Čtvrtek, 30. června 2016Aktuality
Pro snadnější a názornější pochopení rozdílů mezi „tradiční“ a „inkluzivní“ pedagogikou, potažmo „tradiční“ a „inkluzivní“ školou:
|
Tradiční přístup pedagogiky
a speciální pedagogiky
|
Přístup inkluzivní pedagogiky
|
| Obraz člověka: „Zdravý vs. vadný (poškozený) člověk“
Lidé jsou vnímáni jako zdraví nebo „vadní“. Dochází k redukci člověka pouze na jeho vadu, následuje třídění a přidělení do odpovídajících pedagogických zařízení. Tato vada – postižení – stojí v centru pedagogické činnosti. |
Obraz člověka: „Člověk jako jednota“
Každý člověk je jednotou biologických, psychických a sociálních faktorů a je přijímán jako individuum – jsem takový, jaký jsem. Proto je potřeba pedagogický systém, který zohlední všechny aspekty, které tvoří člověka. |
| Sociální forma: „Homogenita“
Školní systém vychází z toho, že stejně staré děti vytváří skupiny podle nadání, inteligence, stupně vývoje a volní úrovně. Proto se zdá, že výuka v klasických třídách vede k naplnění pedagogického cíle. |
Sociální forma: „Heterogenita“
Děti v jedné učební skupině se od sebe liší svými kompetencemi, schopnostmi, dovednostmi, zájmy a potřebami. Rozmanité interakce jednotlivých členů skupiny vytváří rozhodující stimul osvojit si schopnosti jiných a získat tak nové dovednosti. |
| Didaktický základ: „Selekce“
Tradiční školní systém spočívá v principu selekce podle výkonnostních kritérií. Má se za to, že tato kritéria jsou dána cíli národního kurikula. Princip selekce vede k tomu, že všechny typy škol jsou „zvláštní školy“.
Prostřednictvím: „Redukovaných a rozkouskovaných vzdělávacích obsahů“
Tradiční školní systém vychází z toho, že pro určité děti jsou vhodné pouze určité obsahy. Tím jsou všem dětem – i vysoce nadaným – odpírány určité obsahy výuky.
„Segregace“ vnější diferenciací
Pokud dítě nesplňuje normu výkonnostních kritérií pro určitý typ školy, bývá vyloučeno (segregováno) a přiřazeno jiné pedagogické instituci s jinými kritérii. Také v tomto typu školy jsou děti rozděleny podle principu homogenity do zdánlivě homogenních učebních skupin.
Prostřednictvím: „kurikul vztahujících se k typu školy“
Každý typ školy má vlastní kurikulum (učební plán). Výukové cíle jsou napasovány na zdánlivě specifickou skupinu žáků. Nenaplnění učebních cílů může vést k vyloučení z daného typu školy. |
Didaktický základ: „Kooperace“
V inkluzivním školním systému stojí v centru pedagogické činnosti kooperace všech dětí. Děti v jedné třídě pracují spolu na společné věci; každé dítě na své úrovni vývoje a pomocí aktuálních kompetencí v oblasti myšlení a jednání.
Prostřednictvím: „Učení se společnému předmětu“
Neexistuje žádné zúžení vzdělávacích obsahů. Společný předmět výuky se rozvětvuje do celé své šíře a pojednává se komplexně. K možné úpravě vzdělávacího obsahu dochází pouze na individualizované rovině směrem k potřebám daného žáka.
„Vnitřní diferenciace a individualizace“
Každé dítě má v rámci učební skupiny možnost, rozvíjet se svým vlastním způsobem (individuálně) od jedné úrovně svých kompetencí k další nejbližší vyšší úrovni. Individualizace vyučování probíhá formou vnitřní diferenciace. Z toho vyplývá nutnost diferenciace učebních cílů, obsahů, metod a hodnocení výkonu.
