Středa, 16. září 2015Tiskové zprávy
Tisková konference
Selhání České republiky v probíhající uprchlické krizi. Kritika zařízení pro zajišťování cizinců
Kdy: 16. 9. 2015 v 11 hodin
Kde: Langhans, Vodičkova 37, Praha 1
Pořádají:
Organizace pro pomoc uprchlíkům
Liga lidských práv (Anna Hofschneiderová)
Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva (Klára Laurenčíková)
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR
Iniciativa Hlavák (dobrovolnická skupina pomáhající migrantům a migrantkám na hlavním nádraží v Praze)
Kontakt za Ligu lidských práv: Anna Hofschneiderová, ahofschneiderova@llp.cz, +420 605 111 510
Pondělí, 14. září 2015Aktuality
Odborný tým z Ligy lidských práv, ale i další experti z Čech zabývající se právy osob se zdravotním postižením vyjeli do Švýcarského Nottwilu k získání potřebného know-how.
V rámci projektu Česko-švýcarská spolupráce pro lepší podporované rozhodování, který byl podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce, měli možnost experti z Čech vyjet do Švýcarska za účelem získání informací od zahraničního partnera, kterým je Swiss Paraplegic Research v Nottwilu. Odborný tým z Čech tvořily právničky Ligy věnující se tématu práv osob s postižením, odborník na PR, ale i další právničky věnující se podporovanému rozhodování osob s mentálním postižením i duševní poruchou. Ve švýcarském centru je přivítal Jerome Bickenbach, vedoucí zahraničního týmu, který se podílel na legislativních změnách v Kanadě. V rámci společně strávených dnů byly představeny práce jeho kolegů, kteří se zaměřují jak na procesní stránku soudního řízení, ve které může být formalizována možnost využití alternativ, tak i na praktické aspekty podporovaného rozhodování v každodenním životě. Mezi příspěvky nechyběly ani informace z mezinárodní úrovně lidskoprávních dokumentů.
Díky této stáži měli možnost se čeští experti seznámit s novými pohledy na problematiku podporovaného rozhodování a jeho prosazování. Získali také množství materiálů vhodných pro další studium daného tématu. Některá témata byla prodiskutována s vizí sledování budoucího vývoje, závislého i na situaci v České republice.
Více informací o projektu.
Pátek, 11. září 2015Tiskové zprávy
Neziskovky po celém světě slaví v neděli 13. září Mezinárodní den závětí. 180 milionů korun z majetku zemřelých připadlo loni v České republice státu
Jen loni připadlo v České republice 180 milionů korun státu z majetku zemřelých, kteří neměli dědice. I tato statistika dovedla české neziskovky k tomu, že spolu s těmi zahraničními oslaví v neděli 13. září Mezinárodní den závětí. Chtějí lidem připomenout, že odkázat svůj majetek nebo jeho část neziskovým organizacím je jednoduchá možnost, jak podpořit dobrou věc.
Na webu www.zavetpomaha.cz neziskovky vybízejí k tomu, aby sepsáním poslední vůle dárci zabezpečili především svou rodinu i své blízké. Teprve poté je čas díky daru ze závěti podpořit činnost vybrané dobročinné organizace.
„S dary ze závěti se v Česku setkávám již několik let. Při osobním jednání s takovými dárci mě vždy překvapí, jakou úlevu a pocit klidu v nich rozhodnutí vypořádat své majetkové poměry vyvolává. Nejčastěji se jedná o dárce, kteří znají konkrétní dobročinnou organizaci a jsou jasně rozhodnuti, jakou část majetku chtějí předat svojí rodině a jakou část věnovat na dobrou věc,“ vysvětluje mluvčí kampaně Tomáš Vyhnálek. I proto se se heslem české kampaně stal slogan: Pomáhám za života, budu i po něm.
