Pátek, 27. června 2008Tiskové zprávy
Praha – 26. června 2008 – Poslanecká sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila zbrusu nový policejní zákon a zároveň zákon doprovodný novelizující přes padesát jiných předpisů. Poslanci hlasovali o desítkách pozměňovacích návrhů a procedura se protáhla až do deváté hodiny večerní. Při hlasování o změti pozměňovacích návrhů došlo i k některým zásadním chybám. Vyšetřování trestných činů policistů patří k těm kuriózním, byť s potenciálně tragickými důsledky pro právní stát.
V rámci samotného zákona o Policii ČR poslanci nejdříve jednohlasně schválili pozměňovací návrh, který odnímal pravomoc vést fázi vyšetřování trestných činů policistů současné Inspekci ministra vnitra, jak navrhovalo původně ministerstvo vnitra. Návrh ministerstva Liga lidských práv připomínkovala, neboť Inspekce nesplňuje požadavek nezávislosti, jak vyžadují mezinárodní smlouvy o lidských právech a apelovala na poslance, aby tuto pravomoc ponechali státním zástupcům, jak je tomu v současnosti.
O pár hodin na to však poslanci neschválili související pozměňovací návrh v doprovodném tisku, který navracel oproti návrhu vnitra pravomoc vyšetřování policistů vracel státním zástupcům. Ta je totiž upravena podrobně v trestním řádu. Nepovedlo se to ani na třetí pokus, když první dvě hlasování o pozměňovacím návrhu byly zpochybněny. Pro návrh nehlasovali zástupci opozičních stran a ani někteří koaliční poslanci.
V důsledku tak od ledna 2009, bude-li takto zákon schválen, nebude, podle jedné interpretace v České republice orgán s pravomocí vyšetřovat trestné činy spáchané policisty. Podle druhého názoru to může být jedině sama Policie ČR. To by však vedlo k tomu, že by prohřešky policistů vyšetřovaly sami policisté, což je v diametrálním rozporu s programovým prohlášením vlády. Podle Jana Kratochvíla z Ligy lidských práv „by taková situace byla zcela absurdní a zjevně v rozporu s mezinárodními závazky ČR, které vyžadují, aby trestné činy policistů vyšetřoval nezávislý orgán.“ A dodává: „Doufejme, že Senát tuto sněmovní kuriozitu napraví.“
V rámci hlasování nebyly také schváleny pozměňovací návrhy týkající se omezení širokých pravomocí policie předvádět na stanice osoby i při podezření z páchání přestupku. Tyto návrhy měly uvést původní vládní návrh do souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Pro návrh však lasovali jen zástupci opozice a dva lidovci, poslanci Strany zelených se zdrželi, čímž policii umožnili pokračovat v porušování práva na osobní svobodu. Návrh tak těsně neprošel a česká vláda se nadále zbytečně vystavuje nebezpečí odsuzujících rozsudků u Evropského soudu pro lidská práva.
Bližší informace: Jan Kratochvíl, právník Ligy lidských práv, tel. 608 021 038, email: jkratochvil@llp.cz
Středa, 4. června 2008Tiskové zprávy
Praha – 4. června 2008 – Certifikát Férová škola je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží zlepšit podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v českém základním školství. Liga jej vytvořila spolu s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky na základě zkušeností ze zahraničí. Liga lidských práv chce prostřednictvím Certifikátu zajistit, aby šanci zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a plně rozvinout své schopnosti dostalo větší množství dětí. Certifikát bude udělován pod záštitou ministra školství těm základním školám, které nabízejí individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny děti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. „Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu, aby každý žák byl vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu. Vzdělávání by mělo být schopné reagovat na potřeby měnící se společnosti, tzn. i potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním znevýhodněním či postižením.“ Říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška a dodává: „Různé složení třídy v oblasti sociální i kognitivní je velmi přínosné. Výsledky výzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků.“ Také proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolupracuje s Ligou lidských práv a podporuje certifikát Férová škola. Liga lidských práv se prvky rasové segregace v českém základním školství zabývá od roku 2003. V roce 2005 v návaznosti na účinnost novelizovaného školského zákona, který přinesl zrušení zvláštních a speciálních škol, provedla Liga ve spolupráci s maďarskou mezinárodní organizací ERRC (Evropské centrum pro práva Romů) výzkum na českých základních školách. Ten potvrdil, že 75% dětí v základních školách, které vznikly ze škol zvláštních a stále učí podle speciálně upraveného programu, jsou Romové. Certifikát Férová škola by měl pomoci tento fenomén zvrátit. Ředitelům i pedagogům základních škol nabízí způsob, jak školu otevřít moderním trendům a zvýšit kvalitu vzdělávání zdravotně, mentálně, sociálně či etnicky znevýhodněných dětí.
