Úterý, 8. února 2005Tiskové zprávy
Liga lidských práv zastupuje romského chlapce, který byl podle výpovědi několika osob zbit čtyřmi strážníky městské policie a třemi příslušníky Policie ČR. Liga dnes zaslala inspekci ministra vnitra a okresnímu státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem trestní oznámení doplněné o lékařskou zprávu a fotografii zranění brutálně zbitého chlapce a bude požadovat, aby případ byl řádně a nezaujatě prošetřen, jak je vyžadováno závaznými mezinárodními úmluvami.
Dne 1. 2. 2005 se R.B. v den svých osmnáctých narozenin dostal do konfliktu se svojí matkou v baru s názvem Sportbar v městě Krupka nedaleko Teplic. Při odchodu z baru údajně rozbil skleněnou výplň vchodových dveří. Podle výpovědi číšnice, která přivolala městskou policii, k žádnému jinému kontaktu mezi ním a jinou osobou nedošlo.
Hlídka městské policie následně R.B. poté zastavila v ulici Dukelských hrdinů, naložila do auta a odvezla zpět ke Sportbaru. V tu chvíli již na místě byla také hlídka Policie ČR, kterou přivolala městská policie. Celkem byli na místě 4 strážníci a 3 policisté.
Když R.B. vystoupil z auta, tak ho strážníci opřeli o auto a začali ho prohledávat. Při tom ho jeden ze strážníků náhle uhodil pěstí, následně ho městští strážníci společně odvlekli a opřeli o nízký plot před Sportbarem. Poté za aktivní spoluúčasti tří policistů počali do snadné oběti jejich zjevně řádně nevybité agrese kopat a bít ho pěstí jak do hlavy, tak do rozličných částí těla. Celý útok trval cca 5 min. Poté ho nechali ležet na místě a odjeli… Výsledkem tohoto útoku jsou rozsáhlá zranění, které R.B. utrpěl. Celému útoku bylo přítomno několik svědků.
Jednání policistů dává důvodné podezření, že bylo spácháno hned několik trestných činů: zneužití pravomoci veřejného činitele, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení a ublížení na zdraví s rasovou pohnutkou. Liga lidských práv požaduje okamžité postavení všech sedmi zasahujících policistů až do řádného vyšetření případu mimo službu.
Liga lidských práv je již po delší dobu znepokojena alarmujícími zprávami z Krupky. Podle řady výpovědí nejen romských osob, zde dochází k pravidelnému šikanování Romů zejména ze strany příslušníků městské policie. Pravidlem bývají slovní urážky, vyhánění romských dětí z ulic či dokonce odmítnutí poskytnutí ochrany romským občanům pokud tito jsou napadeni ze strany třetích osob. Liga se zabývá případem, kdy městský strážník fyzicky napadl 26. prosince 2004 romskou ženu. Jeho čin „vyšetřovali kolegové policisté“ z Městského ředitelství Policie ČR v Krupce a případ bez dalšího odložili. Samozřejmě poté, co uvěřili verzi vysokého mladého strážníka, že musel užít chvatů proti malé padesátileté ženě, které jí způsobily pouhou oděrku na zádech v souladu se zákonem. Policisté nevzali v potaz svědectví dcery napadené ženy a vůbec nevyslechli další svědky celého útoku! Liga proti odložení věci podala minulý týden stížnost na Okresní státní zastupitelství v Teplicích.
Případy z Krupky opět zřetelně ilustrují notoricky známou skutečnost, že policisté a strážníci jsou si příliš jisti svou beztrestností. V zemi, kde neexistuje nezávislá kontrola policie se není čemu divit.
Více informací právníci Ligy lidských práv a zástupci poškozených:
Mgr. Jan Kratochvíl
,
Liga lidských práv – kancelář Praha,
Na Rybníčku 16, Praha 2
Mgr. Jiří Kopal,
Liga lidských práv – kancelář Brno,
Bratislavská 31, Brno
Úterý, 1. února 2005Tiskové zprávy
V pondělí 31. ledna 2005 po více než ročním procesu vynesl Okresní soud v Jičíně rozsudek ve věci obžalovaných Marka Vraštila a Karla Berouska. Tito dva bývalí policisté byli shledáni vinnými, že v noci z 12. na 13. května 2003 si násilím vynutili vstup do bytu Danišových v Popovicích u Jičína. Zde napadli, jak fyzicky tak slovně dvě romské ženy a jednoho chlapce. Marek Vraštil byl podmíněně odsouzen za trestný čin porušování domovní svobody k dvaceti měsícům odnětí svobody, Karel Berousek za stejný trestný čin rovněž podmíněně k jednomu roku. Dosud bezúhonní odsouzení opustili řady elitního zásahového útvaru policie v průběhu procesu.
