Úterý, 29. března 2016Tiskové zprávy
V kauze „brněnské záchranky“ a nedobrovolně odvezeného novorozence po domácím porodu byl žalobcům doručen v pořadí již třetí rozsudek, kterým uspěli před Krajským soudem v Brně. Soud v 71stránkovém precizně vyargumentovaném rozsudku opět rozhodl, že došlo k zásahu do osobnostních práv žalobců – matky a dítěte a přisoudil každému z nich odškodnění 50.000 Kč. Rozsudek není pravomocný, záchranná služba se už před měsícem při vyhlášení rozsudku na místě odvolala.
Soud vycházel z čersvého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Hanzelkovi proti České republice, který byl rovněž zastoupen Ligou lidských práv. „Podle něj mají rodiče právo rozhodnout o hospitalizaci dítěte a pro tak extrémně tvrdé opatření, jako je odebrání novorozence z péče rodičů a jeho nucená hospitalizace, musí existovat obzvláště naléhavé důvody. Musí být prokázáno bezprostřední ohrožení dítěte a nestačí obecná hrozba pro zdraví dítěte vycházející z pouhé skutečnosti, že se jedná o novorozence,“ cituje z rozsudku štrasburského soudu právní lídr Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Záchranná služba se během řízení dopustila řady neférových praktik
Předložila soudu posudky od znalců, které soud vyhodnotil jako podjaté (odstavec 119 a 121 rozsudku). Za ústavní znalecký posudek, který by měl mít vyšší váhu, vydávala posudek zpracovaný institucí, která vůbec znaleckým ústavem není (odst. 57 a 129 rozsudku). Žalovaná záchranná služba také v řízení použila znalecký posudek, který byl zpracován na základě nezákonného přístupu České lékařské komory do zdravotní dokumentace žalobců.
Nový případ porušení práv rodičky
Liga lidských práv má nyní nový případ na ochranu osobnosti týkající se hrubého porušení práv rodičky a jejího dítěte v porodnici. Zdravá rodička byla násilím personálu nucena do polohy vleže na zádech, byly jí proti její vůli podány léky, nemocnice ji po porodu odmítla propustit i vydat jí její placentu. Na podporu klientky a jejího právního zastoupení byla vyhlášena veřejná sbírka.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota
advokátka spolupracující s Ligou lidských práv
tel. 607 005 043
e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Středa, 16. března 2016Tiskové zprávy
Okresní soud ve Vyškově vynesl přelomový rozsudek v medializovaném případu chlapce s autismem, kterého odmítla přijmout jeho spádová škola a poté dalších 14 škol v okolí jeho bydliště. Soud 15. března rozhodl, že se obec dopustila diskriminace na nákladě zdravotního postižení tím, že místní škole nepomohla zajistit podmínky k tomu, aby se v ní chlapec mohl vzdělávat. Podle Ligy lidských práv, která chlapce zastupovala, se jedná o první rozsudek tohoto druhu v České republice.
„Soudce Aleš Vylam svým rozhodnutím potvrdil, že dítě má právo na inkluzivní vzdělávání v místě bydliště v souladu s čl. 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a že nezajištění takového vzdělávání je diskriminací dítěte kvůli jeho postižení,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Šárka Dušková. Předně však rozsudek potrdil, že povinnost zajistit podmínky pro takové vzdělávání má také obec, a to v souladu s § 177 odst. 2 a § 178 odst. 1 školského zákona. Rozsudek soudu zatím není pravomocný, obec se může proti rozsudku odvolat.
Více informací poskytne:
Šárka Dušková, právnička Ligy lidských práv, tel.: 734 158 282
Pondělí, 14. března 2016Tiskové zprávy
Česká republika je na 88. místě na světě ve statistikách sledujících zastoupení žen ve vrcholné politice. Za posledních deset let zůstal počet ministryň, poslankyň a senátorek víceméně stejný a k naplnění závazku 40% zastoupení žen v rozhodovacích pozicích vede ještě dlouhá cesta. Je to zhruba 100 let od doby, kdy získaly ženy v tehdejším Československu volební právo. A podle odhadů se zdá, že to bude trvat nejméně dalších 100 let, než budeme nejen smět volit, ale také budeme voleny v menší než zanedbatelné míře. Nerovné zastoupení v rozhodovacích pozicích je však pouze jednou z oblastí, ve které jsou ženy diskriminovány. (Pokračování textu…)
Středa, 20. ledna 2016Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes rozhodl, že rodičům, kterým jejich svědomí nedovoluje očkovat své dítě, hygienická stanice nesmí udělit pokutu. Ve svém předchozím rozhodnutí z roku 2011 řekl, že je možné udělit takovou výjimku pouze v případě náboženského přesvědčení rodičů. Dnešní rozhodnutí rozšiřuje tuto argumentaci i o výjimku z důvodu sekulární výhrady svědomí.
