Neděle, 9. ledna 2011Tiskové zprávy
Účastníci blokády hranic v Mikulově se po osmi měsících dočkali omluvy za neoprávněnou kontrolu totožnosti. Po skončení legálního shromáždění totiž policie bezdůvodně začala všechny zúčastněné kontrolovat. I když Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje nejdříve jakékoliv pochybení odmítalo, po opakované stížnosti nakonec uznalo chybu a účastníkům shromáždění se omluvilo. Bezdůvodné kontroly totožnosti, a zvláště pak hromadné kontroly účastníků shromáždění jsou dlouhodobým nešvarem policie. Problém znamenají nejen proto, že zasahují do soukromí lidí, ale jsou také jistou formou zastrašování občanů.
Patnáctiminutová blokáda hraničního přechodu se konala 28. dubna 2010. Jejím cílem bylo podpořit rakouské aktivisty za práva zvířat, proti kterým v Rakousku probíhá kontroverzní a medializované trestní řízení. Shromáždění na hranicích bylo předem řádně oznámeno úřadům a konalo se tedy v souladu se zákonem. Přesto účast na demonstraci policisté vyhodnotili jako přestupek a požadovali po všech přítomných doklady. I když s nikým následně přestupkové řízení zahájeno nebylo, někteří zúčastnění chápali gesto policie jako šikanu a neoprávněné shromažďování osobních údajů, proto prostřednictvím Ligy lidských práv podali proti postupu policistů stížnost.
„Je pozitivní, že se policie nakonec rozhodla přiznat své pochybení a s vysvětlením se za něj slušně omluvit. Takový přístup odpovídá práci moderního policejního sboru a vzbuzuje důvěru občanů více než heslo Pomáhat a chránit.“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota a dodává: „Omluvu policie je třeba ocenit, zejména proto, že policie obvykle nemívá ve zvyku se omlouvat ani za mnohem závažnější pochybení, a vyčkává, až se lidé obrátí na soud.“
K neoprávněným perlustracím ještě nedávno pravidelně docházelo například na politických mítincích. Policie přitom kontrolovala zejména totožnost lidí, kteří pomocí transparentů vyjadřovali odlišný politický názor, a to i přesto, že shromáždění nijak nenarušovali. Na tento problém reagovalo před půl rokem také Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku k právu shromažďovacímu. Podle něj pro prokazování totožnosti osob, které se nedopouští žádného přestupku, není důvod. Policie musí respektovat zákon a vyžadovat doklady jen tehdy, je-li někdo z přestupku skutečně podezřelý.
Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel: +420 604 118 050
Vyrozumění policie s omluvou naleznete zde.
Problematice lidských práv a policie, včetně neoprávněných kontrol totožnosti, se věnujeme v praktickém manuálu určeném veřejnosti
Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem a v předposledním čísle EXTRA ligových novin.
Úterý, 4. ledna 2011Tiskové zprávy
Účastníci blokády hranic v Mikulově se po osmi měsících dočkali omluvy za neoprávněnou kontrolu totožnosti. Po skončení legálního shromáždění totiž policie bezdůvodně začala všechny zúčastněné kontrolovat. I když Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje nejdříve jakékoliv pochybení odmítalo, po opakované stížnosti nakonec uznalo chybu a účastníkům shromáždění se omluvilo. Bezdůvodné kontroly totožnosti, a zvláště pak hromadné kontroly účastníků shromáždění jsou dlouhodobým nešvarem policie. Problém znamenají nejen proto, že zasahují do soukromí lidí, ale jsou také jistou formou zastrašování občanů.
Patnáctiminutová blokáda hraničního přechodu se konala 28. dubna 2010. Jejím cílem bylo podpořit rakouské aktivisty za práva zvířat, proti kterým v Rakousku probíhá kontroverzní a medializované trestní řízení. Shromáždění na hranicích bylo předem řádně oznámeno úřadům a konalo se tedy v souladu se zákonem. Přesto účast na demonstraci policisté vyhodnotili jako přestupek a požadovali po všech přítomných doklady. I když s nikým následně přestupkové řízení zahájeno nebylo, někteří zúčastnění chápali gesto policie jako šikanu a neoprávněné shromažďování osobních údajů, proto prostřednictvím Ligy lidských práv podali proti postupu policistů stížnost.
