Pátek, 12. září 2008Zprávy z médií
Praha – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil představil návrh novely zákona o znalcích a tlumočnících, kterou chce zpřísnit dohled nad soudními znalci. Reaguje tak na množící se stížnosti na jejich práci, kdy se často objevují například protichůdné posudky, jako v kauze Kuřim. Současný zákon o soudních znalcích pochází z roku 1967 a je příliš obecný. Neumožňuje důkladnější kontrolu ani postihy. Novelu by měla vláda projednat ještě v září, potom půjde do parlamentu. Platit by mohla začít v roce 2010.
„Starý zákon, který je velmi obecný a vágní, je zpřesněn a jsou stanovena jasnější pravidla pro výkon funkce znalce a pro případný postih, pokud pochybí,“ řekl ČT Pospíšil, který počítá i se zpřísněním výběru soudních znalců. Více pozornosti by se mělo věnovat i dohledu na jejich práci. Pro jednotlivé odbornosti navíc budou podle soudkyně Mileny Opatrné unifikované požadavky. „Nemělo by se nám stávat, že znalci nebudou znát novely vyhlášek,“ dodala.
Pokuty v řádech desetitisíců
Mezi hlavní změny by patřilo posílení osobní odpovědnosti. Každý soudní znalec by musel mít vysokoškolské vzdělání, povinnou pětiletou praxi a docházel by na celoživotní vzdělávání. V případě pochybení by jim nově hrozila pokuta, o které by rozhodoval předseda krajského soudu. Podle Pospíšila by se jednalo o řády tisíců až desetitisíců. Na práci soudních znalců si stěžuje i ombudsman a lidé z Ligy lidských práv. Advokáti si podle nich často zadávají posudky na zakázku, aby vyšly ve prospěch obhajoby.
O nedostatek odborníků po zpřísnění podmínek se ministr nebojí: „Máme přes 50 odvětví. Ta klíčová jsou soudními znalci dostatečně pokryta. Naopak je v některých odvětvích například ekonomického charakteru z důvodu přeplněnosti odmítáme.“ Návrh znalcům a tlumočníkům také nově ukládá, aby se pojistili, a měli tak z čeho hradit škodu, kterou případně způsobí. Podle autorů novely bude ovšem nutné pečlivě rozlišit, zda znalec škodu způsobil úmyslně, nebo zda situaci zhodnotil nesprávně, protože jiné posouzení nebylo v jeho silách.
Podle kritiků je zákon příliš obecný
Problém je ale v trestních sporech, které vyžadují například posudek psychologů. Ten si může nechat zpracovat i obhájce žalovaného. Pak je ale běžné, že advokáti obíhají znalce a žádají posudek ve prospěch svého klienta. „To jsou posudky, které mnozí z nás odmítáme, protože často jsou to posudky, které jsou účelově manipulativní,“ říká soudní znalec z oboru psychologie Slavomil Hubálek. Na znalce, kteří advokátům vyhoví, bude ale i novelizovaný zákon krátký. Podle primáře Bohnické psychiatrické kliniky Jiřího Švarce je totiž zákon příliš obecný a nemůže mluvit o tom, jak má vypadat posudek v soudním lékařství, psychiatrii nebo sexuologii.
Článek vyšel dne 12.9. na www.ct24.cz, naleznete jej zde.
Úterý, 9. září 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv a další organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, připravily přes 50 připomínek k návrhu nového občanského zákona. Připomínky adresované ministerstvu spravedlnosti se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a problematiky opatrovnictví. Organizacím se například nelíbí to, že nemocný člověk může být zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce zákoník v prosinci předložit vládě.
Liga a další organizace upozorňují na to, že současná právní úprava umožňuje zneužívání zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Podle údajů ligy žije v současné době v České republice přes 23 tisíc osob zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a téměř 4000 osob, jejichž způsobilost byla omezena.
Autoři připomínek chtějí, aby nový občanský zákoník tento stav napravil. Chystaný kodex by měl podle nich respektovat Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česko podepsalo a která stanoví, že k úplnému zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Organizacím vadí také to, že plánovaný kodex nedostatečně upravuje postavení, práva i povinnosti opatrovníků.
Článek vyšel dne 9. 9. 2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
Úterý, 9. září 2008Tiskové zprávy
Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv využily příležitosti veřejného připomínkového řízení k návrhu nového občanského zákoníku a připravily připomínky k jeho částem týkajícím se omezení a zbavení svéprávnosti, jakož i k institutu opatrovnictví člověka.
Na vypracování připomínek se podílelo dalších jedenáct organizací, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí.
Organizace společně usilují o to, aby nový občanský zákoník důsledně napravil nedostatky současné právní úpravy, která umožňuje nadužívání a zneužívání zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Reforma by měla zajistit také naplnění textu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, kterou ČR podepsala. Ta například předpokládá, že k úplnému zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Přednostně by měla být využívána jiná opatření, která umožní, aby osobám, které nejsou schopny se samostatně rozhodovat a činit právní úkony, byla poskytována podpora a pomoc. V České republice žije přitom přes 23 tisíc osob zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a téměř 4 tisíce osob, jejichž způsobilost byla omezena.
