Je vaše škola férová?

Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na www.zena-in.cz a přečíst si jej můžete zde.
Liga lidských práv za podpory ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v úterý udělila Certifikát Férová škola prvním školám. Oceněny byly čtyři základní školy, které podporují integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Certifikát obdržely Základní škola Kamenice a Základní škola Břeclav – Na Valtické z jihomoravského kraje a Základní škola Moravská Třebová – Palackého 1351 a Základní škola Svitavy – Lačnov z Pardubicka.

„Jde o školu v mnoha směrech mimořádnou. Ve vysoké míře vzdělává děti romské menšiny a učitelé tu k žákům přistupují jako k rovnocenným partnerům,“ uvedla o poslední zmíněné škole komisařka Olga Kusá z Centra pro inkluzívní vzdělávání. „Škola má navíc nadstandardně do výuky začleněný předmět etická výchova,“ dodala.

O podstatě projektu Férové školy řekl více předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal: „Jde nám především o to, aby školy začleňovaly všechny děti bez rozdílu. Často uvádíme jako příklad děti romské, ty jsou mnohdy opomíjeny.“

Náměstkyně ministryně školství a vedoucí skupiny pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková při předávání ocenění uvedla, že se ministerstvo v poslední době právě na inkluzívní vzdělání snaží zaměřit. „Připravujeme podobu Národního akčního plánu inkluzívního vzdělávání, kterou chceme komunikovat především s lidmi v terénu. Snažíme se na tento typ vzdělávání zaměřit více než dříve,“ uvedla.

Certifikát Férová škola je udělován základním školám nabízejícím individuální přístup a rovné příležitosti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. Certifikát je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží standardizovat podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzívního vzdělávání v rámci systému českého základního školství. Liga jej vytvořila spolu s odborníky v oblasti pedagogiky a na základě zkušeností ze zahraničí.

Myslíte, že i vaše škola je férová?

Čtyři školy získaly certifikát, že jsou „férové“. Začleňují Romy a postižené

Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na zpravy-idnes.cz a naleznete jej zde.
Čtyři základní školy se ode dneška můžou jako první pochlubit tím, že jsou férové. Získaly doklad, že nabízejí individuální přístup a snaží se integrovat znevýhodněné děti, především romské a handicapované. Certifikát Férová škola jim udělila nezisková organizace Liga lidských práv.
„Férová škola“ má pomoct především dětem, které pocházejí ze sociálně a kulturně odlišného prostředí či mají nějaký handicap. O tom, které ze škol přihlášených do projektu certifikát dostanou, rozhoduje tříčlenná komise složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání.

Jako první získaly certifikát dvě školy z Jihomoravského kraje, Základní škola Kanice a Základní škola Břeclav – Na Valtické, a dvě školy z Pardubicka, Základní škola Moravská Třebová – Palackého a Základní škola Svitavy – Lačnov.

„Proces certifikace je u každé školy jinak dlouhý. Snažíme se přihlížet ke specifikům regionu, například k etnickému rozložení v daném městě. Do škol jezdíme opakovaně, sledujeme výuku a studujeme školské dokumenty, ale to není prioritou, protože formálně to může být správně a realita je pak třeba jiná,“ řekla iDNES.cz při udílení certifikátů koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Certifikát je platný pouze dva roky, pak musí školy zažádat o prodloužení. S certifikovanými školami má Liga lidských práv v plánu spolupracovat, pořádat u nich semináře a společně přicházet na to, jaké jsou nejlepší cesty k integraci.
Pro některé děti není až tak důležitá násobilka

Ukázková „férová“ škola je podle Lucie Obrovské ve Svitavách. „Sice je to malá škola se čtyřiceti žáky, v tom to mají určitě jednodušší, pracují s nimi ale velmi specificky. Téměř neučí frontálně (což znamená, že učitel stojí před tabulí a děti sedí v lavici, pozn. red.), mají skupinovou výuku nebo se chodí učit ven. V osnovách je etická výchova, kdy si povídají o mezilidských vztazích, což je vynikající,“ popsala Obrovská.

Ve svitavské škole je třetina romských školáků. „Začínali jsme z přízviskem ‘cikánská škola’ a od toho jsme se jen těžko odpoutávali,“ vysvětlila ředitelka školy Radoslava Renzová s tím, že příčinou bylo to, že Lačnov je městská část, kam se soustředila malá komunita Romů.