Zatímco v Anglii, USA či Kanadě sepíše závěť přes polovinu obyvatel, v Česku jde stále o citlivou věc spojenou s mnoha dogmaty. „Lidé se bojí, že pak dříve zemřou nebo, že naštvou své příbuzné,“ vypráví Vyhnálek. Přitom například průzkum z USA ukazuje, že lidé, kteří sepíšou závěť ve prospěch dobročinné organizace, se dožívají vyššího věku než zbytek populace. Anketa serveru Novinky.cz mezi více jak 8000 čtenáři zase ukázala, že 82,5 % z nich by nevadilo, kdyby jejich příbuzní odkázali část svého majetku na dobročinnost.
Ve světě se Mezinárodního dne dědictví zúčastní přes tisícovku významných neziskových organizací. V mnoha zemích už kampaně z dřívějších let přináší plody. Ve Velké Británii odkázali lidé na charitu v loňském roce 2,24 miliardy liber (83 miliard korun v celkem 113 000 závětech). Podle průzkumů se většinou jedná o ženy, které za svého života dobročinnou organizaci podporovaly ať již formou darů, nebo například dobrovolnictvím. Pomohla k tomu kampaň i Legacy10, které se podařilo prosadit pro dárce slevy na dědické dani. Do kampaně se zapojilo i 250 notářů, kteří v druhém zářijovém týdnu se svými klienty hovoří o možnostech daru ze závěti pro neziskové organizace. V Holandsku proudí na charitu každý rok půl miliardy euro (13,5 miliardy korun) od lidí, kteří se jim rozhodli odkázat celé nebo část svého jmění.
I když v Česku je dar ze závěti spíše ojedinělý, na stránkách www.zavetpomaha.cz je shromážděna více než desítka příběhů českých dárců, kteří se rozhodli pro tuto formu daru. K darování existuje několik možností, nejde však o složitý proces. Na stránkách kampaně najdou případní dárci rady, jak postupovat.
Podrobnosti včetně zdrojů informací najdete na www.zavetpomaha.cz v sekci pro media.
Zajímavosti
- Polovina českých seniorů pravidelně nebo příležitostně přispívá na dobrou věc.
- Pokud v ČR nemáte dědice a nezanecháte závěť, dědí po vás stát. Loni tak státu propadlo bezmála 180 milionů korun.
- 70 % odkazů v závěti zanechají ženy, které nemají děti, nebo jsou jejich děti již dostatečně zajištěny. • Ve Velké Británii odkázali lidé v roce 2014 přes 2.24 miliardy liber na charitu.
- Ve Spojených státech darují lidé v závětích dobročinným organizacím více peněz, než všechny americké firmy.
- Typickým dárcem závěti jsou lidé, kteří za svého života podporovali charitu dary a dobrovolnictvím. • Podle výzkumu profesora Jamese Russella z USA se lidé, kteří sepíšou závěť ve prospěch dobročinné organizace, dožívají vyššího věku než zbytek populace.
- Při myšlení o závětích se aktivizují jiné části mozku než při myšlence na normální dar.
- Ve Velké Británii je díky fondům zřízeným ze závěti milionářem 8 psů, 3 kočky a jeden papoušek.
Odkaz na vybrané kampaně
Australia: Include a Charity, http://www.includeacharity.com.au/
Austria: Vergiss Mein Nicht, http://www.vergissmeinnicht.at/
Belgium: Testament.Be, http://www.testament.be/
Canada: Give Green Canada, http://www.givegreencanada.ca/ and Leave a Legacy http://www.leavealegacy.ca/
Czech Republic: Závěť pomáhá, http://www.zavetpomaha.cz/
Germany: Mein Erbe Tut Gutes: http://www.mein-erbe-tut-gutes.de/
Finland: Hyva Testamentti, http://www.hyvatestamentti.fi/
Ireland: Legacy Promotion Ireland, http://www.mylegacy.ie/
Italy::Testamento Solidale http://www.testamentosolidale.org/
Netherlands: Goed Nalaten, http://www.goednalaten.nl/
New Zealand: Include a Charity, http://www.includeacharity.org.nz/
Poland: Dobry Testament, http://www.dobrytestament.pl/
Spain: Legado Solidario, http://www.legadosolidario.org/
Sweden, Goda Testamentet, http://www.godatestamentet.se/
Switzerland: My Happy End, http://www.myhappyend.org/
United Kingdom: Remember a Charity, http://www.rememberacharity.org.uk/
United States: Leave a Legacy, http://www.leavealegacy.org/
Čtvrtek, 10. září 2015Zprávy z médií
Odškodnění za sterilizaci z minulých desetileté se týká třeba romských žen nebo postižených osob, ombudsmanovi se kvůli tomu přihlásily desítky žen. Návrh vymezuje období téměř 46 let, odškodné by tedy mohlo připadnout osobám, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Návrh by nyní měla projednat vláda. Některé resorty jsou ale proti, tvrdí, že se oběti mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už v roce 2009 omluvil a pravidla zákroku změnil. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, ČR sklízí kritiku od mezinárodních organizací.
Praha – Oběti protiprávních sterilizací z minulých desetiletí by se mohly v příštích letech možná dočkat odškodnění od státu. Podle návrhu obrysů zákona, který připravil tým ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), by mohly dostat 300 000 korun. Týkat by se to mělo třeba romských žen či postižených osob. Záměr dostane k projednání vláda. Některé resorty jsou proti. Podle nich se oběti mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už omluvil a pravidla zákroku změnil.
Ombudsmanovi se přihlásily desítky žen
S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC).
Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, ČR sklízí kritiku od mezinárodních organizací. Nový zákon by měl podle svých autorů umožnit odškodné obětem, které ho nemůžou kvůli promlčení dostat soudní cestou.
Zákrok od roku 1966
Návrh vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nových norem. Odškodné by tedy mohlo připadnout osobám, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nerozhodly svobodně, ale po přesvědčování, hrozbě odebrání dětí či dávek. Motivací mohla pak být finanční či věcná odměna v zájmu „zdravé populace“. Tento postup upravovaly tehdejší předpisy.
„Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí,“ uvedli autoři návrhu. Jmenovali třeba Romy, lidi s postižením, věřící či s odlišnými než oficiálními názory.
Ministrovi by radila komise
Podle návrhu by oběti mohly dostat omluvu, odškodné 300.000 korun a také náhradu nákladů za případnou léčbu a rehabilitaci kvůli početí dítěte. Žádost by podávaly do tří let od účinnosti zákona ministerstvu zdravotnictví. O rozkladu by pak rozhodl ministr. Radila by mu komise expertů. Vycházeli by ze zdravotnické dokumentace, výpovědí svědků, znaleckých posudků či jiných listin.
Podle autorů není jasné, kolik by mohl stát celkem na odškodném vyplatit. Není totiž možné odhadnout počet osob, které by se přihlásily. Sumu vyčíslili na 25,2 milionu korun až na 2,13 miliardy. Další peníze by si vyžádaly náklady na rehabilitace či na personál, který by žádosti vyřizoval. Celkové výdaje by se tak mohly podle podkladů pro vládu pohybovat od 78,9 milionu do 2,49 miliardy.
Ministerstvo financí nesouhlasí
Ministerstvo financí s navyšováním počtu pracovníků a výdajů na mzdy nesouhlasí. Podle něj se měly oběti obrátit na soud a dostatečným řešením od státu je to, že se vláda omluvila a upravila pravidla sterilizací. Také podle ministerstva zdravotnictví poškozené osoby měly jít soudní cestou, odškodnění jedné „skupiny pacientů“ považuje za nesystémové. Ministerstvo zemědělství nesouhlasí s částkou. Poukazuje na to, že pro oběti komunismu bylo odškodné 100 000 korun.Žádosti by mělo být podle návrhu možné podávat po tři roky poté, co by zákon začal platit.