Certifikát je určen základním školám, které jsou pro integraci znevýhodněných žáků klíčové. Liga lidských práv chce zabránit tomu, aby na počátku své vzdělávací dráhy byly stovky dětí diagnostikovány jako mentálně postižené a odsouzeny k navštěvování základní školy s upraveným vzdělávacím programem. „Děti s různým nadáním a z různého sociálního prostředí by se měly vzdělávat dohromady, aby se od sebe učily a vzájemně se obohacovaly. Takové vzdělávání podporuje rozvoj každého jedince, obzvlášť pak těch, kterým by jinak hrozilo sociální vyloučení. Což má pozitivní dopad na celou společnost, protože každý ekonomicky aktivní občan je pro stát přínosem, neboť platí daně a nepobírá dávky.“ Podotýká ředitel Ligy lidských práv Jan Vodák.
Komise, která bude o udělení Certifikátu rozhodovat, bude pracovat jednak s podklady, které od školy dostane předem, a pak se do školy podívá v rámci certifikační návštěvy. Zajímat se bude o kurikulum školy, rozhodování a správní uvažování ředitele. Jak odůvodňuje svá rozhodnutí, jak probíhá rozhodování v životě školy, přijímání žáka, přechod žáka z nebo na jinou školu, zápis žáků a tak dále. Bude se dívat, jaké zájmové aktivity nabízí škola svým žákům, jak se vypořádala s určitou integrační situací, pokud nějakou řešila, nebo jak zajišťuje, že se do budoucna s integrační situací vypořádá. Komise si udělá celkový obrázek o té škole, prohlédne si jednotlivé třídy. Ale bude pouze na řediteli, co všechno komisi ukáže. Pokud škola přistoupí na podmínky certifikace, zavazuje se také k tomu, že kdykoliv v průběhu platnosti certifikátu, což jsou dva roky, umožní komisi v souvislosti s dodržováním standardů namátkovou kontrolu. Tím chce Liga zajistit, aby kvalita neklesala.
Bližší Informace o projektu poskytne:
Lucie Obrovská, právnička a koordinátorka projektu, lobrovska@llp.cz, +420 777 253 985
Přesné znění podmínek pro obdržení Certifikátu a další informace naleznete na
www.ferovaskola.cz.
Čtvrtek, 29. května 2008Tiskové zprávy
Brno, Budapešť – 29. května 2008 – Krajský soud v Brně potvrdil právo pacienta na vydání zdravotnické dokumentace, aniž by pacient musel předem hradit náklady na pořízení kopie.
Soud tak rozhodl v případě pana M., klienta Ligy a MDAC, který v dubnu 2005 požádal Fakultní nemocnici v Brně o poskytnutí kopie jeho zdravotnické dokumentace. Ta vydání kopie odmítla s tím, že dokumentace obsahuje údaje o třetích osobách a neposkytla panu M. ani upravenou kopii, která by takové informace neobsahovala. Proto se pan M. obrátil na soud. Přestože soud prvního stupně žalobu zamítl, odvolací soud dal žalobci za pravdu a nemocnici přitom upozornil na to, že právo pacienta na vydání kopie zdravotnické dokumentace nemůže být podmíněno předchozím uhrazením nákladů na její pořízení. Ze zákona totiž vyplývá, že úhradu těchto nákladů může zdravotnické zařízení požadovat až následně, tedy poté, co kopii dokumentace pacientovi předá. A právě výše nákladů na pořízení kopie zdravotnické dokumentace, jejichž úhradou nemocnice podmiňovala její vydání, byla v případě pana M. zarážející. Nemocnice požadovala uhradit náklady v celkové výši 1 396 Kč, z čehož pouze 106 Kč tvořily náklady na pořízení samotné kopie a zbytek částky tvořila úhrada za 1,45 hodin práce lékaře a za 2 hodiny práce dalšího zaměstnance nemocnice.
„Toto rozhodnutí opětovně potvrzuje, že pacient má vedle práva na nahlížení do vlastní zdravotnické dokumentace a pořizování si výpisů a opisů rovněž právo na vydání její kopie. Je přitom na pacientovi, jakou konkrétní formu získání informací ze zdravotnické dokumentace zvolí a zdravotnické zařízení je povinno tuto volbu respektovat“, uvádí Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy.
Právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško dodává: „Bohužel praxe ukazuje, že domoci se práva na vydání kopie vlastní zdravotnické dokumentace postupem podle zákona je pro pacienty stále obtížné a zdlouhavé. Naopak, nemocnice dostatečně nechrání zdravotnické dokumentace pacientů před neoprávněným nahlížením cizími osobami, jak prokázal nedávný test MF Dnes. Neoprávněné osoby tak paradoxně mohou získat přístup ke zdravotnické dokumentaci mnohem snadněji než samotný pacient.“
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC, mobil: +420 773 621 228.
Středa, 28. května 2008Tiskové zprávy
Brno/Praha – 28. května 2008 – Poslanecká sněmovna v současné době projednává návrh nové právní úpravy, podle které nikdo nebude moci jakýmkoli způsobem zveřejnit vyobrazení obětí trestných činů mladších 18 let, dále pak snímky obětí kuplířství, šíření pornografie, trestných činů proti rodině a mládeži, životu a zdraví a fotografie obětí trestných činů proti svobodě a lidské důstojnosti. Zákaz se má vztahovat i na zveřejňování jména a příjmení nebo jiných údajů, které by umožnily oběť identifikovat. Podle návrhu by bylo možné za porušení tohoto zákazu dle zákona o ochraně osobních údajů uložit pokutu až do výše jednoho milionu korun.
Reakce médií a nevhodná publicita je v mnoha případech zdrojem dalšího prohlubování traumatu obětí tragédií a trestných činů. Současná ochrana obětí před nevhodným zveřejňováním informací je nedostatečná. Případů, kdy se oběť nebo pozůstalí brání zveřejnění informací soudní cestou, je velmi málo. Judikatura jasně nedefinuje, co lze považovat za zásah do soukromí, soudní řízení trvá často několik let a výše částek přiznaných jako náhrada nemajetkové újmy je mnohdy nízká, takže se médiím v některých případech „vyplatí“ informace publikovat. To všechno přispívá k nerespektování soukromí obětí médii.
Průlomový rozsudek, který by měl přispět k větší ochraně obětí tragédií před neetickým zveřejňováním jejich fotografií v médiích, vydal počátkem letošního roku Nejvyšší soud. Rozsudek se týkal případu, kdy deník Šíp na titulní straně a na internetových stránkách www.deniksip.cz zveřejnil fotografie ohořelých ostatků syna manželů Štáfkových, který tragicky zahynul při dopravní nehodě. Oběma manželům, sourozencům a celému okruhu blízkých lidí způsobilo toto zveřejnění další těžké trauma, proto se rozhodli, že budou proti neetickému způsobu zveřejňování postupovat právní cestou. Podle Nejvyššího soudu bylo zveřejnění fotografií zobrazujících mimo jiné též ohořelé tělesné pozůstatky tragicky zesnulého syna žalobců zcela neopodstatněné a neoprávněně postihlo soukromí manželů. O výši odškodnění bude 29. července 2008 v 10.00 dále rozhodovat Vrchní soud v Praze, kam se případ vrátil. Pro Vrchní soud je názor Nejvyššího soudu závazný. Tento případ je precedentem v oblasti ochrany soukromí nejen pro oběti dopravních nehod a jejich pozůstalé, ale také pro oběti trestných činů a pozůstalé obecně.
Bližší informace o případu poskytne:
Mgr. Jana Neusarová, psychosociální poradce ČSODN, tel.: 739 983 321,
Bližší informace o ochraně soukromí obětí trestných činů poskytne:
Mgr. Veronika Kristková, právnička, Liga lidských práv, tel:+420 545 210 446
Čtvrtek, 15. května 2008Tiskové zprávy
Brno – 16. května 2008 – Ve dnech, kdy se vzhledem k nedůstojným sporům mezi nejvyššími představiteli české justice občané již poněkolikáté ptají, proč se jistý politický případ nedostal k posouzení trestnímu soudu, zveřejňuje Liga lidských práv analýzu, která se zabývá rolí poškozeného a státního zástupce v trestním řízení. Analýza navazuje na předchozí práci Ligy na případech porušování lidských práv a byla připravena pro třetí ze série kulatých stolů pod záštitou ministra spravedlnosti. Na rozdíl od předešlých analýz (Práva obětí trestných činů, Návrhy na posílení ochrany obětí trestných činů před druhotnou viktimizací), které jsou zaměřeny na různé aspekty postavení obětí trestných činů, se nová analýza konkrétněji zabývá možnostmi jak dostat případ přes státního zástupce k soudu.
