Workshop „Jak se právně bránit nezákonným zásahům policie“
Jak se právní cestou bránit policejní šikaně a násilí? Zjistíte na interaktivním workshopu Zuzany Candiglioty a Petra Hansliana z Ligy lidských práv – příští úterý v Praze.
Děti bez nároku na obhájce
Článek vyšel v Lidových novinách dne 20.11.2012, autorkou textu je Barbora Říhová.
Policie může vyslýchat děti bez rodičů či advokáta, jen za dohledu sociální pracovnice * Chystá se ústavní stížnost
Policie si pro třináctiletého hocha přijela domů. Podezřívala ho, že kradl. Rodiče nebyli doma. Muži zákona chlapce odvezli na služebnu, matce zavolali cestou.
Chlapcův věk hraje v celém příběhu důležitou roli: kdyby mu bylo o dva roky více, musel by s ním být na služebně i obhájce. Takhle ho policie vyslýchala jen za přítomnosti sociální pracovnice. Dlužno poznamenat, že mu nehrozil za případnou krádež tak přísný postih, jako kdyby mu bylo patnáct a více.
Liga lidských práv, na niž se obrátila se stížností chlapcova matka, považuje každopádně postup policistů za diskriminační. Chystá ústavní stížnost, jíž chce docílit změny zákona, aby se i dětem pod 15 let hned přiděloval obhájce.
„Chceme, aby dítě při zjišťování, zda spáchalo nějaký čin, mělo stejná práva jako mladiství a dospělí v trestním řízení,“ vysvětlila LN právnička ligy Anna Hofschneiderová.
Kdyby se stížností uspěli, museli by zákonodárci zákon přepsat a je možné, že by se tak na stůl opět dostal i návrh na snížení věku trestní odpovědnosti. „Jsem stoupencem snížení hranice na 14 let a u násilných činů třeba i na 13,“ řekl LN Jeroným Tejc (ČSSD), člen ústavněprávního výboru.
Nyní je praxe taková, že chce-li policie dítě vyslechnout, musí s ním být sociální pracovnice, někdy policie může, ale nemusí přizvat i rodiče. Výslechu se sice může účastnit i advokát, ale jen v případě, že si ho rodiče dítěte sami přivedou a zaplatí. Naopak mladistvému je advokát přidělen hned a placen je státem.
Dítě dostane advokáta až v okamžiku, když případ skončí u soudu pro mládež. „To ale může být trochu pozdě,“ souhlasí předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová. Především proto, že u soudu pro mládež se už příliš neřeší vina či nevina dítěte a vychází se hlavně z policejního spisu.
Soud se pak zabývá hlavně tím, zda by neměl dítě poslat do výchovného ústavu, zařadit ho do terapeutického programu nebo mu třeba zakázat navštěvovat nějaké podniky.
Hlavním motivem ústavní stížnosti je právě zmíněný případ třináctiletého (dnes již čtrnáctiletého) chlapce z Královéhradeckého kraje. Podle Ligy lidských práv policie v jeho případě pochybila hned několikrát. „Když dítě vraceli mamince, policista přiznal, že kluk nechtěl mluvit,“ popisuje právnička Anna Hofschneiderová. „Pokud to tak bylo, měli ho okamžitě zavézt domů, protože měl právo nevypovídat,“ podotýká.
V ten moment měla zakročit sociální pracovnice. Ta ale údajně neudělala nic. „Advokát je jediný schopen dohlédnout, aby se vše dělo podle zákona. Sociální pracovnice nejsou odbornice na trestní právo,“ říká Jiří Císař z České advokátní komory.
Dítě nemá nárok na obhájce
Další chyby se policie podle ligy dopustila druhý den, když se rozhodla chlapce vyslechnout ještě jednou, tentokrát ale z pozice svědka. Policie totiž podezřívala z krádeží kromě něho ještě tři další pachatele, kterým už bylo víc než 18 let. „Nelze ho jednou vyslýchat jako podezřelého a podruhé jako svědka, protože je pak nucen svědčit sám proti sobě. Navíc policie tento protokol používá v řízení proti samotnému chlapci,“ uvádí Hofschneiderová.
Dodává, že chlapec si ze zkušenosti na policii odnesl trauma. „Když musí někam jít kvůli vyšetřování – byl třeba u znalce, který zkoumal jeho věrohodnost –, má strach, že se nevrátí domů,“ popisuje právnička.
Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že dítě sice nedostane advokáta hned, ale také mu nehrozí vězení. „Z právního hlediska dítě pod 15 let věku nemůže spáchat trestný čin, neboť není trestně odpovědné,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Petra Hrubá. Navíc kdyby měly nárok na právníka i děti, znamenalo by to pro stát vyšší výdaje.
Právníci mají ale na věc jiný názor. „Všeobecně mají děti méně práv a menší ochranu než dospělí. Dostávají se do naprosto katastrofálních podmínek,“ souhlasí známá advokátka Klára Samková.
Podobně mluví i Jiří Císař z České advokátní komory. „Je to věc, které nebyla nikdy věnována adekvátní pozornost. Pokud má nárok na právní pomoc osoba starší patnácti i osmnácti let, tak lze předpokládat, že zákonná hranice patnácti let, která zakládá trestní odpovědnost, je odůvodňována rozumovou vyspělostí,“ vysvětluje.
Rozumově nejvyspělejší jsou dospělí, o něco méně pak mladiství. „A ten ještě mladší bude tedy tu právní pomoc potřebovat nejvíc, protože je na tom nejhůř,“ zdůrazňuje Císař.
Liga ocenila další „férové školy“, už je jich 23
14. listopadu 2012 – Dalších pět základních škol dnes od Ligy lidských práv obdrželo certifikát Férová škola, který je pro rodiče zárukou kvalitního inkluzivního vzdělávání, spravedlivých podmínek pro všechny děti a fungující komunikace učitelů i vedení školy. Takto oceněných škol je tak v Česku už třiadvacet. Cílem udělování certifikátů „Férová škola“ je připomenout veřejnosti, že společné vzdělávání všech dětí v běžných třídách může fungovat a je přínosem pro celou společnost.
„Do projektu se mohou hlásit školy z celé České republiky. Spolupracujeme s nimi především na rozvoji inkluzivní atmosféry, uplatňování podpůrných a vyrovnávacích opatření a fungující komunikaci mezi školou a rodiči,“ říká koordinátor projektu Marek Zemský.
Mezi letos oceněné školy patří ZŠ Brno náměstí 28. Října, ZŠ Brno – Žebětín, ZŠ Ivančice – Řeznovice, ZŠ T. G. Masaryka Otrokovice a ZŠ Trávníky Otrokovice. Školy musely udělat pokrok, který posílil vzdělávání všech žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu. To hodnotila certifikační komise, která sledovala, jak každá z přihlášených škol pečuje o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a jakým způsobem včleňuje průřezová témata do výuky.
Začleňme 365 dětí do běžných škol
Předání certifikátů bylo součástí mezinárodní odborné konference Generace Fair 2013 zaměřené na inkluzivní vzdělávání. Předcházela mu výzva Ligy lidských práv k „začlenění 365 dětí do běžných škol hlavního vzdělávacího proudu“ podpořená zkušenostmi zahraničních hostů.
„Inkluzivní pojetí školy v zemích jako Rakousko nebo Švýcarsko je samozřejmý standard. Rovné příležitosti a uplatňování práv každého jedince bez rozdílu původu, sociálního postavení nebo zdravotního znevýhodnění na kvalitní vzdělání v hlavním proudu je zde součástí vyspělé evropské kultury, morálky i smýšlení společnosti. Zahraniční partneři nemohou poskytnout českým školám jednoznačný návod pro realizaci vlastních záměrů, ale vědomí toho, že některé mechanismy mohou bez problémů fungovat u našich sousedů, představuje pro ty, kteří se rozhodli vytvořit i přes úskalí dosud nedostatečné legislativy a nepříznivé ekonomické situace inkluzivní prostředí, obrovskou podporu a motivaci,“ řekl jeden z moderátorů odborných workshopů Vladimír Foist.
Bližší informace poskytnou:
Monika Tannenbergerová, pedagožka Ligy lidských práv; mtannenbergerova@llp.cz; 608 362 594
Marek Zemský, koordinátor projektu Férová škola; mzemsky@llp.cz; 776 009 773
Na mentálně postižené nejsou školy zatím připravené
Zprávu vydala 14. listopadu 2012 agentura ČTK, převzal ji například server aktualne.cz.
Začlenit tělesně postižené žáky do výuky na běžných školách není problém, na mentálně postižené ale ještě nejsou školy připraveny.
Podle ředitelek ze základních škol, které byly ve středu za integraci problémových dětí oceněny značkou Férová škola, totiž školám chybí podpora, hlavně co se týká vzdělávání kantorů.
Liga lidských práv ve středu vyzvala, aby bylo v příštím roce začleněno do běžných škol 365 žáků s tělesným, mentálním nebo sociálním znevýhodněním.
„Myslím si, že na integraci žáků s lehkým mentálním postižením, se zařazením těchto žáků do hlavního vzdělávacího proudu, si myslím, že na to nejsme moc dobře ještě nastaveni,“ řekla například Marta Zakopalová z otrokovické Základní školy T. G. Masaryka.
Kantoři neovládají odlišné výukové metody
Škola dostala certifikát, protože vzdělává i žáky s nejrůznějšími typy postižení. Chodí k nim třeba těžce zdravotně postižená žákyně, která píše ústy, ale i tak se prý učí s ostatními dětmi, jezdí na školní výlety i lyžařský výcvik.
Školáci s lehkým mentálním postižením ale podle ředitelky potřebují odlišné metody výuky, kantoři je ale neovládají a na jejich vzdělávání nejsou peníze. „Nemáme finance na to, aby toto dítě mohlo být vzděláváno ve třídě, kde je deset žáků, prostě jsou vzděláváni ve třídě, kde je 25 žáků,“ dodala.
„Chybí jim (kantorům) opravdu vzdělávání a zase je to o penězích. Stejně tak tyhlety děti potřebují i speciální podmínky,“ dodává také ředitelka Jana Večeřová z další oceněné ZŠ Trávníky v Otrokovicích.
V případě, že má škola dostatečnou podporu, si ale kantoři začleňování dětí chválí. „Žáci si úplně normálně zvykli,“ popsal ředitel ZŠ Poběžovice Vladimír Foist, z jehož 250 žáků je 70 až 80 takzvaně sociálně znevýhodněných a 40 má individuální vzdělávací plán. Využívají prý také asistenty pedagoga a nejrůznější speciální pomůcky.
Podle Karly Černé z malotřídky v Ivančicích-Řeznovicích je ale právě asistent někdy problém, školy totiž nemají jisté, že jej dostanou, a navíc jej potom dotují.
Ocenění Férová škola udělila Liga lidských práv už 23 školám, za šest let trvání projektu prý pomohly začlenit 50 znevýhodněných žáků.
Proti takzvané inkluzi ale protestují zástupci praktických škol určených dětem s lehkým mentálním postižením. Tyto děti prý v klasické škole nedostanou dostatečnou péči a budou zaostávat. Petici proti omezování praktických škol už podepsalo přes 21 000 lidí.
Naši právníci se setkali s komisařem Rady Evropy pro lidská práva
V tomto týdnu se právníci Ligy společně s dalšími odborníky dvakrát setkali s delegací Komisaře Rady Evropy pro lidská práva Nila Muižniekse. Komisař projevil zvláštní zájem o problematiku vyčleňování dětí z hlavního vzdělávacího proudu – především o náš projekt Férová škola. Velkou pozornost pak věnoval také situaci osob se zdravotním postižením.