Podle Renzové se u nich na škole klade důraz na to, aby pedagogové neučili stereotypně. „Je důležité si uvědomit, že pro některé děti není důležité umět násobilku nebo vyjmenovaná slova, že je pro ně přínosnější umět pracovat s penězi, naučit se chovat na úřadě nebo umět řešit konflikty mírovou cestou,“ doplnila Renzová.

Škola v Moravské Třebové je podle Ligy lidských práv velice dobře připravena na výuku dětí se zdravotními handicapy. Poradit si dokázala také s dětmi, které do školy docházejí z dětského domova.

Oceněné břeclavské škole se zase daří do výuky zapojit rodiče a veřejnost. „Jsme sídlištní škola a snažíme se, aby anonymita sídliště byla ve škole odstraněna,“ uvedla při přebírání certifikátu ředitelka školy Dagmar Krystíková.
Rovné příležitosti na školách podporuje i ministerstvo

Nad projektem, který odstartoval v loňském roce a v současné době o certifikát usiluje dalších osm škol, převzalo ještě za exministra Ondřeje Lišky záštitu ministerstvo školství.

„Romské děti v minulosti vypadávaly z dohledu ministerstva školství a teď se s tím snažíme něco dělat. Existuje tu celá řada bariér, které se snažíme pojmenovat a hledat cesty a řešit tuto situaci. Jednou z cest je právě spolupráce s neziskovou oblastí,“ řekla náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková.

První čtyři školy mají potvrzení férovosti

Článek a video reportáž byly publikovány dne 6. 10. 2009 na www.ct24.cz a najdete je zde.
Společný projekt Ligy lidských práv a ministerstva školství nazvaný Férová škola, který se snaží zlepšit podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v českém základním školství, má ode dneška první čtyři certifikované základní školy. Zasloužily si ho právě svým úsilím o individuální přístup k žákům a snahou integrovat různě znevýhodněné děti.
„Vlastně se jedná o první čtyři školy, které byly certifikovány. Jde tu doopravdy o to, aby tu probíhal důkladný proces integrace, aby školy fungovaly férově v každodenní praxi,“ uvedl pro ČT předseda ligy Jiří Kopal. O certifikát Férová škola mohou usilovat jen základní školy. Právě ty jsou podle odborníků pro začleňování znevýhodněných dětí klíčové.
„Na vzdělávání zdravotně znevýhodněných nebo postižených žáků dostávají školy zvýšený finanční normativ. A touto cestou taky mohou financovat asistenta pedagoga,“ dodává náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková. Projekt Férová škola pokračuje, i v následujících měsících se do něj mohou zapojit všechny základní školy s cílem podporovat rovné příležitosti.

Pomáhat a chránit

Reportáž byla zveřejněna dne 4. 10. 2009 na ČT1v pořadu 168 hodin a naleznete ji zde.
Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka
——————–
Mají za úkol pomáhat a chránit. Někdy přitom zemře nevinný člověk. Poslední takový případ se stal minulou sobotu krátce po půlnoci. Policisté v autě pronásledovali neukázněného řidiče a srazili přitom 2 lidi. Mladá dívka zemřela, muž je stále v nemocnici. Seznam smrtelných omylů policie sestavila Barbora Straňáková.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Klasická filmová scéna, padouch před spravedlností unikne, protože policista v posledním okamžiku zabrzdí, aby ochránil nevinného. Realita ale někdy dopadne jinak. Krnov, sobota 26. září. 2 lidi na cestě domů srazilo v noci na osvětleném přechodu neoznačené policejní auto.

Pavla TUŠKOVÁ, mluvčí bruntálské policie
——————–
Do prostoru mezi pronásledovaným a pronásledujícím vozidlem vstoupili zpoza křoví na přechod pro chodce 2 osoby.

kamarád zraněného
——————–
Pochybuji, že měli maják, protože každý člověk, když vidí maják, jde z cesty pryč.

Pavla TUŠKOVÁ, mluvčí bruntálské policie
——————–
Po celou dobu pronásledování policisté používali modrý magnetický maják a akustickou signalizaci.

známý zraněného
——————–
Kdyby policisté houkali a měli na střeše maják, tak při takové brzdné dráze a při tak obrovském nárazu by se maják utrhl.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Takže, policejní verze. Policisté v neoznačeném autě chodce do poslední chvíle neviděli. Vyšetřovatelé zatím tají, jakou rychlostí při pronásledování jeli. Předpokládejme, že při honičce řidiče se rychlost vyšplhala třeba na 90 kilometrů v hodině. Křoví je ale od místa srážky vzdálené 5 metrů. I laika proto napadne vlezlá myšlenka. Jak se tak rychle pár z křoví mohl pod kola dostat?

známý zraněného
——————–
Nesmysl, nesmysl absolutní. 2 lidé nevyběhnou z křoví, když byli na přechodu téměř u konce, na druhé straně jako.

