Podporujeme zavedení antidiskriminačních žalob ve veřejném zájmu
Poslanecká sněmovna v současné době projednává zákon o veřejném ochránci práv. Součástní vládního návrhu novely je také zavedení institutu žalob ve veřejném zájmu, které by mohly výrazně pomoci prevenci diskriminace v České republice. Liga lidských práv společně s čtrnácti dalšími neziskovými organizacemi působícími v oblasti rovného přístupu ke vzdělání doporučuje poslancům parlamentu České republiky přijetí takového znění novely, která institut actio popularis v oblasti diskriminace zakotvuje.
V současnosti se proti diskriminaci může bránit pouze sama oběť. Cílem obrany je poté obdržet odškodnění za vzniklou újmu, nikoli změnit situaci do budoucna. Je-li obětí člověk se středně těžkým mentálním postižením, který navíc může být dítětem, je současný model již na první pohled zřejmě velmi omezující. Zejména ve vztahu k zranitelným skupinám obyvatel nepředstavuje efektivní ochranu. Z praktického hlediska lze tento nedostatek dobře demonstrovat na příkladu přístupu ke vzdělávání. Česká republika má dlouhodobý systémový problém s diskriminací v oblasti vzdělávání, konkrétně v nadužívání segregovaného vzdělávání, a to jak ve vztahu k romským žákům, tak ve vztahu k žákům se zdravotním postižením. Žaloby proti diskriminace v oblasti vzdělávání přitom byly za posledních pět let podle databáze ministerstva spravedlnosti podány jen tři.
Institut žalob ve veřejném zájmu je zaveden již v 16 evropských zemích, přičemž ve všech těchto zemích je žalobu ve veřejném zájmu umožněno podávat neziskovým organizacím, které pracují v oblasti ochrany práv. V Rakousku a Německu je možné podat žalobu ve veřejném zájmu v případě diskriminace na základě zdravotního postižení.
Pro naši situaci jsou obzvláště zajímavé příklady zavedení žalob ve veřejném zájmu na Slovensku a v Maďarsku, které se potýkají s obdobnými problémy diskriminace. Například první žaloba ve veřejném zájmu na Slovensku byla podána proti základní škole v Šarišských Michal’anoch, v níž byla namítána segregace romských dětí, pro které byly na škole zřízeny speciální třídy. Škola ar- gumentovala, že romské třídy umožňovaly učitelům přistupovat k dětem více individuálně a rea- govat na jejich potřebu zvýšené pozornosti kvůli jejich sociálnímu znevýhodnění. Zároveň měla segregace být prevencí proti negativním reakcím ostatních spolužáků. Soud na základě žaloby shledal diskriminaci na základě etnicity a určil, že škola tím, že dětem nezajistila inkluzivní vzděávání, porušila své povinnosti. Škole bylo uloženo ukončit praxi vytváření segregovaných tříd a zřídit třídy smíšené. V Maďarsku mají s institutem žalob ve veřejném zájmu ještě rozsáhlejší pozitivní zkušenosti; ukončení segregace ve vzdělávání prostřednictvím actio popularis tak bylo dosaženo již nejméně v šesti případech, které se navíc soustředily na povinnost obce zajistit přijatelné vzdělávání pro děti na svém území. Ve třech případech navíc samotné iniciované soudní řízení vedlo obec k tomu, aby k desegregaci škol přistoupila sama.
Domníváme se, že nejvhodnější model je zavedení aktivní legitimace pro podání žaloby ve veřejném zájmu jak pro veřejného ochránce práv, tak pro nevládní neziskové organiace, jejichž účelem je ochrana před diskriminací.
Ve školách stále panuje diskriminace Romů, tvrdí nevládní organizace
Romové jsou v českých školách stále diskriminováni. Šestice nevládních organizací uvedla, že romské děti tvoří zhruba třetinu žáků praktických (dříve zvláštních škol). Navíc se podle nich romské děti vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. Ministerstvo školství oponuje, že průběžně podporuje vzdělávání romských dětí prostřednictvím řady programů.
Prohlášení k zahájení řízení Evropské komise proti ČR
13. listopadu 2014 uběhne sedm let od chvíle, kdy Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že v českém školství dochází k diskriminaci romských dětí. I sedm let po rozsudku dochází v České republice nadále k porušování jejich práva na vzdělání a diskriminaci. Kvůli neřešení nezákonného stavu zahájila Evropská komise vůči České republice 25. září 2014 řízení pro porušení povinnosti, které může skončit sankcemi.
V případu D. H. a ostatní proti České republice šlo o skupinu mladých lidí z Ostravy, kteří byli zařazeni do zvláštní školy, tedy školy pro děti s lehkým mentálním postižením. Soud rozhodl, že umístění romských dětí do zvláštních škol znamená diskriminaci. Podle posledních zjištění České školní inspekce a Veřejného ochránce práv tvoří romské děti i sedm let po rozsudku zhruba třetinu všech žáků praktických (dříve zvláštních) škol.
Kromě toho se romské děti ještě dnes vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. V mnoha obcích a městech existují školy či třídy známé jako „romské“. Pár set metrů dále přitom stojí další školy, kam zase chodí převážně děti z majority. „Romské“ školy a třídy mají také často od žáků snížená očekávání a zaměřují se na praktické dovednosti na úkor akademických znalostí, nezbytných pro pokračování na další stupně vzdělávání. I když se někteří ředitelé snaží poskytovat kvalitní vzdělání romským i neromským dětem ve stejné škole, často narážejí na problémy a nedostatek podpory.
Tento stav je v rozporu s českou anti-diskriminační legislativou, mezinárodním i evropským právem. Z tohoto důvodu zahájila Evropská komise 25. září 2014 vůči České republice řízení pro porušení povinnosti plynoucí z evropské legislativy, konkrétně zákazu diskriminace ve vzdělávání. Jsme si vědomi probíhající novelizace školského zákona, která má za cíl inkluzi žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu. Máme však za to, že ani probíhající reforma nezamezí existenci segregovaných škol, které oddělují děti z majority a minority již od prvních let školní docházky.
Jako nevládní neziskové organizace, které pracují se školami, rodiči a žáky, proto apelujeme na českou vládu, aby zahájení řízení ze strany Evropské komise proměnila v šanci odstranit protiprávní stav a ukončila diskriminaci romských dětí.
Pod tuto výzvu iniciovanou Nadací Open Society Fund Praha se připojily organizace Amnesty International, European Roma Rights Centre, Liga lidských práv, IQ Roma servis, o.s. a Vzájemné soužití o.p.s.
Pro více informací:
Štěpán Drahokoupil, Nadace Open Society Fund Praha
email: stepan.drahokoupil@osf.cz, tel.: +420 226 227 709
Marek Szilvási, European Roma Rights Centre
e-mail: marek.szilvasi@errc.org, tel: + 36 30 500 1459
Barbora Černušáková, Amnesty International
e-mail: barbora.cernusakova@amnesty.org, tel.: +44 20 7413 5759
Podmínka očkování v dětských skupinách je nepřiměřená
Návrh zákona o dětské skupině, který by mohl rodinám pomoci skloubit rodinný a pracovní život, počítá s dostupností služby pouze pro kompletně očkované děti. Autoři tak převzali úpravu, která se vztahuje na mateřské školy. Požadavek není medicínsky odůvodněn a vedl by k vyloučení dětí s individuálním očkovacím kalendářem z dětského kolektivu. Liga lidských práv a sdružení ROZALIO považují plošnou podmínku očkování za nepřiměřenou a diskriminační a poslancům navrhují, aby rozhodnutí o ní ponechali na poskytovateli služby.
MUDr. Jan Vavrečka, Ph.D., který se zabývá ochranou spotřebitele ve sdružení Unicampus, upozorňuje na chybějící odůvodnění medicínské nezbytnosti opatření a toho, koho má vůbec chránit: „Vynucování povinného očkování dítěte jako podmínka jeho začlenění do dětských skupin dosud nebylo medicínsky řádně odůvodněno. Jedná se o ochranu zdraví dítěte neočkovaného, před rizikem očkovaného kolektivu dětí, nebo je považováno za rizikové neočkované dítě pro kolektiv dětí očkovaných? Koho taková opatření vlastně mají chránit na jeho zdraví a proto i jeho právech? Považuji za zcela nepřípustné, aby v důsledku porušení zákona rodičem, bylo sankcionováno samotné dítě na svých vlastních právech, aniž by takový stav někdo odůvodnil skutečně naléhavou medicínskou potřebou.“
Nejde ovšem jen o zcela neočkované děti, ty tvoří spíše výjimku, ale hlavně o děti s šetrnějším schématem očkování. Pro něj se rozhodují zejména vzdělanější a informovaní rodiče, kterým měly dětské skupiny ulehčit návrat do práce. Nepřiměřenost podmínky kompletního očkování potvrzuje situace v sousedním Německu a Rakousku, kde nejsou žádná očkování podmínkou přístupu do mateřské školy, ani do malé dětské skupiny. Ani z dosavadních zkušeností s neformálními dětskými skupinami v podobě mateřských klubů či univerzitních dětských koutků nejsou poznatky o tom, že by přítomnost nekompletně očkovaných dětí přinášela jakékoliv problémy.
„Podmínka očkování nepřispěje k deklarované ochraně zdraví dětí, ale přesně naopak. Povede k obcházení zákona, falšování zdravotnické dokumentace a ke zkreslení údajů o proočkovanosti. V případě rozšíření některé nemoci tak nebudou k dispozici informace o skutečné proočkovanosti a nebudou moci být přijata vhodná opatření k prevenci nákazy,“ varuje před negativními dopady právní úpravy právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Liga lidských práv ve spolupráci s ROZALIem proto zpracovaly pro poslance pozměňovací návrh s bližším odůvodněním.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Martina Suchánková, ROZALIO – Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování, e-mail martina.suchankova@rozalio.cz, tel. 605 214 798
Jan Vavrečka, Unicampus, e-mail: info@unicampus.cz
Ke stažení:
Podmínka očkování pro přijetí dítěte do dětské skupiny – pozměňovací návrh vládního návrhu zákona