Liga dává k veřejné diskusi materiál vytvořený na základě zahraničních modelů a případů z České republiky. V souvislosti s rekodifikací trestního řádu navrhuje opatření, která mohou přispět k posílení práv poškozených, ke kvalitnější činnosti státních zástupců a zejména k tomu, aby se k trestnímu soudu dostaly také případy, kdy by měl být potrestán policista, lékař nebo třeba i politik. Řada z nich se totiž přes státní zástupce k soudům nedostane a navzdory podloženým stížnostem poškozených i jejich právních zástupců skončí v tzv. „přípravném řízení“.
Občan poškozený trestným činem nemá v ČR právo v případě nečinnosti nebo zastavení stíhání ze strany státního zástupce obžalovat pachatele sám, narozdíl od sousedních států jako je Německo, Polsko, Rakousko, Maďarsko a dalších evropských zemí, které dávají poškozeným možnost tzv. „subsidiární žaloby“. Tu je možno využít v případě, kdy se státní zástupce rozhodne věc nestíhat. Poškozený poté může nastoupit na jeho místo. Obdobný systém fungoval také v Československu mezi válkami. Na setkáních se současnými i bývalými vysokými představiteli justice právníci Ligy diskutovali také další možná řešení tohoto neduhu. Navrhováno je například zavedení vyšetřujícího soudce, zřízení úřadu veřejné obhajoby nebo efektivní inspekce ministra spravedlnosti kontrolující státní zástupce. Tyto návrhy analýza Ligy rovněž stručně zmiňuje.
Přestože se na mediálním poli v současné době řeší pouze jedna konkrétní politická kauza, která se nedostala k soudu, podle dlouhodobých zkušeností právníků Ligy se tento trend dotýká mnoha poškozených. Neupozorní-li se zavčas na případy a porušování práv společensky méně významných občanů, často bývá pozdě na změnu přístupu v ožehavých kauzách politických. Ilustrovat to lze na případech bezdůvodného policejního násilí, protiprávních sterilizací, zneužívání práv duševně nemocných či dalších pochybení ze strany profesních skupin, kterým orgány činné v trestním řízení poskytují oproti ostatním občanům bezdůvodně vyšší ochranu.
Liga podporuje kvalitní práci státních zástupců i jejich významné postavení v trestním řízení. Musí jim ovšem předcházet důsledný postup při vyšetřování také těch kauz, kde jde z pohledu řady žalobců o méně významné občany, jako jsou Romové nebo oběti policejního násilí z řad demonstrujících a tanečníků techna.
Zlepšení managementu a mírné zvýšení efektivity činnosti státních zástupců by mohl přinést zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státních zastupitelství, který byl přijat letos v dubnu. Jak však vyplynulo z diskuse u kulatého stolu, kde se právníci Ligy sešli se státními zástupci, tento zákon není spojen s koncepcí finančního posílení míst na státních zastupitelstvích. Nelze tudíž očekávat, že přinese zvýšení počtu jejich pomocného personálu.
Příklady z praxe:
Právníci Ligy mají díky řadě konkrétních kauz i projektů osm let zkušeností s případy policejního, domácího i sexuálního násilí, stejně jako s případy s prvky závažných pochybení lékařů. A to z většiny regionů republiky.
Konkrétní zkušenost můžeme ilustrovat například na případech nevyšetření protiprávních sterilizací. Vzhledem k jejich závažnosti podal v letech 2005 trestní oznámení v konkrétních případech veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl. Všechny ovšem státní zástupci odložili bez nalezení pachatele, navzdory stížnostem právničky Ligy, která zastupovala oběti. Zřejmě proto i letos ombudsman podal dalších 5 trestních oznámení s příkladnou snahou o potrestání pachatelů těchto závažných zásahů do fyzické integrity žen. Budou opět všechny bez dalšího odloženy?
Obdobné je to s odkládáním desítek případů policejního násilí (kupříkladu po CzechTeku 2005, ale i v každodenní praxi policie). I v případech, kdy byli konkrétní pachatelé trestných činů rozeznáni, státní zástupci je ve spolupráci s inspekcí ministra vnitra odložili nebo zastavili s odůvodněním, že případy nejsou natolik vážné, aby se k soudu vůbec dostaly. V konkrétních kauzách jsou místo násilných policistů před trestní soud postaveny nebo trestním příkazem odsouzeny dokonce samy napadené osoby.