Liga lidských práv se domnívá, že trest nedostatečně odráží stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, s ohledem na rasové okolnosti činu. Marek Vraštil s Karlem Berouskem a třetím nezjištěným policistou si v noci násilím vynutili vstup do bytu romské rodiny Danišových a zde napadli paní Danišovou, jejího syna a dceru v 9. měsíci těhotenství. Při tom Marek Vraštil vyslovoval rasistické výroky, jako například: „Cikáni, vás by bylo nejlíp vystřílet!“
Největší vady Liga spatřuje ve fázi vyšetřování, kdy orgány činné v trestním řízení rasovým okolnostem činu nevěnovali žádnou pozornost, a to i přes podněty zmocněnce poškozených. Liga upozorňuje, že Česká republika je opětovně ze strany mezinárodních orgánů na ochranu lidských práv kritizována za pokračující rasově motivované násilí a rasovou nesnášenlivost. Domníváme se, že je nutné změnit přístup policie, vyšetřovacích orgánů pro trestné činy policistů i státních zástupců k vyšetřování násilných činů zasahujících do fyzické integrity a věnovat vážnou pozornost možnému rasovému kontextu takového násilí.
Tento případ je příkladem jednání, kdy jak inspekce ministra vnitra, tak státní zástupce postupoval v tomto ohledu zcela nedostatečně, což se odrazilo i v proběhlém soudním řízení a vyneseném rozsudku. Liga požádá vedoucího Krajského zastupitelství v Hradci Králové a vyšší stupně státního zastupitelství, aby vykonaly dohled nad postupem státního zástupce Kleila v osmidenní lhůtě, kterou má pro podání odvolání. Je to jediný možný prostředek vzhledem k tomu, že poškozený v českém trestním procesu podat odvolání do výroku o vině a trestu bohužel nemůže. Liga vedle toho podá občanskoprávní žalobu na ochranu osobnosti, v níž bude požadovat pro oběti rasového útoku náležité odškodnění za utrpěnou fyzickou i psychickou újmu.
Bližší informace:
Mgr. Jan Kratochvíl, právník Ligy lidských práv
Sobota, 11. prosince 2004Tiskové zprávy
Oběti této praxe se rekrutují z drtivé většiny z romských žen. Po překonání bariér studu a pocitu bezmoci, stejně jako zakořeněné představy, že je nejlépe o bezpráví mlčet, neboť by si jinak člověk mohl ještě více ublížit, je třeba požadovat po českých orgánech následující uznání:
- V době komunismu se nuceně sterilizovaly ženy jako součást oficiální politiky státu.
- Po roce 1989 vzhledem k rozkvětu rasismu spočívajícím zejména v protiromských resentimentech (především v devadesátých letech) a absenci úsilí změnit rigidní a paternalistickou kulturu směřující k odmítnutí pacienta jako osoby, která může rozhodovat o svém osudu, tato praxe pokračovala.
- Výsledkem bylo, že ženy, které se musely podrobit gynekologicko-porodnické péči, podstupovaly riziko sterilizace bez jejich informovaného souhlasu.
- Tyto praktiky si vyžadují vedle oficiální přiznání také odškodnění jejich obětí.
Oběti této praxe podaly svoje stížnosti ombudsmanovi, který následně zažádal ministerstvo zdravotnictví o zdravotnické posouzení zdravotnické dokumentace těchto osob. Ačkoli ministryně ustavila určitou komisi, která měla prozkoumat zdravotnickou dokumentaci a poskytnout odpovědi na otázky předložené ombudsmanem, zatím se tato komise nesešla ani k jednomu setkání!
Tyto okolnosti vedou k pochybnostem o motivaci ministerstva vzhledem k šetření, které je důležité pro budoucí bezpečí, důstojnost a autonomii všech českých občanů – pacientů. Rovněž jména členů komise ministryně zdravotnictví nebyla zveřejněna. Proto ani není známa odpověď na otázku, kolik z těchto osob představuje podřízené ministryně zdravotnictví. Mělo by být samozřejmostí, že by se měl uskutečnit transparentní proces ve všech fázích šetření stížností, jehož náležitosti by měly být známy obětem i veřejnosti.
Proto v tomto ohledu uvedené organizace zaslaly ministryni zdravotnictví dopis s požadavkem, aby v komisi působili nezávislí odborníci v oblasti lidských práv i zdravotnické etiky a byly zveřejněny jména nominovaných osob.
Navíc ačkoli je v právně závazné Úmluvě o biomedicíně zaručeno absolutní právo všech osob na přístup do jejich zdravotnické dokumentace a na informace v ní obsažené, nejsme zatím vůbec blízko ke stavu, že by ministerstvo zdravotnictví tento pro Česku republiku závazný princip v praxi uznalo.
Úkolem české vlády by mělo být:
- Zajistit spravedlnost všem obětem nucené sterilizace.
- Uznat, že i když určité procento žen z většinové populace se stalo oběťmi nucené sterilizace, etnický původ musel vzhledem k dramaticky převažujícímu počtu romských žen hrát významnou roli při provádění těchto zákroků.<\li>
- Zajistit, že všechny osoby budou mít vždy zaručeno právo na svobodný a plně informovaný souhlas v záležitostech týkajících se všech důležitých zdravotnických procedur.
- Zajistit, aby všechny osoby měly právo na přístup do kompletní zdravotnické dokumentace v praxi.
- Rozvinout kulturu práv pacientů v celé české zdravotnické komunitě.
- Prosazovat a podporovat odpovědnou veřejnou diskusi o tomto problému.
Níže uvedené organizace společně vyzývají veřejnost, aby vzhledem k potřebě ochrany práv všech pacientů v budoucnu vyvíjela v tomto ohledu nátlak na státní orgány. Komunikace může být adresována nejlépe:
Milada Emmerová
ministryně zdravotnictví
Palackého Náměstí 4
Praha 2
128 01
Fax: 420 2 24 97 21 11
Bližší informace:
Claude Cahn (Evropské centrum pro práva Romů): (++36 20) 98 36 445
Jiří Kopal (Liga lidských práv): (++ 420) 60 87 19 535
Kumar Vishwanathan (Vzájemné soužití): (++ 420) 77 77 60 191
Michaela Tomisová: (IQ Roma Servis): (++ 420) 60 88 20 637
Sobota, 11. prosince 2004Tiskové zprávy
9. června tohoto roku vydal Městský soud v Brně usnesení, kterým nařídil manželovi jedné z klientek Poradny pro ženy v tísni provozované v Brně Ligou lidských práv zdržet se vstupu do společného družstevního bytu. Přestože rozhodnutí bylo vydáno už v červnu, mohla se klientka, která před násilníkem z bytu utekla, vrátit teprve nedávno.
„Šlo nám o to, změnit zaběhlé právní postupy a dosáhnout soudního rozhodnutí, které by mohlo být určitým vzorem do budoucna pro další případy,“ říká Mgr. Hana Langhansová, právnička Ligy lidských práv, organizace která ve svém programu Poradna pro ženy v tísni pomáhá obětem domácího násilí. V navrhované právní úpravě by násilníka měla z bytu vykázat přímo policie a teprve poté by její rozhodnutí měl potvrdit soud. Za současného právního stavu však není vyloučeno, aby násilníkovi byl vstup do společného bytu zamezen.
„Neexistuje sice zvláštní právní úprava vykázání násilného partnera ze společného bytu, ale občanský soudní řád upravuje v obecné rovině tzv. předběžná opatření, kterými se člověk může mimo jiné domáhat, aby se ten druhý něčeho zdržel, tady například vstupu do společného bytu nebo domu. O předběžném opatření musí soud rozhodnout do sedmi dnů a může také stanovit, jak dlouho bude trvat. Dále soud může navrhovateli uložit, aby v určité lhůtě podal návrh ve věci samé, to znamená například žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Riziko ovšem spočívá v tom, že pokud člověk nakonec v řízení neuspěje nebo odvolací soud předběžné opatření zruší, je možné, že bude muset vykázané osobě nahradit vzniklou škodu.“, vysvětluje Langhansová. Současná právní úprava tedy není v žádném případě z tohoto hlediska vyhovující.
Podobného rozhodnutí by zřejmě nedosáhl každý, kdo se stal obětí domácího násilí. Vzhledem k tomu, že předběžné opatření se vydává ve velmi krátké lhůtě sedmi dnů, je třeba mít jasné listinné důkazy, kterými lze násilí prokázat, jako lékařské zprávy, policejní protokoly a podobně. Také nelze říci, jak by soud rozhodl v případě, kdy by se jednalo o byt, který je ve vlastnictví pouze násilníka.
„Pro vyzkoušení této právní možnosti jsme vybrali klientku, jejíž situace byla velmi závažná, ale která měla také hodně důkazů o chování svého manžela. Této klientce jsme uhradili právní zastoupení brněnským advokátem JUDr. Ludvíkem Ševčíkem ml. Ten pak návrh vypracoval a klientku v řízení zastupoval. Protože dle našeho názoru byla šance s návrhem u soudu uspět spíše malá, nechtěli jsme, aby náklady musela nést sama klientka. Využili jsme proto finančních prostředků, získaných za tímto účelem od nadace Open Society Fund.“, upřesňuje Mgr. Martina Ježková, psycholožka a koordinátorka programu Poradna pro ženy v tísni Ligy lidských práv.
Poté, co soud návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl a rozhodnutí bylo doručeno násilníkovi, bylo třeba získat tzv. doložku vykonatelnosti, což nějakou dobu trvalo. Poté mohl být vyměněn zámek u bytu, čímž byl násilníkovi do něj zamezen přístup. Násilník ale rozhodnutí nerespektoval a do bytu se dostal násilím. Při tom byl dopaden Policií ČR. „Naše klientka se do bytu vrátila, je však nucena žít s velkým strachem, že se její nyní už bývalý manžel bude do bytu dobývat násilím. Také proto doufáme, že nová právní úprava, která by měla v tomto případě práva a povinnosti jasněji definovat, bude přijata v dohledné době.“, uzavírá Langhansová.
Pátek, 10. prosince 2004Tiskové zprávy
Jako první tuto cenu převzal právník a jeden ze zakladatelů Ligy lidských práv Jiří Kopal. Velvyslanectví USA ocenilo vedle dalšího zejména jeho výjimečný přínos pro ochranu lidských práv, s důrazem na řešení problému policejního násilí, odvahu v boji proti nespravedlosti i aktivní prosazování otevřené občanské společnosti. Součástí slavnostního udílení bylo i písemné blahopřání od Václava Havla.
Velvyslanectví touto cestou chce i v budoucnu vyjádřit uznání vybraným českým občanům prosazujícím občanské svobody, ochranu lidských práv a hájícím demokratické principy občanské angažovanosti a svobodu projevu. Cena pojmenovaná podle zakladatelky Československého červeného kříže Alice Masarykové – dcery prvního československého prezidenta a jeho americké manželky – bude napříště udělována každoročně na počest jejímu oddanému boji proti sociální nespravedlnosti a její osobní odvahy při hájení lidských práv.
Středa, 8. prosince 2004Tiskové zprávy
Soudní líčení bylo nařízeno již v únoru. To se ovšem kvůli pracovní neschopnosti jednoho z obžalovaných nekonalo. Liga lidských práv v tomto případu zastupuje poškozenou rodinu Danišových. V soudním řízení se bude zejména snažit, aby byly zohledněny její připomínky a nedostatky, které spatřuje v dosud proběhlém vyšetřování.
Podrobnosti případu
Marek Vraštil a Karel Berousek jsou obžalováni z toho, že v noci z 12.května na 13.května 2003 (tedy přesně před rokem) v Popovicích u Jičína, v době kdy byli mimo službu, nejdříve násilím vnikli do bytu Zdeňka Poura, kde fyzicky napadli přítomné. Poté se společně s dalšími třemi dosud nezjištěnými osobami přemístili do domu, kde mimo jiné bydlí rodina Danišových. Dva obžalovaní společně s třetí dosud nezjištěnou osobou si nejdřív vymohli vstup do bytu pana Tomiho, po kterém chtěli informaci, kde bydlí Danišovi. Přitom jeden z obžalovaných vyhrožoval panu Tomimu zabitím, pokud toto nesdělí a pokud nenechá otevřené dveře do bytu. Pan Tomi pod touto pohrůžkou samozřejmě informaci sdělil a tři osoby se odebraly do druhého patra, kde bydlí právě Danišovi. Dva zbývající zůstali dole u bytu pana Tomiho, který je příbuzným Danišových, zřejmě z důvodů, aby nemohl přivolat pomoc, či sám jít na pomoc.
