Pátek, 11. listopadu 2011Tiskové zprávy
Porodní asistentka Marie již od roku 2007 usiluje o získání registrace k činnostem, které souvisejí s profesí samostatné porodní asistentky. Díky tomu by mohla vést domácí porody bez dozoru lékaře. V tom jí však zabránil Krajský úřad Středočeského kraje, podle kterého musí mít asistentky vybavení, jakým disponují porodní sály v nemocnicích. Když neuspěla u Městského soudu v Praze, podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který se jí na konci října zastal a vrátil případ k novému projednání.
Podle Evropského soudu pro lidská práva si rodičky mohou zvolit místo porodu a rodit například doma. K tomu, aby byl domácí porod bezpečný, potřebují zkušenou porodní asistentku, která k samostatnému výkonu své profese musí mít platnou registraci. Tuto registraci poskytují krajské úřady, které nejprve vydají takzvaný souhlas s vybavením. Požadavky na vybavení ale dlouhou dobu nebyly upraveny v právních předpisech a úřady si to svévolně vysvětlovaly tak, že po soukromé porodní asistentce mohou chtít, aby doložila, že má vybavení a najaté lékaře jako v porodnici. To paní Marie nemá, neboť dochází za rodičkami do jejich domovů. Úřad jí proto plnou registraci odmítl udělit.
Podle právničky Ligy lidských práv Zuzany Candiglioty, postup úřadů odporuje praxi běžné v řadě západních zemí, kde se samostatné porodní asistentky řadí mezi poskytovatele péče rodičkám a ženám v těhotenství, ať už ve formě porodních domů nebo při asistenci v domácnostech rodiček. „Obstrukcemi při udělování registrací se úřady snaží bránit porodním asistentkám ve výkonu jejich profese. To zároveň omezuje ženy ve volbě místa porodu a poskytovatele péče,“ uvedla Candigliota.
Úřady chtějí, aby porodní asistentky disponovaly vybavením porodního sálu
Proti rozhodnutí krajského úřadu se proto porodní asistentka odvolala a následně podala žalobu s tím, že je rozhodnutí nezákonné, protože na ni úřad kladl požadavky nad rámec právní úpravy, a také, že požadované vybavení (porodní sál) by jí bylo k ničemu, protože ona hodlá poskytovat péči při porodech v domácnostech rodiček.
Městský soud v Praze však žalobu zamítl s tím, že žalobkyně postupovala procesně špatně. Podle něj totiž udělala chybu v tom, že nepodala odvolání proti prvnímu rozhodnutí – nesouhlasu s vybavením – a tím nevyčerpala opravné prostředky. Záležitostí se proto začal zabývat Nejvyšší správní soud v Brně, který rozhodnutí městského soudu zrušil. Podle něj se měl soud prvního stupně zabývat zákonností obou rozhodnutí úřadu, i když proti prvnímu z nich žalobkyně nepodala odvolání – to v tomto specifickém řízení totiž není nutné.
Věc se nyní znovu vrací k Městskému soudu. Ten se tentokrát bude muset zabývat tím, zda úřad může po porodní asistentce, která chce asistovat výhradně u porodů doma, bez opory v právních předpisech vyžadovat, aby měla vybavený porodní sál i s lékaři, který jí je však zcela k ničemu, neboť si ho k porodu doma s sebou vzít nemůže.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně si můžete přečíst zde.
Analýza Liga lidských práv „Péče porodních asistentek mimo porodnice“ je zde.
Kritika stavu českého porodnictví ze strany Výboru pro odstranění diskriminace žen je zde.
Úterý, 8. listopadu 2011Zprávy z médií
Rozhovor s právničkou Ligy Denisou Slašťanovou najdete zde. (od 7:05)
Pondělí, 7. listopadu 2011Zprávy z médií
Praha – Podmínky lidí s postižením se v posledních letech v Česku výrazně nelepší, a naopak se ještě zhoršují. Handicapovaní nemají rovný přístup ke vzdělání, na trh práce či k rozhodování o politice. Tvrdě na ně dopadají i sociální reformy. Vyplývá to z alternativní zprávy pro výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, kterou připravilo 17 neziskových organizací. Autoři ji dnes představili novinářům. Svou zprávu výboru zaslala i vláda.
