První ze čtyř žalob Ligy v případu CzechTek uspěla

Liga lidských práv vítá dnešní rozhodnutí Městského sodu v Praze, podle nějž se ministerstvo vnitra musí omluvit dvěma účastníkům taneční oslavy CzechTek, která se konala v roce 2005 u Mlýnce na Tachovsku. Podle rozhodnutí soudu musí ministerstvo zaplatit prvému 10.000 a druhému 20.000 korun za protiprávní zásah policie.

Liga zastupovala pány Kuchaře a Holouse nejprve v trestním řízení. Navzdory tomu, že se poškozeným podařilo zachytit násilného policistu i s pěti viditelnými čísly ze šesti na fotografii, policisté Inspekce ministra vnitra i poté státní zástupkyně se rozhodli případ odložit. Neumožnili tak soudu, aby případ posoudil a aby se spolu se zástupci poškozených mohl ptát na průběh akce, včetně důvodupo vhození dvou dýmovnic do auta, před zraky veřejnosti.

Proto Lize nezbylo, než ve spolupráci s pražským advokátem Davidem Strupkem podat žalobu na ochranu osobnosti, o níž bylo rozhodnuto dnes v první instanci. Vedle toho byla podána oběma poškozenými ve spolupráci s Ligou a uvedeným advokátem žaloba na náhradu škody, o níž rozhoduje Obvodní soud pro Prahu 7.

Další dvě žaloby byly podány Ligou v případu Evy Waldsteinerové, která byla brutálně sražena k zemi policistou a ze zákroku policie v roce 2005 si odnesla zranění loktu s trvalými následky. Také tyto žaloby se projednávají u Městského soudu v Praze (žaloba na ochranu osobnosti) a u Obvodního soudu pro Prahu 7 (žaloba na náhradu škody).

Bližší informace:
Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv, mobil: 776 234 446
David Strupek, advokát, mobil: 603 815 445

Dítě z provázku se vrací matce. Zkusí spolu nový život

Pardubice – Tomu chlapci jsou téměř čtyři roky a možná právě teď mu začal nový život. Tento týden se totiž vrátil z dětského domova ke své matce.

Od jara 2007 prožil v ústavu více než rok a nyní se vrací k mámě, která ho před tím vodila na provázku jako psa. Sama totiž vyrůstala v ústavu a neuměla se o své dítě postarat. Čtěte více: Vodila syna na provázku, přesto ho ztratila Rozhodnutí úřadů bylo jednoznačné: Jednání matky hraničí s týráním, dítě musí do ústavu. Soudkyně Okresního soudu v Pardubicích teď ovšem rozhodla dát matce a chlapci novou šanci. „Situace v rodině se výrazně zlepšila,“ říká soudkyně Jaroslava Kuběnová. „Matka však bude i nadále pod soudním dohledem, aby bylo jasné, že se o dítě řádně stará,“ dodala. Chlapec patřil mezi šest z tisíce dětí mladších tří let, které končí v ústavech, a to Českou republiku řadí k nejhorším v Evropě. Jeho případ je zatím spíše výjimečný, protože cesta z ústavu zpět k rodičům je tu často téměř nemožná. „Česká republika ví, že je nejhorší zemí Evropy v počtu dětí do tří let umístěných v ústavech. Zdá se ale, že s tím nic nedělá,“ prohlásil loni v listopadu britský expert Kevin Browne pracující pro Světovou zdravotnickou organizaci.

Pomůže občanské sdružení

Pardubické Občanské sdružení Amalthea a nakonec i Liga lidských práv se začaly snažit, aby matka mohla syna znovu vychovávat. Redakce má jméno chlapce i matky k dispozici, záměrně je však neuvádíme. Publicita by vážně narušila soukromí problémové rodiny a to by mohlo její záchranu ohrozit. Lidé ze sdružení Amalthea budou matce s výchovou pomáhat. Dítě má totiž řadu zdravotních postižení a v ústavu by mohlo strádat více než ostatní děti bez rodičů. „Jsou tam nepsané zákony s právem silnějšího. Čím by byl chlapec starší a větší, tím větší by měl problémy,“ říká Gabriela Pavlíková z Amlthey. „Dítě jako on potřebuje individuální péči, a tu mu ústav přes veškerou snahu nemůže dát.“ Za soudní dohled bude zodpovědné Oddělení sociálně právní ochrany dětí v Pardubicích, které loni samo dalo podnět, aby bylo dítě matce odebráno. „Budeme sledovat, zda matka pracuje, má prostředky na péči o dítě a řádně se o něj stará,“ říká vedoucí oddělení Iva Bartošová. „Budeme pravidelně rodinu navštěvovat, ale také se budeme ptát v místě bydliště nebo třeba ve školce. Budeme sledovat i to, jak matku hodnotí její zaměstnavatel,“ uvedla Iva Bartošová.

Továrny na zločince

Projekt „Sanace rodiny“ Občanského sdružení Amalthea je zaměřen na pomoc rodinám, kterým úřady odebraly dítě a vzaly je do ústavní péče, nebo jim odebrání dítěte hrozí. Sdružení se snaží pomáhat s vařením, s péčí o kojence i o větší děti. Radí také v jednání s úřady, jak dosáhnout vrácení dítěte do rodiny. „Bylo jasné, že dřívější chování matky způsobila skutečnost, že sama vyrůstala v ústavu,“ říká Gabriela Pavlíková. „Proto neměla správné výchovné návyky. Chyběl jí vzor, jak se má rodič chovat.“ Neblahý vliv ústavní výchovy na vývoj jedince potvrzuje i David Svoboda, který pomáhal v rámci projektu „Domy na půli cesty“. „Přechod odchovanců dětských ústavů do normální společnosti se často nezdařil. Tito lidé obtížně hledají své místo. Těžko navazují vztahy.“ Podle Svobody hrozí nebezpečí, že se takoví lidé dostanou do party, která je strhne k páchání trestné činnosti. Jako důkaz uvádí analýzu ministerstev školství a vnitra. Z jejich statistik vyplývá, že od roku 1999 do roku 2004 prošlo ústavy téměř 17,5 tisíce dětí. Před nástupem do nich se trestné činnosti dopustilo 3209 a po odchodu z ústavů to už bylo 8866 dětí. „Tady je jasně vidět, že tito lidé mají skutečně sklony ke kriminální budoucnosti,“ dokládá Svoboda.

Článek vyšel na http://aktualne.centrum.cz dne 3. 7. 2008, naleznete jej zde

Zločiny policistů mají šetřit jejich kolegové

Přestože se vláda s opozicí shodují v tom, že trestnou činnost policistů by měl vyšetřovat nezávislý orgán, výsledek hlasování poslanců o změti pozměňovacích návrhů k reformě policie je zcela opačný.

Sněmovna totiž omylem schválila, že zločiny policistů budou vyšetřovat samotní policisté. „Je to nesmysl a to tam nemůže zůstat. Přinejmenším toto je důvod, proč se zákon musí vrátit zpátky do Sněmovny, a dojde k nějaké prodlevě,“ uvedl v neděli v České televizi ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Vládní návrh původně počítal s tím, že by se posílily pravomoci současné Inspekce ministra vnitra, která by tak mohla policisty nejen prověřovat, ale také obviňovat a podávat návrhy na jejich obžalobu. Opozice naproti tomu chtěla zachovat nynější stav, kdy mají toto právo pouze speciální státní zástupci, kteří podle současné právní úpravy vedou vyšetřování.

Může to ohrozit nezávislost vyšetřování

Příslušný pozměňovací návrh poslankyně Kateřiny Jacques (SZ) měl zachovat současnou praxi, ale opozice ho neschválila a poslanci si zároveň nevšimli, že tím pádem neplatí ani původní návrh ministerstva vnitra, a veškeré pravomoci tak spadnou do klína policii. Podle ministra Langra může tato situace ohrozit nezávislost vyšetřování. Souhlasí s tím i Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv: „Taková situace by byla zcela absurdní a zjevně v rozporu s našimi mezinárodními závazky, které vyžadují, aby trestné činy policistů vyšetřoval nezávislý orgán. Doufejme, že Senát tuto sněmovní kuriozitu napraví.“ Zástupci resortu vnitra nicméně uklidňují, že i v případě, že reformu schválí i Senát a podepíše ji prezident, o zásadní zásah do nezávislosti vyšetřování nepůjde. „Je to řešitelné i tak. Státní zástupce má totiž možnost si vyšetřování kdykoli vést sám, což by se zřejmě v těchto případech využívalo,“ vysvětlil Právu Karel Bačkovský z ministerského odboru bezpečnostní politiky.

Problém bude řešit Generální inspekce

Zároveň dodal, že definitivní řešení by mělo přinést plánované zřízení samostatné Generální inspekce, pod kterou bude spadat nejen Inspekce ministra vnitra, ale také kontrolní orgány celníků, vězeňské služby a justiční stráže. Langer se po dohodě s opozicí zavázal, že příslušný zákon předloží parlamentu do konce letošního roku, nový úřad by mohl teoreticky začít fungovat od ledna 2010. Kromě sporné úpravy o vyšetřování trestné činnosti policistů prošel ve středu Sněmovnou i původní návrh ministerstva, který dává resortní inspekci větší pravomoci při vyhledávání policejních zločinců. Zákon totiž dává inspekci do rukou nový nástroj – tzv. testy integrity. Inspektoři by při nich mohli např. schválně spáchat dopravní přestupek a následně čekat, zda si policista neřekne při jeho řešení o úplatek. „Nejde o provokaci, příslušníci inspekce by např. nemohli úplatky sami nabízet,“ upřesnil k tomu Langer. Sněmovna v této souvislosti schválila také návrh stínového ministra vnitra za ČSSD Františka Bublana, aby takový test vždy podléhal souhlasu státního zástupce. Kromě zvýšení svých pravomocí by se na druhou stranu měla inspekce dostat pod větší kontrolu – poslanci totiž schválili zřízení stálé sněmovní komise pro dohled nad její činností. Šéfa inspekce by také měla nově jmenovat vláda na návrh ministra vnitra, což by podle Langra mělo zajistit větší nezávislost této instituce na „mateřském“ resortu.

Jakub Troníček

Článek vyšel v deníku Právo dne 30. 6. 2008

Podceněné hrozby policejního zákona

Sněmovna přijala po sedmnácti letech nový policejní zákon, který má ambici vyšlapat cestu pro reformu policie. Obecně je nutno modernizaci činnosti policie podpořit. To se projevuje i v reakcích většiny médií, která jsou ráda, že se s policií konečně něco děje.
Příliš se tak nezabývají „detaily“, jaké představuje prostor pro zásahy do občanských svobod. V tom totiž zákon kopíruje negativní trendy v západní Evropě. A to nejen s ohledem na zásahy do našeho soukromí. I počet donucovacích prostředků v rukou policistů stoupá, obdobně jako počet druhů hraček pro děti v obchodech. Stejně jako děti někdy přistupují policisté k vynucování toho, proč tu nebo onu hračku ve svých rukách nutně potřebují a nezkoumají její zdravotní závadnost.

Opět mohou vždy přiléhavě argumentovat, že tyto prostředky zavedly před námi země, které pro nás byly v řadě ohledů v minulých desetiletích vzorem. Bude zřejmě trvat ještě pár let „paralyzujících“ zkušeností a kritického přemýšlení, které moderní vynálezy je lépe do výstroje naší policie nepřebírat. V částečně širší podobě než v minulosti zůstávají možnosti policie omezovat osobní svobodu občanů. I pro pouhá „podezření ze spáchání přestupku“. Tato hojně zneužívaná pravomoc se podceňuje. To je nebezpečné jak pro každodenní kontakt s policisty, tak pro situace, kdy vedení policie sahá k represivnějším metodám. Vzhledem k rétorice, kterou používá pro úspěch v politickém boji Strana zelených, je zajímavé vědět, že k rozšíření těchto pravomocí přispěl – zdržením hlasování – tento poslanecký klub. Ten je, zdá se, schopen se sjednotit alespoň tehdy, když jde o to, umožnit omezovat osobní svobodu občanů.

Proto je spravedlivé vyzdvihnout, že hodnotu osobní svobody v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv chápou vedle poslanců opozice také dva poslanci KDU-ČSL. Občanům lze v případě předvedení na policejní služebnu doporučit právní kroky končící stížností k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Nejpikantnější je pak skutečnost, že od 1. ledna nebude moci vést vyšetřování o trestných činech policistů ani Inspekce ministra vnitra, ani státní zástupci. Je to neodpustitelná chyba v hlasování. A to z toho důvodu, že byla spojena s nedůstojným přístupem poslanců, kteří hlasovali o důležitých zákonech úmyslně překotně. Snad s motivací dostat se co nejrychleji na dovolenou? Doufejme, že senátoři se stihnou v moři vykoupat již předtím, než se dostanou k opravám školáckých chyb svých kolegů ze Sněmovny.

Jiří Kopal

Článek vyšel v deníku Právo dne 30. 6. 2008

Jaké možnosti vzdělání mají u nás romské děti?

Debata se konala 28. března 2007 v Galerii Langhans. Hosty byli Michal Čermák z Ligy lidských práv, Zuzana Kaprová a Marie Ruchová z ministerstva školství, Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy a dlouholetý streetworker Kumar Vishwanathan. Debatu moderoval Martin Veselovský a nenechalo si ji ujít přibližně sedmdesát posluchačů.
Moderovaná diskuse hledala odpovědi na otázky, zda v Česku dochází k předčasné segregaci romských dětí do zvláštních škol a proč a jak tomu lze bránit.
Byl probírán i nový školský zákon a příklady dobré praxe. Kumar Vishwanathan, bývalý učitel fyziky, spolu s diváky litoval faktu, že naše české děti se učitelé často nesnaží získat pro předmět, jako je fyzika či matematika, a vzbudit v nich zájem, ale snaží se pouze naučit objem učiva podle osnov i za cenu toho, že se děti předmětu bojí a nemají jej rády. Praxe v Indii je zcela opačná. Třeba se jí také časem přiučíme…

Text je součástí článku Debaty podpořené z Matra KAP grantu, který vyšel dne 30.6.2008 v Lidových novinách.