Dle soudu přitom není nutné, aby se přesvědčení rodičů zakládalo na objektivní pravdě nebo racionalitě. Musí být ovšem prokázáno, že přesvědčení rodičů je naléhavé, konzistentní a jejich tvrzení jsou přesvědčivá. Musejí být také zhodnoceny společenské dopady, které může v konkrétním případě akceptovaná sekulární výhrada svědomí mít. V případu našich klientů byly všechny podmínky pro udělení výjimky splněny a soud jim proto dal za pravdu.
Ústavní soud ve svém rozhodnutí dále uvedl, že výhradu svědomí mohou uplatnit například rodiče, jejichž mladší dítě mělo vysoce nežádoucí reakci po očkování. I když se tím soud výslovně nezabýval, argumentace vyslovená soudem může být v individuálních případech uplatněna i při přístupu dětí do školky. Stále ovšem platí, že na přijetí neočkovaného dítěte do školky nemají rodiče právní nárok. Více informací o přístupu neočkovaných dětí do školky naleznete zde.
Více informací poskytnou:
Tereza Hrubá, právnička Ligy lidských práv, e-mail: tereza.hruba@llp.cz
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Více informací
Středa, 2. prosince 2015Tiskové zprávy
Spor o domácí porody v Česku dospěl do finále – dnes jej ve Štrasburku projednával sedmnáctičlenný velký senát Evropského soudu pro lidská práva. Zatímco za české stěžovatelky zazněla fakta v podání kanadské výzkumnice Patricie Janssen, zástupci vlády nabídli opět spíše emoce a strašení mrtvými dětmi. Rozsudek lze očekávat v řádu měsíců.
Profesorka Patricia Janssen, která se přímo z pověření své vlády účastnila zavádění a evaluace asistovaných porodů doma v Kanadě, soudu vysvětlila, že z jejích i dalších výzkumů vyplývá, že porod doma je u nízkorizikových žen s péčí registrované porodní asistentky srovnatelně bezpečný jako porod v nemocnici, a je navíc spojen s méně invazivními zásahy do porodu.
Porodní asistentka má navíc dostatečné vybavení i schopnosti v případě nenadálé situace ženu nebo dítě stabilizovat stejným způsobem, jako probíhá v porodnici. Podle Janssen tak nedochází k prodlevám v péči, což je v přímém rozporu s argumenty zástupců vlády. S českou vládou se neshodla ani v tom, že porody doma jsou spojeny s vyššími náklady, naopak podle kanadské praxe přinášejí až poloviční úsporu, pokud sledujeme náklady do jednoho roku života dítěte.
Právní zástupkyně paní Dubské a právnička spolupracující s Ligou lidských práv Zuzana Candigliota ve své řeči zdůraznila, že porod doma je jako bezpečná volba podporován všemi mezinárodními odbornými organizacemi, např. Světovou zdravotnickou organizací. „Zákaz poskytování péče u porodu doma je v rozporu s mezinárodními úmluvami, které zakotvují právo na zdraví a zdravotní péči. Jeden z aspektů tohoto práva je i přijatelnost zdravotní péče pro její příjemkyně a právě to není v českém porodnictví splněno. Porod v nemocnici, kde dochází ke škodlivým praktikám, není pro některé ženy přijatelný. Chtějí rodit doma ovšem i z jiných důvodů – jednoduše proto, že domov považují nejen na základě pocitů, ale i na základě výzkumů za nejbezpečnější místo pro porod,“ vysvětluje Zuzana Candigliota.