„Je pozitivní, že se policie nakonec rozhodla přiznat své pochybení a s vysvětlením se za něj slušně omluvit. Takový přístup odpovídá práci moderního policejního sboru a vzbuzuje důvěru občanů více než heslo Pomáhat a chránit.“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota a dodává: „Omluvu policie je třeba ocenit, zejména proto, že policie obvykle nemívá ve zvyku se omlouvat ani za mnohem závažnější pochybení, a vyčkává, až se lidé obrátí na soud.“
K neoprávněným perlustracím ještě nedávno pravidelně docházelo například na politických mítincích. Policie přitom kontrolovala zejména totožnost lidí, kteří pomocí transparentů vyjadřovali odlišný politický názor, a to i přesto, že shromáždění nijak nenarušovali. Na tento problém reagovalo před půl rokem také Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku k právu shromažďovacímu. Podle něj pro prokazování totožnosti osob, které se nedopouští žádného přestupku, není důvod. Policie musí respektovat zákon a vyžadovat doklady jen tehdy, je-li někdo z přestupku skutečně podezřelý.
Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel: +420 604 118 050
Vyrozumění policie s omluvou naleznete zde.
Problematice lidských práv a policie, včetně neoprávněných kontrol totožnosti, se věnujeme v praktickém manuálu určeném veřejnosti
Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem a v předposledním čísle EXTRA ligových novin.
Úterý, 21. prosince 2010Tiskové zprávy
Analýzu, která by měla sloužit jako inspirativní podklad pro věcnou a konstruktivní diskuzi o podobě budoucí právní úpravy očkování u nás, prezentovali právníci Ligy lidských práv poprvé minulou středu na veřejné diskusi v Brně. Zúčastnili se jí zástupci z řad rodičů, lékařů i hygieniků. Podle analýzy, která zpracovává právní úpravu a praxi očkování dětí v několika evropských zemích, převažuje v Evropě liberální přístup k očkování.
Diskusi o nezbytnosti změn v českém represivním systému očkování dětí vyvolal červencový rozsudek Nejvyššího správního soudu (odkaz níže). Ten na základě argumentů, které předložili právníci Ligy, rozhodl, že rodiče není možné pokutovat za neočkování dětí. Povinnost očkování totiž není dostatečně konkrétně upravena v zákoně a fakticky ji nařizuje pouhá vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tak prakticky všechna dosud povinná očkování přesunulo do kategorie dobrovolných, alespoň dokud se nezmění právní úprava.
„Očkování je otázkou svobodné volby rodičů ve většině evropských států, včetně nám kulturně blízkého Rakouska a Německa. V jiných státech, například v Belgii je povinné pouze očkování proti obrně, ve Francii proti obrně, záškrtu a tetanu. Počet povinných očkování je tedy výrazně nižší než v České republice, kde stát nařizuje očkování proti celkem devíti nemocem,“ říká jedna z autorek analýzy, právnička Zuzana Candigliota.
Povinnost některých očkování se navíc jeví jako značně podezřelá. V rámci středeční debaty upozornil jeden z lékařů na případ hepatitidy B, která se podivně dostala mezi povinná očkování novorozenců navzdory studii Státního zdravotního ústavu, jejíž závěry byly jednoznačně proti tomuto očkování.
Zatímco většina států na sebe bere také odpovědnost za případné negativní následky očkování a upravuje způsob, jakým se mohou poškozené rodiny domoci náhrady za újmu na zdraví, Česká republika i přes vysoký počet nařizovaných očkování za následky po očkování nepřebírá jakoukoli odpovědnost. Tuto situaci považují za problematickou nejen rodiče, ale i odborná zdravotnická a právnická veřejnost.
Někteří odborníci připouštějí, že i v České republice lze uvažovat o dobrovolném systému očkování dětí stejně jako v řadě vyspělých zemí, kde je otázka očkování svobodnou volbou rodičů a přesto se zde daří dosahovat vysoké proočkovanosti. V rámci středeční diskuse o právní úpravě očkování v České republice to potvrdil i zástupce krajské hygienické stanice v Brně. Z předkládané analýzy také vyplývá, že ani v jednom ze zkoumaných států (Belgie, Francie, Irsko, Německo, Rakousko a Spojené království) není očkování podmínkou v přístupu do základních škol, ve většině z nich ani do škol mateřských. V žádné z těchto zemí také není provedení očkování podmínkou pro výplatu sociálních dávek.
