NS potvrdil Königsmarkové podmínku za údajnou chybu při porodu

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání prezidentky Unie porodních asistentek Ivany Königsmarkové. Podmíněný trest za údajné chyby při vedení porodu tak definitivně platí. Novorozenec měl po porodu vážně poškozené zdraví, nakonec zemřel. Pražské soudy uložily Königsmarkové za nedbalostní ublížení na zdraví s následkem smrti dvouletý trest s pětiletou zkušební dobou. Nejvyšší soud verdikt potvrdil, řekl ČTK bez dalších podrobností mluvčí soudu Petr Knötig.

„Nejvyšší soud se nevypořádal s mými námitkami, určitě se obrátím se stížností na Ústavní soud,“ sdělila ČTK Königsmarková. Vinu v celém procesu popírala. Soudy jí uložily také zákaz výkonu povolání porodní asistentky na pět let. Zdravotní pojišťovně musí uhradit výdaje na léčbu dítěte zhruba 2,7 milionu korun.

Königsmarková podle soudů v červenci 2009 v Praze 3 neoprávněně vedla komplikovaný domácí porod. Dostatečně se neinformovala o předchozích porodech rodičky, při kterých se objevily komplikace. Sama pak přehlížela problémy, které žena před porodem i při něm měla, a neposlala ji do nemocnice. Zároveň podle verdiktu neměla dostatečné zázemí na to, aby sama komplikovaný porod provedla.

Dítě se při porodu začalo dusit a vdechlo zkalenou plodovou vodu. Žena poté podle soudů neprovedla řádnou resuscitaci. Novorozenec skončil s těžce poškozeným mozkem. Dítě přežívalo na přístrojích 20 měsíců, potom zemřelo. Klíčovým důkazem v kauze byl znalecký posudek. Königsmarková podle expertizy při porodu nepoznala, že ho už dál nemůže vést porodní asistentka, ale je nutný zásah lékaře.

Königsmarková při procesu opakovaně uvedla, že podle svého úsudku nechybovala. Do chvíle, kdy se dítě narodilo, prý nic nenasvědčovalo tomu, že nastanou komplikace. U ženy při prohlídkách zaznamenala pouze vyšší tlak. Advokát Königsmarkové dříve uvedl, že jeho klientka bere vždy jen nerizikové rodičky. Matka chlapce jí prý o svých předchozích problémech neřekla.

Königsmarkové se v minulosti zastala například Liga lidských práv, která spojila její stíhání s „nepřátelským postojem ministerstva zdravotnictví k porodním alternativám“. Také prvostupňový Obvodní soud pro Prahu 3 připustil, že gynekologická a porodnická společnost, ministerstvo zdravotnictví a nemocnice nemají příliš vůli spolupracovat s porodními asistentkami. Nejsou schopni najít s nimi kompromisní řešení ohledně domácích porodů.

Zprávu vydala Česká tisková kancelář dne 10. září 2012.

Předseda Ligy jmenován členem poradního orgánu vlády

Předseda Ligy lidských práv David Zahumenský byl rozhodnutím vlády jmenován členem Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Prvního jednání rady se zúčastní 9. října 2012.

„Beru jako čest, že mohu zkušenosti, které jsem získal při práci v Lize, zúročit v rámci členství v tomto poradním orgánu vlády. Mým cílem je především podporovat rozvoj občanské společnosti, aby lidské snaze o angažovanost ve věcech veřejných a pomoc ostatním nebyly stavěny do cesty zbytečné administrativní a jiné bariéry,“ řekl ke svému jmenování David Zahumenský.

Finsko je dobrým příkladem úspěšné transformace sociálních služeb

V procesu transformace sociálních služeb, by si Česká republika mohla vzít příklad z Finska, kde se změnami začali už na počátku devadesátých let. Tamní podpora státu dává klientům sociálních služeb možnost značného výběru. České odborníky na návštěvě ve Finsku nejvíce zaujal tzv. Job coach – profesionální asistent, který pomáhá lidem s postižením hledat zaměstnání.

Klient si tedy může vybrat, zda například využije služeb města, aby mu pomohlo připravit se a následně najít stálé zaměstnání nebo obdobnou spolupráci naváže s jinou organizací, jejíž služby město nakupuje. Ve všech případech jim v tom pomáhá tzv. Job coach, tedy asistent školený pro tuto činnost.

Podpora Job coache provází člověka s postižením v různých životních situacích. Často začíná již během studií, kdy student získává první pracovní zkušenosti a následuje i v dalších fázích přípravy na zaměstnávání nebo i při samotné práci,“ uvedl právník Ligy lidských práv Petr Hanslian.

Finské nevládní organizace pomáhají místním orgánům a poskytují informace o všech aspektech zaměstnávání. Touto činností nejen pomáhají k zapojení pracovníků s postižením na trh práce, ale také často vyrovnávají rozdíly mezi jednotlivými finskými regiony.

Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a do Nizozemí. Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v Česku. Nabyté zkušenosti poté představí na 14 workshopech a společně se zřizovateli a pracovníky ústavů se pokusí najít vhodný nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.

 

Bližší informace poskytne:

Petr Hanslian, právník Ligy lidských práv, e-mail: phanslian@llp.cz

Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, e-mail: dslastanova@llp.cz

 

Pracovní cesta se uskutečnila jako součást projektu „Nástroje pro zaměstnávání lidí s postižením v době transformace ústavů“ realizovaného v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, financovaného z ESF a státního rozpočtu České republiky.

Nedostatek informací o důvodech odvolání policejního prezidenta podlamuje důvěru veřejnosti

Nevládní organizace ProPolice/Otevřená společnost, o.p.s. a Liga lidských práv vyzývají odpovědné činitele, aby neprodleně informovali veřejnost o detailech obvinění Petra Lessy a vyvrátili tak spekulace o jeho účelovosti.

Osvětlení detailů včerejšího vyústění dlouhodobého sporu mezi dvěma nejvyššími garanty transparentnosti policie Janem Kubice a Petrem Lessy je otázkou veřejného zájmu. Žádáme proto odpovědné představitele Městského státního zastupitelství v Praze (MSZ), Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a Ministerstva vnitra ČR (MVČR), aby se zasadili o co nejrychlejší a nejdetailnější informování veřejnosti o konkrétní podobě trestných činů, jichž se měl policejní prezident dopustit.

„Pokud se ministr vnitra rozhodl k takto razantnímu kroku, musí být jeho důvody naprosto nerozporné. Seznámení veřejnosti s detaily údajné trestné činnosti bývalého policejního prezidenta by proto nemělo jakkoli ohrožovat další postup justičních orgánů. Naopak, jejich osvětlení může přispět k rozptýlení podezření z účelovosti obvinění Petra Lessy“, uvedl Michal Tošovský z ProPolice/Otevřené společnosti, o.p.s.

Jan Kubice odvolal a propustil ze služebního poměru policejního prezidenta poté, co mu bylo doručeno obvinění z trestných činů pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby. Podle Kubice se tím naplnil zákonem daný důvod k propuštění, neboť Lessy měl porušit služební slib „tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru“ (§42, odst.1, písm. d/ zákona 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Transparentní a rychlé řešení protizákonného jednání policistů je nezbytnou podmínkou důvěry k policii ze strany veřejnosti. Rychlý postup ministra vnitra byl odůvodněn mimo jiné tím, že se jedná o naprosto bezprecedentní situaci, kterou musel po nahlédnutí do spisového materiálu bezprostředně řešit (včetně jmenování Martina Červíčka novým policejním prezidentem). Tato snaha předejít zbytečnému podlomení důvěry veřejnosti je však výrazně oslabena velmi vágním popisem trestné činnosti, jíž se měl policejní prezident dopustit.

Jan Kubice v uplynulém roce vedl několik kázeňských řízení s policejním prezidentem a podal na něj několik podnětů GIBS. Četnost těchto kroků je, obzvláště s ohledem na dlouhotrvající spor mezi Petrem Lessy a Janem Kubice, velmi nezvyklá.

