Úterý, 1. září 2015Aktuality
Ve středu 12. 8. se právničky Ligy lidských práv Zuzana Candigliota a Tereza Hrubá sešly s náměstkem pro legislativu a právo Ministerstva zdravotnictví JUDr. Radkem Policarem k otázce připravované právní úpravy odškodnění nežádoucích účinků očkování. Co se na schůzce probíralo, si můžete přečíst v reportu Terezy Hrubé.
Pan náměstek s námi chtěl problematiku probrat a zjistit, jak by dle našeho názoru měla úprava vypadat. Shodli jsme se na mnoha bodech – například aby byla právní úprava co nejjednodušší. Mělo by se vycházet jednak ze zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a dále z občanského zákoníku.
Liga lidských práv původně zákonodárcům navrhovala vložit do zákona č. 82/1998 jeden odstavec a jednoduše tak zakotvit odpovědnost státu za újmu způsobenou očkováním (https://llp.cz/publikace/pozmenovaci_navrh_senat/). Ministerstvo ovšem upřednostňuje komplexnější právní úpravu, patrně nový zákon, který bude odškodnění nežádoucích účinků upravovat. Zákon se bohužel nestihne dokončit do konce tohoto roku, ale rozhodně je pozitivní, že se jeho přípravě začalo Ministerstvo opravdu věnovat.
Pan náměstek sdílí náš názor, že by proces odškodnění měl být založen primárně na mimosoudním vyrovnání. Poškozený by zažádal o odškodnění Ministerstvo zdravotnictví, jeho žádost by byla posouzena odborníkem z ministerstva, který by rozhodl o přiznání či nepřiznání odškodnění. Pokud by došlo k zamítnutí žádosti, mohl by se poškozený obrátit s žalobou na soud, který by ve věci rozhodl – tedy obdobně, jako když člověk žádá náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem.
Co se týče výše odškodnění, shodli jsme se na tom, že není třeba vymýšlet speciální systém pro očkování, nýbrž poslouží současná právní úprava, která umožňuje stanovení výše odškodnění v případě újmy na zdraví – čím méně novinek, tím méně problémů v praxi.
Otazníkem zůstává, jak bude škoda definována – my navrhujeme, aby měli na odškodnění nárok poškození, kterým vznikla „újma nikoliv nezanedbatelná“ případně a výklad tohoto pojmu ustálily případně soudy. Pan Policar by však raději našel definici, která bude konkrétnější.
Stejně jako definice škody není zatím jasné, jak bude zákon upravovat prokazování souvislost mezi očkováním a zdravotní újmou. Navrhujeme, aby bylo odškodnění poskytnuto poškozeným, kteří prokáží, že ke vzniku újmy došlo v pravděpodobné souvislosti s aplikací vakcíny, tak jako je tomu v Německu. Prokázat totiž příčinnou souvislost v případě nežádoucích účinků vakcín je v podstatě nemožné. Pokud by tedy nedošlo ke zmírnění prokazování příčinné souvislosti, byl by celý zákon v podstatě k ničemu, protože by nikdo nemohl být odškodněn. Pan náměstek si je toho samozřejmě vědom, protože je však pojetí „pravděpodobné souvislosti“ netypické a český právní řád jej nezná, hodlá k tvorbě tohoto ustanovení přistoupit velmi zodpovědně a probrat znění úpravy s širším okruhem odborníků.
Ze schůzky jsme odcházely s pocitem, že Ministerstvo zdravotnictví konečně přestalo o odpovědnosti pouze hovořit, nýbrž přistoupilo k řešení problému a vytváří chybějící zákon. Dokument s našimi stručnými poznámkami k problematice, který jsme na schůzku s náměstkem připravily, si můžete přečíst zde. S panem náměstkem Policarem zůstáváme v kontaktu a o dalším vývoji situace a dalších schůzkách vás budeme informovat.