Jak vyplynulo ze středeční debaty, rodičům vadí zejména fakt, že jim lékaři neposkytují dostatečné informace o rizicích očkování a možné komplikace často bagatelizují. Dalším závažným problémem, který rodiče pociťují, je současná povinnost lékařů hlásit neočkování dítěte hygieně, což zcela zbytečně vytváří atmosféru strachu a nedůvěry vůči lékaři.
Vydáním analýzy právních systémů očkování dětí dodává Liga do veřejné diskuse srovnávací podklady pro návrhy budoucí právní úpravy. Ta by podle Ligy měla hájit právo rodičů rozhodovat o zdravotnické péči svých dětí podle svého nejlepšího přesvědčení, které by mělo být omezováno jen v nezbytných případech. Z veřejné diskuse o povinnosti očkování dětí a nové právní úpravě by také měly být vyloučeny farmaceutické společnosti.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel.: 604 118 050
David Zahumenský
právník a předseda Ligy lidských práv
tel.: 608 719 535
Další materiály k tématu:
Pondělí, 13. prosince 2010Tiskové zprávy
Zbili strážníci městské policie bezdomovce?
POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V OLOMOUCI
VE VĚCI TRESTNÉHO ČINU ZNEUŽITÍ PRAVOMOCI ÚŘEDNÍ OSOBY
15. prosince 2010 od 12.30
v budově Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16,
v místnosti č. 3 v 1. poschodí
Ve středu 15. prosince bude olomoucký soud řešit případ bezdomovce zřejmě bezdůvodně zbitého dvěma městskými strážníky. K incidentu došlo v červnu letošního roku, kdy podle svědeckých výpovědí olomoučtí strážníci zaútočili na bezdomovce spícího na lavičce. Napadený muž si totiž dříve dovolil upozornit nadřízené obou strážníků na to, že porušili svou zákonnou povinnost zdvořilosti, když mu tykali. Strážníci nyní čelí obvinění z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, za který jim hrozí trest až tři roky odnětí svobody.
Pan Ing. Peter Sisik odpočíval na lavičce poblíž kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, když jej strážníci napadli. Šikanu a útok, při kterém městští policisté zřejmě zlomili panu Sisikovi nos, sledovalo několik svědků, kteří duchapřítomně přivolali státní policii. Ta začala případ řešit a státní zastupitelství jej poté poslalo až před soud.
„Je třeba, aby veřejnost věnovala tomuto a dalším případům trestných činů policistů a strážníků zvýšenou pozornost, v praxi se totiž až příliš často setkáváme velmi vlažným přístupem k vyšetřování trestné činnosti policie. Mnohé případy, více či méně děsivé, se u nás dokonce ani nikdy před soud nedostanou.“ Říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která se trestnými činy policistů zabývá.
Již třetí jednání ve věci 2 T 157/2010 proběhne dne 15. 12. 2010 od 12.30 hodin u Okresního soudu v Olomouci, tř. Svobody 16, 771 38 Olomouc, číslo dveří 3. – I. poschodí.
Bližší informace k případu poskytne:
Jiří Kubala, advokát pana Ing. Petera Sisika – tel. 777 023 263
Další informace k případu naleznete zde a zde.
Informace k problematice vyšetřování trestných činů policistů a strážníků naleznete
• v EXTRA Ligových novinách
• či podrobněji v systémovém doporučení Ligy.
Úterý, 30. listopadu 2010Tiskové zprávy
POZVÁNKA NA SLAVNOSTNÍ PREMIÉRU DOKUMENTÁRNÍHO FILMU
„ŠKOLY NA FÉROVKU“
Přesvědčte se na vlastní oči, že společné vzdělávání všech dětí funguje!
v pátek 3. prosince 2010 od 19.00
ve velkém Sále Břetislava Bakaly na Žerotínově náměstí v Brně
Liga lidských práv Vás srdečně zve na slavnostní premiéru půlhodinového dokumentu o vzdělávání handicapovaných dětí v běžných třídách, která proběhne v pátek 3. prosince u příležitosti Mezinárodního dne lidí s postižením. Film představí tři děti, jejich rodiče, jejich učitele i jejich spolužáky. Ukáže vám, jak žijí, jak se učí a vůbec jak se těmto dětem daří ve školách, které Liga ocenila za jejich přístup Certifikátem Férová škola. Film je určen nejen ředitelům a pedagogům škol, ale i široké veřejnosti.
