Pondělí, 18. února 2008Aktuality
Dne 11. března 2008 pořádá Public Interest Lawyers Association ve spolupráci s Ligou lidských práv a CEELI Institute kulatý stůl pro advokáty, právní firmy a právníky nevládních organizací. Cílem akce je zhodnotit stav poskytování pro bono advokátních služeb v ČR, představit zahraniční zkušenosti, zvážit jejich přenositelnost do českých podmínek a projednat konkrétní možnosti podpory konceptu pro bono v České republice.
Koncept pro bono představí účastníkům ředitel PILA Vítězslav Dohnal, který také zhodnotí situaci v České republice. Přínosu pro bono pro advokáty se bude věnovat Michael Haroz, partner právní firmy Goulston&Storrs, a zkušenosti z Maďarska a Polska popíše Atanas Politov z Public Interest Law Institute v Budapešti. Právnička Ligy Veronika Kristková svým příspěvkem zahájí diskusi o praktických krocích a spolupráci neziskových organizací s advokátními kancelářemi na podpoře rozvoje pro bono aktivit.
Více informací poskytne Vítězslav Dohnal, vdohnal@pilaw.cz, tel.: 776 834 534, nebo Veronika Kristková, vkristkova@llp.cz, tel: +420 545 210 446.
Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Neděle, 17. února 2008Tiskové zprávy
Praha – 13. února 2008 – Druhá diskuse u kulatého stolu věnovaná problematice obětí trestného činu a návrhům systémových změn v této oblasti proběhla dne 13.2.2008 v prostorách Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy v Praze. Kulatý stůl uspořádala pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila Liga lidských práv ve spolupráci s Public Interest Lawyers Association.
Zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Probační a mediační služby, akademické obce a nevládních organizací diskutovali na základě předložené právní analýzy o doporučeních Ligy k přijetí legislativních opatření týkajících se bezplatné právní pomoci obětem, odškodňování morální újmy v adhezním řízení, finanční pomoci obětem od státu a zlepšení informovanosti obětí o jejich právech.
Z právní analýzy Ligy vyplývá, že poškození, kteří utrpěli pouze morální újmu mají v současné době nedostatečný přístup k bezplatné právní pomoci. Jedná se často o oběti závažných trestných činů, jako je například znásilnění nebo sexuální zneužívání.
Aby se do jisté míry předešlo takzvané sekundární viktimizaci – stavu, kdy je oběť trestného činu znovu vystavována nepřiměřenému psychickému tlaku v průběhu vyšetřování nebo trestního řízení – považuje Liga lidských práv za důležité zastoupení oběti násilného trestného činu zmocněncem.
Liga kritizuje také fakt, že není možné odškodnit morální újmy oběti v adhezním řízení. Poškozenému pak nezbývá jiná možnost, než uplatnit nárok na přiměřené zadostiučinění v občansko-právním řízení, což je však značně obtížné. Účastníci považovali za nutné zakotvit možnost odškodnění nemateriální újmy oběti v adhezním řízení. Jako nejlepší řešení se zde jeví stanovit minimální paušální částky odškodnění nemateriální újmy.
Systémové změny navrhuje Liga dále v oblasti státní finanční pomoci obětem. Zásadně zlepšit by se měla také informovanost obětí o jejich právech a dostupné psychosociální pomoci. Účastníci diskuse se shodli na tom, že by oběť měla být informována co nejdříve po spáchání trestného činu. Za její poučení by proto měla být primárně odpovědná policie.
Kontroverzní otázkou zůstala bezplatná právní pomoc obětem, které nemají nárok na náhradu škody v adhezním řízení a obětem zvlášť závažných trestných činů.
