Středa, 12. ledna 2011Tiskové zprávy
Ve čtvrtek 13. ledna bude Okresní soud v Kroměříži řešit případ matky, která je trestně stíhána za to, že dvě ze svých dětí nenechala naočkovat a že odmítla do bytu vpustit pracovnice sociálního odboru. Toto selhání orgánů činných v trestním řízení přichází právě v době, kdy Ministerstvo zdravotnictví oznámilo svůj plán všech devět v současnosti povinných očkování převést do zákona a pokračovat v pokutování rodičů, kteří třeba jen chtějí své děti očkovat o něco později.
Podle výroku Nejvyššího správního soudu z léta 2010 není možné rodiče, kteří své děti neočkují v souladu s očkovacím kalendářem, sankcionovat za spáchání přestupku. O to jasnější by mělo být, že neočkováním rodiče nemohu spáchat trestný čin. „Je fatálním selháním policie, státního zástupce i soudce, že se případem zabývá trestní soud. Pevně věřím, že stíhání naší klientky bude neprodleně zastaveno. Poté klientce doporučíme, aby po státu požadovala náhradu újmy, kterou jí neoprávněným stíháním přivodili.“ Komentuje případ předseda Ligy David Zahumenský, který ženu v trestním řízení zastupuje.
Liga lidských práv je přesvědčena, že v demokratické společnosti by měl být každý zásah do práv rodičů pečivě veřejnosti vysvětlen a vyargumentován. O každém jednotlivém očkování by tak měla být vedena diskuse, zda je opravdu nezbytné, aby bylo povinné. Zkušenosti z Německa, Rakouska a dalších zemí, kde žádná povinná očkování nejsou, ukazují, že pro naprostou většinu rodičů stačí, aby byla očkování doporučená a bezplatná. Neměli bychom i v České republice dát přednost podobnému přístupu před represí?
Jednání proběhne 13. ledna 2011 od 13.00 v budově Okresního soudu v Kroměříži, Soudní 1279/11, v jednací síni č. 3, číslo dveří 105, v přízemí.
Bližší informace k případu poskytne a jednání se zúčastní:
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
TZ Ligy k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zde.
Analýza Ligy, která přehledným způsobem ukazuje, jak se k očkování dětí staví země západní Evropy zde.
Středa, 12. ledna 2011Zprávy z médií
Stále jednou nohou v kriminále. To je pocit, na nějž si budou muset zřejmě zvyknout porodní asistentky, které vedou domácí porody. Vůbec první soud v Česku, u kteého porodní asistentka stanula jako obžalovaná, začal ve středu v Praze.
Předsedkyni Unie porodních asistentek Ivanu Königsmarkovou státní zástupkyně viní z neúmyslného těžkého ublížení na zdraví novorozenému dítěti, které se po porodu dusilo plodovou vodou s výkaly. Ačkoli záchranka byla na místě za pět minut od porodu, nepodařilo se zabránit velmi vážnému trvalému poškození mozku. Teoreticky Königsmarkové hrozí až čtyři roky vězení.
Ona sama nechtěla u soudu svou kauzu komentovat, podle její kolegyně z Unie porodních asistentek (UNIPA) Kateřiny Klíčové ale případ může vystrašit ostatní porodní asistentky a hlavně úředníky, kteří udílejí asistentkám povolení k činnosti.
„Dopady mohou být takové, že se porodní asistentky budou bát působit samostatně. Může to ovlivnit i úředníky krajských úřadů, z nichž se někteří bojí dávat asistentkám licence už teď,“ říká výkonná ředitelka UNIPA Klíčová. „Na druhou stranu je takový případ možná potřeba, aby se otevřela debata o tom, jak třídit porody podle míry rizika a ne přistupovat ke všem paušálně jako k nemoci.“
Právník: Lékaři a sestry jsou na tom stejně
Podle právníka a předsedy Ligy lidských práv Davida Záhumenského, který s Unií porodních asistentek spolupracuje, je do jisté míry pocit „jedné nohy v kriminále“ u zdravotníků normální a porodní asistentky nemohou být výjimkou.
„Musí s tím počítat. Čas od času stane před soudem i lékař nebo jiný zdravotník často právě po smrti nebo poškození zdraví dítěte. Soudy ovšem postupují v podobných případech zatím většinou zdrženlivě a neudílejí přísné tresty,“ říká Záhumenský.
U porodních asistentek však často trestní oznámení nepodávají rodiče dítěte, ale porodnice. V případě Königsmarkové to podle Záhumenského bylo ministerstvo zdravotnictví. „Doufám, že tento případ nebude ve zdrženlivém rozhodování soudů výjímkou a neskončí nějakým exemplárním trestem. Naopak bych vítal, kdyby rozsudek stanovil nějaké mantinely pro praxi porodních asistentek,“ dodává.
Znovu bych rodila doma, vypověděla matka
Proces s Königsmarkovou začal ve středu ráno jejím výslechem, při kterém popřela, že by zanedbala porod či první pomoc o novorozeného chlapce. Porodní asistentce, která odrodí kolem 70 dětí ročně, může uškodit, že v době porodu neměla platnou registraci. Tu jí úřady odebraly a ona proti rozhodnutí podala žalobu.
„Resuscitovala jsem dítě do poslední chvíle, než přijela záchranka. Před zraky lékařky jsem přestřihla pupeční šňůru. Porod po celou dobu probíhal normálně, postupoval, plodová voda byla čirá,“ uvedla Königsmarková.
Stejně vypovídají i rodiče, kteří vyčítají Königsmarkové, že měla být u porodu obezřetnější a více je informovat. Od odtoku plodové vody do samotného porodu uplynulo asi 40 hodin. „S odpovědnou porodní asistentkou bych znovu rodila doma,“ uzavřela ovšem svou výpověď matka postiženého chlapce, která doma rodila i své předchozí dítě. Matka celkem tří dětí dostala u obou předchozích porodů hormony, které porody urychlily. Königsmarková jí je ale podat odmítla s tím, že za tím účelem mohou odjet do nemocnice. A to zase nechtěla matka.
Proti Königsmarkové svědčí výpověď lékařky záchranné služby Evy Hercové, která v bytě po porodu zasahovala. „Když jsme přijeli, bylo na dítě otevřené okno a nikdo ho neresuscitoval. Na můj dotaz proč, odpověděla paní Königsmarková, že má ozvy, ale jen nedýchá,“ vypověděla lékařka. Podle jejího názoru se chlapec dusil tazvanou smolkou, která se mu dostala do dýchacích cest s plodovou vodou.
Smolka, tedy obsah střev novorozence, obvykle při porodu neuniká. Děje se tak v případech, kdy je u porodu problém s nedostatečným přísunem kyslíku. Plodová voda voda je pak kalná, a to je známkou komplikací.
Článek byl publikován dne 12. 1. 2011 na www.aktualne.cz a naleznete jej zde.
Autorem článku je Veronika Suchá, www.aktualne.cz.
Pondělí, 10. ledna 2011Zprávy z médií
Roman PISTORIUS, moderátor
——————–
Rodiče, kteří nedávají děti očkovat, zřejmě zase budou dostávat pokuty. Od loňského července hygienické stanice přestaly sankce vymáhat, protože neměly oporu v zákoně. Teď ministerstvo zdravotnictví podle Lidových novin připravuje jeho novelu. Kdo se bude vyhýbat vakcínám pro své děti, mohl by od příštího roku zaplatit až 10 tisíc korun.
Marie ŠTÍCHOVÁ, redaktorka
——————–
Loňský červenec, k soudu se dostal případ rodičů, kteří kvůli vedlejším účinkům odmítli nechat očkovat své dítě. Od hygienické stanice dostali pokutu 8 tisíc. Spor u Nejvyššího správního soudu vyhráli.
František EMMERT, mluvčí, Nejvyšší správní soud /30. 7. 2010/
——————–
Stát nemůže udělovat sankci za povinnost, kterou ukládá pouze ve vyhlášce a nikoli v zákonu.
Marie ŠTÍCHOVÁ, redaktorka
——————–
Ministerstvo zdravotnictví ale na potřebě pokut trvá.
Vlastimil SRŠEŇ, mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR
——————–
Předpokládám, že by se měly pohybovat zhruba kolem těch 10 tisíc korun.
Marie ŠTÍCHOVÁ, redaktorka
——————–
V Česku je povinné očkování proti těmto 9 nemocem. Řadě rodičů i Lize lidských práv se systém očkování zdá příliš přísný a počet povinných vakcín vysoký.
David ZAHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
To rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dává příležitost k tomu otevřít novou diskusi o tom, která očkování jsou opravdu nezbytná natolik, že je nutné, aby byla povinná.
Marie ŠTÍCHOVÁ, redaktorka
——————–
Odborníci by se snížení počtu povinných vakcín nebránili, třeba dobrovolné očkování proti pneumokokům funguje.
Roman PRYMULA, předseda České vakcinologické společnosti
——————–
Proočkovanost je někde kolem 91 procent, takže to je jakási první vlaštovka toho, že bychom mohli skutečně očkovat dobrovolně.
Marie ŠTÍCHOVÁ, redaktorka
——————–
Ministerstvo zdravotnictví svůj tvrdý postup vysvětluje i tím, že v zemích, kde s očkováním polevili, se dávno vymýcené nemoci vrátily. Například v Rusku v 90. letech onemocnělo 150 tisíc dětí záškrtem a v Bulharsku zemřelo 20 dětí na spalničky. Západoevropské země používají jiné metody, neočkované děti čeká mnoho omezení.
Roman PRYMULA, předseda České vakcinologické společnosti
——————–
Nemůže vstoupit do školních lavic, nemůže jít do předškolského zařízení.
Marie ŠTÍCHOVÁ, redaktorka
——————–
Jakl předseda vakcinologické společnosti, tak i odpůrci povinného očkování si myslí, že na některé rodiče ani uzákoněná hrozba pokuty platit nebude. Kamila Štíchová a Petr Malý, Česká televize.
Reportáž byla zveřejněna dne 10. 1. 2011 na ČT1 v pořadu Události.
Pondělí, 10. ledna 2011Zprávy z médií
Ministerstvo zdravotnictví pracuje na novele zákona, která umožní postihovat rodiče za odmítnutí povinného očkování svých dětí. Podle předsedy Ligy lidských práv Davida Záhumenského se mnohým státům daří situaci řešit, aniž by ukládaly jakékoli sankce.
Ministerstvo zdravotnictví pracuje na novele zákona, která umožní postihovat rodiče za to, že odmítnou povinné očkování svých dětí. Novela by měla platit od roku 2012. Informují o tom dnešní Lidové noviny.
Již v minulosti stát tyto rodiče pokutoval. Nejvyšší správní soud však loni v červenci rozhodl, že na to nemá právo, protože povinnost očkovat určuje podrobně pouze vyhláška ministerstva zdravotnictví, nikoliv zákon.
„Součástí novely zákona o veřejném zdraví bude sankcionování za nedodržení povinnosti očkování,“ uvedl pro Lidové noviny mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Podle předsedy Ligy lidských práv Davida Záhumenského je ale tvrdý už samotný rozsah povinného očkování. „Je otázka, proč například v Německu či Rakousku nemají žádná povinná očkování, zatímco u nás se jedná o osm až devět vakcín,“ uvedl Záhumenský pro Deník Referendum.
„Naše analýza na toto téma ukazuje, že se mnohým státům daří situaci řešit, aniž by ukládaly jakékoli sankce. Považuji za ponižující, pokud se rodina musí zodpovídat před hygienickou stanicí za to, že odmítla některé z povinných očkování,“ doplnil David Záhumenský pro Deník Referendum.
Podle Záhumenského tu jde o střet dvou protichůdných zájmů, zájmů rodičů a zájmů společnosti. „Proto je třeba před přijetím novely iniciovat diskusi individuálně o každé z uvažovaných vakcín. K takové diskusi by pak měli být přizvání jak legislativci, tak experti, avšak i zástupci rodičů,“ uzavřel v rozhovoru pro Deník Referendum předseda Ligy lidských práv.
Zatím ale není jasné, jaké tresty by rodiče mohli za odmítnutí očkování pro dítě dostat, některé evropské země například nepřijímají neočkované děti do mateřských škol. Novela počítá také s uzákoněním očkovacího kalendáře, který zatím rovněž určuje pouze vyhláška.
Naopak ministerstvo nechystá změnu počtu povinných očkování; i nadále jich bude devět. Česká republika tak stále patří mezi země s nejvyšším počtem povinných očkování. Ministerstvo velké množství povinných vakcín obhajuje tím, že lidé by se dobrovolně očkovat nenechali.
Článek byl publikován dne 10 .1. 2011 na www.denikreferendum.cz a naleznete jej zde.
Autorem článku je Jaroslav Chudara, deník Referendum.
Pondělí, 10. ledna 2011Zprávy z médií
Irsko, Německo, Rakousko a Spojené království. To jsou země, kde je očkování dětí pouze na rozhodnutí jejich rodičů. Těm nejenže nehrozí represe v podobě pokut, trestního stíhání, sankcí a dohledu ze strany sociálních pracovníků, ale tyto rodiny nejsou ani omezeny v možnosti umístit své děti do školek a škol.
Podrobnou analýzu toho, jak je, či není povinné očkování dětí v Belgii, Francii, Irsku, Německu, Rakousku a Spojeném království zpracovala Liga lidských práv. Ta se na zmapování problematiky v zemích západní Evropy zaměřila hlavně proto, že zastupovala rodiče, kteří byli nespokojeni s represemi za neočkování dětí.
Z analýzy tak například vyplývá, že v České republice je zdaleka nejvíc povinných očkování ze všech zkoumaných zemí. Zatímco u nás jich musí děti podstoupit hned devět, ve Francii jsou povinná tři a v Belgii pouze jedno. V ostatních pak není povinné žádné. „Ve Francii bylo dříve mnohem více povinných očkování, podobně jako v České republice, ale část z nich byla přesunuta mezi dobrovolná,“ popisuje ve studii právnička Jana Koláčková.
Liga lidských práv se ale zaměřila i na to, kdo nese zodpovědnost v případech, kdy očkování – povinné i nepovinné – způsobilo dítěti nějakou zdravotní újmu. Ukázalo se, že státy, které ponechávají rozhodnutí na rodičích, na sebe i přes to berou odpovědnost. Stejné je to například i v Belgii.
Oproti tomu český stát nepřevzal žádnou odpovědnost za odškodnění takovýchto případů a ta tedy zůstává na lékaři, který vakcínu aplikoval.
Lékaře to dostává do schizofrenní situace: mají povinnost oznamovat případy, kdy vakcinací došlo k poškození zdraví dítěte, jenže by tím přiznali vlastní odpovědnost za náhradu škody.
***
Povinná vakcína
Nikde není očkování podmínkou pro vstup žáků do škol. V Česku, Belgii a Francii je ale nástup do školek podmíněn očkováním npříklad proti záškrtu či obrně.
Článek byl publikován dne 10. 1. 2011 v Lidových novinách a naleznete jej zde.
