Odmítnutí očkování musí být projednáno do jednoho roku

Liga lidských práv zastupuje rodiče, kteří nesouhlasí s rozsahem povinného očkování v ČR, odmítli některá očkování svých dětí, a jsou proto stíháni za přestupek. Zákon obecně stanoví od spáchání přestupku roční lhůtu, po jejímž uplynutí není možné věc projednat a udělit pokutu. Dosud nebylo jasné, platí-li to také pro odmítnutí očkování. Krajská hygienická stanice však nyní potvrdila, že i odmítnutí očkování proti tuberkulóze musí být projednáno do jednoho roku.

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci potvrdila ve svém usnesení ze dne 22. 7. 2008 výklad zákona ve prospěch rodičů. Odpovědnost za přestupek tak po uplynutí jednoho roku od spáchání přestupku zaniká. Dnem spáchání přestupku byl určen poslední den lhůty, během které mělo být dítě podle vyhlášky naočkováno. V případě očkování proti tuberkulóze, které má být provedeno do šestého týdne od narození dítěte, je dnem spáchání přestupku až poslední den této lhůty. Pokud úřady nestihnou pravomocně rozhodnout o udělení pokuty nejpozději do jednoho roku, řízení je zastaveno a rodiče pokutu platit nemusí.

V případě, že by odpovědnost rodičů neočkovaných dětí nezanikala, bylo by možné je stíhat bez ohledu na to, kdy mělo být dítě očkováno, a dokonce udělovat pokuty opakovaně. V praxi mohou činit problémy ty druhy očkování, u kterých právní předpisy nestanoví pro očkování přesnou lhůtu. V těchto případech totiž nebude snadné přesně určit den spáchání přestupku, a tedy počátek jednoleté lhůty.

Ministerstvo řeší problémy se znalci jen částečně

Liga nedávno upozornila na nedostatky v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví. Ministerstvo spravedlnosti nyní vypracovalo novelu, která by měla práci znalců zkvalitnit. Namísto zcela nového zákona, po kterém volal také veřejný ochránce práv, se však odhodlalo pouze k úpravě stávajícího zákona.

Novela chce lépe specifikovat požadavky kladené na znalce, kvalifikuje některá pochybení znalce jako přestupek, avšak nestanovuje kritéria pro vypracování znaleckého posudku, ani nepřináší jasná pravidla pro ověřování kvalifikace znalce (např. rakouská právní úprava stanoví, že zápis do seznamu znalců je omezen na dobu 5 let, která může být na žádost znalce prodlužována vždy o 10 let). Stále není adekvátně upraven proces jmenování znalce či jeho odvolání.

Liga ministerstvu zaslala své podněty k novele. Jak ale vyplývá ze systémového doporučení Ligy č. 7 – Problémy v činnosti soudních znalců z oboru zdravotnictví, řada současných problémů není způsobena jen právní úpravou, ale často jsou na vině i státní orgány, které jsou benevolentní vůči průtahům při vypracování posudku, zadávají znalci nesprávné otázky či nekontrolují znalecké deníky. Také sbory pro znalecké otázky, které by měly pomáhat posuzovat kvalifikaci uchazečů o znaleckou činnost, často nejsou vůbec zřízeny; novela s nimi přitom počítá. Liga doufá, že ministerstvo bude pokračovat dalšími kroky vedoucími ke zlepšení systému znalců.

Liga vydala analýzu vybraných témat zdravotnického práva

Na základě zkušeností s poskytováním poradenství a právní podpory pacientům, ale také se znalostí problémů, kterým jsou nucena čelit zdravotnická zařízení, vytvořili právníci Ligy analýzu, která je mimo jiné reakcí na přípravu nové zdravotnické legislativy, zejména na návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ale také na návrh zákona o specifických zdravotních službách.
Problematika zdravotní péče je v současné době obsažena v celé řadě právních předpisů, její základ je však obsažen v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tento zákon je již značně zastaralý a jak shrnuje důvodová zpráva k připravované legislativě i přes všechny dosavadní novelizace … zůstala jeho velká část již prakticky nepoužitelná, neboť upravuje „zdraví a potřeby lidu“ a nikoli skutečné potřeby konkrétního pacienta. Tím je významně potlačena možnost pacienta vymáhat svá práva a nároky.

Liga lidských práv vítá snahu ministerstva zdravotnictví nahradit stávající právní úpravu modernější legislativou, zároveň však podle našeho názoru zůstávají některé závažné problémy opomenuty. Analýza Legislativní ochrana práv pacientů se snaží na některá témata poukázat a přenést také příklady jejich regulace v jiných zemích.

Nový policejní zákon připomínkovaný Ligou bude projednávat Senát

Na svém zasedání 25. června 2008 schválila Poslanecká sněmovna nový policejní zákon, který v tomto týdnu v rámci svých výborů projednává Senát. Liga lidských práv dlouhodobě prosazovala vhodnější úpravu v oblasti práv občanů a doporučovala změny, z nichž některé se objevily hned v prvních návrzích Ministerstva vnitra a některé pak schválili poslanci.
V poslední fázi vypracovala Liga lidských práv k návrhu zákona schválenému vládou čtrnáct pozměňovacích návrhů, které se vztahují k jeho nejspornějším částem. Změny by se měly odehrát zejména ve třech oblastech. Liga doporučila především omezit příliš široké pravomoci policie předvádět osoby na policejní stanici a redukovat používání donucovacích prostředků (zvláště odstranění taseru ze seznamu povolených donucovacích prostředků). Vznesli jsme také námitky vůči navrácení pravomoci vést vyšetřování trestných činů policistů ze státního zastupitelství zpět na Inspekci ministra vnitra.

Pozměňovací návrhy byly rozeslány členům všech poslaneckých výborů, které zákon projednávaly (Výbor pro bezpečnost, Ústavně-právní výbor a Petiční výbor). Liga je pak osobně prezentovala na jednání Podvýboru pro lidská práva. Některé návrhy představil zástupce Ligy také dalším poslancům a poslankyním.

Ministerstvo vnitra k jednotlivým návrhům vypracovalo svá stanoviska, které byly projednány na schůzi Petičního výboru a byly uplatněny také poslanci v dalších výborech. Petiční výbor nakonec schválil pozměňovací návrh jasně vymezující, že v případě předvedení osoby na stanici za účelem zjištění její totožnosti nesmí takové zbavení svobody přesáhnout dobu nezbytně nutnou pro dosažení tohoto účelu. Maximální doba předvedení – 24 hodin – zůstává zachována.

V dalších fázích projednávaní se Liga zaměřila na otázky vyšetřování trestných činů policistů a otázky osobní svobody, kde je vládní návrh, podle našeho názoru, v rozporu s Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv. Tyto pozměňovací návrhy byly ve druhém čtení návrhu ve Sněmovně adoptovány a uplatněny paní poslankyní Orgoníkovou, předsedkyní Podvýboru pro lidská práva.

Návrhy, které by umožnili policii zajistit osobu podezřelou ze spáchání přestupku pouze tehdy, když by dalšímu páchání přestupku nebylo možno zabránit jinak, nakonec ve třetím čtení neprošly těsným rozdílem pěti hlasů. V případě používaní taseru poslanci schválili kompromisní návrh, který opravňuje policii použít taser pouze v případě, že by jiné donucovací prostředky nestačily, návrh na jeho úplné vypuštění opět těsně neprošel. V případě vyšetřování trestných činů policistů byl hlasy všech přítomných poslanců schválen návrh na zachování současného stavu, vyšetřování tedy zůstává v rukou nezávislých státních zástupců. Při hlasování o doprovodném zákonu, bohužel, došlo k chybě a související ustanovení trestního řádu nebyla upravena. Toto pochybení je třeba napravit při projednávání v Senátu a s tímto požadavkem Liga také oslovuje senátory.

Přečtěte si nejnovější články expertů Ligy a MDAC na práva osob s duševním postižením.

Autoři analyzují praxi českých soudů, které zastavují řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče, pokud je pacient propuštěn ještě před tím, než soud stihne o zákonnosti převzetí rozhodnout. Tento postup je podle autorů v rozporu s Listinou základních práv a svobod i Evropskou úmluvou o lidských právech a současně znemožňuje odškodnění osob nezákonně hospitalizovaných proti jejich vůli.

  • Mgr. David Zahumenský, Pohled středoevropských ústavních soudů na otázku zbavování způsobilosti, Soudní rozhledy, 5/2008, s. 164-168.

Článek se zabývá nedávnými rozhodnutími ústavních soudů České republiky, Slovinska a Polska, které se dotýkají problematiky zbavování způsobilosti k právním úkonům. Ze všech těchto rozhodnutí vyplývá, že paternalistický a formalistický přístup obecných soudů ke zbavování či omezování způsobilosti typický právě pro středoevropský region je nadále neudržitelný. Tento trend odpovídá i nové mezinárodní Úmluvě o právech osob s postižením, která jde ještě dál a předpokládá, že ke zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Osobám s postižením, jejichž schopnost samostatně činit právní úkony je snížena, by při rozhodování měla být naopak poskytována podpora, což přispěje i k jejich větší samostatnosti a sociálnímu začleňování.