Desatero největších lidskoprávních výzev pro novou vládu

Sociální bydlení jako pomoc ohroženým dětem i lidem s postižením

Chybějící sociální bydlení trápí z našich klientů jak sociálně slabé rodiny, kterým jsou nepřípustně odebírány děti ze sociálních důvodů, tak i lidi s postižením. Tito lidé nemohou ve své situaci dosáhnout na odpovídající bydlení na otevřeném trhu. Často žijí v nedůstojných podmínkách na předražených ubytovnách, děti a postižení v ústavech mimo běžnou komunitu lidí. Rodiny s odebranými dětmi se navíc dostávají do neřešitelného kruhu. Naše klientka spolu s dítětem umístěným do ústavu přišla i o sociální dávky na bydlení, čímž se snížila její možnost si vhodné bydlení zajistit a usilovat o navrácení dítěte.

Přijetím zákona o sociálním bydlení by se vytvořil odpovídající systém sociálního bydlení. Zákon by upravoval odpovědnost konkrétních subjektů veřejného sektoru za jeho zajištění, vymezení okruhu oprávněných osob a úpravy technických parametrů důstojného bydlení.

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání

V současné době je mnoha dětem odepírána možnost chodit do běžné základní školy v místě jejich bydliště. Kvůli své „jinakosti“ (například postižení), tak tyto děti musí často daleko dojíždět do školy specializované (ZŠ praktická nebo speciální). Těmto dětem je upírána nejen možnost dosažení kvalitního vzdělání, ale také možnost najít si kamarády žijící v jejich blízkém okolí.

Aby k těmto problémům nedocházelo, měl by zákon jasně zakotvovat, že všechny děti mají právo se vzdělávat v běžných základních školách. Ministerstvo školství by mělo rovněž jasně říci, že tento inkluzivní způsob výuky není pouhou alternativou ale prioritou českého školství. Fungování v praxi by mělo pomoci zavedení povinného předmětu na pedagogických fakultách, který by budoucí učitele naučil, jak v jedné třídě učit všechny děti.

Ministerstvo školství by mělo zavést systém hodnocení učitelů (a přijmout tzv. kariérní řád), který by učitele motivoval k individuálnímu přístupu ve vzdělávání dětí. Krokem kupředu, který by měla příští vláda zajistit, je pilotní projekt transformace školy. Ten by zajistil a ukázal, jak speciální školu by se proměnit ve školu běžnou a co všechno to sebou přináší.

Profesionální opatrovníci pro lidi s postižením

Pokud člověk se zdravotním postižením nemá podporující rodinu, často potřebuje jiného funkčního opatrovníka, který by mu pomáhal obstarávat jeho věci a chránit jeho práva. V případě našich klientů tuto úlohu často plní úředníci, kteří nejednají v jejich zájmu. Problém jsou také chybějící standardy, podpora a služby pro opatrovníky, podobně jako v případě pěstounů. Opatrovníci tak neví, čím se řídit a jak postupovat a jejich praxe je nejednotná a roztříštěná.

Před novou vládou stojí úkol úspěšně dokončit reformu zastaralého systému opatrovnictví. V návaznosti na nový občanský zákoník je potřebné urychleně přijmout nový opatrovnický zákon, který by měl přinést jednotná pravidla pro všechny opatrovníky s cílem zajistit profesionální a kvalitní výkon opatrovnictví a podpory pro osoby se zdravotním postižením.

Práva dětských delikventů

Naši dětští klienti, kteří jsou vyšetřováni pro jednání odpovídající trestnému činu, mají okleštěná práva na rozdíl od dospělých a mladistvých nad 15 let. Není jim zajištěn advokát, ale často je také rodičům bráněno, aby byli přítomni výslechu. To nahrává zastrašování a nucení dítěte k přiznání. Rodině není umožňován jinak standardní přístup do spisu. Případ řeší pro dítě stresující soud, i když by šla věc řešit mediací a usmířením s poškozenými apod. Systém čelí kritice mezinárodních lidskoprávních orgánů.

Je potřeba připravit novelizaci zákona o soudnictví ve věcech mládeže s cílem posílit procesní práva dětí mladších patnácti let. Do zákona by také měly být zavedeny funkční prvky, které umožní smírné řešení věci a nápravu činu.

Zveřejňování rozsudků všech soudů

Pouze nejvyšší soudní instance zveřejňují na internetu své rozsudky. Přístup veřejnosti k rozhodnutím všech soudů ovšem nabývá na důležitosti s účinností nového občanského zákoníku, zejména v oblasti náhrady škody na zdraví, ať již v důsledku úrazů, nehod nebo pochybení lékařů. Stará vyhláška s bodovým ohodnocením těchto škod byla bez náhrady zrušena a poškozeným hrozí, že je pojišťovny budou odškodňovat nedostatečně.