Prostřednictvím: „individualizace společného kurikula“
Jedno společné kurikulum má všem dětem nabízet obsahy relevantní pro život tak, že mohou objevovat svět – nejprve od základů, potom logicko-abstraktně. Individualita dětí je rozhodující pro to, jakými obsahy se dítě zabývá. |
Převzato a upraveno z Wilhelm (2002, s. 47-48)
> Zájemcům o problematiku inkluze doporučujeme knihu Průvodce školní inkluzí od naší pedagožky Moniky Tannenbergerové.
Středa, 15. června 2016Aktuality
České lékařská komora uveřejnila 10. 6. 2016 na svých stránkách článek „Stop zbytečné administrativě. Lékaři i ostatní zdravotníci chtějí léčit a starat se dobře o pacienty„, ve kterém jsou mezi tvůrci nadbytečné administrativní dokumentace uvedeny i organizace zabývající se ochranou lidských práv. Považujeme proto za správné se k obsahu dokumentu krátce vyjádřit.
(Pokračování textu…)
Úterý, 14. června 2016Aktuality
„Monitorování dodržování práv v psychiatrických nemocnicích je dostatečné“ zaznělo 14. června 2016 na jednání Vládního výboru pro zdravotně postižené občany z úst zástupce Ministerstva zdravotnictví. Vzhledem k počtu nespokojených pacientů, kteří se na nás obracejí, s tím nemůžeme souhlasit. Pomozte nám přesvědčit vládu, že důkladné a pravidelné monitorování psychiatrických zařízení je nezbytné. Napište nám svůj příběh!
Častými problémy, se kterými se na nás pacienti obracejí, jsou například:
- nepřiměřené používání omezovacích prostředků, nebo jejich používání jako trest
- používání zákazu vycházek jako trest
- špatná hygiena a nedostatek soukromí
- nemožnost pacientů podílet se na své léčbě
- násilí ze strany personálu, nebo sexuální obtěžování
Pošlete nám do 30. června 2016 svůj příběh na email: z-lecebny@llp.cz
- popište co možná nejpodrobněji, co se vám stalo za zdí psychiatrické nemocnice
- jak jste problém řešili, na koho jste se obrátili a jaká byla reakce tohoto orgánu
- dejte nám vědět, zda si přejete zůstat v anonymitě
Vaše příběhy připojíme k našemu návrhu na zavedení účinného monitorovacího mechanismu v psychiatrických zařízeních, který plánujeme zaslat zástupcům ministerstva zdravotnictvív červenci.
Přečtěte si naši závěrečnou zprávu z monitorování psychiatrických zařízení z roku 2013.
Čtvrtek, 9. června 2016Projekty
Více než deset let podporujeme ženy, které byly přinuceny ke sterilizaci. Pomáháme jim při hledání spravedlnosti pro oběti a v jejich snahách o zlepšení zdravotní péče při porodu.
Postupujeme soudní cestou, obracíme se na mezinárodní orgány, podílíme se na přípravách zákonů, děláme výzkumy. A nyní také organizujeme divadelní setkání „Příběhy, které (ne)začaly“:
Osobní zpovědi žen přinucených ke sterilizaci. Už napořád. A taky na divadelních prknech.
Mám dva kluky a vždycky jsem chtěla ještě holčičku.
Sterilizaci mi udělali, když mi bylo devatenáct.
Cítila jsem se jako pokusný králíček.
Už nikdy se nebudu cítit jako žena.
Napadají vás otázky? Jak se to mohlo vůbec stát? Jakou roli v tom hráli doktoři? Co dělaly sociální pracovnice? Jak to ženy mohly dopustit? Co prožívaly potom? A co na to jejich manželé?
Na to vše budou v rámci týdenního workshopu odpovídat pod vedením divadelních pedagožek ženy přinucené ke sterilizaci. Své výpovědi pak ženy ztvární a poprvé představí na divadelních prknech v ostravském divadle Cooltour.
Přijďte ženy podpořit
Kde, kdy a za co:
Kdy: 9. června 2016 v 18:30
Kde: Kulturní centrum Cooltour (Černá louka 3118, Ostrava)
Vstupné: Dobrovolné
Ženy budou vystupovat pod vedením „drama makerů“ Petry Drahanské (lektorky, koučky a metodičky) a Simony Trávničkové (lektorky a improvizátorky).
Kontakt:
Organizátorka:
Kateřina Červená
e-mail:mail
Událost na Facebooku:
Příběhy, které (ne)začaly
Děkujeme za podporu:
Úterý, 31. května 2016Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes opět zkritizoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) za její neschopnost účinného vyšetřování v případech podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Inspekce podle soudu musí znovu a lépe prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti zasahujícím policistům a zpřístupnit mu vyšetřovací spis. Soud také řekl, že pokud trestné činy policistů vyšetřují zaměstnanci GIBS, kteří jsou bývalými policisty, může být nezávislost takového vyšetřování pouze iluzorní.
Dnešní nález se týká vyšetřování policejního násilí při blokádě nezákonného kácení v Národním parku Šumava. Stěžovatel Jan Skalík podal s pomocí Ligy lidských práv trestní oznámení na policisty, kteří jej dusili, škrtili a dupali mu po nohách, nechali zaměstnance správy národního parku sypat mu lesní mravence za krk a přivolali lesního dělníka, aby stěžovatele metr od jeho hlavy zastrašoval zapnutou motorovou pilou.
Ústavní soud řekl, že kdyby se tvrzení stěžovatele prokázala, jednalo by se o nelidské a ponižující zacházení
„V tomto případě proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat se zvláštní pozorností. Podle standardů Evropského soudu pro lidská práva má stát povinnost v takových případech zajistit, aby vyšetřování bylo rychlé, důkladné, nestranné a se zapojením oběti, což znamená zpřístupnit oběti vyšetřovací spis“, uvedla advokátka stěžovatele Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Také v případě, že se jedná o špatné zacházení ve smyslu článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, musí orgán, jenž byl incidentu přítomen, vysvětlit, jak došlo ke způsobeným zraněním.
V případě Skalíka však podle soudu orgány postupovaly laxně a jeho tvrzení bagatelizovaly. Po podání trestního oznámení věc odložili s tím, že nejde o trestný čin. Skalík se obracel na všechny úrovně orgánů činných v trestním řízení a požadoval řádné prošetření věci a také přístup do spisu. To mu bylo odpíráno s tím, že nebylo zahájeno trestní řízení, takže stěžovatel formálně není v pozici poškozeného, tudíž nemá na přístup do spisu právo. Podle ústavního soudu je právě možnost nahlédnutí do spisu jednou z možností kontroly postupu orgánů.
„Policejní inspekce spolu s mým případem zametla pod koberec i dalších 13 trestních oznámení na policisty za jejich hrubé jednání během blokády nelegálního kácení. Vyšetřování se nyní podle Ústavního soudu musí účastnit i nezávislí inspektoři, a tak věřím, že se ozřejmí mnoho dalších případů policejního násilí,“ poznamenal Skalík.
Ústavní soud kritizoval také neexistující nezávislost GIBS
V inspekci pracují bývalí policisté a bývalí zaměstnanci Inspekce policie a měli by tedy nyní dohlížet na svůj vlastní postup. Soud proto zakázal orgánům nadále porušovat práva stěžovatele tím, že účinně vyšetří jeho tvrzení, a potrestají případné viníky. Šetření by mělo být navíc prováděno za účasti nezávislých osob, tedy osob, které nejsou spojovány s policií, či s bývalou Inspekcí policie
„Práce Generální inspekce bezpečnostních sborů je nekvalitní od samého počátku jejího vzniku a tento případ jen potvrzuje naše zjištění v analýze Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu,“ komentuje nález Candigliota. Podle analýzy je problém v naprosto nedostatečné vnější kontrole GIBS, ale také v nekvalitním personálním obsazení inspekce.
Liga lidských práv dlouhodobě kritizuje nekvalitní činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů, která není ochotna řádně vyšetřovat případy policejního násilí. Liga vydala analýzu problematických aspektů fungování GIBS, ale také se účinnému vyšetřování věnuje v Extra-ligových novinách.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel. 773 692 282, e-mail: zuzana.durajova@llp.cz
Jan Skalík, stěžovatel, tel. 607 185 686, e-mail: jan.skalik@gmail.com
