Čtvrtek, 8. ledna 2009Tiskové zprávy
Brno/Ostrava – 8. ledna 2009 – V dubnu loňského roku zveřejnila Česká televize a Lidové noviny informace o násilí páchaném na dětech v dětském domově v Novém Jičíně. Dvě děti z domova se tehdy odvážily veřejně promluvit o tom, že je zástupce ředitelky Michal Pokorný bil. Kauza se na světlo dostala jen díky manželovi bývalé vychovatelky z dětského domova Ing. Miroslavu Ľubovi, který v době od října 2007 do února 2008 sdělil některým úřadům a médiím informace o nepřiměřeném chování zástupce ředitelky. Ten však označil veškerá tvrzení za nepravdivá a podal na pana Ľubu i jeho manželku trestní oznámení. Oba jsou tak trestně stíháni za pomluvu.
S trestním stíháním v tomto případě je spojeno mnoho zvláštností. Dosud nebylo prokázáno, že tvrzení pana Ľuby a jeho manželky byla nepravdivá. Navíc týraní svěřené osoby je trestným činem a všechny osoby, které se o takové skutečnosti dozví, mají zákonnou povinnost tuto věc oznámit.
Naopak jsou známy příbuzenské vazby mezi zástupcem ředitelky ústavu a příslušníkem policie v Novém Jičíně! Je pak nasnadě, že zástupce ředitelky ústavu zvolil způsob obrany, který je vzhledem k výlohám na právní zastupování pro obě trestně stíhané osoby finančně velice nákladný. Úlohou státních orgánů v právním státě je, aby obdobným případům umlčení veřejných kritiků rozumně bránily, nejlépe okamžitým odložením věci, a v případě nutnosti odkázali na možnosti obrany před civilními soudy. Vedle toho je třeba přihlížet i k financím státu vynaloženým na práci policie a státních zástupců, kteří místo aby případ ihned odložili, na něm již strávili desítky hodin. Celé přípravné řízení i případný následný soudní proces, tak vedle šikanózní aplikace práva představuje nehorázné plýtvání veřejnými prostředky.
Navíc je řízení poznamenáno dalšími závažnými procesními nedostatky. Policie se snaží fakticky znemožnit účast právní zástupkyně obviněných při jednotlivých výsleších, záměrně ji o nich informuje jen několik hodin před jejich uskutečněním. Okresní státní zástupkyně, u které si pak advokátka na tuto praxi stěžovala, v postupu policie žádné pochybení neshledala. Advokátka pana Ľuby Lucie Koupilová proto byla nucena využít jediného možného prostředku a podala na Krajské státní zastupitelství v Ostravě žádost o dohled nad postupem Okresní státní zástupkyně v Novém Jičíně.
Podle předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala bývá nařčení z pomluvy stále překvapivě často zneužíváno proti občanům, kteří si dovolí veřejně kritizovat zástupce rozličných institucí. Liga je nucena na tento závažný případ upozornit v kontextu rozumné praxe v demokratických zemích, kde je trestní stíhání za pomluvu považováno za absolutně extrémní prostředek řešení společenských problémů. Místo prokazování údajného poškození dobrého jména před civilním soudem spojeného se slušným odškodněním a omluvou, dochází stále i ve zcela banálních případech, nebo dokonce z pomsty, k podávání trestního oznámení a horečnatému aktivismu policistů a státních zástupkyň s podivně motivovanou snahou někoho trestně stíhat. A stále i k odsuzování ze strany trestních soudců. Jen v roce 2007 bylo za trestný čin pomluvy odsouzeno 12 občanů. Což je o to absurdnější v době proslulé tím, že daleko společensky závažnější, zejména politicky citlivé trestní kauzy, čeští státní zástupci bez dalšího odkládají.
Změny přístupu se však bohužel jen tak v Česku nedočkáme. I v právě senátem projednávaném novém trestním zákoníku totiž nadále zůstává pomluva bez jakéhokoli odůvodnění ze strany ministerstva spravedlnosti trestným činem.
Starší informace k aktuálnímu případu:
http://www.lidovky.cz/ln-urady-neresi-nasili-v-detskych-domovech-fjb-/ln_domov.asp?c=A080427_201045_ln_domov_nev
http://www.lidovky.cz/prastil-me-do-zeber-pak-kopl-dpz-/ln_noviny.asp?c=A080428_000014_ln_noviny_sko&klic=225163&mes=080428_0
Další případy společensky nebezpečného stíhání občanů za údajnou pomluvu:
http://ihned.cz/c4-10076520-23225460-000K00_d-zeme-kde-se-zavira-za-pomluvu
Bližší informace poskytne:
Mgr. Lucie Koupilová, advokátka pana Ľuby, mobil: 608 877 671
Mgr. Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446
Úterý, 11. listopadu 2008Zprávy z médií
Bez šance jsou sourozenci, nemocné a romské děti. Česko přitom vede ve srovnání s Evropou v obsazenosti dětských domovů a ústavů
Praha/ Pěstouni hledají další zájemce, kteří by si chtěli osvojit dítě, jemuž chybí domov a rodina. Pro zdravé bílé a malé děti není přitom takový problém pěstouna sehnat.
Téměř bez šance jsou na tom ale třeba těžce nemocné starší děti s mentální poruchou. Přitom pěstounství představuje mnohem volnější formu než třeba adopce. Pěstoun není zákonným zástupcem a k dítěti nemá ani vyživovací povinnost. „Letos jsme připravili kampaň zaměřenou na umisťování starších dětí, dětí jiného etnika a sourozeneckých skupin,“ říká koordinátorka projektu Společně pro rodinu z brněnského Sdružení pěstounských rodin Julija Křivská Prejsová.
Zejména na Moravě a v západních Čechách bude sdružení vysvětlovat zájemcům, co obnáší přijetí dítěte bez vlastního domova do nové rodiny. Kampaň proběhne formou letáků, k tématu se uskuteční v Brně i konference a benefiční koncert.
Dvacet tisíc dětí bez rodiny
V Česku je v ústavech mimořádně vysoký počet dětí. Příliš vysoký počet dětí v ústavech kritizuje i ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.
„Česká republika vykazuje jedno z nejvyšších množství dětí v ústavní péči v Evropě. Jedná se o dvacet tisíc dětí a trend je stále stoupající. Alarmující je zejména délka jejich pobytu v ústavních zařízeních, která přesahuje devět let,“ říká ministryně. Změnu by měly přinést nové standardy péče o ohrožené děti. Dosud je totiž systém roztříštěný pod pět ministrů, kraje a místní úřady.
Přitom například podle Ligy lidských práv je pro stát mnohem výhodnější podporovat pěstounské rodiny i z ekonomického hlediska.
„Zatímco dítě v dětském domově představuje náklady v průměru 280 tisíc korun ročně, dítě svěřené do péče pěstounů vyžaduje od státu ve formě dávek průměrně pouze 67 tisíc korun za rok,“ uvedl Petr Bittner z Ligy lidských práv.
Článek vyšel dne 11. 11. 2008 v Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku a v Ústeckém deníku.
Pátek, 4. července 2008Zprávy z médií
Pardubice – Tomu chlapci jsou téměř čtyři roky a možná právě teď mu začal nový život. Tento týden se totiž vrátil z dětského domova ke své matce.
Od jara 2007 prožil v ústavu více než rok a nyní se vrací k mámě, která ho před tím vodila na provázku jako psa. Sama totiž vyrůstala v ústavu a neuměla se o své dítě postarat. Čtěte více: Vodila syna na provázku, přesto ho ztratila Rozhodnutí úřadů bylo jednoznačné: Jednání matky hraničí s týráním, dítě musí do ústavu. Soudkyně Okresního soudu v Pardubicích teď ovšem rozhodla dát matce a chlapci novou šanci. „Situace v rodině se výrazně zlepšila,“ říká soudkyně Jaroslava Kuběnová. „Matka však bude i nadále pod soudním dohledem, aby bylo jasné, že se o dítě řádně stará,“ dodala. Chlapec patřil mezi šest z tisíce dětí mladších tří let, které končí v ústavech, a to Českou republiku řadí k nejhorším v Evropě. Jeho případ je zatím spíše výjimečný, protože cesta z ústavu zpět k rodičům je tu často téměř nemožná. „Česká republika ví, že je nejhorší zemí Evropy v počtu dětí do tří let umístěných v ústavech. Zdá se ale, že s tím nic nedělá,“ prohlásil loni v listopadu britský expert Kevin Browne pracující pro Světovou zdravotnickou organizaci.
Pomůže občanské sdružení
Pardubické Občanské sdružení Amalthea a nakonec i Liga lidských práv se začaly snažit, aby matka mohla syna znovu vychovávat. Redakce má jméno chlapce i matky k dispozici, záměrně je však neuvádíme. Publicita by vážně narušila soukromí problémové rodiny a to by mohlo její záchranu ohrozit. Lidé ze sdružení Amalthea budou matce s výchovou pomáhat. Dítě má totiž řadu zdravotních postižení a v ústavu by mohlo strádat více než ostatní děti bez rodičů. „Jsou tam nepsané zákony s právem silnějšího. Čím by byl chlapec starší a větší, tím větší by měl problémy,“ říká Gabriela Pavlíková z Amlthey. „Dítě jako on potřebuje individuální péči, a tu mu ústav přes veškerou snahu nemůže dát.“ Za soudní dohled bude zodpovědné Oddělení sociálně právní ochrany dětí v Pardubicích, které loni samo dalo podnět, aby bylo dítě matce odebráno. „Budeme sledovat, zda matka pracuje, má prostředky na péči o dítě a řádně se o něj stará,“ říká vedoucí oddělení Iva Bartošová. „Budeme pravidelně rodinu navštěvovat, ale také se budeme ptát v místě bydliště nebo třeba ve školce. Budeme sledovat i to, jak matku hodnotí její zaměstnavatel,“ uvedla Iva Bartošová.
Továrny na zločince
Projekt „Sanace rodiny“ Občanského sdružení Amalthea je zaměřen na pomoc rodinám, kterým úřady odebraly dítě a vzaly je do ústavní péče, nebo jim odebrání dítěte hrozí. Sdružení se snaží pomáhat s vařením, s péčí o kojence i o větší děti. Radí také v jednání s úřady, jak dosáhnout vrácení dítěte do rodiny. „Bylo jasné, že dřívější chování matky způsobila skutečnost, že sama vyrůstala v ústavu,“ říká Gabriela Pavlíková. „Proto neměla správné výchovné návyky. Chyběl jí vzor, jak se má rodič chovat.“ Neblahý vliv ústavní výchovy na vývoj jedince potvrzuje i David Svoboda, který pomáhal v rámci projektu „Domy na půli cesty“. „Přechod odchovanců dětských ústavů do normální společnosti se často nezdařil. Tito lidé obtížně hledají své místo. Těžko navazují vztahy.“ Podle Svobody hrozí nebezpečí, že se takoví lidé dostanou do party, která je strhne k páchání trestné činnosti. Jako důkaz uvádí analýzu ministerstev školství a vnitra. Z jejich statistik vyplývá, že od roku 1999 do roku 2004 prošlo ústavy téměř 17,5 tisíce dětí. Před nástupem do nich se trestné činnosti dopustilo 3209 a po odchodu z ústavů to už bylo 8866 dětí. „Tady je jasně vidět, že tito lidé mají skutečně sklony ke kriminální budoucnosti,“ dokládá Svoboda.
Článek vyšel na http://aktualne.centrum.cz dne 3. 7. 2008, naleznete jej zde
Čtvrtek, 17. ledna 2008Zprávy z médií
Praha – Sociální pracovníci v Česku údajně nepracují dostatečně s rodinami, jimž hrozí odebrání dětí do ústavu. Kvůli nedostatku financí je totiž pro obce výhodnější, když soud dítě umístí do ústavu a odpovědnost za osud dětí se přenese na stát. Na semináři o rodině v Poslanecké sněmovně to uvedl Petr Bittner z Ligy lidských práv. V ústavech pro kojence a velmi malé děti žilo loni zhruba 1500 dětí, polovina z nich se tam dostala kvůli sociálním problémům rodičů.
Sanace rodiny, jejímž cílem je zabránit umístění dítěte do ústavu, prý představuje pro obce nákladné řešení. Liga lidských práv proto doporučuje, aby se obce finančně podílely na nákladech ústavní péče dětí, aby byly lépe motivovány k jiným řešením. Podle Hany Žurovcové z organizace Vzájemné soužití to prý podobně funguje například v Rakousku.
Česká republika je dlouhodobě kritizována za vysoký počet dětí umístěných v ústavech. Problémem sociálně-právní ochrany dětí v Česku je podle odborníků roztříštěnost kompetencí mezi obce, kraje a několik ministerstev. Bittner to nazval „bezvládným trojvládím“. Podle statistik v ústavech žije asi 20.000 dětí, z toho v dětských domovech je jich téměř 5000.
Podle Žurovcové neodebírají soudy děti z rodiny proto, že by byly týrané nebo zneužívané. Často spíše proto, že rodina nemůže zajistit dítěti důstojné bydlení, neposílá je do školy nebo je nevodí k lékaři. Mnohdy jde ale podle Žurovcové o to rodině pomoci se základními věcmi v domácnosti, které je třeba nenaučili vlastní rodiče, a situace se upraví.
Experti si částečné změny slibují od Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální politiku, který by měl vzniknout v roce 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce na úřad znovu centralizovat některé pravomoci krajů a obcí. Sjednotila by se tak například metodická práce sociálních pracovníků.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce podle jeho náměstka Mariána Hoška získat v budoucnu více peněz na sociálně-právní ochranu dětí. Směřovat by měly do zvýšení počtu sociálních pracovníků a do podpory neziskového sektoru. V současnosti ministerstvo zahájilo pravidelná meziresortní setkávání, která by měla provázat právě odborníky tolik kritizovanou roztříštěnost pravomocí.
Článek vyšel dne 17.1.2008 na www.ceskenoviny.cz, naleznete jej zde.
Čtvrtek, 12. dubna 2007Tiskové zprávy
To jsou hlavní závěry vyplývající z dokumentu s názvem „Péče o děti odebírané z biologické rodiny v ČR“, který ve formě systémového doporučení v těchto dnech zveřejnila Liga lidských práv (Liga). Dokument provádí srovnání ekonomických a statistických dat systému ústavní výchovy a systému pěstounské péče.
„Zatímco dítě v dětském domově představuje náklady v průměru 280 tisíc ročně, dítě svěřené do péče pěstounů vyžaduje od státu ve formě dávek průměrně pouze 67 tisíc za rok,“ říká Petr Bittner z Ligy a dodává: „k ekonomickému srovnání je potřeba doplnit také výsledky, které ve výchově dětí tyto dva rozdílné systémy dosahují a závěr je jednoznačný: pěstounská péče je efektivnější a méně nákladná než pobyt dítěte v ústavu za každou cenu.“
Průměrné náklady na dítě spojené se systémem ústavní výchovy pak podstatně zvyšuje pobyt dětí v kojeneckém nebo ve výchovném ústavu, který je ještě mnohem nákladnější než pobyt dítěte v dětském domově. Kvalifikovaný odhad průměrných nákladů na jedno dítě ve všech typech ústavů dosahuje dokonce 550 000 Kč ročně. Podle zjištěných informací Liga odhaduje, že stát ročně za ústavní péči o děti zaplatí více než 10 miliard korun.
Dokument Ligy obsahuje kromě analýzy současného stavu také doporučení, jak nastavit systém tak, aby byla náhradní rodinná péče upřednostňována před péčí ústavní. K tomuto trendu se mimo jiné přihlásila i současná vláda ve svém programovém prohlášení a dlouhodobě tuto koncepci prosazuje také ombudsman. Ten naposledy zdůraznil přínos rodinné péče oproti ústavní po svých návštěvách dětských domovů v březnu tohoto roku[1].
Doporučení jsou vztažena zejména k práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Liga navrhuje, aby se zvýšil počet sociálních pracovníků a aby se soustředili především na terénní sociální práci. Další doporučení směřují k odborné a společenské podpoře pěstounských rodin a ke změnám v procesu posuzování žadatelů. Liga dále doporučuje, aby byla přehodnocena nutnost umístění jednotlivých dětí v ústavech, navrhuje také, aby se veřejně hodnotila jednotlivá zařízení ústavní výchovy podle úspěšnosti dětí po jejich opuštění.
Jedno ze zásadních doporučení pak představuje návrh, aby obce s rozšířenou působností, které podávají návrh na umístění dítěte do ústavní výchovy, byly zároveň finančně zainteresovány podílem na nákladech spojených s pobytem dítěte v takovém zařízení. Tato změna by například při 50 % podílu obce představovala dodatečné roční náklady 5 miliard korun přenesené do rozpočtu obcí, což by ve výsledku motivovalo obce, aby řešily problém selhávající nebo nevyhovující péče v rodině alternativním způsobem, například sanací biologické rodiny nebo aktivním vyhledáváním rodiny náhradní.
Další informace a materiály poskytne:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobil: 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz
Celý text systémového doporučení Ligy s názvem „Péče o děti odebírané z biologické rodiny v ČR“ je možné najít v příloze k této tiskové zprávě nebo na webových stránkách zde.
Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Evropské unie. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně zodpovědná Liga lidských práv a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie.
[1] Zpráva veřejného ochránce práv z návštěvy zařízení, kde se vykonává ústavní a ochranná výchova ze 7. března 2007 dostupná zde.
