Liga za mladé pachatele

Rozhovor České televize s právničkou Ligy lidských práv Annou Hofschneiderovou v pořadu Týden v regionech – Jižní Morava ze dne 3. května 2014.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Záběry šikany šokují vždycky. Jeden z mnoha případů, tentokrát ze Zlínska. Dvanáctiletý kluk skončil jako podezřelý na policii. K jeho několikahodinovému výslechu nesměl otec a ani obhájce, na kterého děti mladší 15 let nemají ze zákona nárok. Paradoxně tak mají menší práva než mladiství pachatelé. Liga lidských práv chce tuto českou praxi změnit.

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
My se domníváme, že třeba pro děti obětí organizace existují, právě dětských pachatelů se nezabývá dneska nikdo a přitom z našeho pohledu i dětští pachatelé jsou ohrožené děti, které potřebují podporu, takže pro nás je to věc principu, i když jsme si vědomi toho, že za to jsme kritizovaní a že společnost to nevidí ráda, že to často ani nechápe proč.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Co v těchto konkrétních případech děláte? Co vlastně můžete udělat?

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Například v případě třináctiletého chlapce, který byl podezřelý z krádeže, jsme zastupovali jeho maminku potom v řízení před soudem pro mládež, kde jsme se snažili poukazovat právě na nepoužitelnost těch důkazů shromážděných policií a soud opravdu shledal, že tam není dostatek důkazů, na základě kterých by bylo možné konstatovat, že chlapec se toho činu dopustil, avšak nekonstatoval, že ten chlapec měl mít advokáta, v tomhle jsme tedy neuspěli.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Proč si myslíte, že v českém zákoně právo na obhájce pro děti mladší 15 let, které spáchají trestný čin nebo obdobu trestného činu, vlastně není?

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že ty důvody jsou historické. Když se přijímala ta právní úprava, tak ta představa byla taková, že ty děti nebudou ani vyslýchány policií a rovnou půjdou před soud pro mládež, kde už zastoupení opatrovníkem z řad advokátů jsou, ale bohužel není v silách soudu vyšetřit trestnou činnost, takže ta praxe je taková, že policie provádí úkony trestního řízení, nevznáší obvinění, ale dítě vyslýchá, shromažďuje jiné důkazy a potom ten spis předá soudu pro mládež.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Na rodinu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska dnes dohlíží sociálka a soud s ním dosud neskončil. To, co udělal, už nikdy nezopakoval. Následky z policejního výslechu si ale nese dodnes. Jak to tedy vypadá na té policejní služebně po těch vašich zkušenostech? Skutečně ty děti nedostanou právníka a měly by na něj mít nárok?

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Právníka nedostanou, protože tam je opravdu chyba v právní úpravě nebo právní úprava toto neřeší, na rozdíl od starších mladistvých, kteří toho právníka dostanou automaticky. I ty děti do 15 mají právo na advokáta, ale toho by musely aktivně žádat, samy si ho zajistit a zaplatit.

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
A dělají to?

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Nedělají, protože ono je to v podstatě iluzorní. To dítě třeba třináctileté si neuvědomí význam přítomnosti právníka u výslechu, ani si neuvědomí, když už tam sedí naproti tomu policistovi, že může říct: „Já nebudu vypovídat, dokud mi nezajistíte tu možnost spojit se s advokátem.“

Andrea PAVELKOVÁ, redaktorka
——————–
Myslíte si, že máte šanci uspět u obecných soudů s tímto tématem, protože přece jenom je to kontroverzní téma. Ty děti, které spáchají trestný čin, i když jsou mladší 15 let, budou pro společnost darebáci.

Anna HOFSCHNEIDEROVÁ, Liga lidských práv
——————–
Já si myslím, že šanci máme, protože my vycházíme především z mezinárodních úmluv a tam já si myslím, že je ta situace poměrně jasná a zároveň, kde si myslím, že máme šanci, je v současnosti ministerstvo spravedlnosti, kde paní ministryně se tomuto tématu ještě před tím na akademické půdě velmi věnovala, takže věříme, že právě ona tady té problematice rozumí a že může slyšet na ty naše názory.

Děti bez nároku na obhájce

Článek vyšel v Lidových novinách dne 20.11.2012, autorkou textu je Barbora Říhová.

Policie může vyslýchat děti bez rodičů či advokáta, jen za dohledu sociální pracovnice * Chystá se ústavní stížnost

Policie si pro třináctiletého hocha přijela domů. Podezřívala ho, že kradl. Rodiče nebyli doma. Muži zákona chlapce odvezli na služebnu, matce zavolali cestou.

Chlapcův věk hraje v celém příběhu důležitou roli: kdyby mu bylo o dva roky více, musel by s ním být na služebně i obhájce. Takhle ho policie vyslýchala jen za přítomnosti sociální pracovnice. Dlužno poznamenat, že mu nehrozil za případnou krádež tak přísný postih, jako kdyby mu bylo patnáct a více.

Liga lidských práv, na niž se obrátila se stížností chlapcova matka, považuje každopádně postup policistů za diskriminační. Chystá ústavní stížnost, jíž chce docílit změny zákona, aby se i dětem pod 15 let hned přiděloval obhájce.

Chceme, aby dítě při zjišťování, zda spáchalo nějaký čin, mělo stejná práva jako mladiství a dospělí v trestním řízení,“ vysvětlila LN právnička ligy Anna Hofschneiderová.

Kdyby se stížností uspěli, museli by zákonodárci zákon přepsat a je možné, že by se tak na stůl opět dostal i návrh na snížení věku trestní odpovědnosti. „Jsem stoupencem snížení hranice na 14 let a u násilných činů třeba i na 13,“ řekl LN Jeroným Tejc (ČSSD), člen ústavněprávního výboru.

Nyní je praxe taková, že chce-li policie dítě vyslechnout, musí s ním být sociální pracovnice, někdy policie může, ale nemusí přizvat i rodiče. Výslechu se sice může účastnit i advokát, ale jen v případě, že si ho rodiče dítěte sami přivedou a zaplatí. Naopak mladistvému je advokát přidělen hned a placen je státem.

Dítě dostane advokáta až v okamžiku, když případ skončí u soudu pro mládež. „To ale může být trochu pozdě,“ souhlasí předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová. Především proto, že u soudu pro mládež se už příliš neřeší vina či nevina dítěte a vychází se hlavně z policejního spisu.

Soud se pak zabývá hlavně tím, zda by neměl dítě poslat do výchovného ústavu, zařadit ho do terapeutického programu nebo mu třeba zakázat navštěvovat nějaké podniky.

Hlavním motivem ústavní stížnosti je právě zmíněný případ třináctiletého (dnes již čtrnáctiletého) chlapce z Královéhradeckého kraje. Podle Ligy lidských práv policie v jeho případě pochybila hned několikrát. „Když dítě vraceli mamince, policista přiznal, že kluk nechtěl mluvit,“ popisuje právnička Anna Hofschneiderová. „Pokud to tak bylo, měli ho okamžitě zavézt domů, protože měl právo nevypovídat,“ podotýká.

V ten moment měla zakročit sociální pracovnice. Ta ale údajně neudělala nic. „Advokát je jediný schopen dohlédnout, aby se vše dělo podle zákona. Sociální pracovnice nejsou odbornice na trestní právo,“ říká Jiří Císař z České advokátní komory.

Dítě nemá nárok na obhájce

Další chyby se policie podle ligy dopustila druhý den, když se rozhodla chlapce vyslechnout ještě jednou, tentokrát ale z pozice svědka. Policie totiž podezřívala z krádeží kromě něho ještě tři další pachatele, kterým už bylo víc než 18 let. „Nelze ho jednou vyslýchat jako podezřelého a podruhé jako svědka, protože je pak nucen svědčit sám proti sobě. Navíc policie tento protokol používá v řízení proti samotnému chlapci,“ uvádí Hofschneiderová.

Dodává, že chlapec si ze zkušenosti na policii odnesl trauma. „Když musí někam jít kvůli vyšetřování – byl třeba u znalce, který zkoumal jeho věrohodnost –, má strach, že se nevrátí domů,“ popisuje právnička.
Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že dítě sice nedostane advokáta hned, ale také mu nehrozí vězení. „Z právního hlediska dítě pod 15 let věku nemůže spáchat trestný čin, neboť není trestně odpovědné,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá. Navíc kdyby měly nárok na právníka i děti, znamenalo by to pro stát vyšší výdaje.

Právníci mají ale na věc jiný názor. „Všeobecně mají děti méně práv a menší ochranu než dospělí. Dostávají se do naprosto katastrofálních podmínek,“ souhlasí známá advokátka Klára Samková.
Podobně mluví i Jiří Císař z České advokátní komory. „Je to věc, které nebyla nikdy věnována adekvátní pozornost. Pokud má nárok na právní pomoc osoba starší patnácti i osmnácti let, tak lze předpokládat, že zákonná hranice patnácti let, která zakládá trestní odpovědnost, je odůvodňována rozumovou vyspělostí,“ vysvětluje.

Rozumově nejvyspělejší jsou dospělí, o něco méně pak mladiství. „A ten ještě mladší bude tedy tu právní pomoc potřebovat nejvíc, protože je na tom nejhůř,“ zdůrazňuje Císař.

Robert Cholenský, spolupracující právník Ligy, získal ocenění PRO BONO advokát roku 2011

Na pátečním galavečeru prestižní soutěže Právník roku získal ocenění PRO BONO advokát roku 2011 brněnský právník Robert Cholenský, kterého do soutěže nominovala Liga lidských práv a který s Ligou dlouhodobě spolupracuje při zastupování jejích klientů, zejména lidí s postižením a obětí policejního násilí. Robertu Cholenskému tímto gratulujeme!

Nominujte svého „pro bono“ advokáta

V rámci pravidelného galavečera Právník roku bude letos poprvé uděleno také mimořádné mimosoutěžní ocenění „Pro bono advokát roku“. To obdrží advokát nebo advokátní koncipient, který z vlastního rozhodnutí dobrovolně poskytuje bezplatné právní služby.
Nemůže se tedy jednat o případy, kdy by sice klient za právní služby neplatil, ale bezplatné zastoupení by bylo přiznáno rozhodnutím soudu nebo České advokátní komory.

Pro bono advokát roku je součástí aktivit ke zvýšení povědomí o tom, že moderní, společensky odpovědný výkon advokacie v sobě zahrnuje i poskytování bezplatných služeb.
Ocenění udělí organizátoři soutěže Právník roku (www.pravnikroku.cz) ve spolupráci s neziskovou organizací Public Interest Lawyers Association (PILA). Nominace může odborná i laická veřejnost zasílat do 10. 11. 2009 na emailovou adresu probono@pilaw.cz.

Více informací najdete v tiskové zprávě PILA.

Kulatý stůl Pro bono v ČR v Brně

Dne 27.3. 2008 se uskuteční pod záštitou veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla kulatý stůl „Pro bono v České republice.“ Kulatý stůl se koná v prostorách úřadu veřejného ochránce práv od 14:00 hod.
Cílem akce je zhodnotit stav poskytování pro bono advokátních služeb v ČR, představit zahraniční zkušenosti, zvážit jejich přenositelnost do českých podmínek a projednat konkrétní možnosti podpory konceptu pro bono v České republice. Kulatý stůl je určen zejména advokátům, akademikům a dalším právníkům zabývajících se dostupností právní pomoci a zástupcům nevládních organizací.
Koncept pro bono představí účastníkům ředitel PILA Vítězslav Dohnal, který také zhodnotí situaci v České republice. Přínosu pro bono pro advokáty se bude věnovat Michael Haroz, partner právní firmy Goulston&Storrs, advokátka a vyučující na katedře ústavního práva PF MU Kateřina Šimáčková promluví o osobní motivaci advokáta k poskytování pro bono právních služeb, právnička Ligy Veronika Kristková svým příspěvkem zahájí diskusi o praktických krocích a spolupráci neziskových organizací s advokátními kancelářemi na podpoře rozvoje pro bono aktivit.
Pozvánku na kulatý stůl najdete zde. Bližší informace poskytne Veronika Kristková na tel.: 545 210 446 nebo na vkristkova@llp.cz. V případě zájmu o účast na kulatém stole se prosím registrujte na uvedeném telefonním čísle nebo mailu.
Více o konceptu pro bono a projektu rozvoje pro bono v ČR najdete na www.probonocentrum.cz.

Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.