Dostupnost rozvíjející se judikatury by zajistilo dokončení k tomu určené aplikace na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Už i Slovensko začalo zveřejňovat všechna soudní rozhodnutí po vzoru např. Norska či Kanady. Ztransparentnění justice by jistě přineslo nejen větší předvídatelnost rozhodování, ale i zvýšení její důvěryhodnosti.

Průhlednější zdravotnictví a platby za pacientem

Z nemocnic a pojišťoven nelze dostat informace o tom, kolik stojí léčba jednoho pacienta. Nemocnice dostávají balík peněz a platby se nedůvodně různí, na druhou stranu skutečná kvalita péče se nesleduje. Tento netransparentní stav nahrává korupci i nekvalitní péči. Vede i k odpírání péče například u pacientů s roztroušenou sklerózou kvůli nejasným limitům. Stejně netransparentní je řešení stížností pacientů, což vede k zametání případů pochybení pod koberec a k nepřijetí opatření k předcházení podobným pochybením.

Prvním krokem k řešení situace je zveřejňování relevantních údajů o platbách pojišťoven. Dalším krokem u plateb z veřejného zdravotního pojištění by mělo být zákonné zakotvení principu, že peníze jdou za pacientem, u něhož nastala pojistná událost (nemoc). U stížností by pomohlo, kdyby příslušné orgány za každý rok zveřejňovaly reporty o vyřízení stížností včetně svých právních názorů, aby mohly fungovat i do budoucna.

Důvěryhodná inspekce pro trestnou činnost policistů

Současná Generální inspekce bezpečnostních sborů se netěší důvěře veřejnosti, ani samotných policistů. Je tomu tak zejména kvůli personálnímu obsazení. Do vedení byl na základě politické dohody dosazen bývalý příslušník komunistické policie a Langerův člověk. Nová inspekce převzala lidi z předchozí nedůvěryhodné inspekce, proto praktiky zůstaly stejné. V případech policejního násilí a špatného zacházení je inspekce nečinná, na druhou stranu svévolně stíhá nepohodlné policisty. Problémem je i netransparentnost a neposkytování dostatečných informací o činnosti inspekce. Výroční zpráva za rok 2012 nám byla poskytnuta až v říjnu 2013.

Předpokladem změny je obsadit vedoucí funkce inspekce důvěryhodnými lidmi motivovanými k efektivnímu vyšetřování policejní trestné činnosti.

Bezplatná právní pomoc

Ze zkušeností Ligy vyplývá, že realizace ústavně zaručeného práva na bezplatnou právní pomoc je v některých případech problematická. Prvním problémem je, že zástupce je ustanoven až pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, přitom by ale v mnoha případech by bylo efektivnější, kdyby se tak stalo dříve (pro sepis smlouvy, mimosoudní vyjednávání apod.), protože k soudnímu řízení by tak možná vůbec nedošlo.

Další problémem jsou nejednotně stanovená kritéria nemajetnosti. Stejná klientka Ligy byla v jednom případě osvobozena od soudních poplatků (což je dnes předpoklad pro bezplatné ustanovení zástupce) a jiným soudem osvobozena nebyla. Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků je navíc vyplnění poměrně složitého formuláře, který řada nemajetných není schopna samostatně vyplnit. Jakékoli opomenutí či nesprávné vyplnění přitom může být důvodem pro zamítnutí.

Nová vláda by měla přijmout zákon o bezplatné právní pomoci, který by v určitých rolích počítal i s neziskovými organizacemi. Bylo by to levnější, než kdyby všechny služby poskytovali jen advokáti, neziskové organizace mají na rozdíl od nich v řadě případů také specifické „know how“ (např. práva lidí s mentálním postižením, domácí násilí, cizinecké právo apod.).

Anticiganismus

V posledních letech v ČR můžeme sledovat nárůst protiromských postojů a nálad, které jsou spojeny s aktivizací skupin a jednotlivců nabízejících jednoduchá řešení „romské otázky“. V roce 2010 byla Nejvyšším správním soudem zakázána Dělnická strana, která ale své aktivity transformovala do nástupnické organizace DSSS.

Liga lidských práv společně s think tankem Evropské hodnoty realizovala výzkum, z něhož vyplývá, že politické strany hlavního proudu jsou, na rozdíl od extremistických stran, mnohem méně ochotné, anebo schopné zdůvodnit a vysvětlit voličům své politické postoje ohledně imigrantů a menšin. Předpokládáme, že tento nedostatek v komunikaci je hlavním důvodem dominance populistů a extremistů ve veřejné debatě na tato témata.

