Liga vydala analýzu vybraných témat zdravotnického práva

Na základě zkušeností s poskytováním poradenství a právní podpory pacientům, ale také se znalostí problémů, kterým jsou nucena čelit zdravotnická zařízení, vytvořili právníci Ligy analýzu, která je mimo jiné reakcí na přípravu nové zdravotnické legislativy, zejména na návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ale také na návrh zákona o specifických zdravotních službách.
Problematika zdravotní péče je v současné době obsažena v celé řadě právních předpisů, její základ je však obsažen v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tento zákon je již značně zastaralý a jak shrnuje důvodová zpráva k připravované legislativě i přes všechny dosavadní novelizace … zůstala jeho velká část již prakticky nepoužitelná, neboť upravuje „zdraví a potřeby lidu“ a nikoli skutečné potřeby konkrétního pacienta. Tím je významně potlačena možnost pacienta vymáhat svá práva a nároky.

Liga lidských práv vítá snahu ministerstva zdravotnictví nahradit stávající právní úpravu modernější legislativou, zároveň však podle našeho názoru zůstávají některé závažné problémy opomenuty. Analýza Legislativní ochrana práv pacientů se snaží na některá témata poukázat a přenést také příklady jejich regulace v jiných zemích.

Policisté musí být zdvořilí. Nařizuje jim to zákon

Praha – Pomáhat a chránit – a ještě navíc zdvořile.
Tak by ideálně měla vypadat práce české policie, pokud by se naplnily vize ministerstva vnitra. Motto „pomáhat a chránit“ je zatím k vidění na dveřích policejních aut, zmíněnou zdvořilost ale policistům nařizuje přímo nový policejní zákon.
Ten zdvořilost označuje jako základní povinnost policisty.
„Policista a zaměstnanec policie jsou při plnění úkolů policie povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní,“ píše se v paragrafu devět zákona o policii, kterým se budou muži zákona řídit od ledna příštího roku.
Policie: Jsme zdvořilí už dnes
Podle mluvčího policejního prezidia Davida Kubaláka na slušné chování policisté dbají už dnes.#infobox
„Nic výrazného se pro nás od ledna nezmění. Zdvořilost a slušnost v komunikaci s veřejností je zakotvena i v etickém kodexu policie, který platí od roku 2005,“ říká mluvčí Kubalák.
Podle právníka Jana Kopala z Ligy lidských práv je ale takové zdůraznění zdvořilosti v zákoně správné.
Bude policie blíž lidem?
„I zdánlivé drobnosti jako nápis na policejním autě nebo taková zmínka v zákoně mohou vést ke změně filosofie práce policie. My dlouhodobě prosazujeme, aby se policie u nás přiblížila k modelu community policing. To znamená, aby byla blíže lidem, aby policista měl větší přehled, co se děje v jeho okrsku,“ vysvětluje Kopal.
Žádné sankce za neslušnost v zákoně nejsou. Ty policistu můžou potkat, jen pokud by se nevhodně choval ke kolegovi nebo nadřízenému.
„Tam je to něco jiného, na to jsou interní předpisy, které umožňují takové chování potrestat. To se ale veřejnosti netýká,“ říká Kubalák.

Článek vyšel dne 3. 8. 2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.

Začíná fotbalová liga. Poslední s dohledem policie

Praha – Fotbalové kluby, bourající řidiči, soudy i exekutoři. Ti všichni byli zvyklí na servis policie. Teď se budou muset naučit obejít v některých situacích bez něj.

Ministr vnitra Ivan Langer má za to, že policie nemá být „holka pro všechno“ nebo „ochranka zadarmo“. A tento plán zapracoval do reformy policie, která začne platit od ledna. Ochránci lidských práv se však obávají, jak se budou chovat ochranky, které policii nahradí.

Smrt Baníku?

Asi nejvýrazněji se změna dotkne fotbalových klubů. O víkendu startuje liga a pořadatelé se musejí do ledna naučit, jak zvládat divoké fanoušky bez mužů v uniformách.

„Pro podzimní část chceme zabezpečit maximální výkon pořadatelské služby. Ta nesmí být tolerantní k opilcům či pyrotechnice. Naším plánem je vytlačit skupinu lidí, která nemá na stadionech co dělat,“ řekl tento týden na tiskové konferenci bezpečnostní manažer Českomoravského fotbalového svazu Miroslav Platil.

Policie počítá i s tím, že se v okolí stadionů pro jistotu bude pohybovat i po prvním lednu 2009. Postupně se ale chce stáhnout. „Zkušenosti například z Nizozemí nám dokazují, že je to možné a že pořadatelé mohou fanoušky zvládnout,“ říká šéf pořádkové policie Petr Sehnoutka.
Černí šerifové mají střežit stadiony podle pravidel „pána domu“, ochránci lidských práv z toho mají strach.

„Už teď se setkáváme s případy, kdy ochranka někoho brutálně napadne například v hypermarketu. Mám obavy z toho, že omezování osobní svobody lidí se dostává do rukou privátní sféry,“ říká předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.

Ministerstvo radí: Pouta se budou hodit

V příručce, jak zvládat fanoušky, kterou ministerstvo vnitra pro kluby vydalo, je například rada, aby kluby využívaly stávající trestní zákoník. Ten dává například komukoli možnost omezit osobní svobodu člověka, který spáchal trestný čin, do doby, než zasáhne policie.
Ministerstvo přitom nabádá k poměrně razantnímu postupu, když kapitolu opatřilo titulkem: Pořadatelské službě se mohou hodit i pouta.

ČMFS i ministerstvo tvrdí, že obavy z agresivity pořadatelů nejsou na místě – jednak proto, že reforma policie zpřísnila pravidla pro zaměstnance bezpečnostních agentur (například musejí být bezúhonní), a za druhé proto, že na výcviku pořadatelů se bude podílet přímo policie.

„Je důležité, aby pořadatelé byli dobře vycvičeni, na tom se bude podílet i samotná policie,“ uvedl Martin Linhart z ministerstva vnitra. Už v září čeká pořadatelské služby velké školení na policejní akademii.

Bez policie: doručování pro soudy i menší nehody

Stadiony nejsou jedinými místy, kde budou policisté od ledna chybět. Bez jejich přítomnosti se budou muset obejít menší nehody, kde nebude zraněný a škoda nepřesáhne sto tisíc korun.

Policisté už také nebudou soudům pomáhat s doručováním písemností, například předvolání k soudu. Vše budou muset zvládnout soudní doručovatelé nebo justiční stráž.

„V některých oblastech Prahy už nám policie odmítá s doručováním vypomáhat teď, takže tam to nebude žádná změna. Jinde se s tím budeme muset vypořádat, posílit soudní doručovatele. Je ale pravda, že policista uspěje při doručování někdy lépe, má psychologickou výhodu, autoritu, a je to zákonem chráněná osoba,“ říká mluvčí Městského soudu v Praze Jiří Kulawiak.

Podle něj je ale možné, že se problémy s doručováním brzy vyřeší jinak.

„Dojde-li však v souvislosti s připravovaným zákonem k zavedení povinné doručovací adresy, pak obtíže s nedoručitelností písemností ( při nichž policie byla nejčastěji využívána) snad pominou zcela,“ dodává.
Článek vyšel dne 2.8.2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.

Soudní znalecké posudky nikdo nekontroluje

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka
——————–
Liga lidských práv chce po ministru spravedlnosti, aby zabránil praktikám některých soudních znalců. Jde o to, že jejich práci vlastně nikdo nekontroluje, a tak liga sesbírala asi padesát posudků z oblasti zdravotnictví a nechala je prověřit nezávislými experty. A ti zjistili celou řadu chyb.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Posudek má velkou moc, někdy dokáže zvrátit i rozsudek soudu. Může někoho poslat do vězení nebo třeba připravit o dítě. A právě proto by měli znalci pracovat nestranně, jenže jejich kontrola téměř neexistuje.

David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Současný stav vede k tomu, že znalci jsou v podstatě neodpovědní.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Současná situace je naprosto neuspokojivá.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Na znalce si stěžuje čím dál víc lidí, třeba u ombudsmana. Narůstá počet uplacených a zmanipulovaných posudků.

Jiří ŠVARC, primář oddělení ochranné léčby PL Bohnice, soudní znalec
——————–
Se stává to, že například advokáti obcházejí, obtelefonovávají znalce a ptají se, zda napíšu privátní posudek tak, aby byl ušit na míru té obhajobě.

Marie CILÍNKOVÁ, advokátka
——————–
Jsem se setkala i s případem, kdy znalec vyhotovil dva protichůdné posudky v téže věci u jednoho poškozeného.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Nesprávným posudkům nahrává benevolentní zákon.

David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Znalecký zákon je zcela nedostatečný a už měl být dávno změněn nebo nahrazen novým.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Jenže ministerstvo spravedlnosti čtyřicet jedna let starý předpis ani nenovelizovalo. Teď chystá nový, ten by měl výrazně zpřísnit odpovědnost znalců.

Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Pokud pochybí, pak musí být potrestán, a to i tak, že přijde o možnost vykonávat soudní znalectví.

Veronika LUDVÍKOVÁ, redaktorka
——————–
Jen zákon ale nestačí, ten totiž nemůže dát znalcům napříč všemi obory vodítko, jak mají při své práci postupovat. Liga lidských práv proto chce po resortu spravedlnosti, aby vytvořil i etický kodex znalce. Další možností by mohl být vznik komory s povinným členstvím, jakou mají notáři nebo advokáti, která by na práci znalců dohlížela. Veronika Ludvíková, Česká televize.

Textový záznam televizní reportáže v pořadu Události na ČT 1 ze dne 27.7.2008.

Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to ale neřeší

Praha/ Po běžném rentgenu cév se paní Lence zalila břišní dutina krví, na chvíli se zastavilo srdce a dodnes trpí trvalými fyzickými i psychickými následky.
Nejprve z toho byla obviňována lékařka, která špatně vpíchla kontrastní látku, až důsledný soudní znalec prokázal, že hlavní chyba byla v tom, že Lenku několik hodin po vyšetření nikdo nekontroloval. Lékařka měla štěstí, její posudek byl objektivní. V opačném případě by jí hrozila vysoká pokuta a možná i vězení. Jenže takových posudků je čím dál méně.
“Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní, nejsou nestranní, většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,” říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv.
“Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,” dodává Zahumenský. Znalec totiž může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval.
“Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,” vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. “Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,” říká advokát Ondřej Dostál.

Článek vyšel dne 24.7.2008 v Havlíčkobrodském, Moravskoslezském a Hradeckém deníku.