Pondělí, 17. srpna 2015Aktuality
Liga lidských práv uspořádala v Praze v pátek 14.8 setkání k monitorování omezení svéprávnosti a jeho alternativ. Na setkání, kterého se účastnili zástupci ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti i ministerstva práce a sociálních věcí, jsme poukázali na významné deficity v naplňování povinnosti státu sledovat zásahy do svéprávnosti, výkon opatrovnictví i další související instituty. Přestože stát sbírá množství významných údajů o osobách s postižením, není schopen je zpracovat takovým způsobem, aby získal vypovídající informace o situaci lidí s omezenou svéprávností, s opatrovníkem bez omezení svéprávnosti, podpůrcem či zástupcem z členů domácnosti. Současné registry státu totiž nejsou nastaveny tak, aby byly schopny danou monitorovací funkci efektivně plnit. V rámci setkání byla s příslušnými rezorty diskutována možná řešení, včetně otázky, zda je třeba přistoupit k nezbytným legislativním změnám či zda k žádoucí nápravě postačí pouze technické úpravy systému, který data zpracovává.
„Úmluva o právech osob se zdravotním postižením jasně stanovuje závazek státu monitorovat situaci osob se zásahem do svéprávnosti i těch, které využívají podpůrná opatření. Pokud stát nepracuje efektivně s daty, nemůže nikdy získat dostatečný přehled o naplňování svých závazků v oblasti práv osob se zdravotním postižením ani přijímat kvalitní politická rozhodnutí o nutných systémových změnách. Změny v zákonech jsou pak jen nahodilé a podléhají vlivu jednotlivých lobbingových skupin. Toto riziko hrozí i u novely občanského zákoníku, která se právě chystá.“ Řekla Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv.
Ministerstva se na setkání zavázala k informování o tom, jaké konkrétní kroky budou provedeny k nápravě tohoto nežádoucího stavu. O jejich plánech bude Liga na svých stránkách veřejnost informovat.
Úterý, 11. srpna 2015Tiskové zprávy
Přestože Ministerstvo zdravotnictví opakovaně tvrdí, že patříme mezi nejvyspělejší zdravotnické systémy světa, naposledy před měsícem, brání zveřejnění a poskytování dat týkající se porodnické péče. Výzkumnice a bioložka Jarmila Hnilicová se od ledna nemůže domoci statistických informací z jednotlivých porodnic, ani právnička Adéla Hořejší nedostala odpověď na svoji podrobnou žádost. A Liga lidských práv právě podala kasační stížnost kvůli utajování právní analýzy k porodům doma.
Jarmila Hnilicová je zvyklá pracovat s daty, ale když se sama rozhodovala, jakou porodnici si zvolí, zjistila, že data o kvalitě péče v jednotlivých porodnicích nejsou dostupná. Založila proto web http://jaksekderodi.cz/, kde upozorňuje na to, že ve kvalitě péče panují mezi českými porodnicemi obrovské rozdíly. Například existují porodnice, odkud po vaginálním porodu odchází bez zranění pouze 8 % žen, a porodnice, kde je bez poranění 80 % žen.
Dostupná data jsou však pouze anonymní, jména nemocnic nechce Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR sdělit. Paní Hnilicová požádala ústav v polovině ledna o konkrétní jména nemocnic spolu s údaji o celkovém počtu porodů, císařských řezů, nástřihů hráze a porodů, které skončily poraněním hráze nebo čípku. Po zrušení původního nepřezkoumatelného rozhodnutí ústav znovu odmítl informace poskytnout, proto výzkumnice podala v dubnu 2015 odvolání, o kterém dosud ministerstvo nerozhodlo a je nečinné (lhůta je přitom 30dní).
„Důvodů, proč je odpírání informací protiprávní, je více. Právo na informace je ústavně zaručené právo. České porodnice poskytují péči na základě veřejného zdravotního pojištění. Rodičky mají ze zákona právo na informace o poskytovaných zdravotních službách a součástí toho je nepochybně i informace o praxi a statistických údajích dané porodnice. Pokud v některé porodnici mají nadměrný výskyt porodních zranění, který nemá žádné medicínské opodstatnění a jde o škodlivou praxi, ženy mají právo vědět, která porodnice to je.“ komentuje případ Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou, která paní Hnilicové pomáhá se domoci informací.