Slavnostní premiéry a diskuse po skončení filmu se zúčastní:
Eugen Sokolovský, režisér filmu
Eliška Novoměstská, ředitelka ZŠ Šaratice
Radka Renzová, ředitelka ZŠ Svitavy-Lačnov
Monika Tannenbergerová, pedagožka projektu Férová škola
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv
Ve spolupráci s profesionálními tvůrci připravila Liga půlhodinový dokument o inkluzivním vzdělávání, tedy o vzdělávání zdravotně či sociálně znevýhodněných či nějak odlišných dětí v rámci běžných škol a tříd. Přestože inkluze je v zahraničí běžný a úspěšný vzdělávací systém, u nás vůči němu stále panují předsudky. Proto jsme se rozhodli představit veřejnosti tři české školy, které na principech inkluze fungují a do běžných tříd se jim daří úspěšně začleňovat například i žáky s tělesným postižením, děti s lehkým mentálním postižením, autisty, romské děti a v neposlední řadě i děti velmi nadané, které rovněž potřebují zvláštní péči pedagogů.
Více informací o projektu Férová škola naleznete zde.
Čtvrtek, 25. listopadu 2010Tiskové zprávy
Začátkem listopadu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2 o odškodnění pro pana Adama, který byl více než šest let nezákonně omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Pan Adam byl považován za kverulanta, který „obtěžuje“ úředníky, a tak mu byl rozhodnutím Okresního soudu ve Znojmě přístup k úřadům i soudu omezen. Díky tomuto verdiktu pak téměř přišel o střechu nad hlavou. Rozsudek byl evidentně v rozporu se zákonem, soudy jej však zrušily až po šesti letech. Pražský soud nyní panu Adamovi za prodělané útrapy přiznal směšné odškodnění ve výši 50 tisíc korun.
Pan Adam byl celý život aktivní v ochraně svých zájmů. Jeho časté stížnosti a právní podání považovaly soudy za obtěžující, a proto mu rozhodnutím o omezení způsobilosti k právním úkonům v jednání s úřady a soudy zabránily. A to i přes to, že takovou praxi označil za nezákonnou Nejvyšší i Ústavní soud. Praxe soudů ve zbavování se nepohodlných lidí prostřednictvím omezování jejich způsobilosti k právním úkonům v procesní oblasti byla poměrně častá u vykonstruovaných politických procesů v období komunismu. V demokratickém zřízení jsou však takové praktiky zcela nepřijatelné.
Panu Adamovi byla nakonec způsobilost navrácena a původní rozhodnutí prohlášeno za nezákonné. Neoprávněné omezení jeho procesních práv se však podepsalo na jeho zdraví i majetku. Po dlouhá léta se například nemohl domoci vystěhování neplatícího nájemníka ve vlastním domě, a tak přišel i o střechu nad hlavou.
Soud však újmu, která byla panu Adamovi způsobena protiprávním rozhodnutím, nepovažoval za natolik závažnou, aby vyžadovala odškodnění ve výši požadovaných 250 tisíc korun a přiznal panu Adamovi 50 tisíc, což je částka rovnající se přibližné výši dvou průměrných měsíčních platů v České republice. Přestože Evropský soud pro lidská práva pro podobné případy přiznává částky ve výši stovek tisíců, české soudy přistupují k náhradě nemajetkové újmy velmi opatrně. „Částka, kterou soud v řízení panu Adamovi přiznal, je opravdu směšná v porovnání s újmou, která panu Adamovi vznikla. Po dobu šesti let musel trpět nedůstojné jednání a bez možnosti domoci se svých práv, a to kvůli jednomu nesprávnému rozsudku. Stát musí v takových případech nést odpovědnost a zaručit se, že se podobné jednání nebude opakovat,“ říká k případu Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC). Pan Adam podal prostřednictvím Ligy a MDAC odvolání, teď mu nezbývá než čekat na rozhodnutí Krajského soudu.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Barbora Rittichová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: brittichova@mdac.info
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz
