Pondělí, 2. září 2013Zprávy z médií
Praha – Česko bojuje s domácími porody. Ústavní soud se jich sice teď zastal, když zrušil trest pro porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou, celkový pohled na věc není stále jednoznačný a pravidla, která by umožňovala tento způsob porodu, neexistují. Svůj náhled na domácí porody bude muset navíc Česko vysvětlit soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Vymykáme se ostatním evropským zemím v přístupu k porodům mimo nemocniční prostředí? Co děláme jinak?
(Zprávu vydala Česká televize dne 29. 8. 2013, autorkami jsou Alžběta Vejvodová a Iva Brejlová.)
V Česku je domácích porodů minimum – zhruba 500 ročně, a to včetně těch, během kterých matky odjezd do nemocnice nestihnou. Celkem se přitom v Česku za rok narodí téměř 110 tisíc dětí. I přes svůj mizivý podíl ale získávají domácí porody na důležitosti. Za posledních dvacet let jejich počet stoupl desetinásobně. Největší pozornost zřejmě ale teprve získají ve Štrasburku. Podle dvou matek, které se na evropský soud obrátily, Česko svým přístupem k domácím porodům porušuje základní lidská práva. Soud bude jednat veřejně, tedy způsobem, který není pro tuto instituci příliš obvyklý. „Nejčastěji se volí, když si soudci některými otázkami nejsou jisti. Někdy ale i z důvodu, že chtějí k případu přitáhnout pozornost. O takových věcech se pak v médiích mluví,“ vysvětluje David Zahumenský, ředitel české Ligy lidských práv, která má se štrasburským soudem dlouholeté zkušenosti.
Jednou z žen, které záležitost do Štrasburku přinesly, je Šárka Dubská. Ta své druhé dítě plánovala porodit doma a hledala pro něj porodní asistentku, žádnou s oprávněním však nenašla. Když o pomoc požádala zdravotní pojišťovnu, dostala odpověď, že česká legislativa neposkytuje veřejné zdravotní pojišťovně možnost krytí nákladů na domácí porod, a pojišťovna tak nemá smlouvu s žádnou asistentkou. Dubská nakonec porodila doma i bez asistentky.I druhá matka – Alexandra Krejzová – se rozhodla rodit doma, a to rovnou třikrát. V prvních dvou případech byly u porodů asistentky, které ale pracovaly bez oficiálního oprávnění. V případě třetího porodu už ale asistentku nenašla – od 1. dubna 2012 totiž začala platit nová právní úprava, podle které mohly takové pracovnice čelit pokutě až milion korun. Třetí dítě tak nakonec Krejzová přivedla na svět v porodnici.
Český právní řád v domácích porodech tápe. „Dodnes není stále upravena možnost opravdu domácího porodu,“ upozorňuje Zahumenský. Provádět porody mimo nemocniční prostředí mohou porodní domy a podle posledního rozhodnutí ministerstva zdravotnictví mají matky také možnost rodit bez dozoru lékaře – ale jen v porodnicích. Skutečnému domácímu prostředí se ministerstvo zdravotnictví se svými nařízeními do teď vyhýbá, byť jej explicitně nezakazuje. Pravidla z jeho dílny totiž stanovila, že kdo chce vést porod, musí mít stejné vybavení jako zdravotnické zařízení k tomu určené – tedy mimo jiné inkubátor či porodní sál. A to de facto vylučuje domácí porody. Na tento fakt upozornil nyní i Ústavní soud ve svém odůvodnění k případu Königsmarková. „Nelze zajisté vyloučit, že i klidně probíhající fyziologický porod se může rychle změnit; předpokládat všechny možnosti a reagovat na ně v poměrně značném předstihu by de facto muselo vést k naprostému vyloučení možnosti domácích porodů.“ V minulosti ve prospěch domácích porodů rozhodly i další soudy. Třeba loni se Městský soud v Praze usnesl, že nemocnice má zajistit porodní asistentku ženám i u porodu doma. Krajský soud v Brně zase vydal rozsudek, že zdravotnická záchranná služba, která ženu po bezproblémovém domácím porodu donutila k převozu do nemocnice, se má omluvit a zaplatit odškodné 100 tisíc korun.