Mezi naše hlavní doporučení stranám patří politizace témat, tedy to, že je potřeba vést veřejnou diskusi o těchto tématech a umět své postoje konzistentně vysvětlit. Vedle toho je zapotřebí sbírat etnická data, abychom byli schopni zmapovat rozsah problém a vyhodnocovat pokrok při jejich řešení. Jak Liga uvedla již ve svém systémovém doporučení č. 4 z roku 2007: „Vytvářet politiku rovných příležitostí bez monitoringu etnicity se podobá záměru nastavit podmínky pro úspěšný finanční management bez vedení účetnictví“. Seznam kompletních doporučení, které jsou výstupem analýzy, tvoří přílohu tohoto dokumentu.

Průtahy v soudních řízeních a efektivní justice

Jde o jeden z největších problémů české justice – soudci nestíhají řešit případy, které mají přidělené, což snižuje vykonatelnost práva a důvěru v justici. Podle zprávy ministerstva spravedlnosti z roku 2011 je problémovým místem hlavně Brno a okolí. Například Městský soud v Brně je nejhorší v civilních sporech: 452 případů se tu táhne přes sedm let.

Nová vláda by se vedle zjednodušování a zkvalitňování přijímané legislativy měla zaměřit také na podporu efektivní organizace práce na soudech. Na místo dnešních soudních oddělení organizovaných podle jednotlivých agend by vláda měla plošněji zavést efektivnější model tzv. soudních „minitýmů“, kdy každý soudce je obklopen vlastním administrativním aparátem tvořeným např. vyšším soudním úředníkem a zapisovatelkou. Tyto minitýmy již na některých soudech fungují a je možné se tak opřít o zkušenosti, které již máme např. od Okresního soudu v Novém Jičíně.

Fotostřípky z konference o zaměstnávání postižených

V úterý 1. října 2013 jsme v pražském Centru národnostních menšin pořádali mezinárodní konferenci o zaměstnávání lidí s postižením. Pozvali jsme odborníky z Finska, Nizozemska a Anglie, aby nám ukázali, jak se s touto problematikou potýkají u nich. Mezi více než 130 tuzemskými hosty byly poskytvatelé sociálních služeb, představitelé státní správy a krajských úřadů, pracovníci úřadů práce a firmy nabízející práci. Akci zaštítila zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, kterou na zahájení konference zastoupil Pavel Ptáčník z Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.

Malou fotogalerii z konference najdete zde nebo na našem Facebooku.

Více informací o konferenci a našem projektu Férové zaměstnávání najdete v EXTRA ligových novinách nebo zde.

Hledáme dobrovolníky na fundraising v Brně

Chcete získat praxi ve fundraisingu a v PR?

Chcete se podílet na ojedinělém fundraisingovém projektu?

Staňte se dobrovolníkem pro Ligu lidských práv

Zapojte se do projektu www.lidiligy.cz a vyzkoušejte si:

  • Přípravu a psaní PR článků
  • Vytváření spotů do rádia
  • Tvorbu virálních videí
  • Aktivní vyhledávání a oslovování nových kampaníků
  • Domlouvání mediálních partnerství
  • Organizaci propagačních side-eventů
  • Propagaci projektu na středních a vysokých školách apod.


V případě zájmu pošlete email na: pjerabek@llp.cz a napište nám proč byste na projektu chtěli pracovat a co nám můžete nabídnout. Těšíme se na spolupráci s vámi!

Výzva protiprávně sterilizovaným ženám

Vláda řeší, zda plošně odškodní protiprávně sterilizované ženy. Těch mohou být v Česku desítky, ale i stovky. Oproti návrhu, který jí loni v únoru předložila Rada vlády pro lidská práva, ale směřuje ke schválení odlišné verze, která nezahrnuje ženy sterilizované po roce 1991. V tomto roce totiž došlo ke zrušení kontroverzní vyhlášky, která ženy ke sterilizaci motivovala sociálními dávkami. „Následné případy jsou tak podle státu individuálním pochybením nemocnic a nehodlá za ně převzít odpovědnost,“ tvrdí členka Českého helsinského výboru Anna Šabatová.

„Jsme přesvědčeni, že by měly být odškodněny všechny ženy, které byly protiprávně sterilizovány. Zrušením vyhlášky se stát nemůže zbavit zodpovědnost za desítky let zavedenou praxi, která pokračovala i po revoluci,“ řekla právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.

Stanovením podobných podmínek by podle ní vyřadilo množství žen z možnosti se domoci jakéhokoliv odškodnění. Na soudy se i přes výzvy státu nemá smysl obracet – případy jsou již dávno promlčené.

