Istanbul se stane na týden světovým centrem lidských práv

Přes 400 obhájců lidských práv z více než 200 nevládních organizací ze 130 zemí světa se na konci května sejde v Istanbulu na kongresu Mezinárodní federace lidských práv (FIDH). Jejím členem je od roku 2004 také Liga lidských práv, kterou bude reprezentovat její předseda David Zahumenský.

Turecko není hostitelem konference náhodou – FIDH předala předsedovi vlády výzvu k implementování osmi opatření v souladu s mezinárodními závazky Turecka, který by měly posílit mír zemi.

„Turecko dosáhlo významného milníku. Náš kongres se koná v příhodný čas a my doufáme, že výměna názorů a informací, která se odehraje v období těchto pěti dnů, umožní občanské společnosti lepší porozumění výzvám, které jsou spojeny s problémy svobody projevu, menšinových práv a spravedlnosti,“ řekl v tiskové zprávě ke konferenci prezident FIDH Souhayr Belhassen.

FIDH je mezinárodní nevládní organizace která sdružuje 164 organizací lidských práv ve více než 100 zemích. FIDH pořádá kongres každé tři roky; událost v rámci níž členové společně definují strategie pro další aktivity a zvolí Mezinárodní výbor FIDH.

Program světového kongresu FIDH

23/24 květen – Forum na téma „Lidská práva a přechod k demokracii: Zkušenosti a výzvy.“

25/26/27 květen – Interní kongres FIDH

 

Příspěvek EU k ochraně lidských práv ve Střední Asii

Na počátku prázdnin se předseda Ligy a zástupce Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) Jiří Kopal účastnil v Kazachstánu a Tádžikistánu seminářů určených zástupcům nevládních organizací i státních orgánů. Evropská komise zorganizovala oba semináře s cílem posílit v těchto zemích výměnu zkušeností z oblasti ochrany lidských práv.
Záměrem EU je především přenést připomínky ochránců lidských práv pracujících na místní úrovni do oficiálního Dialogu o lidských právech, který EU pravidelně vede se třiceti státy světa. Hlavním tématem na seminářích v Almaty a Dušanbe bylo fungování všech složek justice a podmínky na místech omezování svobody, s důrazem na prevenci mučení.
Své příspěvky přednesli zástupci justice, univerzit i nevládních organizací z více než desítky států EU. Zástupce Ligy se přitom zaměřil na otázku, jak vnitrostátní orgány v zemích Evropské unie reagují na doporučení mezinárodních orgánů na ochranu lidských práv a jak mohou být oběti jejich porušování vládními orgány nebo v rámci soudního systému odškodněny.
Na závěr seminářů byla představena podrobná doporučení, která byla vždy pečlivě připomínkována zástupci místních nevládních organizací. Ta budou sloužit jako východisko oficiální diskuse s vládami.

„Izrael v Gaze závažně porušil mezinárodní humanitární právo…“

Ve dnech 17. – 21. ledna proběhla na území Izraele, Egypta a okupovaných palestinských územích mise organizovaná Mezinárodní federací lidských práv (FIDH), Evropsko-středomořskou sítí lidských práv a Mezinárodní komisí právníků. Cílem mise bylo vyzvat strany konfliktu k okamžitému ukončení bojů, k umožnění přístupu nestátních neziskových organizací a novinářů do okupovaných palestinských území. Renomovaní ochránci lidských práv a významní aktivisté ze zemí Evropské unie a Spojených států, kteří se mise účastnili, dále vyzvali k ukončení obléhání Gazy, k vyslání mezinárodní mise pod záštitou OSN, která zdokumentuje závažná porušení lidských práv v rámci konfliktu, a k trestnímu stíhání pachatelů zločinů podle mezinárodního práva. Kromě toho se mise zaměřila na vyjádření podpory a solidarity s občanskou společností, zejména organizacemi na ochranu lidských práv v Izraeli i Palestině.
Účastníci mise, mezi nimiž byl i český zástupce Petr Uhl, vydali po návratu z Blízkého východu závěrečná stanoviska. „Jsme zděšeni hrůzami války zahájené v pásmu Gazy, významnými ztrátami na životech civilistů a velkým rozsahem ničení majetku civilistů a infrastruktury v rámci operace ‚Lité olovo‘ a rovněž selháním mezinárodního společenství, které této tragédii nezabránilo.“ Od izraelských a palestinských lidskoprávních organizací, které tento ozbrojený konflikt sledují, získala delegace informace, z nichž vyplynulo, že Izrael závažně porušil mezinárodní humanitární právo, včetně Čtvrté ženevské konvence o ochraně civilistů ve válečném období a mezinárodního obyčejového práva, kterým se řídí vedení ozbrojených konfliktů.
Některá z těchto porušení jsou zločiny podle mezinárodního práva. Zejména izraelská armáda se dopustila nevybíravých či nepřiměřených útoků a nesplnila svou právní povinnost chránit civilisty a civilní infrastrukturu před takovými útoky. Operace také závažně poškodily občanská, kulturní, hospodářská, politická a sociální práva obyvatel Gazy.
„Žádné porušení mezinárodního humanitárního práva ze strany palestinských bojovníků nemůže nikdy ospravedlnit podobná nebo ještě závažnější porušení ze strany Izraele,“ píše se v závěrečné zprávě. Proto členové mise odsuzují neschopnost Spojených států a Evropské unie, partnerů izraelské vlády, přijmout důrazná opatření směřující k prevenci či zastavení války. Delegace tedy žádá o spolupráci mezinárodní společenství, které by mělo vyvinout tlak na Izrael, aby upustil od obléhání Gazy a ukončil okupaci všech palestinských území. Dále požadují, aby Evropská unie a Spojené státy okamžitě a plně podpořily nezávislé vyšetřování, které by mělo být zahájeno ihned. Lidskoprávní organizace vyzvaly rovněž izraelské a egyptské úřady, aby zajistily okamžitý přístup pozorovatelů, kteří sledují dodržování lidských práv, do pásma Gazy.

Listopad ve znamení mezinárodních aktivit na podporu ochrany lidských práv

V uplynulých čtrnácti dnech se Liga spolu s Mezinárodní federací lidských práv (FIDH) účastnila mezinárodních akcí, které by měly posílit ochranu lidských práv na regionální úrovni.
Maďarsko – 6. – 7. listopadu – Na Evropském pro bono fóru v Budapešti přednášel Jiří Kopal o zkušenostech FIDH a Ligy ze spolupráce s právníky a advokáty, kteří poskytují bezplatnou právní pomoc obětem porušování lidských práv v nejvážnějších případech. Dvoudenního fóra se účastnilo více než 150 představitelů nevládních organizací i velkých advokátních kanceláří působících po celém světě. Cílem druhého ročníku pro bono fóra bylo podpořit dobrovolnou spolupráci velkých právních firem s nevládními organizacemi zejména v oblasti střední a východní Evropy. Řada advokátních kanceláří na setkání projevila zájem s našimi organizacemi v budoucnu spolupracovat.
Gruzie – 8. – 12. listopadu – Účastníkům konference FIDH o mezinárodních, regionálních i národních mechanismech pro oběti porušování lidských práv představili zástupci Ligy činnost neformální koalice, která v České republice prosazovala ratifikaci Římského statutu. Posluchače a přednášející kolegy z Gruzie, Arménie, Ázerbajdžánu, Kirgizstánu, Uzbekistánu, Moldávie, Běloruska, Ruska, Francie, USA, Německa, Česka a dalších zemí seznámil předseda Ligy také s problémy české justice v transformačním období po roce osmdesát devět.
V rámci mise FIDH proběhlo v Tbilisi také setkání s představiteli řady gruzínských státních orgánů a nevládních organizací. Mise, jejímž cílem bylo monitorovat tamní situaci v oblasti dodržování lidských práv, byla zaměřena zejména na problém politických vězňů, problémy v justici, svobodu médií a další otázky, které jsou v Gruzii bohužel stále aktuální. FIDH a Liga tak budou v následujícím období, i díky českému předsednictví EU, prosazovat aktivnější přístup Evropské unie i České republiky k porušování lidských práv v této zemi.
Slovensko – 13. listopadu – Příspěvek o obráncích lidských práv a možnostech jejich podpory prostřednictvím mechanismů Evropské unie přednesl Jiří Kopal na konferenci, která se v Bratislavě uskutečnila v rámci francouzského předsednictví EU.
Předseda Ligy se spolu s univerzitními experty na tibetologii, sinologii a se specialisty na mezinárodní obchodní vztahy s Čínou účastnil v Bratislavě také diskuse o dodržování lidských práv v Číně na festivalu Jeden svět pořádaném organizací Ludia v ohrození. V rámci této návštěvy Liga navázala spolupráci s vládními institucemi i organizacemi na ochranu lidských práv, které na Slovensku působí.
Česká republika – 14. listopadu – Díky spolupráci s organizací Iuridicum Remedium, která již čtvrtým rokem uděluje populární anticeny Velkého bratra největším porušovatelům našeho soukromí, jsme měli příležitost v pražském klubu Roxy slavnostně předat cenu odborné poroty vládě USA, která byla vyhlášena největším slídilem mezi národy. Skutečné ocenění za ochranu soukromí pak získala německá organizace AK Vorrat za kampaň proti dlouhodobému uchovávání dat. Také Liga by chtěla do budoucna v souvislosti s českým předsednictvím EU věnovat větší pozornost problematice ochrany soukromí všech evropských občanů. Řada návrhů na omezování soukromí totiž vychází přímo od Evropské komise.

