Trest pro manžele Ĺubovi za křivé obvinění

Jan PLACHÝ, moderátor
——————–
Začínají Události v regionech na ČT 24, hezký večer.
Okresní soud v Novém Jičíně uznal vinnými manžele Ĺubovi z toho, že křivě obvinili tamní dětský domov z týrání svěřených dětí. Před 4 lety na podzim na to upozornili ombudsmana a média. Soud jim vyměřil pětiměsíční podmíněný trest. Oba obvinění se na místě odvolali.

Michal POLÁŠEK, redaktor
——————–
Impulsem ke kauze se stal incident z podzimu roku 2007, kdy pes zástupce ředitelky domova Michala Pokorného zranil v obličeji šestiletou dívku. Na případ tehdy jako první upozornila Česká televize. Tehdejší vychovatelka domova Radmila Ĺubová pak s manželem rozeslala několik dopisů úřadům, ve kterých popisovala údajné týrání dvou dětí ze strany Pokorného.

Jan MIKA, bývalý svěřenec domova /natočeno 27. 4. 2008/
——————–
Mě bil, já jsem se bránil rukama a on prostě do mě kopal, fackoval mě.

Michal POLÁŠEK, redaktor
——————–
Podle policie si ale děti týrání za zdmi domova vymyslely a případ se tak k soudu vůbec nedostal. Naopak se na lavici obžalovaných ocitli samotní Ĺubovi. Vedení dětského domova je zažalovalo pro pomluvu. Líčení se kvůli častým absencím svědků protáhlo na téměř dva roky. Soudce nakonec uznal oba manžele vinnými z toho, že o domově a zástupci ředitelky Pokorném šířili nepravdivé informace s cílem jejich práci zdiskreditovat. Odsoudil je k podmíněnému pětiměsíčnímu trestu.

Miroslav ĽUBA, obžalovaný
——————–
Určitě naším zájmem nebylo nikoho poškodit, my jsme jednali vždycky v zájmu dětí a v tomto okamžiku si dovolím tvrdit, že soud nerozhodl dobře.

Michal POKORNÝ, zástupce ředitelky Dětského domova Nový Jičín
——————–
Souhlasím především s tím, že nešlo o zájem dětí, ale šlo tady o něco úplně jiného, což tuto kauzu, si myslím, dává do světla, které nepatří do prostředí dětských domovů.

Michal POLÁŠEK, redaktor
——————–
Rozsudek naopak kritizuje Liga lidských práv. Ta poukazuje na to, že jsou trestní oznámení pro pomluvu zneužívána pro umlčení nepohodlných lidí.

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Manželé Ľubovi byli jediní, kdo v této kauze bojoval za práva těch dětí a za to, aby se vyšetřilo podezření z jejich týrání a naopak byli zároveň jediní, kdo byli za to potrestáni.

Jiří HANZELKA, předseda soudu Nový Jičín
——————–
Brzy se to …, nějak ten zájem ustoupil, alespoň mně, já jsem to tak vyhodnotil, ustoupil do pozadí a převládaly tam spíš ty osobní věci.

Michal POLÁŠEK, redaktor
——————–
Případ ještě nekončí, manželé Ľubovi se hned v soudní síni odvolali. Michal Polášek, Česká televize, Nový Jičín.

Reportáž byla zveřejněna dne 7. 3. 2011 na ČT 24 v pořadu Události v regionech.

Upozornili na možné týrání dětí, ale soud je za to potrestal

Okresní soud v Novém Jičíně dne 7. 3. 2011 vynesl absurdní rozhodnutí v kauze manželů obviněných z pomluvy. Manželé Ľubovi mají být vinni tím, že oznámili úřadům a později i médiím nepravosti, které se děly v dětském domově v Novém Jičíně. Po čtyřech letech je za to soud potrestal 5 měsíci odnětí svobody s odkladem na 14 měsíců. Manželé se na místě odvolali.

Soud neprokázal, že by cokoliv z jejich tvrzení byla nepravda. Soudce svoje rozhodnutí zdůvodnil tím, že manželé údajně sdělovali nepodložené informace, při oznamování svých podezření vystupovali pod anonymní identitou, celou záležitost medializovali a slibovali nezletilým za jejich svědectví odměny a výhody. Jenže v případě podezření z trestného činu týrání svěřené osoby zákon nevyžaduje, aby si oznamovatel svoje podezření ověřoval, postačí když se o spáchání činu „hodnověrným způsobem dozví“.

„S tím, že jej zástupce ředitelky dětského domova Michal Pokorný bil a kopal do něj, se svěřil paní Ľubové sám chlapec, který měl být tímto způsobem týrán. Není tedy pochyb, že podezření z trestného činu bylo z její strany oprávněné,“ komentuje rozsudek právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. „Je třeba si také uvědomit, že anonymní oznámení má své opodstatnění tam, kde se zaměstnanci bojí o své místo, jinak by páchání této závažné trestné činnosti nemuselo nikdy vyjít najevo. Informování médií je zase prostředkem k objasnění věci tam, kde jsou odpovědné úřady nečinné.“

Celý případ začal v letech 2007 a 2008, když se manželé Radka a Miroslav Ľubovi zastali dětí, jež si stěžovaly na údajné agresivní chování Pokorného. Zástupce ředitelky měl dvě děti bít a kopat a jeho ohař opakovaně děti napadl. V posledním případě pokousal do tváře 5letou holčičku, což si vyžádalo její hospitalizaci. Za neuhlídání psa dostal Pokorný směšnou pokutu 1 000 Kč, avšak trestně stíháni byli nakonec manželé Ľubovi, a to za pomluvu.

Trestný činu pomluvy, který patří mezi verbální trestné činy, nemá v moderním trestním kodexu demokratického státu co dělat. Každý, kdo má pocit, že někdo jiný pošpinil jeho jméno či pověst, se totiž může účinně bránit před civilním soudem. Trestní právo by mělo být vždy až tím nejkrajnějším řešením. Přesto bývá právě tato skutková podstata často zneužívána proti nepohodlným osobám.

Bližší informace poskytne:

Lucie Koupilová, advokátka manželů Ľubových, tel. 608 877 671

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 604 118 050

Tiskovou zprávu věnovanou loňskému případu najdete zde.

Další informace k trestnému činu pomluvy najdete zde.

Pozvánka na jednání okresního soudu v Novém Jičíně

POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V NOVÉM JIČÍNĚ
VE VĚCI TRESTNÍHO STÍHÁNÍ ZA POMLUVU
2. března od 8:15
v budově Okresního soudu v Novém Jičíně, na Tyršově 3,
v místnosti č. 38 ve 2. poschodí

Liga lidských práv si vás dovoluje pozvat na poslední jednání nesmyslného soudního řízení ve věci pomluvy. Měly by zde zaznít závěrečné řeči a být vyneseno soudní rozhodnutí.

Manželé Ľubovi v letech 2007 a 2008 upozornili některé úřady a média na možné nepravosti, které se děly v Dětském domově v Novém Jičíně a za něž by mohl být odpovědný tamní zástupce ředitelky Michal Pokorný. Ten ovšem s těmito tvrzeními nesouhlasil a na oba manžele podal trestní oznámení pro pomluvu. To nakonec vyústilo až v trestní řízení před soudem.

Jak již Liga informovala, manželé Ľubovi jsou stíháni za trestný čin pomluvy, který měli spáchat, když o nepřiměřeném chování Michala Pokorného vůči dětem v domově informovali úřady a později i média. A to přesto, že tak plnili svou zákonnou povinnost, neboť podle trestního zákona musí každý oznámit všechny skutky, jež by mohly představovat týrání svěřené osoby.

Podle představitelů dětského domova, policie i státního zastupitelství se ale manželé sami dopustili trestného činu pomluvy, který patří mezi verbální trestné činy. Ty však v moderním trestním kodexu demokratického státu nemají co dělat. Každý, kdo má pocit, že někdo jiný pošpinil jeho jméno či pověst, se totiž může účinně bránit před civilním soudem. Trestní právo by mělo být vždy až tím nejkrajnějším řešením.

Jednání v případu se sp. zn. 4T 56/2009 proběhne 2. března 2011 od 8:15 hodin na Okresním soudě v Novém Jičíně, číslo dveří 38/2. poschodí.
Bližší informace k případu poskytne:

Lucie Koupilová, advokátka manželů Ľubových – tel. 777 867 123, 608 877 671

Jednání se zúčastní též:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 604 118 050

Další informace k případu najdete zde, zde a zde.

Další informace k trestnému činu pomluvy zde.