Obě zprávy mají zhodnotit pokrok dva roky poté, co v Česku začala platit Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Podle tohoto dokumentu musí stát přijmout opatření ke zlepšení podmínek handicapovaných. Má upravit zákony, zpřístupnit budovy i informace a jinak podporovat plné začlenění postižených do běžného života.
„Situace se jednoznačně zhoršila. Veškerá úsporná opatření jsou na úkor zdravotně postižených. Ušetří se přitom maximálně tři miliardy korun. Jestli si někdo představuje, že tato částka narovná finance Česka, tak je to komické. Místo stimulace se volí restrikce,“ řekl šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Rada se spolu s Ligou lidských práv, Společností pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR a dalšími organizacemi či vysokoškolskými katedrami na sepsání alternativní zprávy podílela.
Denisa Slašťanová z Ligy lidských práv poukazovala například na to, že v Česku bylo zbaveno způsobilosti přes 26.500 lidí. Podle úmluvy by ale postižení měli mít všechna práva. Podle právničky pak přes 9300 lidí skončilo nedobrovolně v léčebnách a ústavech. Odvolala se ale jen stovka z nich. Slašťanová připomněla, že ČR má sice dobrou koncepci přeměny velkých ústavů v menší a přívětivější zařízení, mělo by ji ale prý rozšířit i na psychiatrické léčebny a seniorské domovy.
Podle Camille Latimier ze Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR vázne také vzdělávání a postižení stále chodí do speciálních, ne do běžných škol. Handicapovaní kvůli omezené způsobilosti nemohou rozhodovat ani o politice, protože nemohou volit. Postižení by měli také dostávat informace v podobě, které rozumějí – třeba jako piktogramy. „Nediskriminace je jedna věc, ale plné uplatnění ve společnosti druhá,“ podotkla Latimier.
Podle právníka rady postižených Jana Hutaře se zhoršuje i zaměstnávání lidí s handicapem. Osoby se třetím stupněm invalidního důchodu nemohou pracovat vůbec, jinak by o penzi přišli. Lidé s průměrným invalidním důchodem prvního stupně se pak pohybují na hranici chudoby, uvedl Hutař. Kvůli škrtům se omezí i státní podpora míst pro postižené či podpora rodičů handicapovaných dětí, kteří přijdou měsíčně o několik tisícovek, dodal právník rady postižených.
Autoři se chystají svůj dokument odeslat do Ženevy OSN tento týden. Shrnují v něm hlavně nedostatky. Chválí pak to, že se daří postupně odstraňovat bariéry a zpřístupňovat také dopravu a kulturu. Kabinet už svou zprávu poslal. Kdy by se výbor OSN mohl situací v Česku zabývat, ale není jasné. Panuje obava, že by to mohlo být až za několik let.
Článek byl publikován dne 7.11.2011 na www.ceskenoviny.cz a najdete jej zde. Obdobně také na www.rozhlas.cz, www.denik.cz.
Autor článku ČTK.
Pondělí, 7. listopadu 2011Zprávy z médií
Handicapovaní mají v Česku stále horší přístup ke vzdělání nebo na trh práce, stěžuje si sedmnáct neziskových organizací v dopisu Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Stát podle nich neplní mezinárodní úmluvu, ke které se před dvěma lety přihlásil.
Postižení také podle autorů stížnosti nemají možnost plně se podílet na dění ve společnosti. Mělo by proto podle nich dojít například k úpravě volebního lístku či elektronickému hlasování. Organizace požadují i bezbariérový přístup v dopravních prostředcích a budovách, které lidé s postižením využívají.
Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy se situace jednoznačně zhoršila. „Veškerá úsporná opatření jsou na úkor zdravotně postižených. Ušetří se přitom maximálně tři miliardy korun. Jestli si někdo představuje, že tato částka narovná finance Česka, tak je to komické. Místo stimulace se volí restrikce,“ řekl ČTK.
Společný dopis pošle tento týden do Ženevy Liga lidských práv, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR a zástupci dalších neziskových organizací.