Informace k porodní péči prý nejsou v působnosti Ministerstva
Jiná advokátka Adéla Hořejší rovněž podala podrobnou žádost o informace týkající se statistických informací k porodní péči v porodnicích a při porodech doma. Ministerstvo zdravotnictví jí ale dopisem z 3. 8. 2015 odpovědělo, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti.
V působnosti ministerstva tak údajně není sledování spokojenosti rodiček s poskytovanou péčí, podíl nízkorizikových a rizikových rodiček a způsob jejich rozlišování, sledování počtu intervencí do porodů včetně kontroverzní, nebezpečné, ale v Česku stále běžně užívané praktiky tlačení na břicho rodičky, ani sledování počtu převozů rodiček při domácích porodech. „Je s podivem, na základě čeho ministerstvo tvoří zdravotnickou politiku a své vyhlášky, když k tomu nemá základní nezbytné údaje a podklady,“ konstatuje advokátka Adéla Hořejší.
Spor o analýzu k domácím porodům míří k Nejvyššímu správnímu soudu
O informace a poskytnutí právní analýzy k trestní odpovědnosti v souvislosti domácím porodem se Liga lidských práv s ministerstvem soudí už pět let. Nyní se Liga opět obrátila na Nejvyšší správní soud s kasační stížností, neboť ministerstvo před Městským soudem obhájilo odepření informace tím, že analýza, za kterou zaplatilo advokátní kanceláři bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce asi 50.000 Kč, je chráněna autorským právem.
„Pokud si státní orgán nechá smluvně zpracovat za veřejné prostředky analýzu, musí smluvní vztah umožňovat zveřejnění analýzy, jinak jde o obcházení zákona a práva občanů na informace a vytváření možnosti vyvádění peněz z veřejných rozpočtů,“ vysvětluje podstatu kasační stížnosti advokátka Zuzana Candigliota.
Bližší informace poskytnou:
Poznámky:
- Článek Jarmily Hnilicové „Jak se daří získávat informace“ – http://jaksekderodi.cz/jak-se-dari-ziskavat-data
- Tisková zpráva ČTK z 14. 12. 2014 k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu k poskytnutí právní analýzy o trestní odpovědnosti spojenou s porodem doma – https://llp.cz/2014/12/nss-ministerstvo-zrejme-v-pripadu-domacich-porodu-chybovalo
- Žádost Adély Hořejší a odpověď Ministerstva zdravotnictví naleznete v příloze této zprávy.
Úterý, 11. srpna 2015Aktuality
Zajímají vás vaše práva v tématu očkování nebo porodnictví a novinky v těchto oblastech?
Liga lidských práv ve spolupráci s dalšími organizacemi pro Vás vydává od začátku roku 2015 tematické newslettery, které Vás budou pravidelně zásobují nejaktuálnějšími informacemi o změnách právní úpravy, soudních případech, seminářích, publikacích a dalších aktualitách.
Newsletter ke svobodě v porodnictví připravujeme ve spolupráci s Unií porodních asistentek, Nesehnutí a dalšími organizacemi. Přihlaste se do něj zde.
Newsletter ke svobodě v očkování ve spolupráci s organizacemi Rozalio a Unicampus. Přihlásit se k jeho odběru můžete zde.
Pondělí, 10. srpna 2015Aktuality
Nikola je mladá žena, která své dospívání prožila v dětském domově. V době nabytí zletilosti stále ještě studovala na střední škole, proto v dětském domově zůstala na základě smlouvy na tzv. prodloužený pobyt. V tomto ohledu měla štěstí, mnozí ředitelé i soudy si právní úpravu totiž vykládají tak, že je čistě na jejich uvážení, jestli mladému dospělému možnost prodlouženého pobytu poskytnou nebo ne.
Problém však je, že režim prodlouženého pobytu pro mladé dospělé není ze zákona nutně oddělen od pravidel, které se vztahují na nezletilé děti, žijící v dětském domově. V praxi tedy záleží především na řediteli dětského domova, jakým způsobem nastaví podmínky pro poskytování prodlouženého pobytu. A v tomto ohledu už Nikola štěstí neměla. Podmínky byly ze strany ředitelky Dětského domova nastaveny tak přísně, že pro Nikolu byly dlouhodobě neudržitelné. Nikola musela v průběhu pracovního týdne jít ze školy domů a tam zůstat celé odpoledne. Výjimkou byla středa, kdy měla povoleny vycházky od dvou do devíti večer. Musela vařit podle jídelníčku, který si nejdříve měla sestavovat sama podle spotřebního koše, který platí pro školní jídelny, následně jí byl sestavován zaměstnanci domova a Nikola jej musela respektovat. Měla tedy přesně určeno, kdy má udělat salámovou, kdy sýrovou a kdy „vitamínovou“ pomazánku. Vše bylo ředitelkou dětského domova nebo jinými jeho zaměstnanci pravidelně denně kontrolováno, často takovým způsobem, že ředitelka vešla do bytu ráno bez zaklepání a tím narušovala soukromí Nikoly i její spolubydlící.
Situace mezi Nikolou a ředitelkou se vyhrotila natolik, že ředitelka nakonec rozhodla o přeřazení Nikoly zpět mezi nezletilé děti, což už dospělá Nikola neunesla a prodloužený pobyt ukončila. Od ředitelky dostala na tzv. odchodném pouze 1000,- Kč, ačkoliv neměla zajištěné bydlení ani vyřízeny dávky pomoci v hmotné nouzi v potřebné výši. Bez pomoci kamarádky by se Nikola ocitla na ulici.
Liga lidských práv ve spolupráci s AK Matiaško uplatnily tento týden jménem Nikoly dva nároky na odškodnění. Po Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy požadují přiměřené zadostiučinění za to, že Nikole nebyla ze strany ředitelky Dětského domova poskytnuta pomoc při ukončení pobytu v dětském domově, ačkoliv ředitelka dobře věděla, že Nikola je bez prostředků a nemá zajištěno odpovídající bydlení.
Vedle toho se však pro Nikolu snaží domoci odškodnění za to, že Česká republika problematiku zabezpečení mladých dospělých, kteří nabydou zletilosti v ústavní péči, žádným způsobem komplexně neřeší. „Mladí dospělí z ústavní péče přitom potřebují více než jen odchodné v dostatečné výši. Je především důležité, aby pomoc a podpora, která je jim poskytována, a to včetně zajištění přiměřeného bydlení, byla systematizovaná, koordinovaná a zacílená na posilování jejich samostatnosti a připravenosti na nezávislý život. Např. v Anglii a Walesu se tohoto cíle snaží dosáhnout mj. zakotvením práva dítěte či mladého dospělého na individuální plán a osobního asistenta, který mu při přípravě na samostatný život pomáhá,“ uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv a AK Matiaško.
Význam druhého z uplatněných nároků spočívá i v tom, že ukáže, do jaké míry se může jednotlivec domáhat nápravy a zadostiučinění v případě, že Česká republika neplní závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodních smluv o lidských právech, k nimž se dobrovolně zavázala. V tomto případě se jedná především o právo mladých dospělých z ústavní péče na sociální zabezpečení. „Případný úspěch by mohl jednotlivcům otevřít cestu k prosazování svých práv v případech, kdy je stát v určité oblasti nečinný a odpovídajícím způsobem neřeší palčivé společenské problémy, které vyúsťují v systémová porušování lidských práv,“ dodala Hofschneiderová.
Zastupování tohoto případu bylo financováno z projektu “Vím, jak z toho ven” programu Fondu pro nestátní neziskové organizace.