Liga nabídla stínovou zprávu o dodržování práv dětí v ČR

Liga lidských práv podala 7. února ženevskému Výboru pro práva dítěte při OSN stínovou zprávu o současné situaci v České republice. Výbor komunikuje se zástupci neziskových organizací a mezi jejich připomínkami hledá témata, o nichž bude diskutovat také s českou vládou. Výsledkem celého dlouhodobého jednání jsou závazky, které musí vláda v následujících letech plnit.
Mezi kritické body, na něž Liga upozornila, patří roztříštěnost systému péče o ohrožené děti, nedostatečný sběr zejména etnických dat a chybějící preventivní péče poskytovaná biologickým rodinám. Stejně jako už dříve, i letos jsme ve zprávě zdůraznili existenci dvojkolejného systému základního školství, což znamená, že v praxi existují vedle běžných základních škol i jen kosmeticky zreformované bývalé zvláštní školy.
„Podařilo se nám upozornit Výbor na nejvýznamnější problémy s dodržováním Úmluvy o právech dítěte. Slibuji si od toho, že na květnovém zasedání Výbor vládě doporučí nedostatky napravit, čímž bude na vládu vytvořen další tlak ke změnám,” hodnotí návštěvu Ženevy právnička Ligy Michaela Tetřevová.

Koncepci péče o dítě Michaela Tetřevová kritizuje i v článku „Zrušme dětské domovy!”

Zrušme dětské domovy

Mají sbírky na dětské domovy smysl?

Máme za sebou další ze sbírek na dětské domovy, tentokrát v režii Mladé fronty DNES. Zkusme si ale protentokrát položit otázku, jaký mají benefiční akce pro dětské domovy smysl. Tedy krom toho samozřejmého: medializovat všechny zúčastněné.

Deník MF Dnes uspořádal dražbu fotografií polonahých známých osobností s miminky z kojeneckého ústavu. Dražba vydělala přes čtvrt milionu a MF Dnes se plácá po zádech, protože peníze přeci poputují na „dobrou věc“ – do kojeneckého ústavu.

Sbírky na dětské domovy jsou poměrně oblíbené, peníze se sypou do kasiček téměř samy, protože, kdo z nás by neměl to srdce, přispět na děti v ústavech. Zkrátka, hra na city se štědře vyplácí.

Peníze = základní lidská potřeba?

Jenže, jsou to opravdu peníze, co děti vyrůstající v dětských domovech nutně potřebují? Odpověď je jednoduchá – NE. Děti v ústavech skutečně materiálně nestrádají, spíše naopak. Materiální nadbytek, který se jim dostává v ústavní péči, může být někdy až na škodu – Kateřina Šlesingerová upozornila na situace, kdy si děti přecházející z ústavu do pěstounské péče stěžují na pokles materiální úrovně.

To, co děti v dětských domovech skutečně potřebují, je vytvoření citových vazeb alespoň s jedním blízkým člověkem a získání pocitu, že někam patří. Správně proto Petr Třešňák upozorňuje, že přispívat bychom měli spíše na „zrušení ústavů, jejich nahrazení pěstounskou péčí a zjednodušení osvojování dětí náhradními rodiči“.

Ve výčtu mu chybí už jen apel na preventivní podporu a péči o biologickou rodinu, která v současnosti výrazně zaostává za podporou náhradních forem rodinné péče. Proč vynakládáme spoustu úsilí a peněz na hašení požáru, když by bylo mnohem efektivnější katastrofě předejít? Proč tak dlouho čekáme až se rodina dostane do krizové situace, z níž neví kudy ven? A proč pak najednou tak rychle přispěcháme, abychom dítko rodičům odebrali?

Kdo z toho má prospěch?

Není to náhodou proto, že kraje investovaly mnoho peněz do modernizace a vybavení dětských domovů a nyní mají obavu, aby o ty „pěkné a moderně vybavené“ domovy nepřišly? Nebo mají strach, aby nebylo zrušeno příliš pracovních míst? Něco na těch úvahách Petra Hampla asi bude, když už několik let víme, že ústavní péče je mnohem dražší než péče rodinná, a přesto s tím nic neděláme.

Takže před tím, než budete obdivovat Vojtu Dyka, jak se na fotce roztomile šklebí na malého drobečka z kojeňáku, a než hodíte nějaký ten drobák do natažené ruky vybírající na dětské domovy, zkuste se nejdříve zamyslet, jestli je to skutečně ta varianta, kterou chcete podpořit.

Systémové změny, které navrhuje Liga lidských práv, jsou shrnuty v publikaci Děti z ústavů, která je ke stažení zde. Systémové doporučení srovnávající ústavní a pěstounskou péči zde.

Článek byl publikován dne 10. 2. 2011 na blog.aktualne.cz a naleznete jej zde.

Autorkou příspěvku je Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv.