Středa, 11. června 2008Aktuality
Je to již více než rok, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatýkací rozkazy pro Muhammad Ahmed Harouna, současného ministra pro humanitární záležitosti a Aliho Kosheiba, bývalého vůdce Janjawid milicí, v souvislosti s podezřením, že jsou odpovědní za páchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v Dárfúru. Dosud však podezřelí nebyli předáni ICC, a ani nebyli obviněni z těchto zločinů súdánskou vládou. Ve skutečnosti Ahmed Haroun zůstává ministrem pro humanitární záležitosti a byl jmenován členem výboru, který se zabývá vyšetřováním válečných zločinů v Dárfúru, a je kontaktní osobou pro mírové síly OSN.
Súdán tak flagrantně porušuje své závazky vyplývající z rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1593 z 31. března 2005 a v Dárfúru dále umírají lidé. Podle odhadů OSN 300 000 mužů, žen a dětí již přišlo o život, více než 2,5 milionu bylo vysídleno a více než 4 miliony jsou pro přežití závislé na mezinárodní pomoci.
Liga lidských práv se v této souvislosti ve spolupráci se svými mezinárodními partnery obrátila na ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a místopředsedu vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondru s výzvou k tvrdšímu postoji vůči představitelům súdánského režimu. V případě pokračující nespolupráce Súdánu s ICC požadujeme po České republice, aby na summitu EU ve dnech 19. – 20. června 2008, podpořila přijetí cílených sankcí vůči těm súdánským představitelům, kteří nesou největší odpovědnost za to, že Súdán nespolupracuje s ICC.
Takové opatření je nezbytné k zajištění toho, aby ICC byl schopen působit jako účinný nástroj pro spravedlnost a jako odstrašující prostředek před budoucími zločiny. Je důležité, aby bylo jasně ukázáno, že zatýkací rozkazy ICC nesou se sebou určitou váhu a jsou členskými státy a EU vykonávány. Česká republika, byť stále není smluvní stranou Římského statutu, nemůže této situaci nadále nečinně přihlížet, pokud chce, aby její zahraniční politika založená na úctě k lidským právům byla brána vážně.
Pátek, 6. června 2008Zprávy z médií
Ministerstvo školství chce, aby v “běžných” školách studovalo více dětí z menšin
PRAHA Bývalé zvláštní školy, které se nyní jmenují praktické, jsou stále plné převážně romských dětí. V Česku je stále ještě jen velmi málo “normálních” základních škol, které by se snažily začlenit děti z jiného sociálního, kulturního či národnostního prostředí.
A to by chtělo ministerstvo školství změnit. Připravuje proto několik opatření, která by měla systém umísťování – převážně romských -dětí do praktických škol upřesnit a zpřísnit.
Podle ministra školství Ondřeje Lišky je velmi důležité, aby v jedné třídě byly děti z různých sociálních skupin. “Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu. Aby byl každý žák vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu,” řekl Liška s tím, že by mělo být vzdělávání schopné reagovat na potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním postižením.
Děti, které dokončí tyto bývalé zvláštní školy, je sice absolvují s nějakým uspokojivým výsledkem, nicméně na středních školách pak bývají neúspěšné a končí je hned v počátku. Pokud by vychodily základní školu, kde by byly mezi ostatními dětmi, měly by větší šanci uspět i na dalších školách.
“Různé složení třídy je velmi přínosné. Výsledky průzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků,” dodal ministr.
Přestože je všeobecně známé, že praktické školy jsou z velké části zaplněné hlavně dětmi Romů, žádné statistiky, kolik jich ve skutečnosti opravdu na tyto školy chodí a kolik jich je na běžných základních školách, neexistují.
I to chce ministerstvo školství změnit. Na školách chce udělat velký průzkum a jeho výsledky pak zveřejní do konce roku. “Všichni se bojí takovouto statistiku udělat jen proto, že by mohla být brána rasisticky. Jenomže to, že tyto děti do těchto škol chodí, je skutečnost,” řekl náměstek ministra školství Dušan Lužný. Zatím poslední vlastní průzkum udělala v roce 2005 Liga lidských práv. Z toho vyplynulo, že ve zvláštních školách bylo 75 procent romských dětí a že se stále učí podle speciálně upravených programů.
Problém je však v tom, že většina těchto dětí ve skutečnosti speciální programy nepotřebuje. “Jejich rodiče ale často chtějí, aby studovaly zvláštní školy, protože je vystudovali i oni. Musejí si uvědomit, že tím dětem škodí, protože je svým způsobem připravují o slibnou budoucnost,” uvedl předseda sdružení Dženo Ivan Veselý.
Podle něj je velká vina i na straně základních škol a učitelů. Právě oni mají stále problém s tím, jak s dětmi z komunit mluvit a pracovat. “Osvěta je důležitá i pro pedagogy,” myslí si Veselý.
Děti, jež dokončí “zvláštní” školy, bývají na středních školách neúspěšné a končí je hned na počátku
Článek vyšel dne 6.6.2008 v Lidových novinách.
Čtvrtek, 5. června 2008Zprávy z médií
PRAHA Základní školy mají motivaci, jak všem ukázat, že se snaží integrovat znevýhodněné děti. Těmi jsou v Česku převážně Romové. Liga lidských práv totiž vymyslela projekt, díky kterému budou moci školy, které se snaží znevýhodněné děti integrovat, dostat certifikát Férová škola. “Certifikát je nástrojem, kterým se snažíme zlepšit podmínky v oblasti lidských práv a diskriminace ve vzdělávání na základních školách,” řekl ředitel ligy Jan Vodák.
Do projektu se mohou školy hlásit dobrovolně. Odborná komise pak bude zjišťovat, jestli na škole skutečně žádné děti nejsou diskriminované kvůli svému sociálnímu, kulturnímu či národnostnímu postavení nebo kvůli jinému, třeba zdravotnímu postižení. Školy tak budou muset splnit několik podmínek. Například začlenění antidiskriminačních zásad do školských vzdělávacích programů nebo aktivní přístup k dětem se znevýhodněním.
Článek vyšel dne 5.6.2008 v Lidových novinách.
Středa, 4. června 2008Aktuality
Pro účastníky brněnského festivalu Babylonfest uspořádaného u příležitosti Evropského roku mezikulturního dialogu připravila Liga lidských práv krátký soubor devíti otázek, které popisují různé životní situace, při nichž dochází či nedochází k diskriminaci. Je na vás, abyste si zkusili odpovědět, která situace diskriminace je či není. Možná zjistíte, že se tohoto fenoménu není třeba bát. Otázky naleznete zde, správné odpovědi s komentářem pak zde.
Festivalový program doplní Liga i odborným seminářem Každá nespravedlnost není diskriminace zaměřeným na vedení základních škol, případně úředníky brněnských městských částí, kteří se základním školstvím zabývají. Seznámeni budou s právním vymezením pojmu a osvojí si postupy, díky kterým budou moci fundovaně a kvalifikovaně diskriminaci rozpoznat. Budou jim představeny konkrétní příklady potenciálních diskriminačních situací v běžném životě lidí.
Přednáška nabídne přehled relevantních právních pramenů a literatury, osvětlí potřebnost či nepotřebnost ukotvení speciálního antidiskriminačního zákona v národní legislativě, zohlední i specifickou problematiku diskriminace a školního života.
Akce proběhne 13. června od 9 do 12 hodin na Staré radnici.