Mezinárodní federace přijala Ligu lidských práv za člena

FIDH má poradní status a delegáty při OSN a Radě Evropy a stálou delegaci pro EU v Bruselu. Pomáhá obětem zločinů proti lidskosti a porušování občanských práv. Vedle ochrany politických práv aktivně prosazuje dodržování ekonomických, sociálních a kulturních práv zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv přijaté v roce 1948. V posledních 25 letech vykonala po celém světě více než 1000 vyšetřovacích misí, její právníci a advokáti žalují v konkrétních případech vysoce postavené pachatele zločinů proti lidskosti. Rovněž sdružuje a podporuje organizace oficiálně zakázané ve svých zemích v Bělorusku, na Kubě či Sýrii a působící v exilu v případě členských lig z Číny či Vietnamu. Vedle letité pomoci obětem čečenské a bálkánské války a obrany lidských práv v řadě zemí Asie, Afriky a latinské Ameriky – spolu s Centrem pro ústavní práva, členskou organizací právníků působících v New Yorku – otevřeně kritizuje přístup USA v otázce osob vězněných na Guantanamu a k uplatňování trestu smrti. Dosud jediným českým zástupcem byl v roce 1978 ze solidarity přijatý Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), s jehož členy byl v té době veden soudní proces.

Nejznámější osobností mezinárodní federace je současná nositelka Nobelovy ceny míru za rok 2003, právnička Shirin Ebadiová z íránské Ligy na obranu lidských práv, která působí jako zvláštní reprezentantka FIDH pro ženská práva a práva dítěte. Mezi organizace působící v FIDH dále patří kupříkladu francouzská liga založená v průběhu aféry Dreyfuss již v roce 1898, anglická Liberty či Irský výbor pro občanské svobody založený bývalou prezidentkou Irské republiky a bývalou Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva Mary Robinson.

FIDH podpořila současné představitele české Ligy zejména při pomoci v konkrétních případech obětem policejní brutality v roce 2000 v rámci projektu Občanských právních hlídek a při informování o skutečném stavu dodržování práv dítěte a romské menšiny v České republice na mezinárodních fórech (mj. zvláštní zpravodajové a pracovní skupiny OSN a výbory působící při úřadu Vysoké komisařky OSN v Ženevě). Liga lidských práv je v současnosti jediným členem FIDH v postkomunistické části střední Evropy. Hájí především oběti porušování lidských práv ze strany policie, rasové diskriminace a práva dětí, rovněž poskytuje psychologickou a právní pomoc obětem domácího násilí. Liga dále na úrovni ČR prosazuje ratifikaci Římského statutu mezinárodního trestního soudu a Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení.