Manželé upozorňovali na možné týrání, sami skončili u soudu pro pomluvu

Manželé z Novojičínska se domnívali, že v místních dětském domově dochází k týrání dětí, na tuto skutečnost proto upozorňovali krajský úřad, kancelář ombudsmana i média. Případ údajného týrání už policie odložila, jenomže k soudu míří manželský pár. Jejich příběh připomíná, že i v novém českém trestním zákoně zůstala možnost jít za pomluvu do vězení. „Trestný čin pomluvy je zneužíván právě na lidi, kteří si dovolí upozornit na to, že se dějí nějaké věci, což samozřejmě není v pořádku,“ domnívá se Miroslav Luba, který rodičům dětí z novojičínského domova pomáhá.

Stejný názor zastává i David Záhumenský z Ligy lidských práv: „Pro ty, kteří jsou nějakým způsobem veřejně kritizováni, je často velmi snadným řešením podat trestní oznámení pro pomluvu a více v tom nemusí dělat.“ Případ pak šetří policie. Kritici navíc namítají, že očerňování stačí řešit v civilním řízení, kde může oběť pomluv vysoudit patřičné odškodnění.

I proto měla podle původního plánu pomluva v novém trestním zákoníku chybět. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) prý o tom byla velmi živá diskuze na ústavně-právním výboru, většina poslanců pak ale v hlasování podpořila možnost, aby trestní zákoník verbální trestné činy obsahoval.

Ministerstvo spraveldnosti zatím žádné změny v pojetí trestného činy pomluvy nechystá, spoléhá na to, že jeho případnému zneužívání zabrání soudy. Podle Davida Záhumenského už ale ve většině evropských zemí pomluva není trestným činem, nebo zůstala zachována jen na papíře a nepoužívá se.

Reportáž byla publikována dne 3. 1. 2011 na www.ct24.cz a naleznete ji zde.

Soud řeší případ pomluvy

Martin MUSIAL, moderátor
——————–
Případ pomluvy řeší novojičínský soud. Manželé L´ubovi upozornili před 3 lety na údajné násilí páchané na dětech Dětského domova v Novém Jičíně. Policisté případ odložili. Dětský domov na L´ubovy podal žalobu za pomluvu. Oběma hrozí až 2 roky vězení.

Iva KUBANKOVÁ, redaktorka
——————–
Ludmila L´ubová pracovala v dětském domově jako vychovatelka. V roce 2007 informovala se svým manželem krajský úřad a ombudsmana o tom, že zástupce ředitelky Miroslav Pokorný údajně týrá děti.

Jan MIKA /natočeno 27. 4. 2008/
——————–
Mě bil, já jsem se bránil rukama a on prostě do mě kopal, fackoval mě …

Iva KUBANKOVÁ, redaktorka
——————–
Tehdy policisté případ odložili. Nic se podle nich nestalo a děti lhaly. To si myslí i zástupci dětského domova a přešli do protiútoku. Před soudem teď stojí Radmila L´ubová a její muž.

Miroslav L´UBA, obžalovaný
——————–
Můj názor je ten, že trestný čin pomluvy je zneužíván právě pro lidi nebo na lidi, kteří si dovolí upozornit na to, že se dějou nějaké věci, což samozřejmě není v pořádku. A v našem případě je to o to bolestnější, protože tady se jedná o děti a v ústavech navíc.

Blanka FLISNÍKOVÁ, ředitelka Dětského domova Nový Jičín
——————–
Vleče se to už tři roky. Podali jsme žalobu před třemi roky a teď čekáme, jak rozhodne nezávislý soud.

Žaneta ČAŇOVÁ, státní zástupkyně
——————–
Manželé L´ubovi jsou obžalováni z trestného činu pomluvy podle paragrafu 206 odstavec 1, 2 trestního zákona účinného ještě do konce loňského roku a tady je trestní sazba až 2 roky, případně trest zákazu činnosti.

Iva KUBANKOVÁ, redaktorka
——————–
Celý případ sleduje i Liga lidských práv. To, že se L´ubovi dostali až před soud, podle nich dokazuje, že je v České republice špatný trestní zákoník.

David ZAHUMENSKÝ, předseda Ligy lidských práv
——————–
Pokud měli informace o tom, že by mohlo docházet k týrání dětí, tak pak má každý občan povinnost v podstatě o tom informovat tedy orgány činné v trestním řízení.

Iva KUBANKOVÁ, redaktorka
——————–
Jestli se manželům L´ubovým podaří předložit soudu nové důkazy, které by je zprostily obžaloby, zatím není jasné. Kauza od včerejška pokračuje výslechem svědků. Dnešní jednání soudce odročil na patnáctého prosince. Iva Kubanková, Česká televize, Nový Jičín.
Reportáž byla zveřejněna dne 25. 11. 2010 na ČT 1 v pořadu Události v regionech.

Pozvánka na jednání ve věci pomluvy

POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V NOVÉM JIČÍNĚ
VE VĚCI TRESTNÍHO STÍHÁNÍ ZA POMLUVU

24. a 25. listopadu vždy od 8.15
v budově Okresního soudu v Novém Jičíně, na Tyršově 3,
v místnosti č. 38 ve 2. poschodí
Liga lidských práv si vás dovoluje upozornit na další díl nesmyslného soudního seriálu. Manželé Ľubovi v letech 2007 a 2008 upozornili některé úřady a média na možné nepravosti, které se děly v Dětském domově v Novém Jičíně a za něž by mohl být odpovědný tamní zástupce ředitelky Michal Pokorný. Ten ovšem s takovými tvrzeními nesouhlasil a na oba manžele podal trestní oznámení pro pomluvu. To nakonec vyústilo až v trestní řízení před soudem.
Jak již Liga informovala, manželé Ľubovi jsou stíháni za trestný čin pomluvy, který měli spáchat, když o nepřiměřeném chování Michala Pokorného vůči dětem v domově informovali úřady a později i média. A to přesto, že tak plnili svou zákonnou povinnost, neboť podle trestního zákona musí každý oznámit všechny skutky, které by mohly představovat týrání svěřené osoby.
Podle představitelů dětského domova, policie i státního zastupitelství se ale manželé sami dopustili trestného činu pomluvy, který patří mezi verbální trestné činy. Ty však v moderním trestním kodexu demokratického státu nemají co dělat. Každý, kdo má pocit, že někdo jiný pošpinil jeho jméno či pověst, se totiž může účinně bránit před civilním soudem. Trestní právo by mělo být vždy až tím nejkrajnějším řešením.
Jednání v případu se sp. zn. 4T 56/2009 proběhne 24. a 25. listopadu vždy od 8.15 hodin na Okresním soudě v Novém Jičíně, číslo dveří 38/2. poschodí.
Další informace k případu najdete zde, zde a zde.

Další informace k trestnému činu pomluvy zde.

Příliš mnoho dětí do ústavní péče

Reportáž byla zveřejněna 3. 6. 2010 na ČT 1 v pořadu Události.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Až půlka dětí končí v ústavech kvůli sociálním potížím svých rodičů. Na čísle se shodují statistiky úřadů i ochránci lidských práv. Zmocněnec Michael Kocáb vidí východisko v konkrétně cílené pomoci a taky v její pestřejší nabídce. Oboje vnášejí do současného systému péče změny, které vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Celou reportáž naleznete zde.

Ach, ty pomluvy

Máte podezření, že někdo týrá děti? Musíte to oznámit policii a úřadům. Prokáže-li se ono týrání později a zjistí-li se, že jste o tom věděli a nikomu nic neřekli, jste na nejlepší cestě do basy. Ovšem pokud své podezření oznámíte včas, můžete mít do basy nakročeno také. Přijde na to, kdo vám zkříží cestu a jak se rozhodne nakládat s paragrafy.

Případ šestileté dívky z novojičínského dětského domova, již před dvěma lety pokousal ohař zástupce ředitelky, zaznamenala všechna média. Dívka s vážně poraněným obličejem skončila na plastické chirurgii a redaktor České televize podal na pana zástupce trestní oznámení. Zaměstnanci domova tehdy tvrdili, že šlo o naprosto výjimečnou událost, v minulosti že se nic podobného nestalo. Petici s tímto tvrzením pak poslali zřizovateli domova, Moravskoslezskému kraji. “Ten podpis si budu do konce života vyčítat, předcházel mu půlhodinový nátlak ředitelky a zástupce. Neměla jsem odvahu nepodepsat,“ citovala o půl roku později v Lidových novinách Hanka Čápová jednu ze signatářek, dnes bývalou vychovatelku, a celý případ podrobně popsala.

Děti prý lžou

V souvislosti s pokousanou dívkou pak na povrch vyplulo další podezření. Zástupce se měl podle svědectví dvou dětí chovat násilnicky, prý je fackoval, tloukl do žeber, kopal, … vypověděly také, že jeho pes měl už v minulosti pokousat čtyři, možná pět dětí. Zástupce všechno popřel, podle znaleckého posudku si obě děti všechno vymyslely a policie případ odložila . Přitom například výše citovaná vychovatelka část jejich výpovědi o dětech napadených psem potvrdila.

To však zdaleka není konec. Děti se totiž původně svěřily jiné vychovatelce, ta to doma pověděla manželovi, od dalšího vychovatele se dozvěděli, že i on v minulosti od dětí slýchal stížnosti na zástupcovo násilnické chování, oba se pak radili s různými organizacemi specializovanými na ochranu dětí a s vědomím, že pokud svědectví dětí neohlásí, dopustí se trestného činu, oslovili zřizovatele. Ten však nic nepodnikl, manželé tedy oslovili další úřady, Fond ohrožených dětí, ombudsmana a média.

Zástupce ředitelky na ně následně podal trestní oznámení pro pomluvu; na sklonku letošního června se konalo první stání u soudu.

Příliš mnoho otazníků
Jakkoli mě pobuřuje fakt, že v domově pobývá pes (ptal se někdo dětí, jestli ho tam chtějí? zjišťoval někdo, zda se ho některé nebojí? bývalá vychovatelka teď u soudu vypověděla, že viděla děti před psem couvat strachy…) a jakkoli mi v celém případu řada věcí nesedí (zástupcův švagr je zástupce ředitele novojičínské policie, pracovníci, kteří z domova odešli, kritizují tamní poměry a poukazují na to, že zástupce ředitelky je poněkud impulzivní, nevyjasnilo se, proč zřizovatel nejednal a proč poměry v domově ani přezkoumat nehodlá, podivné byly okolnosti při sepisování petice, neexistují oponentní znalecké posudky na výpovědi dětí, přičemž ty původní je možné brát vážně, ale také nikoli , atd.), nemám dost informací, abych mohla s jistotou tvrdit, že se nejedná o jakési spiknutí a že se zástupce ředitelky žádného násilí na dětech nikdy nedopustil. Velmi bych o tyto informace stála a dost mě zaráží, že o ně policie ani zřizovatel naopak nestojí.

Navíc jsme svědky absurdní situace. Zatímco zástupce, jehož pes poranil a znetvořil šestiletou dívku, se podle policie dopustil přestupku, týž policejní sbor vyhodnotil počínání manželů jako trestný čin. Řízení navíc provázejí závažné procesní nedostatky – Liga lidských práv, která manžele zastupuje, si opakovaně stěžovala , že se policie snaží fakticky znemožnit účast advokátky obviněných při výsleších.

Platit, nebo bručet?
Popsané skutečnosti mě vedou k domněnce, že mocensky a příbuzensky provázaná skupina jednoduše šikanuje lidi, kteří se jí jeví jako nepohodlní. Bohužel jí to umožňuje náš trestní kodex.

Pomluva totiž zůstala v zákoníku strašit z dob bolševika i po jeho letošní novelizaci, ačkoli tam nemá co dělat. Už před lety ji chtěla skupina poslanců v čele s Hanou Marvanovou vyškrtnout, nepočítal s ní ani předkladatel nového zákoníku, poslanci ji do něj ale znovu zařadili. Jejich argumentace však nebyla dostačující .

Marek Benda (ODS), mimochodem autor “náhubkového zákona“, se obával, že zůstanou-li trestné jen tzv. hromadné verbální činy (například vyzývání k rasové nenávisti) stala by se ochrana společnosti vyšším zájmem než ochrana individua. Poslanec ale úplně opomněl skutečnost, že by tu proti pomluvě nikdo nezůstal bezbranný. Už teď se každý může domoci omluvy a dementování nepravdivých informací plus získat odškodnění u civilního soudu. Tato cesta s sebou navíc nese odpovídající zadostiučinění, jímž se nějaké “popotahování“ nactiutrhače po policejních služebnách a soudech nikdy stát nemůže.

Totéž opomněl Bendův stranický kolega Ivan Langer, když mluvil mj. o nutnosti nést odpovědnost za svá slova.

Jeroným Tejc (ČSSD) by zase s vyškrtnutím pomluvy počkal, až civilní soudy zrychlí svou činnost. Lze však podřídit principiální záležitost technickým nedostatkům?

Way to Hell

Zdánlivě mrtvý paragraf, jemuž média za pomoci svých právníků odolávají (případy končí odložené), vede k celospolečenské zbabělosti a k šikaně jednotlivců. Verbální atak totiž potenciální poškození “řeší“ tím, že celou záležitost přehodí na policisty a státní zástupce. V horším případě pak paragraf zneužívají k zastrašování kritiků (ne každý si může dovolit advokáta, leckoho pak vyplaší samotné “popotahování“…).

Například v roce 2007 česká policie stíhala pro pomluvu šedesát lidí, z toho dvanáct jich pak bylo odsouzeno. Jenže třeba neuvěřitelný případ právníka, který kvůli svému kritickému výroku na adresu někdejšího starosty Prahy 7 skončil za mřížemi s odůvodněním, že veřejné činitele je třeba chránit proti “bezbřehým urážkám kverulantů“, ukazuje, že důvěra v uvážlivé a spravedlivé rozhodnutí soudu je značně naivní.

Zatímco se čeští zákonodárci na rozdíl od svých kolegů ve většině demokratických zemí včetně Bosny, Ukrajiny, Estonska či Gruzie nechali ukolébat představou o ochraně jednotlivce, veřejnost v přímém přenosu sleduje, jak pracovníci dětského domova demotivovaní obdobným případem v Čeladné, kde vychovatelka upozornila, že jí děti popisují, jak je bije ředitelka, a dostala podmíněný trest za pomluvu a pět let zákazu činnosti v oboru, předem odpískali boj s vedením ústavu.

Všichni pak máme jednu jistotu: Zda nejsou ve jménu nadbytečné a nákladné ochrany jednotlivce před pomluvou na svých právech mnohem hůř poškozováni jednotlivci nejbezbrannější, se budeme i nadále dovídat jen stěží.

Článek byl zveřejněn dne 6. 7. 2009 a naleznete jej také na http://mahdalova.blog.respekt.cz.