Návrh měla vláda mít podle původního plánu už loni v prosinci, paragrafy měly být hotové koncem letoška a zákon měl pak platit od pololetí příštího roku. Dienstbier materiál dokončil letos v dubnu, od té doby záměr čeká na projednání.
Zdroj: ČTK
Neděle, 6. září 2015Tiskové zprávy
V roce 2015 si Česká republika připomíná pětileté výročí od vyhlášení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a osmileté výročí od vyhlášení rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti České republice. Obě výročí upozorňují na jedno: po tolika letech stále neumíme uspokojivě uchopit právo všech dětí na inkluzivní vzdělávání. Co více, diskuze ohledně tohoto práva je často provázena neshodou na základních principech a termínech.
Tématem inkluzivního vzdělávání se zabýval kulatý stůl, který 3. září 2015 v Praze pořádaly organizace Liga lidských práv, Nadace Open Society Fund Praha a Mental Disability Advocacy Center (MDAC) s podporou Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Cílem kulatého stolu bylo především pojmenovat základní principy a závazky státu ve vztahu k zajištění inkluzivního vzdělávání a budoucí kroky v oblasti prosazování tohoto práva v ČR. Kulatého stolu se zúčastnilo několik zahraničních hostů a zástupci vládního, nevládního i akademického sektoru České republiky.
“Inkluzivní vzdělávání je jediný typ vzdělávání, který zajišťuje kvalitu tím, že uznává a rozvíjí potenciál každého jednotlivého dítěte. Jako lidskoprávní standard především vyžaduje, aby žádné dítě nebylo odmítnuto ze své spádové školy a zároveň, aby každá škola byla schopna poskytnout adektávní přiměřené úpravy ve vztahu k potřebám každého dítěte”, zdůraznil Facundo Chávez, právník Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a expert na práva lidí se zdravotním postižením.
Inkluzivní vzdělvání je tedy základem pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání všech dětí a je jediným odpovídajícím přístupem umožňujícím eliminaci diskriminace vůči romským dětem i dětem s postižením. Adam Weiss, právní ředitel organizace European Roma Rights Center (ERRC) zdůraznil, že “organizace bojující za práva romských dětí i ty bojující za děti s postižením by se měly na podkladu čl. 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením spojit ke společné strategii prosazující inkluzivní vzdělávání.”
Oana Georgiana Girlescu z organizace MDAC v navazujícím příspěvku zdůraznila, že inkluzivní vzdělávání musí být zajištěno skutečně pro všechny děti. “Právo na inkluzivní vzdělávání skutečně nepřipouští výjimky a musí tak být zajištěno i pro děti s nejtěžím typem postižení. Je však pravda, že toto právo by mělo být vyváženo právem školu si zvolit. Podle Úmluvy však není přípustné nezajistit přiměřené úpravy dítěti z důvodu nedostatku zdrojů; škola i stát musí dělat vše co je nezbytné pro to, aby dostatečné zdroje na přiměřené úpravy našli.” Toto jsou základní principy, které česká vláda také v kontextu budoucí reformy financování regionálního školství musí myslet.
“Česká republika stále čeká na zakotvení principů inkluze v legislativě a její plné prosazení v praxi”, zdůraznila Šárka Dušková, právnička Ligy lidských práv. Kromě zakotvení tohoto práva do školského zákona je nutné dále pracovat s pedagogickými pracovníky, zajistit přístup ke spravedlnosti pro děti, kterým nebylo umožněno vzdělávat se podle inkluzivních přístupů a sbírat kvalitní a lidskoprávně relevantní data. „Pro kvalitní inkluzivní vzdělávání je nezbytné zavést systém sběru dat, která nám budou ukazovat, jak se daří jednotlivým skupinám jako žákům s postižením nebo etnickým menšinám v našem školství“, říká Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF.
Více informací o stavu inkluzivního vzdělání v ČR a o kulatém stole poskytnou:
Šárka Dušková z Ligy lidských práv – sduskova@llp.cz, 731 563 427
Štěpán Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha – stepan.drahokoupil@osf.cz, 602 297 268