Celkem 53 připomínek k návrhu zákona podepsaly také organizace QUIP – Společnost pro změnu, Česká asociace pro psychické zdraví, občanské sdružení Kolumbus, občanské sdružení SELF HELP Ústí nad Labem, o.p.s. SYMPATHEA, občanské sdružení Fokus Praha, společnost DUHA – integrace osob s mentálním postižením, občanské sdružení Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Asociace průvodců v problematice rizikového chování, občanské sdružení Proutek a Centrum adiktologie. Připomínky podpořila rovněž Národní rada zdravotně postižených ČR..
„Na připomínkách a našich návrzích, které předkládáme ministerstvu, jsme společně s partnery pracovali téměř čtyři měsíce a detailně je diskutovali. Zájem a široká podpora organizací, které se zabývají duševně nemocnými a jejich právy, svědčí o tom, že náš návrh skutečně odráží potřeby osob, kterých se týká. Věříme proto, že ministerstvo se jimi bude zodpovědně zabývat,“ uvádí Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy.
„Návrh se připojuje k reformním snahám v oblasti opatrovnictví na celém světě. Společným cílem bylo v co nejširší míře zrovnoprávnit osoby s postižením v oblasti právního jednání a vytvořit funkční systém podporovaného rozhodování bez zásahů do jejich práv a svobod,“ doplňuje Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy.
Připomínky směřují zejména k nápravě následujících nedostatků:
– návrh nevhodně upravuje alternativní opatření k uplatňování způsobilosti k právním úkonům; ta by měla být využívána přednostně před opatřeními, která vycházejí z principu náhradního rozhodování,
– návrh umožňuje, aby docházelo k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům, což představuje neproporcionální zásah do základních práv,
– návrh nedostatečně upravuje postavení, práva a povinnosti opatrovníků,
– mechanismy kontroly opatrovníka a zapojení opatrované osoby do těchto mechanismů jsou upraveny nedostatečně,
– návrh nepočítá s reformou procesních předpisů, která by měla jít ruku v ruce s reformou práva hmotného tak, aby všechna práva související s uplatňováním způsobilosti k právním úkonům, moha být efektivně realizována.
Bližší informace:
Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC), www.mdac.info, podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.
Čtvrtek, 4. září 2008Aktuality
Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv připravily ve spolupráci s dalšími jedenácti organizacemi připomínky k částem návrhu občanského zákoníku, které se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a opatrovnictví člověka. Připomínky podpořila rovněž Národní rada zdravotně postižených ČR a také některá oficiální připomínková místa.
Připomínky směřují zejména k nápravě následujících nedostatků návrhu zákona:
- návrh nedostatečně upravuje alternativní opatření k uplatňování způsobilosti k právním úkonům, která by měla být využívána přednostně před opatřeními, která vycházejí z principu náhradního rozhodování,
- návrh umožňuje, aby docházelo k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům, což představuje neproporcionální zásah do základních práv,
- návrh nedostatečně upravuje postavení, práva a povinnosti opatrovníků,
- mechanismy kontroly opatrovníka a zapojení opatrovance do těchto mechanismů jsou upraveny nedostatečně,
- návrh nepočítá s reformou procesních předpisů, která by měla jít ruku v ruce s reformou práva hmotného tak, aby všechna práva související s uplatňováním způsobilosti k právním úkonům, moha být efektivně realizována.
Organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, společně usilují o to, aby nový občanský zákoník napravil nedostatky současné právní úpravy. Reforma by měla zajistit také naplnění závazků, které pro Českou republiku vyplynou po ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Společný dopis ministrovi spravedlnosti s podpisy jednotlivých organizací naleznete zde. Návrh občanského zákoníku je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.
Pondělí, 1. září 2008Zprávy z médií
Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to však zatím neřeší. Ministerstvo spravedlnosti slibuje změnu.
Praha/ Ani za nejvážnější pochybení se zatím lékaři v Česku většinou nemusí bát trestu. I v případech, kdy si pacienti z banální operace odnesli trvalé následky nebo dokonce zemřeli, soudy u zdravotníků nesahají k příliš přísným trestům.
Důvod? Znalecké posudky většinou zní: nevinen. Stížností na neobjektivní znalecké posudky se hromadí, soudní lékaře ale nikdo netrestá. Na jejich rozhodnutí přitom závisí nejen osudy lékařů, ale především pacientů. Ministerstvo spravedlnosti konečně slibuje změnu.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní – a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,“ říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. „Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,“ dodává Zahumenský. Znalec totiž sice může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval, takže se žádné postihy prakticky neudělují.
„Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,“ vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. „Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,“ dodává advokát Ondřej Dostál.
Ministerstvo slibuje změnu k lepšímu už na podzim. „O problému ve znalecké činnosti víme, nyní chystáme novelu zákonu, kam chceme zapracovat všechny připomínky. Situace by se tak měla zlepšit,“ tvrdí Jitka Vinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. „Definitivní podobu návrhu představíme veřejnosti už v polovině září,“ dodává.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají dostat se z problémů.“ David Záhumenský, Liga lidských práv.
Článek vyšel dne 1. 9. 2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku (pod názvem Lékaři, kteří zaviní smrt pacienta, zůstávají bez trestu) a v Ústeckém deníku.
