Již na počátku roku 2005 utvořilo 25 žen ze severní Moravy neformální uskupení nazvané “Spolek žen poškozených sterilizací” za účelem požadování spravedlnosti od státních orgánů. Při příležitosti založení této skupiny její mluvčí Helena Ferenčíková uvedla: “Trváme na tom, že si od státních orgánů zasloužíme veřejné přiznání ohledně utrpení, které je spojeno s nucenou sterilizací. Máme právo na odškodnění, protože naše základní práva byla systematicky porušována českými lékaři a dalšími osobami ve službách státu. Rozhodli jsme se, že už nebudeme a nemůžeme déle mlčet.”

Nově uveřejněné fotografie některých ze členek Spolku žen poškozených sterilizací naleznete na webové stránce Evropského centra pro práva Romů* . Zde se několik romských žen nechalo vyfotografovat jako součást svědectví pro mezinárodní organizace a instituce, které přístup k řešení problému v České republice se zájmem sledují.

V současné době sedmdesát šest obětí nucené sterilizace, jimiž jsou v drtivé a naprosto ohromující většině Romky, podalo svoje stížnosti veřejnému ochránci práv. Ministerstvo zdravotnictví utvořilo komisi pro prozkoumání zdravotnické dokumentace stěžovatelek, aby mohlo odpovědět na otázky položené veřejným ochráncem práv. Ačkoli se až dosud tato komise sešla třikrát, nezveřejnila svoje závěry, ani jména členů, kteří se jednotlivých zasedání účastní, veřejnosti. Zatím žádný z případů nebyl uzavřen.

Již v září a listopadu 2004 odeslaly organizace podporující nápravu pro oběti sterilizace ministerstvu zdravotnictví zdvořilé dopisy, které požadovaly, aby byly v rámci komise ministerstva zahrnuti nezávislí experti na problematiku informovaného souhlasu. Ministerstvo samozřejmě neodpovědělo ani na jeden z těchto dopisů.

4. března 2005 byla podána první žaloba na ochranu osobnosti ze strany právničky IQ Roma servis Michaely Tomisové, která zastupuje v tomto případě Helenu Ferenčíkovou. Ta byla v roce 2001 ve svých 19 letech nuceně sterilizována v nemocnici Ostrava – Vítkovice. Michaela Tomisová k tomu dodává, že podání žaloby za paní Ferenčíkovou je pouze prvním z právních kroků.

Česká vláda by měla oficiálně přiznat, že problém nucených sterilizací existoval v České republice v době komunismu i po jeho pádu, a že zde žije mnoho obětí oprávněně očekávajících odškodnění. Měla by ustavit takové procedury, které zaručí s ohledem na zajištění náležitého soukromí, aby všechny oběti mohly uplatnit jejich nároky a nebyla ponižována jejich důstojnost. České státní orgány by rovněž měly provést úplné veřejné vysvětlení celé dimenze tohoto problému, včetně odůvodnění skutečnosti, proč tak ohromující počet případů představují romské ženy.

Bližší informace:
Michaela Tomisová (IQ Roma servis): 737 951 323 Helenu Ferenčíkovou, mluvčí Spolku žen poškozených sterilizací lze kontaktovat s pomocí Kumara Vishwanathana, ředitele Vzájemného soužití: 777 760 191 Jiří Kopal (Liga lidských práv): 608 719 535 Claude Cahn (Evropské centrum pro práva Romů): ++36 209 836 445

*Všechny fotografie vystavené na webové stránce – – jsou společným vlastnictvím fotografky Andrey Anca-Strauss a Evropského centra pro práva Romů. Pokud chcete uvedené fotografie legálně publikovat, prosím kontaktujte Andreu Anca-Strauss na: , nebo telefonu ++36 304 939 542.

informovaný souhlas, lékař, právo, sterilizace, zdravotnictví