Přiměřený trest. Opravdu?
Polemiku vzbudil také trest pro Ivanu Königsmarkovou. Soud jí původně za údajnou chybu při domácím porodu, který se zkomplikoval a skončil smrtí dítěte, uložil dvouletý trest vězení s podmínkou na pět let a zákaz výkonu činnosti také na pět let. Navíc měla zdravotní pojišťovně zaplatit 2,7 milionu korun; trestní oznámení na ni podali lékaři, nikoli rodiče dítěte. Podle českého právního řádu přitom odejde s dvouletým trestem a pětiletým odkladem člověk, který nabádal druhého k sebevraždě, případně ten, kterému byla prokázána významná zpronevěra. „Je těžké porovnat majetkovou trestnou činnost a případné zavinění smrti dítěte,“ říká k tomu Zahumenský. Do medicínské branže, kde o životě či smrti často rozhodují vteřiny, nicméně podle něj trestní stíhání vůbec nepatří. Podobné případy by se měly řešit spíš v civilním soudním řízení, tedy na úrovni dvou soukromých osob, míní právník. Ústavní soud se i v této věci postavil na stranu Ivany Königsmarkové. Trest zrušil, když jej vzhledem k věku porodní asistentky – zrovna včera oslavila Königsmarková šedesátiny – a jejím finančním poměrům označil za likvidační. „Zejména v případech, kdy je pachatel odsuzován za nedbalostní trestný čin, je při stanovení výše náhrady škody třeba dbát na to, aby uložená povinnost nahradit způsobenou škodu neměla pro pachatele doživotní likvidační následky,“ stojí ve výnosu ÚS. Celkově podle ústavních soudců předchozí soudní instance nezohlednily všechny okolnosti případu a kauza Ivany Königsmarkové se tak vrací na začátek.
Za humny
Podobně jako Česko přešlapuje okolo porodů doma také Maďarsko. I ono se kvůli nim dostalo v roce 2010 do hledáčku štrasburského soudu. V Maďarsku totiž byly do té doby domácí porody nelegální a zdravotníci, kteří u nich asistovali, de facto porušovali zákon. Soud dal ve svém verdiktu za pravdu žalobcům a konstatoval, že stát je povinen vytvořit podmínky pro volbu asistovaného porodu doma. Příslušný zákon Maďarsko poté upravilo. Jenže získat licenci, která opravňuje porodní asistentky k provádění domácích porodů, zůstává v Maďarsku obtížné a je třeba počítat s vysokými finančními náklady. Asistentka například musí mít kardiograf, tedy přístroj, který jí umožní sledovat děložní stahy a měřit tepovou frekvenci plodu. Ten vyjde zhruba na 450 tisíc forintů (necelých 40 tisíc korun). Dále si asistentky musí platit také pojištění odpovědnosti, které vyjde na 380 tisíc forintů (více než 32 tisíc korun) ročně. Za jeden porod, péči, která mu předchází a která po něm následuje, si přitom asistentky účtují jen kolem 50 tisíc forintů. Vyřizování žádosti o licenci je navíc během na dlouhou trať. První porodní asistentce se tak podařilo získat licenci až rok poté, co začal nový zákon platit. Maďarské regule se nelíbí ani některým expertům na lidská práva. „Tyto současné restrikce jsou v rozporu s evropskými pravidly. Vláda musí evropské regule začlenit do svého práva, nebo se bude muset opět zodpovídat soudům,“ zdůraznil maďarský právník Bea Bodrogi.