O problému také v relaci Události informovala Česká televize (od času 18:26).

Výzva sterilizovaným ženám

Kolik přesně bylo v Česku sterilizovaných žen, a kolik by jejich odškodnění státní pokladnu stálo, nedokáže nikdo odhadnout. Mohou jich být desítky i několik stovek. Český helsinský výbor a Liga lidských práv proto vyzývá všechny nedobrovolně sterilizované ženy, aby je jakoukoliv formou kontaktovaly. Přesnější čísla pomohou při přípravě návrhu zákona o jejich odškodnění.

 

llp.logo.barevne helcom

Zveme vás na říjnovou konferenci o zaměstnávání lidí se zdravotním postižením

Chcete se dozvědět, jak můžete přispět ke zlepšení zaměstnávání lidí s postižením v České republice? Zajímají vás zkušenosti z této oblasti ze zahraničí? Chcete vidět srovnávací dokument o zaměstnávání lidí s postižením „Ploty“? Máte zájem zúčastnit se férové burzy práce „JOB FÉR“? A především chcete zažít konferenci, která není postavena na pasivních přednáškách, ale můžete aktivně vstupovat do všech částí programu a dozvědět se tak přesně to, co vás zajímá?

 

Více se dozvíte na setkání „Férové zaměstnávání“

1. října 2013 od 9:00

v Domě národnostních menšin, Vocelova 3, Praha 2

 

Hosty budou např. zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková, která nad setkáním převzala záštitu, zahraniční experti z Velké Británie, Finska a Nizozemí, zaměstnavatelé lidí s postižením, právníci Ligy lidských práv, představitelé krajů, a další odborníci, kteří se s vámi rádi podělí o své zkušenosti.

Setkání je určeno pro lidi se zdravotním postižením, jejich rodiny a přátele, zaměstnavatele i potencionální zaměstnavatele, poskytovatele sociálních služeb, státní správu, učitele a ředitele škol a všechny ostatní, které toto téma zajímá.

 

Registrujte se přes tento formulář nebo tel. 545 210 446

 

Setkání je závěrečnou aktivitou projektu „Nástroje pro zaměstnávání lidí s postižením v době transformace ústavů“ reg. č. projektu CZ.1.04/5.1.01/51.00084, financovaného z prostředků evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a státního rozpočtu ČR.

 

Pozvánka na soudní jednání v případu údajného křivého obvinění policistů

Liga lidských práv si vás dovoluje upozornit na pravděpodobně poslední soudní jednání ve věci Ladislava Flekala, který byl nespravedlivě odsouzen za křivé obvinění poté, co si stěžoval na policisty. Pana Flekala se zastal až Nejvyšší soud (usnesení naleznete zde). Případ sledujeme pro možné zneužití deliktu „křivé obvinění z trestného činu“ proti nepohodlnému stěžovateli.

19. června 2013 od 13.00, v budově Okresního soudu v Písku, Velké náměstí 121, v místnosti č. 401, 3. patro

V únoru 2011 pana Flekala na chodníku srazil cyklista a na místo ihned přijela policie. Pan Flekal si na jejich jednání později stěžoval a upozornil na to, že se k němu policisté chovali arogantně, svévolně mu odebrali mobilní telefon, nepřivolali mu lékaře a neprovedli test na drogy u muže, který jej srazil na kole. Podle soudců Nejvyššího soudu se o trestný čin křivého nařčení nemohlo jednat, protože i kdyby se jeho tvrzení neprokázala nebo byla nepravdivá, ani v jednom případě se nejednalo o nařčení policistů z trestného činu.

Okresní soud v Písku tak znovu věc projedná a vzhledem k tomu, že se musí řídit právním názorem Nejvyššího soudu, lze očekávat zproštění viny.

Nejvyšší soud tak dal veřejnosti i orgánům činným v trestním řízení signál, že je ochoten se postavit nedůvodné kriminalizaci stěžovatelů.

Liga lidských práv už dříve varovala před tím, že nový trestní zákoník rozšiřuje možnosti stíhat občany za křivé obvinění a jiné verbální delikty. Tento institut tak může být snadno zneužit proti nepohodlným stěžovatelům i obecně proti svobodě slova. V praxi se tak podle našich poznatků skutečně často děje. Právě proto by tyto případy neměly unikat pozornosti médií a veřejné kontrole.

Kontakt na obviněného Ladislava Flekala – tel. 774 244 370

Kontakt na Zuzanu Candigliota, právničku Ligy lidských práv – tel. 777 893 871

Tisková zpráva Ligy lidských práv ze dne 5. 1. 2010 – Nový trestní zákoník zůstává nástrojem proti svobodě slova

Stížnost pana Flekala najdete zde.