práce vždy reflektuje moderní trendy.
Také ministerstvo zdravotnictví se naštěstí přibližuje západní praxi, evidentně nemá se zlepšením zacházení žádný větší problém a slíbilo tuto úpravu promítnout do nově připravovaného zdravotnického zákona. Podle autora v úvodu zmíněného příspěvku je však vyžadovaná praxe údajně nesmyslná a nemožná. Skutečně je tomu tak? Jak je tedy možné, že podobné principy obsahuje od 1. 1. 2007 účinný zákon o sociálních službách? Zákon regulující sociální služby v § 89 mj. říká: “Opatření omezující pohyb osob lze použít pouze tehdy, pokud byla neúspěšně použita jiná opatření pro zabránění takového jednání osoby, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob. Poskytovatel sociálních služeb je proto povinen podle konkrétní situace nejdříve využít možnosti slovního zklidnění situace a jiné způsoby pro zklidnění situace, například odvrácení pozornosti, rozptýlení, aktivní naslouchání. Osoba musí být vhodným způsobem informována, že může být vůči ní použito opatření omezující její pohyb.” Samozřejmě ani systém sociální péče není bez chyb, jak v lednu ukázala britská BBC. K této kauze toho již bylo napsáno dost. Také CPT ČR opakovaně vybízí, abychom jejich používání ukončili. Já bych pouze poukázal na příspěvek Davida Kocmana, který kauzu poměrně podrobně analyzuje.
Příspěvek autora dále uvádí, že zásada nejméně restriktivního přístupu je v našem zdravotnictví samozřejmostí. Je pak otázkou, proč jeho autora tyto výroky vedly k napsání rozhořčeného článku plného osobních útoků. Není samozřejmě možné, aby zdravotničtí pracovníci nechali pacienty ubližovat sobě nebo někomu jinému. Připoutání k lůžku nebo umístění na izolaci je však závažným zásahem do lidské důstojnosti a je proto na místě, aby právní úprava specifikovala podmínky, za kterých k němu může dojít. A o to v podnětu Rady vlády, který vláda schválila, jde.
Co je ovšem politováníhodnější, že tento příspěvek je jen jedním z mnoha, kterým Britské listy vytváří prostor pro virtuální realitu. Například klecová lůžka jsou dokonce zvláštním tématem Britských listů. Jak vidno z letité praxe evropského CPT – působícího při mezivládní mezinárodní organizaci Rada Evropy založené evropskými státy – byla v Česku zahájena žhavá diskuse až díky výrokům jedné celebrity z anglosaské země na toto téma dosti opožděně. Jako kdyby humánní zacházení s osobami omezenými na svobodě byla nějaká novota imperialisticky prosazovaná Georgem Sorosem nebo K. D. Rowlingovou. To bohužel vypovídá o tom, jak málo je české prostředí propojeno s již letitou praxí nejen v anglosaských zemích, ale i v kontinentální Evropě na západ od nás, včetně praxe psychiatrů. Přejme Britským listům, že z toho aspoň vytěžili virtuální protiimperialistické téma. Proč tomu ovšem musí být v takové podobě, na níž upozorňoval Filip Gregor? Neplatí snad i pro téma používání restriktivních prostředků v podání Britských listů nejtrefněji tento Gregorem zmiňovaný citát, za jehož zveřejnění mu bylo vyhrožováno útočnými PR praktikami? “?měníme realitu. Rádi vyprávíme pohádky. Kolik lidí snese pravdu o tom, že král je nahý? A víte, jak často zjišťujeme, že se pohádky staly realitou? Proto, že vytváříme mýtus. A ten pak, stvořen, žije dál svým vlastním životem. My, kteří jsme mu vdechli život , pak jen zpovzdálí sledujeme, jak to dítě roste. A někdy jsme i pyšní.”
David Zahumenský
Článek vyšel dne 3.4.2008 na www.blisty.cz, naleznete jej zde.
.gif){kind=small}
