Zbavování způsobilosti lidí v novém občanském zákoníku nevyhovuje

Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv využily příležitosti veřejného připomínkového řízení k návrhu nového občanského zákoníku a připravily připomínky k jeho částem týkajícím se omezení a zbavení svéprávnosti, jakož i k institutu opatrovnictví člověka.
Na vypracování připomínek se podílelo dalších jedenáct organizací, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí.

Organizace společně usilují o to, aby nový občanský zákoník důsledně napravil nedostatky současné právní úpravy, která umožňuje nadužívání a zneužívání zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Reforma by měla zajistit také naplnění textu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, kterou ČR podepsala. Ta například předpokládá, že k úplnému zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Přednostně by měla být využívána jiná opatření, která umožní, aby osobám, které nejsou schopny se samostatně rozhodovat a činit právní úkony, byla poskytována podpora a pomoc. V České republice žije přitom přes 23 tisíc osob zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a téměř 4 tisíce osob, jejichž způsobilost byla omezena.

Celkem 53 připomínek k návrhu zákona podepsaly také organizace QUIP – Společnost pro změnu, Česká asociace pro psychické zdraví, občanské sdružení Kolumbus, občanské sdružení SELF HELP Ústí nad Labem, o.p.s. SYMPATHEA, občanské sdružení Fokus Praha, společnost DUHA – integrace osob s mentálním postižením, občanské sdružení Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Asociace průvodců v problematice rizikového chování, občanské sdružení Proutek a Centrum adiktologie. Připomínky podpořila rovněž Národní rada zdravotně postižených ČR..

„Na připomínkách a našich návrzích, které předkládáme ministerstvu, jsme společně s partnery pracovali téměř čtyři měsíce a detailně je diskutovali. Zájem a široká podpora organizací, které se zabývají duševně nemocnými a jejich právy, svědčí o tom, že náš návrh skutečně odráží potřeby osob, kterých se týká. Věříme proto, že ministerstvo se jimi bude zodpovědně zabývat,“ uvádí Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy.

„Návrh se připojuje k reformním snahám v oblasti opatrovnictví na celém světě. Společným cílem bylo v co nejširší míře zrovnoprávnit osoby s postižením v oblasti právního jednání a vytvořit funkční systém podporovaného rozhodování bez zásahů do jejich práv a svobod,“ doplňuje Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy.

Připomínky směřují zejména k nápravě následujících nedostatků:

– návrh nevhodně upravuje alternativní opatření k uplatňování způsobilosti k právním úkonům; ta by měla být využívána přednostně před opatřeními, která vycházejí z principu náhradního rozhodování,
– návrh umožňuje, aby docházelo k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům, což představuje neproporcionální zásah do základních práv,
– návrh nedostatečně upravuje postavení, práva a povinnosti opatrovníků,
– mechanismy kontroly opatrovníka a zapojení opatrované osoby do těchto mechanismů jsou upraveny nedostatečně,
– návrh nepočítá s reformou procesních předpisů, která by měla jít ruku v ruce s reformou práva hmotného tak, aby všechna práva související s uplatňováním způsobilosti k právním úkonům, moha být efektivně realizována.

Bližší informace:
Jana Marečková, právnička MDAC a Ligy, tel: 545 210 446, mobil: +420 773 621 228.
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC), www.mdac.info, podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy.
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.

Nevládní organizace zaslaly ministrovi spravedlnosti 53 připomínek k návrhu nového občanského zákoníku

Centrum advokacie duševně postižených a Liga lidských práv připravily ve spolupráci s dalšími jedenácti organizacemi připomínky k částem návrhu občanského zákoníku, které se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a opatrovnictví člověka. Připomínky podpořila rovněž Národní rada zdravotně postižených ČR a také některá oficiální připomínková místa.

