Pátek, 9. října 2009Zprávy z médií
Rozhovor proběhl dne 9. 10. 2009 na rádiu Čro region Pardubice.
Milena DVOŘÁKOVÁ, moderátorka
——————–
Základní škola Palackého v Moravské Třebové se od tohoto týdne pyšní titulem Férová škola. Dostala ho od Ligy lidských práv. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Věra Pavlasová.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
——————–
Titul si škola vysloužila díky svému přístupu k dětem se zdravotním handicapem, dětem sociálně znevýhodněným nebo k těm, které mají poruchy v učení. „Snažíme se jim zajistit nový přístup ke vzdělávání a začlenit je mezi ostatní žáky,“ přiznává ředitel školy Petr Vágner.
Petr VÁGNER, ředitel školy
——————–
My jsme škola, kde není až tolik romských dětí. Máme tady samozřejmě romské děti, ale jsme škola, která se možná vyznačuje tím, že tady máme již ve větší míře žáky, kteří jsou tělesně postiženi.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
——————–
Aby si škola zasloužila titul férová, museli proto pedagogové udělat nejen určitá výchovná opatření.
Petr VÁGNER, ředitel školy
——————–
Postupem času se škola musela jaksi trošičku přebudovat na bezbariérový přístup, takže jsou vybudované nějaké plošiny, nějaké nájezdy, museli jsme zakoupit schodolezy pro přesun těchto žáků mezi jednotlivými patry.
Pátek, 9. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 9. 10. 2009 v regionální mutaci deníku Právo – Olomoucký kraj.
Prevence rasismu a xenofobie je cílem projektu multikulturní školy, který vzniká ve Zlínském kraji. Má se uplatnit v jedenácti základních a středních školách a neziskových organizacích.
„Vzhledem k tomu, že v populaci, a tedy i v dětských kolektivech přibývá cizinců, je potřebné, aby si děti již od raného věku osvojovaly pravidla sociálních dovedností a vzájemné komunikace s vrstevníky jiných kultur tak, aby se všichni navzájem obohatili a nevytvářeli mezi sebou bariéry,“ pronesla při zahájení projektu ve vsetínské škole Trávníky krajská radní Taťána Nersesjan (ČSSD).
Celý projekt bude ukončen v březnu 2012 a během jeho trvání se uskuteční semináře pro děti, pedagogy a pracovníky neziskových organizací. Ještě letos se uskuteční takzvané modelové hodiny ve třech základních školách na Vsetínsku, v příštím roce budou zahájeny semináře v dalších okresech. Lektory modelových hodin budou odborní pracovníci krajského úřadu Zlínského kraje a také externisté, mezi nimi i cizinci. Ve Zlínském kraji se do projektu Multikulturní škola postupně zapojí asi 735 žáků, 410 pedagogů a 40 pracovníků neziskových organizací. Jedná se o individuální projekt Zlínského kraje, který vznikl ze specifické potřeby regionu. Jedním z partnerů projektu je Liga lidských práv Brno.
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky.
Čtvrtek, 8. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 8. 10. 2009 v deníku Břeclavský deník a naleznete jej také zde
Břeclavská škola Na Valtické má certifikát Férová škola za odstraňování předsudků. Jako jedna z prvních čtyř v republice.
Nepopulární romská otázka. To byl jeden z důvodů, proč odborná komise neocenila při premiéře projektu Férová škola více škol z Břeclavi. Přihlásilo se do něj celkem dvanáct škol z celé republiky. Z Břeclavi byla hned polovina, ale ve čtveřici nejúspěšnějších se objevila jediná – Základní škola Na Valtické. Podle členů komise vzorně pracuje se školáky a nabízí zajímavé mimoškolní aktivity, které v dětech pěstují zásadní hodnoty.
„Snažíme se sledovat, jestli se školy vyloženě nevyhýbají etnickým menšinám, vzdělávání dětí se zdravotním postižením a tak podobně. Tím samozřejmě neříkáme, že ostatní školy nevzdělávají kvalitně,“ vysvětlila koordinátorka projektu Lucie Obrovská z Ligy lidských práv.
