Soud zamítl žalobu kvůli analýze ministerstva zdravotnictví

Středa, 5. února 2014Zprávy z médií

Praha – Městský soud v Praze zamítl správní žalobu na ministerstvo zdravotnictví v případu neposkytnutí informací o analýze týkající se trestní odpovědnosti matek za domácí porody, kterou po resortu požaduje Liga lidských práv (LLP). Organizace chce zveřejněním analýzy zejména získat informace o tom, co obsahuje a zdali se dokumentem ministerstvo zdravotnictví řídí. Kvůli dnešnímu zamítavému verdiktu podá kasační stížnost. Případem se tak bude zabývat Nejvyšší správní soud.

Právníci vyzývají rodičky: Nenechte si líbit porušování vašich práv

Středa, 22. ledna 2014Tiskové zprávy

Ženy by si neměly nechat líbit zásahy do svých práv při porodu a měly by se proti nim bránit právní cestou. Shodla se na tom zhruba desítka právniček a právníků, zabývajících se porodnictvím a přizvané zástupkyně porodních asistentek a ženských organizací. Cílem odborného setkání, které v polovině ledna iniciovala Liga lidských práv, bylo vytvořit společnou vizi, jak by mělo vypadat české porodnictví při respektování základních lidských práv a potřeb žen, dětí a jejich otců. Situací v českém porodnictví se zabývá i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, rozhodnout by mohl v nejbližších týdnech.

V současnosti dochází nejen k porušování práv žen, které volí porod doma, ale také práv těch, které rodí v porodnici. V poslední době narůstají případy, kdy matriky spolu s orgány sociálně-právní ochrany dětí šikanují rodiny po porodu doma a odmítají vydat dětem rodné listy. „Stát na jednu stranu brání, aby bylo možné poskytovat péči u porodu doma, na druhou stranu pak po rodičích vyžaduje potvrzení zdravotníka, že žena dítě porodila. Nestačí jim těhotenský průkaz a čestné prohlášení rodičů, přestože zákon jiné dokumenty nevyžaduje,“ vysvětluje situaci právnička Ligy Zuzana Candigliota a doporučuje rodičům obrátit se na ombudsmana.

„V porodnicích dochází každodenně k násilí na ženách i dětech v podobě finančně i mocensky motivovaných invazivních zásahů do porodu, zejména k podání syntetického oxytocinu, nástřihu hráze a separace dítěte. Zásahy jsou prováděny bez souhlasu rodičů, často i v přímém rozporu s ním, násilí je označováno jako porodní péče, ve skutečnosti ovšem jde o zásah do svobody, důstojnosti a zdraví ženy a dítěte,“ poukazuje právnička Adéla Hořejší z advokátní kanceláře Wilson and Partners.

Tuto praxi potvrzuje i případ, který aktuálně řeší advokátní kancelář Davida Zahumenského, jenž spolupracuje s Ligou. Rodičce během porodu v brněnské porodnici v minulém roce personál provedl nástřih hráze i nebezpečné tlačení na břicho proti její vůli. Žena, která byla předtím mimo jakékoliv ohrožení, po zásazích začala masivně krvácet s nutností okamžité transfuze. Proti postupu personálu podala stížnosti i trestní oznámení.

Právníci vytvořili společnou vizi, jak by mělo vypadat porodnictví, pokud budou respektována základní lidská práva a skutečné potřeby žen a dětí. Dospěli k tomu, že ideální stav by měl mj. zajišťovat dostupnost informací a možnost volby péče, nediskriminační úhradu péče pojišťovnami, profesionální zdravotníky a jasnou a předvídatelnou právní úpravu.

Bližší informace poskytnou:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel. 607 005 043

Adéla Hořejší
právnička advokátní kanceláře Wilson and Partners
tel. 776 696 656

David Zahumenský
advokát
tel. 608 719 535

Vize férového porodnictví

Středa, 22. ledna 2014Aktuality

V polovině ledna iniciovala Liga lidských práv setkání právních expertů a společně vytvořili vizi, jak by mělo vypadat porodnictví, pokud budou respektována základní lidská práva a skutečné potřeby žen a dětí.

Dospěli k tomu, že ideální stav by měl mj. zajišťovat dostupnost informací a možnost volby péče, nediskriminační úhradu péče pojišťovnami, profesionální zdravotníky a jasnou a předvídatelnou právní úpravu.

 

Volba a dostupnost péče

  • ženy mají volbu péče a jejího poskytovatele v těhotenství, během porodu i v šestinedělí a taková péče je dostupná, včetně možnosti volby kontinuální péče jedné porodní asistentky během všech těchto období včetně porodu v porodnici

Dostupnost informací

  • ženám jsou dostupné pravdivé informace ohledně možných variant péče, jejich výhodách a nevýhodách

Úhrada péče

  • péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění na rovném základě bez diskriminace a na základě medicíny založené na důkazech a systém úhrad je nastaven tak, aby nevedl v praxi ke zbytečným a škodlivým praktikám

Zdravotníci

  • zdravotníci jsou profesionálové, funguje mezioborová spolupráce a komunikace mezi lékaři a porodními asistentkami, při své práci se cítí bezpečně a dostávají za ni férovou odměnu, existuje prevence vyhoření

Právní úprava a odpovědnost

  • je jednoznačná a předvídatelná

Konec nezákonných praktik

  • nedějí se nezákonné praktiky jako vybírání poplatků za doprovod k porodu, registrace do pražských porodnic nebo ignorování práva na informovaný souhlas

Stížnosti

  • systém řešení stížností je efektivní a zjištěná pochybení vedou k systémové změně a prevenci, aby se pochybení neopakovalo

Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu ministerstva zdravotnictví ke změnám v porodnictví

Čtvrtek, 19. prosince 2013Tiskové zprávy

Liga lidských práv reaguje na tendenční sdělení ministerstva ohledně vedení porodu porodní asistentkou v nemocnici a tzv. ambulantního porodu. Ministerstvo vydává obě možnosti za „novinky“ a „kompromis“, přitom jde o již dnes existující možnosti a práva žen, která jsou ovšem běžně v nemocnicích porušována.

„Ministerské novinky v porodnictví jsou zástěrkou, jak zakonzervovat či dokonce zhoršit současný nevyhovující stav, který odporuje jak doporučením Světové zdravotnické organizace, tak i svobodě a právům žen a dětí,“ kritizuje ministerstvo právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Podle ní je ministerstvo ovládáno lékaři, kteří lobují za udržení svého mocenského postavení, finančních zájmů a za omezování pravomocí porodních asistentek.

K porodu s porodní asistentkou

Dosud žádný právní předpis nebránil vedení porodu porodní asistentkou, a to ani v nemocnici ani mimo ni. Naopak již při vstupu do Evropské unie jsme sladili naši úpravu s evropskou, která upravuje kompetenci porodních asistentek samostatně a bez dohledu a indikace lékaře vést spontánní porody, rozpoznat patologii či vyšetřit novorozence.

Především v moravských porodnicích je již po delší dobu běžnou praxí, že normální porod vede porodní asistentka, která přivolá lékaře v případě komplikací. Kromě toho má každá žena ze zákona o zdravotních službách právo odmítnout nabízenou péči nebo její část (např. odmítnout péči lékaře u porodu a trvat pouze na péči porodní asistentky). Stejně tak má žena právo si vzít do porodnice jako doprovod soukromou porodní asistentku, ke které má důvěru, nebo jinou zvolenou osobu.

Ministerstvo naopak nepřijatelně zavádí možnost porodu s porodní asistentkou, pouze pokud to schválí ošetřující porodník, který provede vstupní vyšetření. Zabraňuje tedy ženám, aby mohly rodit od počátku s porodní asistentkou, jak je to běžné v řadě zemí Západní Evropy.

Vnucuje jim bez jejich informovaného souhlasu podrobení se lékařské péči, která není nutná. Přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) „jsou porodní asistentky nejvhodnějšími poskytovateli primární zdravotní péče při normálním porodu“ a přínos porodních asistentek je v tom, že „se snaží o uchování normality a zabránění nepotřebným intervencím“. WHO upozorňuje, že lékaři na rozdíl od porodních asistentek mají tendenci více zasahovat do porodu.

Shrnutí: Nyní má žena právo na porod jen s porodní asistentkou, což je běžná praxe v řadě nemocnic. Návrh ministerstva představuje „povinné“ vyšetření každé rodičky lékařem a patrně i podrobení se lékařské péči, pokud ji nebude chtít předat do péče porodní asistentky. Návrh je v rozporu s právem ženy na svobodný a informovaný souhlas a nemá oporu v zákoně.

Ambulantní porod

Ambulantní porod neboli odchod ženy s dítětem po porodu domů také není žádnou novinkou. Podle zákona mohou lékaři bránit propuštění dítěte pouze v případě jeho přímého ohrožení a při nutnosti neodkladné péče. To znamená, že u zdravého novorozence neexistuje zákonný důvod pro vynucování si jeho několikadenní hospitalizace. V současné době některé nemocnice ambulantní porod umožňují, ovšem velmi často se současným zastrašováním rodičů, hlášením na sociální odbor pro zanedbání péče nebo svévolným kladením si podmínek jako sdělení jména zvoleného pediatra. Některé nemocnice se ovšem matkám v odchodu snaží nezákonně bránit zcela s tím, že ambulantní porod „není možný“.

„Zavádění“ ambulantního porodu ministerstvem není projevem respektu k právům žen a dětí, ale reakcí na právě probíhající řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věci Hanzelkovi proti České republice (č. stížnosti 43643/10). Jde o případ, kdy bylo bezdůvodně a hrubým způsobem zasaženo do soukromí rodiny tím, že žena se zdravým dítětem byla přinucena vrátit se po svém předčasném odchodu do porodnice za asistence policie. Stěžovatelka paní Nolčová, dříve Hanzelková, má jasno, proč podala stížnost: „Rodiče mají mít svobodnou volbu, každému vyhovuje něco jiného. V České republice ale za rodiče chce někdo rozhodovat, kvůli penězům. Změna je nutná.“ Případ ve spolupráci s Ligou zastupuje advokátka Radka Korbelová Dohnalová.

Liga nový metodický návod pro předčasné propouštění novorozenců připomínkovala a upozornila na jeho zjevnou jednostrannost. Návod vypracovaný lékaři bez zapojení porodních asistentek trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak se snaží nepravdivě navozovat dojem, že nemocniční péče je bezpečnější a lepší pro dítě. Přitom podle WHO nezávisí kvalita poporodní péče na délce pobytu v nemocnici a u zdravé matky a zdravého dítěte je vhodnější péče v domácím prostředí.

Druhým problémem je chybějící poučení rodičů o zajištění návazné péče a jejich právu na hrazené návštěvy porodní asistentky i pediatra v domácnosti. Již nyní existuje možnost následné domácí péče, o které ovšem nejsou rodiče informováni a pro nemocnice je snadnější na ně vyvíjet nátlak, aby se matka s dítětem raději podrobila rutinní hospitalizaci. Není tedy pravda, jak tvrdí ministerstvo, že by se matka s dítětem při předčasném propuštění nacházely ve vakuu.

Shrnutí: Dřívějšímu odchodu matky se zdravým dítětem po porodu z nemocnice dnes žádná zákonná překážka nebrání. Nový metodický návod by byl přínosem, pokud by pravdivě informoval rodiče o výhodách i rizicích nemocniční i domácí péče a o všech možnostech navazující domácí péče včetně péče porodní asistentky, což by umožnilo svobodné a informované rozhodnutí rodičů.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel.: 607 005 043

Evropští soudci mají řadu otázek k domácím porodům v Česku. Stát tvrdí, že je to jeho věc.

Úterý, 10. září 2013Tiskové zprávy

Dnešní projednávání stížnosti dvou českých rodiček u Evropského soudu pro lidská práva ukázalo zájem soudců o situaci v Česku. Podle očekávání nešlo o formální jednání – soudci kladli řadu doplňujících otázek, zejména vládě. Předmětem stížnosti je přístup státu k domácím porodům, které se snaží omezit tím, že u nich zabraňuje poskytování péče porodními asistentkami. Rozhodnutí ve věci lze očekávat v řádu týdnů nebo měsíců.

Soudci požádali vládu o komentář k rozhodnutí Ústavního soudu ve věci kriminalizované porodní asistentky Ivany Königsmarkové a k jeho závěru, že rodičům je nutné nechat určitou míru rozhodování a že součástí přijatelného rizika je i porod mimo nemocnici. Dále chtěli znát procenta případů, kdy dochází k nepředvídatelným komplikacím. Zeptali se také na to, proč vláda rovnou nezakáže domácí porody jako takové, když je považuje za nebezpečné.

Vláda argumentovala například tím, že asistovaný porod v domácím prostředí nechce povolit, neboť jí to neumožňují další mezinárodní závazky. „Tuto argumentaci odmítáme, neboť pak by své mezinárodní závazky porušovaly země jako Německo, Rakousko či Velká Británie. V těchto zemích se pro plánovaný porod doma rozhodne jedno až tři procenta žen,“ říká právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Právo žen je podle ní porušováno jednak tím, že porodní asistentky jsou odstrašovány od poskytování péče u porodů doma, ale také chybějící právní úpravou, která by je umožnila.

Souboj statistik

Dalšími argumenty vlády byly zejména statistiky dokládající špičkové výsledky české porodnické péče založené na porodech výhradně v nemocnicích. Dále zástupci státu upozornili, že je věc státu si regulovat zdravotnictví a rozsah přípustné péče podle svého a soud by do této oblasti neměl zasahovat.

Zástupci stěžovatelek, advokáti Richard Hořejší a David Zahumenský s pomocí biostatističky Markéty Pavlíkové, zase poukázali na jiné statistiky a výzkumy, které potvrzují, že porod v domácnosti je srovnatelně bezpečný s porodem v nemocnici. Upozornili také na praxi v západních státech, kde je porod doma dostupnou variantou a výsledky péče jsou rovněž na vynikající úrovni.

Další informace poskytnou:

Zuzana Candigliota, právní ředitelka Ligy lidských práv, tel. 607 005 043

Adéla Hořejší, právní zástupkyně jedné ze stěžovatelek, tel. 776 696 656

 

Videozáznam z dnešního jednání naleznete zde.

Podrobnosti k případu naleznete zde.