Martina LÍDLOVÁ, mluvčí policejní inspekce
——————–
Vzhledem k probíhajícímu šetření my k této nehodě nemůžeme sdělovat bližší informace.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Třiadvacetiletá dívka srážku s policejním vozem nepřežila. Třicetiletý muž leží na jednotce intenzivní péče ve stabilizovaném stavu. Žádná sláva to ale není.

bratr zraněného
——————–
Už i otevřel oči, takže už dýchá sám ode dneška, se mi zdá. Akorát necítí levou ruku.

Tomáš OBORNÝ, mluvčí ostravské nemocnice
——————–
Postoupil operační zákrok. Momentálně je při vědomí. Je ovšem potřeba zdůraznit, že zranění, která utrpěl, jsou opravdu velice vážná.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Je paradoxní, že v republice, kde se pravidlům silničního provozu učí i děti, je policie občas poruší a s takovými následky. Policejní omyl, tedy zásah, při kterém újmu utrpí i nevinný kolemjdoucí, se v Česku nepřihodil poprvé.

Zuzana CANDIGLIOTA, právnička Ligy lidských práv
——————–
Určitě se tomu nelze vyhnout, ale jde o to, aby, když se něco takového stane, aby to policie nějakým způsobem vyhodnotila, aby se poučila ze svých chyb.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Trestem za zmaření nevinného života je většinou obvinění konkrétního strážce zákona. Nejčastěji za ublížení na zdraví s následkem smrti, tedy maximálně pětiletý trest. Celá policie se většinou z chyb nepoučí s tím, že podobným případům prostě zabránit nelze. Policisté na českých silnicích usmrtili od roku 2004 nejmíň 5 náhodných chodců. Například v září 2005 srazili sedmaosmdesátiletého muže v Praze na Vinohradech. Zraněním podlehl v nemocnici.

Václav VLK, advokát
——————–
Policie je silová složka, bezpečnostní složka a používá běžně násilí. Patří to k jejímu oprávnění, násilí ve slova smyslu oprávnění jezdit rychle, používat zbraně, vlamovat se do bytů. To znamená, že logicky občas způsobí i škodu. Děje se to naprosto normálně v běžné míře, která je Čechám odpovídající a je odpovídající i evropskému průměru.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Nevinné oběti si policisté připisují i jinde, a to když tasí zbraň. Takových případů jsou desítky. V červenci 2001 například dopravní policista z Mělníka omylem při pronásledování odcizeného auta zastřelil šestačtyřicetiletou ženu.

Stanislav GIBSON, sdružení majitelů zbraní, Lex
——————–
Vy se dozvídáte o věcech, kdy dochází k nějakým excesům, k nějakým tragédiím, ale už nevíte o tom, kolikrát se to podařilo, to vozidlo zastavit, toho pachatele z toho dostat ven.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Právě pachatelé jsou v rubrice tasit a pálit další samostatnou kapitolou. Policista by měl umět vyhodnotit situaci a to se ne vždycky daří. Střelba při honičce v autech ne vždy končí happyendem v podobě dopadení živého a zdravého pachatele. Nejznámější případ se stal před 15 lety ve Františkových Lázních. Policista zahrozil varovným výstřelem řidiči, který se snažil ujet silniční kontrole. Druhým výstřelem ho zastavil. Nadobro.

Stanislav GIBSON, sdružení majitelů zbraní, Lex
——————–
Když se loupí, vraždí, krade, tak se holt taky střílí, to jsou spojitý nádoby.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenže to je pro nevinné oběti a jejich rodiny slabou útěchou. Navíc na rozdíl třeba od USA se v Česku odškodnění pro pozůstalé často pohybuje ve směšných řádech desítek tisíc korun a rodina oběti na něj u soudu čeká i několik let. Za usmrcení čtyřletého chlapce, kterého policista srazil v roce 2002 na okraji Havlíčkova Brodu, dostala jeho matka 62 tisíc.