Středa, 4. června 2008Tiskové zprávy
Praha – 4. června 2008 – Certifikát Férová škola je nástroj, kterým se Liga lidských práv snaží zlepšit podmínky v oblasti lidských práv, diskriminace a inkluzivního vzdělávání v českém základním školství. Liga jej vytvořila spolu s renomovanými odborníky v oblasti pedagogiky na základě zkušeností ze zahraničí. Liga lidských práv chce prostřednictvím Certifikátu zajistit, aby šanci zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a plně rozvinout své schopnosti dostalo větší množství dětí. Certifikát bude udělován pod záštitou ministra školství těm základním školám, které nabízejí individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny děti, snaží se integrovat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dodržují lidská práva. „Naší prioritou je, aby vzdělávání bylo přístupné pro všechny bez rozdílu, aby každý žák byl vzděláván v souladu se svými možnostmi a schopnostmi a dostal šanci na rozvinutí svého potenciálu. Vzdělávání by mělo být schopné reagovat na potřeby měnící se společnosti, tzn. i potřeby komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí a lidí se zdravotním znevýhodněním či postižením.“ Říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška a dodává: „Různé složení třídy v oblasti sociální i kognitivní je velmi přínosné. Výsledky výzkumů ukazují, že brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků.“ Také proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolupracuje s Ligou lidských práv a podporuje certifikát Férová škola. Liga lidských práv se prvky rasové segregace v českém základním školství zabývá od roku 2003. V roce 2005 v návaznosti na účinnost novelizovaného školského zákona, který přinesl zrušení zvláštních a speciálních škol, provedla Liga ve spolupráci s maďarskou mezinárodní organizací ERRC (Evropské centrum pro práva Romů) výzkum na českých základních školách. Ten potvrdil, že 75% dětí v základních školách, které vznikly ze škol zvláštních a stále učí podle speciálně upraveného programu, jsou Romové. Certifikát Férová škola by měl pomoci tento fenomén zvrátit. Ředitelům i pedagogům základních škol nabízí způsob, jak školu otevřít moderním trendům a zvýšit kvalitu vzdělávání zdravotně, mentálně, sociálně či etnicky znevýhodněných dětí.
Certifikát je určen základním školám, které jsou pro integraci znevýhodněných žáků klíčové. Liga lidských práv chce zabránit tomu, aby na počátku své vzdělávací dráhy byly stovky dětí diagnostikovány jako mentálně postižené a odsouzeny k navštěvování základní školy s upraveným vzdělávacím programem. „Děti s různým nadáním a z různého sociálního prostředí by se měly vzdělávat dohromady, aby se od sebe učily a vzájemně se obohacovaly. Takové vzdělávání podporuje rozvoj každého jedince, obzvlášť pak těch, kterým by jinak hrozilo sociální vyloučení. Což má pozitivní dopad na celou společnost, protože každý ekonomicky aktivní občan je pro stát přínosem, neboť platí daně a nepobírá dávky.“ Podotýká ředitel Ligy lidských práv Jan Vodák.
Komise, která bude o udělení Certifikátu rozhodovat, bude pracovat jednak s podklady, které od školy dostane předem, a pak se do školy podívá v rámci certifikační návštěvy. Zajímat se bude o kurikulum školy, rozhodování a správní uvažování ředitele. Jak odůvodňuje svá rozhodnutí, jak probíhá rozhodování v životě školy, přijímání žáka, přechod žáka z nebo na jinou školu, zápis žáků a tak dále. Bude se dívat, jaké zájmové aktivity nabízí škola svým žákům, jak se vypořádala s určitou integrační situací, pokud nějakou řešila, nebo jak zajišťuje, že se do budoucna s integrační situací vypořádá. Komise si udělá celkový obrázek o té škole, prohlédne si jednotlivé třídy. Ale bude pouze na řediteli, co všechno komisi ukáže. Pokud škola přistoupí na podmínky certifikace, zavazuje se také k tomu, že kdykoliv v průběhu platnosti certifikátu, což jsou dva roky, umožní komisi v souvislosti s dodržováním standardů namátkovou kontrolu. Tím chce Liga zajistit, aby kvalita neklesala.
Bližší Informace o projektu poskytne:
Lucie Obrovská, právnička a koordinátorka projektu, lobrovska@llp.cz, +420 777 253 985
Přesné znění podmínek pro obdržení Certifikátu a další informace naleznete na
www.ferovaskola.cz.