Připomínky směřují zejména k nápravě následujících nedostatků návrhu zákona:

  • návrh nedostatečně upravuje alternativní opatření k uplatňování způsobilosti k právním úkonům, která by měla být využívána přednostně před opatřeními, která vycházejí z principu náhradního rozhodování,
  • návrh umožňuje, aby docházelo k úplnému zbavení způsobilosti k právním úkonům, což představuje neproporcionální zásah do základních práv,
  • návrh nedostatečně upravuje postavení, práva a povinnosti opatrovníků,
  • mechanismy kontroly opatrovníka a zapojení opatrovance do těchto mechanismů jsou upraveny nedostatečně,
  • návrh nepočítá s reformou procesních předpisů, která by měla jít ruku v ruce s reformou práva hmotného tak, aby všechna práva související s uplatňováním způsobilosti k právním úkonům, moha být efektivně realizována.

Organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, společně usilují o to, aby nový občanský zákoník napravil nedostatky současné právní úpravy. Reforma by měla zajistit také naplnění závazků, které pro Českou republiku vyplynou po ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

Společný dopis ministrovi spravedlnosti s podpisy jednotlivých organizací naleznete zde. Návrh občanského zákoníku je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.

Pacient kvůli chybě lékaře zemře, ten vyvázne bez trestu

Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to však zatím neřeší. Ministerstvo spravedlnosti slibuje změnu.
Praha/ Ani za nejvážnější pochybení se zatím lékaři v Česku většinou nemusí bát trestu. I v případech, kdy si pacienti z banální operace odnesli trvalé následky nebo dokonce zemřeli, soudy u zdravotníků nesahají k příliš přísným trestům.
Důvod? Znalecké posudky většinou zní: nevinen. Stížností na neobjektivní znalecké posudky se hromadí, soudní lékaře ale nikdo netrestá. Na jejich rozhodnutí přitom závisí nejen osudy lékařů, ale především pacientů. Ministerstvo spravedlnosti konečně slibuje změnu.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní – a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,“ říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. „Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,“ dodává Zahumenský. Znalec totiž sice může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval, takže se žádné postihy prakticky neudělují.
„Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,“ vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. „Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,“ dodává advokát Ondřej Dostál.
Ministerstvo slibuje změnu k lepšímu už na podzim. „O problému ve znalecké činnosti víme, nyní chystáme novelu zákonu, kam chceme zapracovat všechny připomínky. Situace by se tak měla zlepšit,“ tvrdí Jitka Vinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. „Definitivní podobu návrhu představíme veřejnosti už v polovině září,“ dodává.

„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají dostat se z problémů.“ David Záhumenský, Liga lidských práv.

Článek vyšel dne 1. 9. 2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku (pod názvem Lékaři, kteří zaviní smrt pacienta, zůstávají bez trestu) a v Ústeckém deníku.

Odmítnutí očkování musí být projednáno do jednoho roku

Liga lidských práv zastupuje rodiče, kteří nesouhlasí s rozsahem povinného očkování v ČR, odmítli některá očkování svých dětí, a jsou proto stíháni za přestupek. Zákon obecně stanoví od spáchání přestupku roční lhůtu, po jejímž uplynutí není možné věc projednat a udělit pokutu. Dosud nebylo jasné, platí-li to také pro odmítnutí očkování. Krajská hygienická stanice však nyní potvrdila, že i odmítnutí očkování proti tuberkulóze musí být projednáno do jednoho roku.

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci potvrdila ve svém usnesení ze dne 22. 7. 2008 výklad zákona ve prospěch rodičů. Odpovědnost za přestupek tak po uplynutí jednoho roku od spáchání přestupku zaniká. Dnem spáchání přestupku byl určen poslední den lhůty, během které mělo být dítě podle vyhlášky naočkováno. V případě očkování proti tuberkulóze, které má být provedeno do šestého týdne od narození dítěte, je dnem spáchání přestupku až poslední den této lhůty. Pokud úřady nestihnou pravomocně rozhodnout o udělení pokuty nejpozději do jednoho roku, řízení je zastaveno a rodiče pokutu platit nemusí.