Václav VLK, advokát
——————–
Problémem je rychlost odškodnění a výše toho odškodnění. To znamená, ten stát se sice k tomu staví pozitivně tak, že přiznává to odškodnění, ale místo aby přispěchal s nějakou nabídkou, pomocnou rukou hned, tak to trvá měsíce a někdy i roky.

Barbora STRAŇÁKOVÁ, redaktorka
——————–
Nevinné oběti ale počítá často i sama policie. Letošní září si do černé kroniky připsalo život mladého kriminalisty, který v autě honil recidivistu. Zbraně použili strážci zákona až ve chvíli, kdy do jejich vozu začal kriminálník najíždět. Při následné střelbě přišel policista o život. Spravedlnost dokáže být slepá. Střílet slepými ale policisté nemůžou, proto by měli tasit i řídit s očima dokořán. Nevinný život za žádného zatčeného grázla nestojí.

Právní poradna

Nevíte si rady se svým lékařem nebo zdravotnickým zařízením? Právní poradna Blesku zdraví je tu pro vás. Vždy je dobré pokusit se řešit spory bezkonfliktně. Můžete se ale snadno dostat do situace, kdy už odmítáte mnohdy „do očí bijící“ chyby v našem zdravotnictví tolerovat.
Na dotazy čtenářů Blesku zdraví odpovídá:

* JUDr. Ondřej Dostál, advokátní kancelář v oblasti zdravotního práva, ondrej.dostal@holubova.cz tel. +420 224 914 050
* JUDr. Nataša Randlová, advokátní kancelář v oblasti pracovního práva, www.randls.com
* Mgr. David Zahumenský, Liga lidských práv, www.ferovanemocnice.cz

Jsem těhotná a lékaři mě odmítají!

Jsem ve třetím měsíci těhotenství. Žádný lékař mě nechce vzít, protože u nás na Prostějovsku nemají smlouvu s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Všichni mi říkají, ať si ji změním, ale to jde až po roce. Co můžu dělat? Kateřina Stará, Ptení

Mgr. David Zahumenský: Podle internetových stránek HZP by v okrese Prostějov mělo být pět gynekologů, kteří mají s vaší pojišťovnou smlouvu. Na stránkách HZP najdete i jejich kontakty. Zákon vám dává právo na volbu lékaře. Pokud je lékař ve smluvním vztahu s vaší pojišťovnou a jeho ordinace se nenachází v příliš velké vzdálenosti od vašeho bydliště, musí vás lékař přijmout.

Odmítnout může pouze v případě, že by tím překročil své přípustné pracovní zatížení, v jehož důsledku by nebyl schopný zajistit kvalitní péči o své stávající pacienty nebo o vás. Jako pacientka máte samozřejmě omezené možnosti, jak lékařovo tvrzení, že „nemá kapacitu“, přezkoumat, často však stačí připomenout lékaři jeho zákonnou povinnost písemně vám potvrdit, že vás do své péče odmítl převzít.

Stává se, že lékař své stanovisko změní a zaregistruje vás v okamžiku, požadujete-li toto písemné potvrzení. Pokud se vám nepodaří zaregistrovat se ani u některého z lékařů uvedených na stránkách HZS, můžete svou pojišťovnu kontaktovat s žádostí, aby vám zajistila zdravotní péči v těhotenství.

Postačí, když v žádosti stručně popíšete, jak vás lékaři odmítli. Pojišťovna má pak povinnost lékaře zajistit. Jak sama píšete, máte samozřejmě také právo změnit pojišťovnu. To můžete udělat jednou za rok s účinky ke konci čtvrtletí.

Nemocenská mi chodí po částech

Jsem na neschopence kvůli svému rizikovému těhotenství.
Nemocenské dávky mi jsou vyplácené až po dvou měsících nebo jsou bezdůvodně rozdělené do dvou plateb. Nikdo ze správy sociálního zabezpečení mi to nedokáže vysvětlit. Dostávám se proto do nemalých finančních obtíží. Jakou lhůtu má správa sociálního zabezpečení na proplacení nemocenských dávek?

Miroslava B., Bzenec JUDr. Nataša Randlová: Zákon o nemocenském pojištění stanoví, že dávky (např. nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství) budou vyplacené do 30 dnů ode dne, kdy jsou doručené všechny doklady okresní správě sociálního zabezpečení, která prokazuje nárok na dávku. Oprávněná osoba musí také o příslušnou dávku požádat.

Tuto žádost musí vlastnoručně podepsat. Žádost o výplatu dávky se podává v případě zaměstnaných osob u zaměstnavatele a u osob samostatně výdělečně činných nebo u osob v ochranné době u okresní správy sociálního zabezpečení.

Každou dávku (tedy každý měsíc) posuzuje okresní správa sociálního zabezpečení samostatně – vždy je nutné dodat příslušný doklad. Podle zákona pak má opět okresní správa sociálního zabezpečení oněch 30 dnů pro výplatu dávky.

Bohužel i přes tyto dlouhé lhůty má okresní správa sociálního zabezpečení problém s jejich dodržováním. Samozřejmě je možné dávky vymáhat soudně. V tomto si však oprávněná osoba moc nepomůže s ohledem na délku trvání soudních řízení v České republice. Můžete se také pokusit obrátit na ředitele příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a požádat ho o pomoc. Podle vyjádření, které jsem v minulých dnech četla, se zdá, že zákonné lhůty se konečně budou dodržovat. Ještě bych vám doporučila se při vyplňování žádostí a lékařských potvrzení zaměřit na to, aby v těchto dokumentech nebyly žádné chyby. Ukazuje se totiž, že v současné době, když správa sociálního zabezpečení nestíhala, využívala někdy jakékoliv drobné chyby. Na základě tohoto odůvodnění dávku nevyplatila, resp. její výplatu zdržela do doby odstranění všech chyb.

Aby bylo nemocenské vyplacené, je třeba prokázat:

* vznik pracovní neschopnosti (na tiskopise „rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“)
* její trvání k určitému dni (na tiskopise „potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti“)
* po ukončení dočasné pracovní neschopnosti doložit potvrzení o jejím ukončení Bez těchto dokumentů a řádně vyplněné a podepsané žádosti nelze dávku vyplatit. Sestry jí ani nevyčistí zuby!

Mám sestru v LDN. Každý den za ní chodím, umývám ji, přebaluji a krmím. Sestry, které se o ni starají, jí ani nevyčistí zuby. Přebalují ji jen dvakrát denně, a to pouze ve vymezený čas. Často najdu jídlo položené vedle ní na stolečku, a když si sama nevezme, odnesou to. Co můžu dělat s touto katastrofi ckou péčí? V. B., Šumpersko

JUDr. Ondřej Dostál: Podle zákona má vaše sestra jako pacient právo na poskytování zdravotní péče, což samozřejmě zahrnuje i kvalitní ošetřovatelskou péči. Jako pojištěnec má právo, aby jí zdravotní pojišťovna tuto péči smluvně zajistila a příslušná smluvní LDN řádně a bezplatně poskytla. Tato práva jsou však až příliš často jen na papíře. Příčina není v lékařích a sestrách v LDN, ti jsou často přetížení emočně i fyzicky vyčerpávající prací, často velmi špatně finančně ohodnocenou. Příčinu lze, podobně jako v případě psychiatrických léčeben, hledat zejména v dlouhodobém podfinancování péče v LDN, které v mnoha případech neumožňuje zajistit dostatek personálu a lidsky důstojnou péči. To je snadno napravitelné na úrovni Ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotních pojišťoven. Staří lidé v LDN však bohužel nikdy nebyli dostatečně zajímavou nátlakovou skupinou, aby se jim dostalo patřičné pozornosti. V takové situaci bude pro vaši sestru nejlepší, pokud o ni budete projevovat pravidelně zájem, snažit se vyjednat co možná nejlepší zajištění jejích potřeb ze strany zdravotnického personálu, dohlížet, zda není zanedbávaná, a občas i přispět pomocí – s vědomím, že správně dle zákona by to vše mělo být samozřejmostí. Dovolí-li to okolnosti, zajímejte se o možnost pečovat o svou sestru v domácím prostředí, s pomocí návštěvní služby agentury domácí péče. Jinak je samozřejmě možné obracet se na vedení LDN i na příslušnou zdravotní pojišťovnu se stížnostmi na kvalitu péče a požadavky na naplnění zákona v praxi.

Článek byl zveřejněn dne 30. 9. 2009 v časopise Blesk zdraví.

Lidský osud v rukou úředníků

Záznam televizní reportáže ze dne 20. 9. 2009 na ČT 1 v pořadu Události sledujte zde.
Mentálně postižení lidé mají větší naději v případech, kdy jsou zbavováni svéprávnosti, často proti své vůli.