Vybraná doporučení Ligy k legislativním změnám:
Bezplatná právní pomoc
-
umožnit přístup všech poškozených k bezplatné právní pomoci
-
zakotvit právo obětí úmyslných násilných trestných činů a sexuálních trestných činů na bezplatné zastoupení advokátem bez ohledu na finanční situaci, pokud o to oběť požádá a pokud to okolnosti vyžadují
Morální újma a přiměřené zadostiučinění
-
upravit v právním řádu efektivní řešení otázky přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemateriální újmu včetně možnosti rozšíření adhezního řízení v tomto smyslu, (zvážit přijetí vyhlášky, která by stanovovala minimální výši přiměřeného zadostiučinění za morální újmu v případech jednotlivých trestných činů pro potřeby trestního řízení, poškozený by pak byl ve zbytku nároku odkázán na řízení před civilním soudem)
Informovanost obětí trestných činů
-
Doporučujeme zakotvit povinnost orgánů činných v trestním řízení při prvním kontaktu oběť trestného činu poučit o dostupných psychosociálních a jiných podpůrných službách obětem, o podmínkách přiznání bezplatné právní pomoci (ustanovení zmocněnce) a dostupnosti jiné formy bezplatného právního poradenství a pomoci, o nároku na náhradu škody od pachatele (včetně možnosti uplatnit nárok v občanskoprávním řízení), o možnostech poskytnutí peněžité pomoci od státu a jak o ni požádat, o průběhu následujícího trestního řízení a roli oběti v něm, o možnostech a podmínkách poskytnutí ochrany
Případné dotazy zodpoví:
právnička Veronika Kristková, Liga lidských práv, Cejl 43, 602 00 Brno, tel.: 545 210 446, mobil: 724 033 052, mail: vkristkova@llp.cz, http://www.llp.cz
Partnerem projektu Public Interest Lawyers Association (PILA). 
Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské spoleČnosti.
Úterý, 12. února 2008Aktuality
V závěru minulého týdne Legislativní rada vlády projednala návrh zákona o Policii České republiky a Inspekci policie a doporučila ho schválit pouze v případě zapracování řady změn, které budou do návrhu doplněny v následujících dnech. Liga lidských práv se zaujetím sleduje neuvěřitelně ostudné peripetie nového návrhu zákona o policii, který měl být jednou z hlavních součástí reformy policie. Podle programového prohlášení i volebních programů všech tří stran v současné vládě měla být Inspekce ministra vnitra postavena mimo toto ministerstvo a být tak nezávislou jak na něm, tak na policii spadající pod stejného ministra.
Celý legislativní proces je dosti nedůstojný od samého počátku. Ministerstvo vnitra právě s návrhem nového policejního zákona nejprve vzorově porušilo Legislativní pravidla vlády, neboť k němu nevypracovalo věcný záměr. Navíc k zákonu přiložená důvodová zpráva má s bídou něco přes třicet stran a většinou nevysvětluje změny oproti zákonu starému.
Nové, nezávislejší fungování inspekce by přitom spočívalo pouze ve jmenování jejího ředitele vládou namísto ministrem vnitra a v návratu systému, kde fázi vyšetřovaní podle trestního řádu vede místo státních zástupců inspekce tak, jako tomu bylo před přijetím novely trestního řádu v roce 2001. Návrh byl natolik nepromyšlený a nepodařený, že Legislativní rada vlády raději doporučila, aby se dočasně zůstalo u systému současného. Ani návrh ani současný stav však nemají s vládním slibem nezávislého vyšetřování policistů pranic společného.
Z dalších úskalí nového policejního zákona se sluší vyzdvihnout zejména problémy v oblasti ochrany dat a soukromí, na které dlouhodobě upozorňuje také nevládní organizace Iuridicum Remedium. Policii by podle návrhu zákona měla být rovněž nadále ponechána neomezená možnost perlustrování občanů a také omezování jejich osobní svobody způsobem, který je v rozporu s čl. 5 Evropské úmluvy o lidských právech. Tento článek zaručuje osobní svobodu osob ve všech zemích, které tuto Úmluvu přijaly a musí tak respektovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Pondělí, 4. února 2008Aktuality
Liga a MDAC připravují na březen a duben 2008 kulaté stoly věnované problematice osob s duševním onemocněním, mentálním postižením, ale také problematice drogově závislých a dalších skupin. Diskuse, k níž budou přizváni zástupci neziskových organizací, by se měla týkat především nedostatků v současné úpravě omezování a zbavování způsobilosti k právním úkonům. Novým trendem v této oblasti je takzvané podporované rozhodování, které by mělo zajistit dotčeným osobám adekvátní podporu při respektování jejich autonomie.
Jako podklad pro odbornou diskusi o výše uvedených problémech vydala Liga a MDAC v lednu tohoto roku systémové doporučení č. 6 – Rozhodování osob s duševní poruchou: zásady pro poskytování asistence. Setkání se zástupci neziskových organizací u kulatých stolů by měla přispět k obohacení tohoto materiálu o zkušenosti dalších subjektů a pohled samotných uživatelů.
Formalistické rozhodování soudů ve věcech způsobilosti k právním úkonům a nadužívání institutu zbavení způsobilosti kritizoval ve svém nálezu II. ÚS 2630/07 ze dne 13. prosince 2007 Ústavní soud.
Neděle, 3. února 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv žádá ústavní stížnost.
Kutná Hora – Případ smrti čtyřletého chlapce z Ovčár na Kutnohorsku uzavřela policie na konci října. Teprve tento čtvrtek začal soud rozhodovat o osudu pachatele čtrnáctiletého bratrance oběti.
Ten se stal podezřelým záhy poté, co bylo v březnu loňského roku objeveno tělo mrtvého dítěte v kaluži na poli. Sociální pracovníci chlapce odebrali rodičům.
Bezmála rok žije v ústavu sociální péče. Nyní má okresní soud v Kutné Hoře posoudit důkazy, které policie shromáždila a na základě toho rozhodnout, do jakého zařízení chlapce umístí.
Liga lidských práv (LLP), která zastupuje matku chlapce, však žádá soud, aby podala stížnost k Ústavnímu soudu.
„Šetření policie bylo protiústavní,“ míní Petr Bittner, právník z LLP. „Byl vyslýchán, aniž by u toho byl právní zástupce, či psycholog.“
Bez úmyslu
Policie vyšetřovala případ půl roku. Na konci září dospěla k závěru, že čin spáchal čtrnáctiletý P. Vzhledem k jeho nezletilosti případ odložili a předali státnímu zástupci.
„Posouzení úmyslu je velmi pofidérní,“ řekl Aktuálně.cz vyšetřovatel Jiří Slovák. „S jeho mentální úrovní o úmyslu nelze hovořit.“
To, zda policejní důkazy dostatečně svědčí o chlapcově vině, začal tento čtvrtek posuzovat okresní soud v Kutné Hoře.
„Odročila jsem to na neurčito,“ uvedla soudkyně Alena Mocková. „Chybí některé důkazy.“
Soudkyně nařídila vytvořit znalecké posudky chlapce a doplnit dokazování. Teprve poté rozhodne, zda ho umístí do ochranného zařízení pasťáku, nebo zvolí jiné řešení.
Do pasťáku ne
Proti svěření P. do pasťáku se však postavil jak ředitel ústavu, kde nyní chlapec žije, tak i Liga lidských práv.
„P. se má skvěle, je v dobré pohodě, chodí do školy, na kozí farmu. To, co se stalo si nevybavuje, má v tom chaos,“ říká ředitel zařízení Jan Souček. „S matkou je v telefonickém kontaktu.“
Podle ředitele by přesun do pasťáku jeho stav zhoršil. „S jeho mentálním postižením by mu to neprospělo,“ míní Souček. „Navrhujeme proto, aby byl svěřen do náhradní rodiny v regionu, kde bydlí jeho matka.“
„Pasťák v žádném případě,“ přitakává Bittner z LLP. „Chlapec s takovýmto postižením potřebuje péči odborníků.“
Neústavní soudnictví
V tuto chvíli však LLP především usiluje o podání ústavní stížnosti. „Tento případ dokládá celkovou neústavnost soudnictví mládeže,“ míní Bittner. „Děti a mladiství nemají na rozdíl od dospělých v rámci vyšetřování právo na advokáta.“
LLP proto podala soudkyni Mockové návrh, aby kvůli tomu, že byl P. dvakrát vyslýchán policií, aniž by měl k dispozici advokáta či psychologa, podala ústavní stížnost.
Soudkyně si dala čas na rozmyšlenou. Rozhodne poté, co budou hotovy znalecké posudky a doplněné dokazování.
Liga lidských práv poukazovala již dříve na pochybení v této kauze. Zástupcům organizace se nelíbilo, že byl chlapec odebrán rodině dávno předtím, než policie vyšetřování uzavřela.
„Předběžné opatření má sloužit k ochraně dětí, nikoliv k ochraně společnosti před dítětem, jako náhrada vazby,“ uvedl tehdy Petr Bittner. „Domnívám se, že v tomto případě bylo předběžné opatření zneužito pro potřeby policie.“
Článek vyšel dne 3.2.2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.
.gif)