„Máme zkušenosti s případy, kdy právě obvinění z pomluvy posloužilo k diskreditaci či odstavení oponentů v různých sporech. Velmi bychom proto uvítali, kdyby byl případ rychle a detailně osvětlen a toto podezření tak bylo vyvráceno“, říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

„Trestný čin pomluvy je jednou ze skutkových podstat, proti které opakovaně vystupují mezinárodní organizace, které se zabývají ochranou lidských práv. Oběť difamace má totiž k dispozici žalobu na ochranu osobnosti a ta by jí měla pomoci k tomu, aby se domohla solidního odškodnění. Trestní právo by mělo mít v právním státě roli krajního prostředku a trestání pomluvy je snadno zneužitelné k zastrašování kritiků nebo oznamovatelů nekalých praktik“, dodává předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

Více informací poskytnou:

Michal Tošovský, ProPolice/Otevřená společnost, o.p.s., tel. 602 306 123
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871

Přečtěte si také komentář naší právničky Zuzany Candigliota k praktikám šéfa generální inspekce Ivana Bílka, který takto účelově nesesadil nepohodlného policejního funkcionáře poprvé.

 

Předpokladem lepšího uplatnění lidí s postižením je kooperace všech subjektů

Transformace sociálních služeb se podle Ligy lidských práv neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů, včetně škol, zaměstnavatelů a místních úřadů. Jen ta zajistí větší uplatnění lidí se zdravotním postižením na volném pracovním trhu.

Právě probíhající transformace sociálních služeb se neobejde bez spolupráce všech zainteresovaných subjektů. Podle Ligy lidských práv to dokazují příklady z evropských zemí, v nichž transformace začala již před mnoha lety. Jednou z nich je například Nizozemí, s jehož systémem sociálních služeb se čeští odborníci seznámili na konci června.

„Efektivní komunikace mezi organizacemi zaměstnavatelů a chráněnými dílnami poskytuje zaměstnancům nejenom lepší vyhlídky na získání pracovního místa, ale zároveň je na budoucí povolání dokáže připravit a pomoci jim přechod na volný pracovní trh zvládnout,“ uvedl právník Ligy lidských práv Petr Hanslian, který se cesty do Nizozemí zúčastnil.

V Holandsku, kde proces transformace sociálních služeb stále probíhá, je podle něj kladen velký důraz na získávání pracovních zkušeností ještě před nástupem na samotné pracovní místo, a to například formou stáží. Ty přitom začínají už ve škole u mladých žáků. Podle Ligy lidských práv se však uplatňují také na chráněných pracovištích, které tak nejsou poslední zastávkou pro znevýhodněného pracovníka, ale naopak jakýmsi tréninkem pro budoucí povolání.

Holanďané kladou podle Hansliana současně velký důraz na poskytnutí přesně takové odborné pomoci, kterou klient sociální péče potřebuje a chce. To se však dle jeho slov v daném prostředí projevuje tak, že ústavy nejen dále existují, nýbrž jsou také velmi striktně rozděleny podle diagnóz. Vzniká zde tedy segregace v segregaci.

Podle právničky Ligy lidských práv Denisy Slašťanová je nepochybné, že by služby měly být poskytovány v určité kvalitě. „Ale nemělo by to být na úkor společenské diverzity a možnosti, aby byl každý součástí komunity,“ dodává Slašťanová.

Jak funguje proces transformace sociálních služeb v zahraničí, se odborníci vydali zkoumat také do Anglie a v budoucnu navštíví ještě Finsko. Nabyté zkušenosti poté plánují aplikovat v České republice.

Prvním krokem bylo vytvoření analýzy porovnávající zahraniční právní úpravy a podmínky v České republice. Následovat bude řada odborných školení pro zřizovatele a pracovníky ústavů a vypracování metodiky, která by měla nabídnout nástroj pro zlepšení zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a možnosti jeho aplikace na české prostředí.

 

Zprávu vydal Deník Referendum 11. července 2012, autorem článku je Vratislav Dostál.