V případě, že by odpovědnost rodičů neočkovaných dětí nezanikala, bylo by možné je stíhat bez ohledu na to, kdy mělo být dítě očkováno, a dokonce udělovat pokuty opakovaně. V praxi mohou činit problémy ty druhy očkování, u kterých právní předpisy nestanoví pro očkování přesnou lhůtu. V těchto případech totiž nebude snadné přesně určit den spáchání přestupku, a tedy počátek jednoleté lhůty.

Školy mají být k Romům fér

Férová škola znamená: romské děti nejsou znevýhodněny a dostávají vzdělání jako každé jiné dítě
Břeclav – Jsi z romské rodiny? Tak patříš do zvláštní školy. Podle Ligy lidských práv je takový postup v řadě jihomoravských škol stále ještě běžnou praxí. Děti romských rodičů často končí bezdůvodně ve školách se sníženými standardy.
Zabránit by tomu měl projekt Férová škola, který chce Liga nastartovat v Břeclavi – městě, které má dlouhodobé problémy, co se týče soužití Romů a ostatních obyvatel.
Autoři vymysleli projekt na základě poznatků o vzdělávání romských dětí. Pod záštitou ministerstva školství chtějí přidělovat certifikát „Férová škola“ těm základním školám, které začleňují romské děti do svých tříd a kde nedochází k diskriminaci.
„Všechny břeclavské školy budou informovány o tom, že tento certifikát existuje. A město má zájem, aby se všechny školy o tento certifikát ucházely,“ uvedl břeclavský starosta Dymo Piškula. Podle něj by systém férových škol mohl přispět ke kvalitě vzdělání romských dětí. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská se chystá do Břeclavi příští týden. Ředitelům představí „férový“ certifikát.
„Glejt diskriminaci nespraví“ Liga lidských práv tvrdí, že pro školu je takové osvědčení známkou prestiže. To si ale nemyslí Jarmila Poláková, která v břeclavských školách pracovala jako romská poradkyně. „Nechat si přidělit takovou značku může být pro školu i nevýhodné. Automaticky dostane punc školy pro Romy,“ míní Poláková s tím, že všechny romské děti budou zase chodit do školy jen spolu, zatímco rodiče bílých dětí se takové škole mohou vyhýbat. „Na každé škole určitá míra diskriminace je. A nějaký glejt to nespraví,“ domnívá se.
Naopak podle Lucie Obrovské je Česká republika dlouhodobě kritizována ze zahraničí za segregaci zejména romských dětí a za jejich následné špatné uplatnění na trhu práce. „Tyto děti většinou končí ve zvláštních školách, kde nemůže být dosaženo jejich plného vzdělanostního potenciálu. Jihomoravská oblast je toho bohužel zářným příkladem,“ míní koordinátorka.
„Férová škola má garantovat dodržování lidských práv, zákaz diskriminace a začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, tedy do klasické třídy,“ dodává Lucie Obrovská. První školy by mohly získat certifikát na jaře příštího roku.
Férová škola musí mít například ve vzdělávacím programu zpracovány antidiskriminační zásady. Musí aktivně motivovat děti s jinou etnickou příslušností k zápisu do školy. A rozhodně nesmí odmítnout romské dítě přijmout, pokud není důvodem třeba naplněnost školy.
Ve škole navíc nesmí existovat třída, v níž by byli soustředěni žáci jednoho etnika.
V Břeclavi má patrně nejvíc romských školáků Kupkova škola, respektive její pracoviště v Sovadinově ulici. Tamse teprve budou rozhodovat, zda se stanou školou férovou. „Určitě se tím budeme zabývat. Z každého projektu se dá něco vytěžit,“ uvedl zástupce ředitele školy Petr Pláteník. Podle něj škola s romskými žáky pracuje nepřetržitě. „Romské děti jsou docela šikovné. Dá se s nimi velice dobře pracovat. Hodně k tomu přispívá romská asistentka,“ poznamenal s tím, že Sovadinova škola už férovou je. Alespoň co se týče přístupu k žákům.

Článek vyšel dne 23. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.