Bližší informace poskytne: Jiří Kopal, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446
Úryvky z analýzy Procesní práva poškozeného a role státního zástupce:
„V rámci diskuse o diskreci státních zástupců jsou poznatky právníků Ligy na straně poškozených cele založeny na dosti zásadní zkušenosti. Když se dostane případ jimi vedený přes řadu nástrah přípravného řízení konečně před trestní soud, bývají alespoň některé osoby za zásahy do fyzické integrity občanů odsouzeny. A to včetně osob působících ve státních orgánech. Důležitou úlohu v tom podle naší zkušenosti hraje možnost zmocněnce nebo advokáta na straně poškozených cíleně klást otázky obžalovaným i svědkům během řízení a doplňovat tak činnost státního zástupce. Toto tvrzení se dá ilustrovat konkrétním příkladem, kdy kupříkladu v posledních čtyřech letech bylo v případech bezdůvodného násilí ze strany policie vedených právníky Ligy na straně poškozeného, odsouzeno 9 policistů (6 státních, 3 městští). Přitom s případy útoků na fyzickou integritu ze strany policie jsme se setkali v daleko vyšším počtu případů. Zásadní rozdíl byl v tom, že drtivá většina se vůbec nedostala k soudu. V každém z případů, když už se došlo do stádia řízení před soudem, vždy byl alespoň jeden z obžalovaných násilných policistů odsouzen.“ str. 25
„Naše zkušenosti vycházejí z praxe, kdy v řadě případů stavovsky silných skupin – policistů, lékařů apod., existuje v České republice slabší motivace důsledně dotáhnout kauzy a postavit i některou osobu z těchto stavů před trestní soud, aby rozhodl o jejich vině a případném trestu (bez toho, že bychom volali za každou cenu po trestech nepodmíněných). Dochází zde tak podle našeho názoru k nerovnosti občanů před zákonem, jakkoli takový názor vyvolává kritiku z důvodů „přílišné paušalizace“.“ str. 26
Práce právníků Ligy lidských práv v této oblasti byla podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Úterý, 6. května 2008Tiskové zprávy
Brno, Budapešť – 6. května 2008 – V sobotu 3. května 2008 vstoupila v platnost Úmluva o právech osob se zdravotním postižením poté, co ji 3. dubna ratifikoval dvacátý stát. Znamená to, že Úmluva samotná i její Opční protokol se staly právně závaznými. Dalších 106 států, mezi nimi i Česká republika, již Úmluvu podepsalo a vyjádřilo tak vůli stát se v budoucnu jejími smluvními stranami. Úmluva byla otevřena k podpisu 30. března 2007. V platnost tedy vstoupila velmi rychle, což svědčí o její významnosti a vůli členských států OSN plnit závazky, které z jejího textu vyplývají.
Cílem Úmluvy je odstranit existující překážky, které brání osobám se zdravotním postižením, ať už se jedná o postižení fyzické, duševní, mentální nebo smyslové, zapojit se do plnohodnotného života. Jednotlivá ustanovení Úmluvy ukládají státům povinnost zabránit diskriminaci osob se zdravotním postižením v různých oblastech života, kde podle mezinárodních zkušeností k jejich diskriminaci nejčastěji dochází. Jedná se například o právo na vzdělání, právo na práci, právo na začlenění do společnosti a přístup ke komunitním službám a právo na uznání způsobilosti k právním úkonům ve všech oblastech života na rovnoprávném základě s ostatními.
Právnička MDAC a Ligy Jana Marečková upozorňuje na to, že implementace Úmluvy v posledních dvou výše zmíněných oblastech bude v České republice velmi významná: „Klienti sociálních služeb většinou nemají dostatečný přístup ke komunitním službám, včetně osobní asistence, které jsou nezbytné pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti, a proto jsou nuceni setrvávat v institucích ústavního typu. Po přistoupení České republiky k Úmluvě bude mít vláda závazek transformovat systém ústavní péče a zvyšovat nabídku a kvalitu různých komunitních služeb, které ústavní péči nahradí.“
Druhou významnou oblastí implementace Úmluvy bude právní úprava způsobilosti k právním úkonům a systému opatrovnictví. Z Úmluvy vyplývá pro státy povinnost umožnit osobám se zdravotním postižením přístup k asistenci, kterou mohou potřebovat pro uplatnění své způsobilosti k právním úkonům, místo toho, aby byly způsobilosti zbavovány, jak je v České republice běžné. Jakékoliv opatření, které má osobám s postižením v tomto směru pomoci, musí respektovat práva a vůli těchto osob, být přiměřené a trvat jen po nezbytnou dobu. Současná právní úprava v České republice těmto principům neodpovídá, a bude se proto muset po ratifikaci Úmluvy změnit. MDAC ve spolupráci s partnerskými nevládními organizacemi zahájilo minulý měsíc odbornou diskusi k tomuto tématu.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) vítají vstup v platnost Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, podporují záměr české vlády Úmluvu ratifikovat a budou se zasazovat o její včasnou a důslednou implementaci.
Blližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC/Ligy, mobil: +420 773 621 228.
Poznámka pro editory:
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.
.gif){kind=small}