Advokát paní Krejzové Richard Hořejší ve upozornil na monopol lékařů, který si nárokuje rozhodování o ženském těle a který znemožňuje alternativy a rozhodování žen. „Přístup české legislativy předem staví zájmy žen proti zájmům dětí, což je v rozporu s mezinárodními smlouvami a rozhodovací praxí štrasburského soudu,“ uvedl Hořejší a dodal, že znemožněním volby okolností a místa porodu stát fakticky vysílá signál ženám, že nejsou schopny takovou volbu bezpečně využít a ochránit své dítě. Celá kauza je tak podle něj mocenským sporem o podobu služeb v porodnictví, který již v západní Evropě a severní Americe proběhl a porod mimo porodnici umožnil bez dopadu na bezpečnost. Nyní, po pádu železné opony se tento spor pouze přesunul do východní Evropy.
Soudce evropského soudu zajímalo, proč v České republice nefungují porodní domy jako alternativa k porodům v nemocnic. Česká vláda se divila, že nikdo dosud o registraci porodního domu nepožádal. Ovšem zapomněla doplnit, že je to proto, že právní úprava vytvořená lékaři je nastavená tak, aby kvůli nesplnitelným podmínkám ani vznikat nemohly. Situace tak odpovídá argumentaci advokáta Hořejšího o monopolu lékařů v systému českého porodnictví.
K otázce, proč porodní domy v Česku vznikat nemohou, pořádá Liga lidských práv veřejnou diskuzi dne 11. 12. v Brně. Účast potvrdil i náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar.
Více informací poskytnou:
Zuzana Candigliota, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Richard Hořejší, tel. 724 919 279 , e-mail: richard.horejsi@wilsoncee.com
Středa, 7. října 2015Tiskové zprávy
Současná kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nefunguje a měla by ji zajišťovat nezávislá komise odborníků nadaná pravomocemi, shodla se většina účastníků dnešního semináře v Senátu na téma „Funguje kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů“?
Seminář zorganizoval senátor Václav Láska (SZ) ve spolupráci s Ligou lidských práv. Jako řečníci dále vystoupili poslankyně Helena Válková a Jana Lorencová (ANO), ředitel GIBS Ivan Bílek, ústavní právník a pracovník Úřadu Vlády Jan Kudrna a Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou.
„Diskuze ukázala, že systém vnější kontroly GIBS postavený na sněmovní kontrolní komisi, je nefunkční. Poslancům v této komisi k důsledné kontrole chybí zákonná oprávnění a nezřídka i odborné znalosti. Řešením by mohla být speciální kontrolní skupina, volená zákonodárným sborem, na jejíž členy budou kladeny nároky na odbornost. Budou vázáni zákonnou mlčenlivostí, ale také vybaveni oprávněními, která jim důslednou kontrolu umožní,“ uvedl senátor Václav Láska.
Současná poslanecká komise pro kontrolu GIBS prakticky žádné pravomoci ke kontrole nemá, jak potvrdila její členka a místopředsedkyně Jana Lorencová. Komise nemůže nahlížet do spisů inspekce a musí se spolehnout na to, co jim GIBS sama předloží. Upozornila rovněž na praktiky uvnitř komise, například že se projednávané věci projednávají v utajovaném režimu a poslankyně tak nemůže veřejnost informovat o její činnosti. Dále i přes její žádost nebyly pořizovány zvukové záznamy z jednání komise a neexistují tak důkazy o výpovědích poškozených policistů před komisí.
Poslankyně Helena Válková informovala o tom, že v rámci hnutí ANO byla zpracována kritická analýza ke GIBS a její kontrole se závěrem, že ve skutečnosti žádná kontrola neexistuje.
S tímto závěrem se ztotožňuje i advokátka Zuzana Candigliota: „Z naší činnosti vyplývá, že ať už si osoba stěžuje na protiprávní činnost GIBS ke státnímu zástupci, k poslanecké kontrolní komisi nebo k předsedovi vlády, který je nadřízeným ředitele GIBS, žádná z cest nevede k jejímu důkladnému a odbornému prošetření.“
Bližší informace poskytnou:
Václav Láska, senátor, e-mail: vaclav.laska@vaclavlaska.cz, tel. 602 379 574
Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043
Liga lidských práv se věnuje zastupování případů policejního násilí a monitoringu Generální inspekce bezpečnostních sborů díky podpoře z Fondu Otakara Motejla spravovaného Nadací Open Society Fund Praha.
Na problematické postupy GIBS Liga upozorňuje například v posledním čísle svých Extra ligových novin.