Na jiných břeclavských základních školách byla podle ní při školení pedagogického sboru cítit určitá averze vůči romskému tématu. „Snažíme se v této oblasti pracovat, aby se to změnilo,“ konstatovala.
Škola Na Valtické byla pro tříčlennou komisi, složenou z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání, z břeclavských základních škol v mnoha směrech nejkvalitnější. „Je to sídlištní škola, ale dobře se jim daří odstraňovat anonymitu sídliště,“ vyjádřila se Obrovská.
„Nebylo jednoduché získat certifikát. Liga lidských práv poslala do školy inspektorku, která prověřovala způsob vzdělávání a hlavně, jestli je přístup ke všem dětem rovný. Tedy k dětem s hendikepem, s vadami, k romským i k jiným národnostem,“ uvedla ředitelka břeclavské školy Na Valtické Dagmar Krystíková.
Škola, které šéfuje, podle ní nehledá jen talentované děti. Nezabývá se tím, z jakého prostředí do ní přijdou, tamní učitelé se věnují všem stejně.
„Inspekci se asi líbilo i to, že už čtyři roky spolupracujeme na projektu Adopce na dálku. Podporovali jsme tři roky dívku z Ghany, letos poprvé budeme posílat peníze patnáctiletému chlapci. Naši žáci vždycky vyrábí věci, které pak jejich rodiče koupí. A tyto peníze pak posíláme do Ghany,“ přiblížila Krystíková.
Jak dodala, důležité bylo i to, že se ve škole devět let učila zrakově postižená dívka. Měla individuální péči. „Letos máme i přípravnou třídu pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin a máme také hodně dětí z azylového domu,“ prozradila ředitelka školy.
Velký počet břeclavských škol zapojených v projektu Férová škola má podle ředitele Základní školy Kupkova Igora Huleji na svědomí nápad břeclavských zastupitelů. Jak říká, byť sám nedrží v ruce certifikát jako jeho kolegyně ze sídliště Na Valtické, netrápí ho to. „Myslím si, že jsme férovou školou tak jako tak. I bez certifikátu. A myslí si to celý náš kolektiv,“ podotkl.
„Z jednání s představitelkou Ligy lidských práv víme, že i další školy měly k získání certifikátu blízko, ale tento rok jej nezískaly. Je nám známo, že školy velmi intenzivně pracují na zlepšování klimatu školy,“ komentovala výsledky projektu vedoucí odboru školství břeclavské radnice Zdeňka Baková.
Středa, 7. října 2009Zprávy z médií
Článek byl zveřejněn dne 7. 10. 2009 v deníku Brněnský deník.
Mezi první čtveřicí základních škol oceněných Ligou lidských práv jsou dvě jihomoravské. Základní škola Kanice na Brněnsku a Základní škola Břeclav-Na Valtické včera v Praze získaly certifikáty za vynikající péči o žáky se speciálními potřebami.
O jejich udělení rozhodovala v průběhu roku tříčlenná komise, složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání. „Kanická škola je velice zdatná ve vzdělávání dětí se zdravotním postižením. Břeclavská zas vyniká snahou zapojit do svých aktivit nejen rodiče vzdělávaných dětí, ale i širší břeclavskou veřejnost,“ vysvětlila udělení ceny koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Úterý, 6. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na www.ct24.cz a naleznete jej zde.
Policisté mají za úkol pomáhat a chránit, bohužel někdy při policejní akci zemře nevinný člověk. Poslední takový případ se stal poslední zářijovou sobotu krátce po půlnoci v Krnově. Policisté v autě pronásledovali neukázněného řidiče a srazili při tom dva lidi, kteří přecházeli po přechodu. Mladá dívka zemřela a muž je stále v nemocnici. Podle policie do prostoru mezi pronásledovaným autem a policisty vystoupily z křoví na přechod pro chodce dvě osoby. Nicméně podobných smrtelných omylů je více.
Přítel zraněného muže pochybuje, že policisté měli při akci puštěný maják, neboť každý, když slyší policejní signál, snaží se policejnímu autu vyhnout. Nicméně vyjádření policie je jednoznačné: „Celou dobu pronásledování policisté používali modrý magnetický maják a akustickou signalizaci.“
Policejní verze případu zní: Policisté v neoznačeném autě chodce do poslední chvíle neviděli. Vyšetřovatelé zatím tají, jakou rychlostí při pronásledování jeli. Předpokládejme, že při honičce řidiče se rychlost vyšplhala třeba na 90 kilometrů v hodině. Křoví je ale od místa srážky vzdálené 5 metrů. Proto se objevuje otázka, jak se tak rychle pár z křoví pod kola dostal. Inspekce zatím mlčí, až do ukončení šetření nebude podávat žádné informace.
Třiadvacetiletá dívka srážku s policejním vozem nepřežila. Třicetiletý muž leží na jednotce intenzivní péče – ve stabilizovaném stavu – už otevřel oči, už sám dýchá. „Podstoupil operační zákrok. Momentálně je při vědomí, ale je třeba zdůraznit, že zranění, která utrpěl, jsou mimořádně vážná,“ zdůraznil mluvčí nemocnice.
Smrtelným omylům se u policie nelze vyhnout
Je paradoxní, že v zemi, kde se učí pravidlům silničního provozu i děti, je sama policie občas poruší, a navíc s tak katastrofálními následky. Policejní omyl, tedy zásah, při kterém újmu utrpí i nevinný kolemjdoucí, se v Česku nepřihodil poprvé. Podle Ligy lidských práv se takovým případům nelze vyhnout. „Jde jen o to, aby to policie, když se něco takového stane, nějakým způsobem vyhodnotila, aby se poučila ze svých chyb,“ tvrdí právnička Ligy.
Trestem za zmaření nevinného života je většinou obvinění konkrétního strážce zákona – nejčastěji z ublížení na zdraví s následkem smrti – tedy maximálně pětiletý trest. Celá policie na podobné případy reaguje konstatováním, že podobným případům prostě zabránit nelze.
Policisté na českých silnicích usmrtili od roku 2004 nejmíň pět náhodných chodců. Například v září 2005 srazili sedmaosmdesátiletého muže v Praze na Vinohradech, který zraněním v nemocnici podlehl.
Policie je silová složka
Advokát Václav Vlk pro pořad 168 hodin: „Policie je silová složka a používá běžně násilí. Násilí ve smyslu: jezdit rychle, používat zbraně, vlamovat se do bytů. To znamená, že logicky občas způsobí i škodu. Děje se to naprosto normálně, v běžné míře, která je Čechám odpovídající – i evropskému průměru.“
Chyby se objevují i při použití zbraně
Policisté chybují i jinde než za volantem. Například při používání zbraně – takových případů jsou desítky. V červenci 2001 například dopravní policista z Mělníku omylem při pronásledování odcizeného auta zastřelil šestačtyřicetiletou ženu. Stanislav Gibson ze Sdružení majitelů zbraní k tomu dodává, že samozřejmě dochází k excesům a k nějakým tragédiím, ale je třeba připomenout i situace, kdy se podařilo pachatele zastavit.
Právě použití zbraní v případě dopadení pachatelů je samostatnou kapitolou. Policista by měl umět vyhodnotit situaci a to se ne vždycky daří. Střelba při honičce v autech ne vždy končí dopadením živého a zdravého pachatele. Nejznámější případ se stal před patnácti lety ve Františkových Lázních. Policista zahrozil varovným výstřelem řidiči, který se snažil ujet silniční kontrole. Druhým výstřelem ho pak zastavil nadobro.
Gibson ze Sdružení majitelů zbraní
„Když se loupí, vraždí a krade, tak se taky střílí. To jsou spojité nádoby.“
Tato skutečnost asi nevinné oběti a jejich rodiny příliš neutěší. Navíc na rozdíl například od USA se v Česku odškodnění pro pozůstalé často pohybuje i ve směšných řádech desítek tisíc korun a rodina oběti na něj u soudu čeká i několik let. Za usmrcení čtyřletého chlapce, kterého policista srazil v roce 2002 na okraji Havlíčkova Brodu, dostala jeho matka 62 tisíc.