Domácí porody v číslech
Česko má podobnou míru domácích porodů jako Rakousko, kde je práce porodní asistentky profesionální živností. V obou zemích se hraje o podíl v řádu desetin procent. Podobně si stojí také Irsko, které se domácím porodům žen, které nemají žádné zdravotní problémy, dlouhodobě nebrání. V zemích jako Velká Británie či Německo se doma rodí zhruba 2 až 3 % dětí a ženy si zpravidla mohou vybrat z celé škály možností, od porodu v porodním domě s lékařským dozorem až po ten bez dozoru jen s asistentkou doma. Světovým rekordmanem je v tomto ohledu Nizozemsko, kde doma přijde na svět téměř 30 % miminek. Porod doma je tam tradičně považován za naprostý normál pod heslem „těhotenství není nemoc“. V nemocnicích v Nizozemsku rodí převážně jen ty ženy, u kterých lékaři předem očekávají zdravotní komplikace. V takovém případě hradí ošetření v nemocnici pojišťovna, stejně tak jako v případě domácího porodu náklady na porodní asistentku. Avšak pokud se žena rozhodne rodit v lékařském zařízení, aniž by k tomu byly medicínské důvody, musí si lékařskou péči zaplatit sama. Musí tak počítat s účtem ve výši zhruba 260 eur, tedy necelých 7 tisíc korun.
Středa, 28. srpna 2013Tiskové zprávy
Ústavní soud na dnešním veřejném ústním jednání vyhověl ústavní stížnosti porodní asistentky Ivany Königsmarkové, která byla odsouzena za údajné pochybení u plánovaného domácího porodu. Případ další stíhané porodní asistentky Zuzany Štromerové přitom ukazuje, že trestní represe již není reakcí na údajné pochybení jedné porodní asistentky, ale systémové tažení proti samostatným porodním asistentkám propagujícím přirozené porody.
Soudci Ústavního soudu shledali porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces a porušení principů trestního práva. Obecné soudy nekriticky přijaly závěry znaleckých posudků lékařů, kteří vznášeli nepřiměřené nároky pro vedení porodu v domácnosti, které prakticky vedení těchto porodů vylučují. Soudci naznačili, že v daném případě nebylo jednoznačně prokázáno, že stěžovatelka spáchala trestný čin.
V případě další odsouzené porodní asistentky Zuzany Štromerové nešlo o plánovaný porod doma, ale o akutní péči u překotného porodu rodičky, kterou měla původně doprovodit k porodu do nemocnice. Porod skončil narozením již mrtvého dítěte. Podle soudu pochybila tím, že v předporodním období komunikovala s klientkou po telefonu a spoléhala na její subjektivní sdělení ohledně zdravotního stavu, aniž by ji vyšetřila a doporučila jí odjezd do nemocnice. Podle oficiálních statistik (ÚZIS) podobně před porodem v 39. týdnu těhotenství z neznámých příčin zemře asi 25 dětí ročně, vše při porodech v nemocnicích.
Případy obou porodních asistentek mají společné rysy, zejména:
1) hledání viníka za porod v domácím prostředí s nepříznivým výsledkem za každou cenu, přestože k těmto tragédiím dochází přes všechno vybavení i v porodnicích a ze zahraničních studií vyplývá srovnatelný výskyt komplikací doma i v nemocnici, kterým nelze zabránit a které statisticky v určitém promile případů nastávají;
2) popření práva na spravedlivý proces – založení dokazování výhradně na názorech lékařů – odpůrců domácích porodů a „konkurentů“ porodních asistentek, odmítnutí důkazů obhajoby a nevypořádaní se s nimi, především odmítnutí odborných vyjádření jiných porodních asistentek, jejích profesních organizací a zahraničních odborných standardů pro vedení porodu doma;
3) nezohlednění faktu, že volba porodu doma a rozhodnutí neodjet do porodnice je právem rodičky, které neučinila porodní asistentka, jež naopak poskytnutím péče snižuje rizika této volby.
„Z vyjádření zahraničních porodních asistentek vyplývá, že telefonické konzultace jsou běžnou součástí péče a pokud nic nenasvědčuje komplikacím nebo rozběhlému porodu, není vyšetření rodičky nutné. I čeští lékaři běžně poskytují konzultace po telefonu a nejsou za to kriminalizováni. V případě porodních asistentek se používá jiný metr – objektivní odpovědnost za nepříznivý výsledek porodu bez ohledu na zavinění,“ komentuje případ právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Kromě trestního stíhání zastrašuje stát soukromé porodní asistentky likvidačními pokutami, pokud by chtěly poskytovat péči u porodů mimo zdravotnické zařízení. Za odpírání péče ženám a dětem u porodu doma se bude Česká republika v září zodpovídat před Evropským soudem pro lidská práva.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel.: 607 005 043
Poznámky:
Shrnutí zahraničních studií ohledně péče porodních asistentek a porodů doma naleznete zde.
Rozsudek Městského soudu v Praze ve věci Zuzany Štromerové a její dovolání k Nejvyššímu soudu.
Zahraniční odborná vyjádření porodních asistentek a jejích profesních organizací ke správnosti postupu Zuzany Štromerové naleznete v zde:
https://llp.cz/wp-content/uploads/Shrnuti-zahranicnich-studii-Pavlikova.pdf
https://llp.cz/wp-content/uploads/Preklady_zahranicnich_odbornych_vyjadreni.pdf
Čtvrtek, 8. srpna 2013Tiskové zprávy
Dvě české ženy podaly stížnost proti státu pro porušení svého práva na respektování soukromého a rodinného života. Stěžovatelky si přály porodit doma za asistence porodní asistentky, ale nemohly toto své právo uskutečnit. Evropský soud pro lidská práva nyní nařídil ústní projednání tohoto případu. Slyšení proběhne dne 10. září 2013 od 9.00 hodin ve Štrasburku.
Česká republika v obdobných případech dlouhodobě omezuje právo na svobodnou volbu a místo porodu. „Běžnou praxí v Česku je, že stát znemožňuje porodním asistentkám poskytování odborné péče a snaží se o cílenou likvidaci tohoto povolání,“ uvedl předseda Ligy lidských práv David Zahumenský. První stěžovatelka nakonec porodila doma bez pomoci zdravotníka, druhá žena byla po dvou domácích porodech nucena porodit v nemocnici.
Evropský soud pro lidská práva již v podobném případě v roce 2010 odsoudil praxi v Maďarsku, kde byly porodní asistentky rovněž odrazovány od poskytování péče u porodů v domácnosti rodiček. Soud zde dospěl k závěru, že okolnosti porodu včetně volby místa porodu nepochybně tvoří součást soukromého života ženy a že porod doma vyžaduje zapojení zdravotníka. Shledal proto, že stát je povinen vytvořit podmínky, aby zdravotní péče byla možná a dostupná. Dále čeká ve Štrasburku na projednání podobný případ, ve kterém poškozené matky žalují Litvu.
Záznam z jednání bude dostupný na webových stránkách štrasburského soudu tentýž den odpoledne. Liga lidských práv bude průběžně informace z jednání zveřejňovat na svém Facebooku.
Bližší informace poskytnou:
David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Adéla Hořejší, právnička zastupující jednu z žen, tel. 776 696 656
Poznámky:
Podrobný popis případu jedné z žen naleznete zde.
Šest otázek, které ESLP pokládá ČR v rámci ústního projednání tohoto případu, naleznete zde.
Informace o českém případu a přenos z jednání naleznete zde.
Předchozí tiskové zprávy Ligy lidských práv k otázkám přístupu žen k péči u porodu doma naleznete v těchto článcích:
Ministerstvo zdravotnictví nečekaně vyloučilo z diskuze o koncepci porodnictví zástupkyně rodiček a porodních asistentek (24. 4. 2013)
Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech (13. 3. 2013)
Soud rozhodl: Nemocnice musí ženám zajistit porodní asistentku i u porodu doma (12. 1 . 2012)
Rozhodnutí případu Ternovszky proti Maďarsku naleznete zde, v angličtině zde.
Informace o případu Kosaitė-Čypienė a ostatní proti Litvě naleznete zde.
Úterý, 22. ledna 2013Zprávy z médií
Zpráva vyšla 21. ledna 2013 na serveru maminka.cz. Autorkou je Zuzana Labudová.
Doby, kdy se za těhotnou ženou zaklaply dveře porodnice a staly se pro její blízké nedobytnými, jsou již naštěstí pryč. Koho vezmete na porodní sál s sebou?
Možností je hned několik. Záleží přitom především na povaze a rozpoložení těhotné ženy. Některé mají velký strach z toho, že by na porod byly úplně samy, bez jakékoli blízké osoby, nebo se bojí, aby na ně personál porodnice nebyl nepříjemný, pokud třeba nebudou porodní bolesti zvládat úplně nejlépe. Jiným by naopak přítomnost někoho blízkého byla nepříjemná, nechtějí, aby je jejich milovaný partner viděl v průběhu procesu, o němž třeba zatím mají jen mlhavé představy. Dalším ženám plně vyhovuje svěřit se do rukou odborníků a nikoho dalšího k porození potomka nepotřebují.
Záleží tedy na vás, do kterého okruhu patříte. Každopádně je to váš velký den, a proto ho zkuste zorganizovat tak, aby vám bylo psychicky dobře. Důležité je také si rozmyslet, co od doprovodu očekáváte. Jestliže si chcete narození dítěte užít jako intimní záležitost vaší právě vznikající rodinky, pravděpodobně budete prostě chtít být se svým mužem.
Pokud máte obavy z přístupu personálu, například z toho, že vás zahrne latinskými výrazy a bude žádat, abyste se urychleně rozhodla, co dál, asi vsadíte na porodní asistentku. Ta vám pak vše vysvětlí a zřejmě vám také vydobude čas a prostor pro rozhodování.
Možnost první: porodní asistentka
Porodní asistentka vám na rozdíl od všech ostatních lidí, které si můžete k porodu pozvat, může poskytovat i zdravotnické služby. Mnoho žen učinilo vynikající zkušenost s porodní asistentkou, s níž se spojily na začátku těhotenství, prošly s ní celou graviditou a na jejím vrcholu ji přizvaly k porodu. V tomto případě vzniká mezi nastávající maminkou a asistentkou bližší vztah, znají se navzájem, vyhovují si, protože jinak by nespolupracovaly, mají k sobě důvěru. Všechny tyto výhody většinou ústí v psychickou pohodu rodící ženy, a ta je – jak známo – jednou z hlavních podmínek úspěšného a rychlého porodu. V mnoha případech se pak stává, že žena přijde se svou porodní asistentkou k porodu a porodí výhradně za její asistence, takže místní personál jen přihlíží. Takový ideální scénář si ovšem můžete malovat pouze tehdy, pokud máte fyziologické, tedy normálně probíhající těhotenství. Velmi bojácným maminkám je nabízena také možnost pozvat k porodu vybraného lékaře.
Ti dříve dostávali obálku pokoutně do kapsy, nyní je možnost zaplatit za přítomnost konkrétního doktora legální, přesto ji nabízí jen několik nemocnic a zatím se oficiálně příliš neujala. Obvyklá „sazba“ za dohodnutého lékaře u porodu je 5000-15 000 korun.
Možnost druhá: partner či kamarádka
Pro ženy, které pokládají narození dítěte za záležitost obou rodičů, je volba jednoduchá: požádají svého partnera. Dobře si ale rozmyslete, jakým způsobem tuto možnost svému muži navrhnete. Pro vás to může být samozřejmé, on by ale mohl mít pocit, že je tlačen někam, kam se mu vůbec nechce. A pokud se na to skutečně necítí, bude lepší, když pozvete někoho, kdo vás doprovodí rád. Může to být třeba maminka nebo dobrá kamarádka, které možná v budoucnu budete moci její službu oplatit. Jestliže je naopak váš partner na porod natěšený, vezměte ho už na předporodní kurz a mluvte s ním o tom, jak porod probíhá a co od jeho přítomnosti očekáváte. Oba přitom musíte být připraveni na to, že v průběhu porodu se vaše pocity mohou měnit, takže přestože vás manžel celé těhotenství s úspěchem a láskou masíroval, u porodu možná nebudete chtít, aby na vás vůbec sahal. V případě své účasti by měl mít muž také právo hovořit do výběru porodnice a celkově by se měl stát „členem týmu“, který se k záležitostem těhotenství a porodu může vždy vyjádřit. Pro mnoho mužů je velkou motivací, že zřejmě budou první z rodiny, kdo miminko uvidí, vyfotí či natočí, nebo si je pochová.
A kdyby se váš potomek narodil s nějakým zdravotním problémem, může ho tatínek doprovázet k případným vyšetřením či zákrokům, takže nezůstane bez rodičů. V tomto případě je jeho blízkost navíc zárukou, že se dítě dostane k matce, jakmile to bude možné.
Možnost třetí: dula
Dula je osoba, která se při porodu plně soustředí na vnitřní život ženy a snaží se jí pomoci maximální emocionální a psychickou podporou. Duly neposkytují zdravotní služby, zato mohou být vaším prostředníkem při jednání s lékaři nebo porodními asistentkami, dokážou vám pomoci při hledání úlevových poloh a dalších nefarmakologických metod tlumení bolesti, řada dul má kurz masáží a aromaterapie a neocenitelnou se může stát také možnost probrat s jinou ženou porod zevrubně, až se z narození dítěte trochu vzpamatujete. Některé věci rodící žena vůbec nevnímá, jiné ji trápí, ač nebyly vůbec důležité – dula vám v těchto situacích může pomoci vyrovnat se s porodním zážitkem.
Proč se za to platí?
Ve většině českých porodnic se za přítomnost blízké osoby u porodu stále vybírají poplatky. Jejich výše se různí, většinou jde o několik stovek. Různý je také přístup porodnic. V pražském Motole například připouštějí přítomnost jediného člověka, jehož jméno musí rodička písemně schválit, je mu přesně předepsáno, co a jak má dělat, předem je informován, že nesmí do ničeho zasahovat, a to vše za 700 korun. V Podolí dokonce žádají 1500 korun.
Ve Fakultní nemocnici Brno zaplatí návštěvník 400 korun, ale nemusí se nikde objednávat ani hlásit, protože porodnice považuje doprovod k porodu za běžnou záležitost a prostě ho předpokládá.
Nejdále jsou v trutnovské nemocnici, kde doprovod u porodu vítají a nechtějí za něj ani korunu. Platbu ve výši 510 korun letos zrušila také nemocnice v Havířově. Liga lidských práv označila platby za přítomnost otce u porodu za nehoráznost. Unie českých porodních asistentek se přidala s tím, že přítomnost blízkých osob u porodu může prokazatelně ovlivnit snížení rizikových událostí, jako je nutnost použití bolest tlumících léků nebo i provedení císařského řezu. Proto by měl být podle Unie porodních asistentek doprovod k porodu podporován, nikoli zpoplatňován či omezován. Situaci už začal řešit i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podle něj by od ledna náklady, které nemocnice s přítomností otců u porodu mají, měly pokrýt platby od zdravotních pojišťoven. Jde například o sterilní oblečení a obuv, které personál porodních sálů novopečeným tatínkům půjčuje. Ministr prohlásil, že přítomnost otce u porodu je již standardní záležitostí, takže by měla být do nového sazebníku výkonů zakalkulována. Pokud zakalkulována bude, nebude možné za ni vybírat peníze od rodičů.
Kde hledat doprovod
Chcete-li jít k porodu s porodní asistentkou, s níž se během těhotenství dobře poznáte, najděte si ji na stránkách Unie porodních asistentek www.unipa.cz, kde je seznam porodních asistentek, které tuto službu poskytují. Dáte-li přednost dule, podívejte se na stránky občanského sdružení České duly www.mojedula.cz, kde rovněž najdete seznam dul v jednotlivých krajích.
Úterý, 8. ledna 2013Tiskové zprávy
Krajský soud v Brně už podruhé vydal verdikt ve prospěch ženy a dítěte, které byly v roce 2010 brněnskou zdravotnickou záchrannou službou nuceně transportovány po domácím porodu do nemocnice. Téměř 60stránkový precizně odůvodněný rozsudek nepřímo poukazuje na skutečnost, že ve zdravotnickém systému zcela chybí zajištění profesionální komunitní péče o ženy a děti při domácích porodech. Podle Ligy lidských práv tak stát systematicky porušuje jejich právo na zdraví a dostupnou zdravotní péči.
Ženy nemají k porodu doma koho zavolat, kromě záchranky
Jak soud konstatoval, podle platných právních předpisů jsou lékaři i nelékařští zdravotníci záchranné služby kompetentní k asistenci u překotného porodu i k prvnímu ošetření novorozence (odst. 40 rozsudku). „Na druhou stranu tento druh péče není jejich specializací a žena i dítě by při normálním spontánním porodu v domácím prostředí měly mít přístup k péči specializovaného odborníka – porodní asistentky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Pokud by náš systém zdravotní péče fungoval jako v západních zemích, žena z projednávaného soudního případu nemusela volat po domácím porodu záchrannou službu, ale měla by možnost si přivolat přímo porodní asistentku a až následně zajistit péči pediatrem. Porodní asistentka je podle právních předpisů způsobilá ošetřit a vyšetřit rodičku i novorozence. Vyšetření pediatrem není neodkladné a je možné je odložit na následující den. Při soudním jednání znalec uvedl, že i v českých porodnicích pediatr běžně provádí první vyšetření dítěte do 12 hodin po porodu (odst. 131 rozsudku), do té doby tak péči zajišťují sestry.
Systému komunitní péče porodních asistentek v současné době brání pojišťovny, krajské úřady i Ministerstvo zdravotnictví
Přestože existuje výkon hrazený ze zdravotního pojištění – návštěva porodní asistentky v šestinedělí, pojišťovny je často nemají nasmlouvané anebo činí obstrukce, aby tato služba nebyla dostupná. Krajské úřady zase protiprávně vyhrožují sankcemi porodním asistentkám, pokud budou pomáhat u domácích porodů, i když mají oprávnění k poskytování péče v domácím prostředí. Ministerstvo, které je zodpovědné za celkovou koncepci českého zdravotnictví, nečiní žádné konkrétní kroky k dostupnosti komunitní zdravotní péče u porodů.
Jednání záchranářů bylo vedeno přetrvávajícím paternalismem
I po doplněném dokazování dospěl soud prvního stupně po navrácení věci odvolacím soudem opětovně k závěru, že k převozu dítěte záchrannou službou proti vůli rodičů nebyl právní důvod. Zpracovaný znalecký posudek z oboru neonatologie prokázal, že dítě bylo před převozem zdravé a dobře poporodně adaptované a možnost vykrvácení dítěte přes pupečník byla prakticky nulová (odst. 34 a 56 rozsudku). Soud naznačil, že důvodem autoritativního postupu posádky záchranné služby bylo obecně nízké právní povědomí zdravotníků a jejich přetrvávající paternalistický postoj vůči pacientům. Takový přístup je však již dlouho překonaný koncepcemi moderního medicínského práva, vycházejícího z respektu k člověku jako osobnosti s právy (odst. 103-105 rozsudku).
Případ stále ještě není u konce – žalovaná záchranná služba se odvolala, takže se nemusí omlouvat, ani vyplatit finanční satisfakci, jak jí bylo v rozsudku uloženo. Musela by tak učinit teprve poté, co by Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí potvrdil. Odvolací soud ale také může rozhodnutí zrušit nebo změnit.
Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
email: zcandigliota@llp.cz
tel.: 777 893 871
Analýza právní úpravy komunitní péče porodních asistentek ve vybraných evropských státech