Následně si tři zmíněné osoby vymohly vstup (hlasitým boucháním na dveře) i do bytu Danišových, kde násilně fyzicky napadly, jak paní Danišovou, tak jejího nezletilého syna a dceru, která byla v 9. měsíci těhotenství. Při tomto padaly různé rasistické nadávky, jako například “černé huby, černé svině” atd.
Údajným motivem, jak tvrdí jeden z obžalovaných byla odplata za to, že syn paní Danišové vykradl hospodu v Popovicích, která patří jednomu z útočníků. Útočníci měli v tento večer jakousi oslavu právě v této hospodě, na které bylo cca 30 kolegů z práce. Výsledkem útoku byla dvoutýdenní pracovní neschopnost paní Danišové, a jednotýdenní jejího syna. Samozřejmě u všech napadených došlo k velkému psychickému šoku, který má následky dodnes.
Ještě tu noc byla celá událost nahlášena na policii. Vzhledem k tomu, že napadení znali jednoho z útočníků (Marka Vraštila – majitele místní hospody) a věděli, že se jedná o policistu, případ byl předán k vyšetřování Inspekci ministra vnitra v Hradci Králové. Podle platného trestního řádu dozor nad vyšetřováním vykonávala okresní státní zástupkyně v Hradci Králové. Tato i přes námitky a nesouhlas Inspekce trvala na provedení rekognice osob, které byly účastny zmíněné oslavy. V nařízené rekognice se napadeným, vzhledem k pozdním hodinám útoku a samozřejmě také způsobenému šoku, podařilo s určitostí identifikovat pouze jednoho z dalších útočníků (Karla Berouska). Následně bylo proti těmto dvěma osobám okresním státním zastupitelstvím v Hradci Králové zahájeno trestní stíhání. 27.října 2003 bylo ukončeno vyšetřování a Krajskému státnímu zastupitelství v Hradci Králové zaslán návrh na podání obžaloby dvou osob. Na základě tohoto 1.prosince 2003 Krajský státní zástupce podal obžalobu na zmíněné dvě osoby u Okresního soudu v Jičíně. Bohužel podle názoru Ligy lidských práv bylo vyšetřování nedostatečné. Vůbec nebyla kladena pozornost na motivy útoku. Nebyl vůbec zkoumán možný rasový motiv, který je zřejmý z povahy útoku a z pronesených nadávek útočníků. Prověřena nebyla ani výpověď paní Danišové, která uvedla dvě osoby, které viděly obviněné tentýž den na hřišti v obci Popovice “hajlovat”. Největší nedostatky, ale Liga spatřuje v právní kvalifikaci skutku. Obžaloba je, i přes námitky zástupce Ligy lidských práv adresované Krajskému státnímu zástupci před podáním obžaloby, formulována pouze pro trestný čin porušování domovní svobody. Vůbec není zohledněno jednání obviněných vůči panu Tomimu, které je klasickým případem vydírání podle § 235 odst.1,odst.2 písm.b) trestního zákona. Rovněž s ohledem na délku pracovní neschopnosti paní Danišové a jejího syna a s ohledem na slovní projevy při útoku máme za to, že se jedná o trestný čin ublížení na zdraví s rasovým motivem podle § 221 odst.1, odst.2, písm. b) trestního zákona.
Liga lidských práv bude pokračovat v poskytování právní pomoci rodině Danišových a zastupovat je jako poškozené v soudním řízení, kde se bude zejména snažit, aby byly zohledněny jí uvedené připomínky. Jsme si ovšem vědomi toho, že to nebude jednoduché, zvláště pro neochotu státního zástupce se těmito otázkami zabývat. Bohužel, jak už bývá tradicí v trestných činech policistů vůči Romům, setkáváme se také s neochotou osob vystupovat v trestním řízení jako svědkové. Svědci mají mnohdy velký strach a bojí se případné odplaty policistů. V tomto případě, se orgány činné v trestním řízení, dokonce musely zabývat podezřením, že obžalovaný Vraštil obchází svědky a nabízí jim finanční odměnu, pokud nebudou svědčit v jeho neprospěch. Toto se zatím nepodařilo prokázat, i když některé okolnosti tomu nasvědčují – například někteří svědkové se snažili následně stáhnout své trestní oznámení. Na závěr nutno ještě dodat, že pouze jeden z obžalovaných je v současné době policistou ČR. Marek Vraštil na svoji žádost v létě rozvázal služební poměr.
Bližší informace:
Jan Kratochvíl,
Liga lidských práv
tel. 608 021 038