Nevinné oběti ale počítá často i sama policie. Letošní září si do černé kroniky připsalo život mladého kriminalisty, který v autě honil recidivistu. Zbraně použili strážci zákona až ve chvíli, kdy do jejich vozu začal kriminálník najíždět. Při následné střelbě přišel policista o život.
Úterý, 6. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na www.msmt.cz a naleznete jej zde.
6. října 2009 proběhlo v prostorách MŠMT slavnostní předání certifikátů Férová škola prvním školám. Zástupci MŠMT zde představili opatření na podporu inkluzivního vzdělávání. Certifikát Férová škola je ocenění Ligy lidských práv.
MŠMT podporuje takový přístup škol, který otevírá cestu ke vzdělání a rozvinutí vzdělávacího potenciálu všech dětí, žáků a studentů. Vybudování otevřené školy, která vytváří příležitosti pro každého žáka a žákyni a vychází vstříc jejich vzdělávacím potřebám, vytvoření inkluzivního prostředí v každé škole a zabezpečení vyrovnávacích opatření pro žáky a žákyně, které potřebují speciální podporu, jsou dobrou cestou k tomuto cíli.
MŠMT na akci zastupovala náměstkyně ministryně pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková.
Oceněné školy
Projekt Ligy lidských práv Férová škola je jednou z iniciativ, které vytvářejí standardy pro rozvíjení moderní vzdělávací instituce zajišťující vzdělávání každého dítěte v hlavním vzdělávacím proudu a přirozeném sociálním prostředí. Do projektu Férová škola se může zapojit každá základní škola, která usiluje o naplnění standardů inkluzivní školy.
V roce 2009 získaly certifikát Férová škola tyto ZŠ:
ZŠ Lačnov – Svitavy
WWW stránky školy
Pedagogický sbor k dětem přistupuje jako k rovným partnerům, se kterými spolupracuje na jejich osobnostním rozvoji. Ve škole je nadstandardním způsobem vyučována etická výchova, žáci jsou velmi zdařile vedeni k rozvoji všech klíčových kompetencí. Škola rozvíjí v rámci všech vzdělávacích předmětů multikulturní a osobnostní výchovu. Ve škole jsou vzdělávány i děti, které potřebují vyrovnávací opatření a děti z romské menšiny.
ZŠ Moravská Třebová – Palackého
WWW stránky školy
Škola má nadstandardní přístup k dětem se zdravotními problémy, a to jak po stránce materiální, tak pedagogické. Ocenění si zaslouží dynamicky vedená výuka v jednotlivých předmětech, díky čemuž jsou do vzdělávacího procesu plně zapojovány všechny žákyně a žáci školy.
ZŠ Kanice
WWW stránky školy
Ve výuce stojí za pozornost zejména odborně zdatný a současně lidský přístup k dětem se zdravotním postižením a speciálními potřebami. Pedagogové kladou velký důraz na budování vztahů mezi dětmi ve třídě a ve škole a vytvářejí tak prostředí, v němž jsou pozitivně přijímány všechny děti, včetně těch se zdravotním postižením či z odlišného sociálního a kulturního prostředí.
ZŠ Břeclav – Na Valtické
WWW stránky školy
Jednou z hlavních priorit školy je podpora mimoškolních aktivit a kreativita pedagogů při vedení mimoškolních akcí. Škola se snaží zapojit do svých aktivit nejen rodiče vzdělávaných dětí, ale i širší břeclavskou veřejnost. V tomto ohledu je možné ZŠ Břeclav – Na Valtické vnímat jako komunitní. Škola podporuje vzdělávání dětí se sociálním znevýhodnění a vytváří veškeré potřebné podmínky pro rozvoj osobnosti a vzdělávacího potenciálu všech svých žákyň a žáků.