Česko ratifikovalo Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením v říjnu 2009. Podle tohoto dokumentu musí stát přijmout opatření ke zlepšení podmínek handicapovaných. Má upravit zákony, zpřístupnit budovy a podporovat plné začlenění postižených do běžného života. Svou zprávu zaslala výboru i vláda.
Článek byl publikován dne 7.11.2011 na zpravy.idnes.cz a najdete jej zde.
Pondělí, 7. listopadu 2011Zprávy z médií
ČR se sice zavázala dodržovat práva lidí se zdravotním postižením tak, jak plyne z Úmluvy OSN, ve skutečnosti tu ale lidé s postižením nemají například rovnoprávný přístup ke vzdělání či na trh práce. Tvrdí to zpráva sedmnácti organizací.
Podmínky lidí s postižením se v posledních letech v České republice zhoršují. Handicapovaní například nedisponují rovným přístupem ke vzdělání, k rozhodování o politice a tvrdě na ně dopadají sociální reformy. Vyplývá to ze zprávy pro výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, kterou připravilo sedmnáct organizací. Svou zprávu zpracovala a zaslala výboru i vláda.
Organizace tvrdí, že Česká republika nesplňuje závazky, které jí vyplývají z Úmluvy. Státy, které jsou smluvní stranou, jsou totiž povinny změnit ty části svého právního řádu, jež jsou s Úmluvou v rozporu.
„To se však v České republice nestalo. Organizace složené z odborníků i samotní lidé se zdravotním postižením za to stát kritizují a zároveň navrhují doporučení, jak tuto situaci zlepšit,“ uvedly organizace v tiskovém prohlášení.
Denisa Slašťanová z Ligy lidských práv poukazuje například na to, že v České republice bylo zbaveno způsobilosti přes 26 500 lidí. Podle úmluvy by ale postižení měli mít všechna práva. A podle jejích slov skončilo přes 9 300 lidí nedobrovolně v léčebnách a ústavech. Odvolala se přitom jen stovka z nich.
Podle Camille Latimier ze Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR vázne také vzdělávání a postižení stále chodí do speciálních, ne do běžných škol. „Nediskriminace je jedna věc, ale plné uplatnění ve společnosti druhá,“ doplnila pak podle ČTK Latimier.
Podle Denisy Slašťanové je přitom otázka (ne)naplňování práv lidí se zdravotním postižením v České republice v poslední době velmi aktuální, a to zejména s ohledem na probíhající transformaci sociálních služeb a připravované sociální reformy.
„Doufáme proto, že alternativní zpráva přiblíží tuto problematiku nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti,“ dodala Slašťanová.
Podle alternativní zprávy má stát například přijmout definici diskriminace, která bude v souladu s Úmluvou, reformovat systém opatrovnictví, zajistit, aby lidé s postižením nemuseli žít v ústavech a poskytovat služby v závislosti na individuálních potřebách klientů. Změnit by se podle autorů měl také systém vzdělání.
„Úpravy mají být vytvořeny individuálně, podle potřeb každého dítěte a mohou spočívat například v bezbariérových přístupech do škol, používání speciálních učebních pomůcek, zabezpečení vyškolených osobních asistentů, i vzdělávaní pedagogů a ostatních zaměstnanců školy,“ vyplývá z dokumentu.
Bezbariérový přístup přitom organizace požadují ve všech veřejných dopravních prostředcích a budovách, které lidé se zdravotním postižením využívají.
Zlepšit se má podle autorů textu kromě toho také přístup lidí s postižením na pracovní trh.
„Umožněna jim má být i plná účast na dění ve volbách a rozhodování ve všech oblastech života, které se jich dotýkají,“ upozorňují autoři s tím, že navrhují přijmout specifická opatření, jako je možnost využití asistenta, speciální úpravu volebního lístku či například možnost elektronické volby.
Autoři se chystají svůj dokument odeslat do Ženevy OSN tento týden.
Česká republika ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením 28. října 2009. Od roku 2010 je Úmluva součástí jejího právního řádu.
Článek byl publikován dne 7. 11. 2011 na www.denikreferendum.cz.
