Pátek, 12. prosince 2008Zprávy z médií
Brno 12. 12. 2008 – O tom, jak zlepšit vzdělávání romských dětí, budou dnes od půl šesté večer diskutovat odborníci a všichni zájemci v Muzeu romské kultury v Bratislavské ulici. Účastníci budou probírat zejména zařazení Romů do většinové společnosti. Večer zpestří ukázky španělských a orientálních tanců. Akci pořádá Liga lidských práv ve spolupráci s organizacemi Nesehnutí a Amnesty International. Za Muzeum romské kultury vystoupí jeho ředitelka Jana Horváthová, o projektu Férová škola a dědictví takzvaných zvláštních škol pohovoří Lucie Obrovská z Ligy lidských práv. O svoje zkušenosti se podělí i romský asistent Ladislav Horváth.
Středa, 10. prosince 2008Zprávy z médií
Praha 10. prosince (ČTK) – Naprostá většina Čechů, 95 procent, považuje za důležité, aby se ve společnosti aktivně usilovalo o dodržování lidských práv. Vyplývá to z průzkumu mínění, který agentura Factum Invenio a několik nevládních organizací zveřejnily na dnešní tiskové konferenci při příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv.
Z výsledků studie vyplývá, že s vyšším věkem roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni lidé nad 60 let. Pouze jedno procento lidí má za to, že o dodržování lidských práv by se rozhodně nemělo usilovat.
Jiná už je míra spokojenosti Čechů a Moravanů s tím, jaká je v Česku úroveň ochrany lidských práv. Čtyřicet osm procent lidí je s ní spokojeno, stejný podíl nikoliv. Nespokojenost občanů rostla především v souvislosti s vyšším věkem dotázaných. Více než třetina obyvatel nad 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v Česku se nedodržují.
Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio v této souvislosti upozornila, že z dalších průzkumů organizace vyplývá, že více než 61 procent obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkalo s diskriminací kvůli věku.
Podle ředitele Factum Invenio Jana Herzmanna by si fakt, že obyvatelé ČR jsou co do spokojenosti s úrovní ochrany lidských práv v Česku rozděleni přesně napůl, zasloužil další výzkum.
Z průzkumu dále vyplývá, že zhruba polovina občanů má za to, že česká společnost by měla věnovat nejvíce pozornosti ochraně práv na zdravotní péči, na vzdělání, na práci a sociální zabezpečení. Pouze osm procent lidí apeluje na ochranu práv menšin.
Herzmann dnes vyzdvihl také skutečnost, že 64 procent obyvatel ČR se kladně vyjádřilo k mezinárodní angažovanosti Česka v oblasti lidských práv v zahraničí. Naopak proti zahraniční angažovanosti země v tomto směru se vyslovilo 31 procent dotázaných. Nejvíce podporují zahraniční aktivity mladí lidé od 18 do 29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou.
„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských prav za hranicemi Evropy,“ uvedl ředitel Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Průzkumu se koncem listopadu zúčastnilo 501 respondentů. Spolupracovaly na něm organizace Amnesty International, Člověk v tísni, Liga lidských práv, Multikulturní centrum Praha a Informační centrum OSN.
Valné shromáždění OSN deklarovalo 10. prosinec jako Den lidských práv v roce 1950. V tento den byla o dva roky dříve (1948) přijata Všeobecná deklarace lidských práv, první mezinárodní kodex univerzálních práv člověka, ze kterého vychází řada dalších mezinárodních či národních právních úprav lidských práv a svobod.
lab mkv
Zpráva pochází z ČTK.
Středa, 10. prosince 2008Tiskové zprávy
– 10. prosince 2008 –
Naprostá většina obyvatel považuje úsilí v otázce dodržování práv lidí za důležité.
Česká republika by podle veřejného mínění měla věnovat větší pozornost ochraně sociálních práv, včetně práva na lékařskou péči, vzdělání či práci.
Téměř dvě třetiny občanů považují za správné, aby se Česká republika zapojovala i do mezinárodních aktivit na ochranu lidských práv.
Reprezentativní výzkumné šetření společnosti Factum Invenio a nevládních organizací Amnesty International, Člověk v tísni, o.p.s., Liga lidských práv a Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s Informačním centrem OSN bylo zrealizováno ke dni 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv 10. prosince 2008. Výzkumu se zúčastnilo 501 občanů České republiky starších 15 let. Sběr dat probíhal v období od 27. listopadu do 30. prosince 2008 a byl proveden metodou řízených telefonických rozhovorů (CATI – Computer Assisted Telephone Interview).
Naprostá většina (95 %) obyvatel České republiky považuje za důležité, aby ve společnosti bylo aktivně usilováno o dodržování lidských práv. S vyšším věkem obyvatel roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Zatímco ve skupině mladých lidí ve věku 18-29 považuje ochranu lidských práv za důležitou sedm lidí z deseti (72 %), mezi nejstaršími obyvateli je o tom přesvědčeno již devět lidí z deseti (85 %).
„Šedesát let, jež uplynuly od přijetí základního dokumentu mezinárodního systému ochrany lidských práv, je jistě důvodem k oslavě, ale ještě více k reflexi dodržování lidských práv v současném světě. Zájem občanů České republiky o toto téma nejen doma, ale i v zahraničí, svědčí o univerzalitě lidských práv i o tom, že si lidé uvědomují, že ochrana vlastních práv je úzce spojena s ochranou práv každého člověka kdekoli na světě,“ uvedl Michal Broža, zástupce Informačního centra OSN v Praze.
Lidé dále považují za důležité, aby se česká společnost angažovala i v projektech na ochranu práv lidí v zahraničí. Pozitivně se vůči mezinárodnímu zapojení naší země vyjádřily dvě třetiny (64 %) Čechů a Moravanů. Nejvíce zahraniční aktivity podporují mladí lidé od 18-29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. „Pozitivní vnímání ochrany lidských práv v zahraničí je jistě výsledkem dobré práce neziskových organizací, ale i schopnosti těchto organizací prezentovat svůj úspěch v médiích. V listopadu vznikla platforma českých neziskových organizací, působících v oblasti podpory lidských práv za hranicemi České republiky, pod názvem DEMAS. Slibujeme si od ní zviditelnění práce českých neziskových organizací jak v českém prostředí, tak i v evropských strukturách,“ komentuje výsledky průzkumu Radka Bzonková, vedoucí projektů na podporu lidských práv ve východní Evropě, společnosti Člověk v tísni.
„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských práv za hranicemi Evropy,“ uvedl Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv.
Výzkum se také zaměřil na to, jak lidé hodnotí stav lidských práv a míru jejich dodržování v České republice. Výsledky naznačují, že veřejnost v této otázce není jednotná. Zatímco polovina lidí (48 %) je se stavem lidských práv v naší zemi spokojena, druhá polovina (48 %) tento názor nesdílí a vyjádřila se negativně. Nespokojenost roste ve společnosti především s ohledem na věk občanů. Více než třetina (36 %) občanů starších 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v naší zemi nejsou dodržována. „Ostatně jistý pocit obav mezi nejstarší generací obyvatel České republiky dokládá i rozsáhlý výzkum společností Factum Invenio A.GEneration, který byl zrealizován v první polovině tohoto roku. Tento průzkum nám odhalil, že více než 61 % obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkala s diskriminací kvůli věku,“ upozorňuje Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio.
V oblasti ochrany konkrétních práv staví do centra pozornosti přibližně polovina Čechů a Moravanů potřebu věnovat větší pozornost právům na lékařskou péči, na vzdělání, na osobní bezpečnost a právu na práci a sociální zabezpečení. Mezi dalšími akcentovanými právy, o která je třeba usilovat, byla práva na zdravé životní prostředí, svobodu myšlení a svědomí, právo na svobodu vyjadřování a sdružování a právo na ochranu proti diskriminaci. Výše zmíněná práva zmínila vždy přibližně čtvrtina lidí.
„Nízká priorita ochrany proti diskriminaci a především ochrany menšin nás samozřejmě netěší. V této souvislosti je si však třeba uvědomit, že práva s prioritou největší, jako přístup k lékařské péči, jsou zároveň oblastmi, které považují i samotní zástupci menšin za velmi důležité,“ uvedl Jakob Hurrle výkonný ředitel Multikulturního centra Praha.
„V průběhu 60 let od přijetí deklarace učinila naše země velký pokrok. To ale není výmluvou pro to, abychom zavírali oči před problémy, které je třeba řešit. Výsledky výzkumu tedy bereme jako důležité podklady pro naši práci,“ uzavřela Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International.
Čtvrtek, 4. prosince 2008Tiskové zprávy
Brno – 4. prosince 2008 – Ve dnech 5. – 12. prosince se u příležitosti 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv uskuteční v Brně šestý ročník festivalu Týden lidských práv. K jeho uspořádání se tentokrát spojily tři brněnské neziskové organizace: NESEHNUTÍ, Amnesty International a Liga lidských práv. Součástí Týdne lidských práv bude pět veřejných besed, panelové diskuse, literární večery, vernisáže a interaktivní workshop. Program doplní setkání s dětmi z uprchlického tábora v Zastávce u Brna. Celý festival pak zakončí večírek v rytmu španělského a orientálního tance. Množstvím akcí, jejich pestrostí i zastoupenými tématy lze brněnský festival v rámci České republiky považovat za jedinečný.
Na 10. prosince připadá Organizací spojených národů vyhlášený Mezinárodní den lidských práv. Datum přijetí Všeobecné deklarace lidských práv je již tradičně příležitostí k akci nazvané Maratón psaní dopisů, skrze kterou si neziskové organizace v Brně významný den připomínají. Psaní dopisů bude probíhat po celý den v ulicích města a na Fakultě sociálních studií MU. „Brno se tak připojí k celosvětové kampani, v jejímž rámci veřejnost posílá dopisy diktátorům a dalším autoritám, zodpovědným za mučení a útlak, a vyzývá je k respektování lidských práv,“ vysvětluje smysl akce Martina Jahodová z Amnesty International.
Významu lidských práv v mezinárodním kontextu jsou věnovány dvě panelové diskuse, z nichž jedna se zaměří na aktuální otázky spojené s českým předsednictvím Evropské unie. „Česká republika získává předsednictvím v Evropské unii důležitou pozici při prosazování ochrany lidských práv prostřednictvím dialogu se zeměmi mimo EU, jako jsou Čína nebo arabské země, kde jsou tato práva stále výrazně porušována. Očekáváme, že reprezentanti České republiky budou v tomto období klást důraz na dodržování lidských práv také v těchto zemích,” říká předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Aktuálním mezinárodním otázkám je věnována úterní diskuse o složité situaci v oblasti jižního Kavkazu a čtvrteční vernisáž fotografií nazvaná Mizející Čína. Zatímco situaci na jižním Kavkaze přiblíží představitel gruzínské komunity v ČR, o čínské problematice bude v rámci zahájení výstavy hovořit ředitelka kanceláře Amnesty International, která si ze svého ročního pobytu v Číně přivezla mnoho zkušeností.
Týden lidských práv však neopomíjí ani aktuální domácí témata, proto poskytuje prostor k diskusi o plánované výstavbě radarové základy USA v ČR či diskuzi o budoucnosti sociálních služeb v České republice. Návštěvníci se dále mohou netradiční formou seznámit s právy pacientů u lékaře a v nemocnici. Poslední den festivalu se věnuje také palčivému českému problému, jakým je segregace romských dětí v systému základního vzdělávání, o níž budou diskutovat ředitelka Muzea romské kultury, zástupkyně Ligy lidských práv a asistent pedagoga. Lidská práva budou také stěžejní náplní kulturních akcí, konaných v rámci Týdne. Život obyčejných lidí v Sovětském svazu v době Stalinovy éry připomene literární čtení novinářky a překladatelky Petrušky Šustrové. Naváže na ni komponovaný večer ukázek literární tvorby českých politických vězňů.
Jako součást festivalu jsou připraveny doprovodné akce pro uprchlíky. Na základě iniciativy studentů a učitelů gymnázia v Brně – Řečkovicích, se v jeho prostorách uskuteční mikulášská besídka pro děti z Kazachstánu, Běloruska, Angoly, Čečenska a dalších zemí. Výtvarná dílna určená těmto dětem pak proběhne přímo v uprchlickém táboře Zastávka.
„Smyslem festivalu je ukázat, že lidská práva nejsou jen abstraktním souslovím v mezinárodních dokumentech či klackem, který používá řada států k prosazování své mocenské politiky. Volání po dodržování lidských práv se ozývá od konkrétních lidí, reflektuje reálné problémy a je třeba mu naslouchat, ať už přichází z ČR či z druhého konce světa,“ vysvětluje poslání festivalu Týden lidských práv Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Po celou dobu konání akcí budou mít návštěvníci festivalu možnost připojit svůj podpis k dopisům na podporu obětí porušování lidských práv. Vstup na všechny akce je zdarma.
Bližší informace poskytne:
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ, 605 239 579
Martina Jahodová, Amnesty International Brno, 774 353 234
Jiří Kopal, Liga lidských práv, 776 234 446
Úterý, 2. prosince 2008Tiskové zprávy
Brno, Budapešť – 2. prosince 2008 – Každoročně 3. prosince si státy připomínají Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Jeho letošní téma zní: „Úmluva o právech osob se zdravotním: důstojnost a spravedlnost pro všechny z nás“. Tato mezinárodní úmluva, přijatá v roce 2006, nově a podrobně stanoví, jak mají státy chránit lidská práva osob se zdravotním postižením. Ještě do konce tohoto roku by vládě měl být předložen návrh na ratifikaci Úmluvy, aby byla právně závazná i pro Českou republiku.
V současné době tvoří přibližně 10 % světové populace osoby se zdravotním postižením. Tomuto počtu odpovídá i situace v České republice, neboť podle zjištění Českého statistického úřadu z května tohoto roku u nás žije přes milion zdravotně postižených. Zdravotním postižením se přitom rozumí nejen postižení fyzické a smyslové, ale i duševní nebo mentální. Lidé se zdravotním postižením ale stále musí čelit bariérám, které brání jejich plnohodnotnému zapojení do společnosti. Často jsou nuceni žít v ústavech, neboť není dostatečně rozvinuta nabídka komunitních sociálních služeb, je jim upíráno právo uplatňovat svou způsobilost k právním úkonům a v důsledku toho i další práva jako například právo volit. O zlepšení postavení zdravotně postižených usiluje právě mezinárodní Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou dosud podepsalo 136 států, včetně České republiky a ratifikovalo 41 států.
Jednou z aktivit, pomocí které se Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) snaží dosáhnout souladu českého práva s Úmluvou ještě před její ratifikací, je spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti na přípravě návrhu nového občanského zákoníku. Dosud se podařilo prosadit, například aby zákoník upravoval několik nových možností, jak by osoby s duševní poruchou či mentálním postižením mohly uplatňovat svou způsobilost k právním úkonům, aniž by ji soud musel omezit. Jedná se o tzv. předběžné právní prohlášení, nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti a opatrovnictví bez omezení způsobilosti k právním úkonům. Nový občanský zákoník má rovněž podrobněji stanovit povinnosti opatrovníků osob, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, a zpřísnit jejich kontrolu.
„Úprava uplatňování způsobilosti k právním úkonům osob s duševní poruchou v návrhu nového občanského zákoníku předpokládá nejen změnu zákona, ale i změnu myšlení soudců. Omezení způsobilosti k právním úkonům v budoucnu nebude přípustné, pokud postačí jiné, mírnější opatření, jako například dohoda osoby s postižením s jinou osobou o poskytování nápomoci při právním jednání.“ Říká právnička MDAC a Ligy Jana Marečková.
Ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním by měla v České republice přispět například i ke zvyšování nabídky různých komunitních služeb, včetně osobní asistence, které jsou nezbytné pro naplňování práva osob s postižením na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti. Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) podporují záměr české vlády Úmluvu ratifikovat a budou se i nadále zasazovat i o její včasnou a důslednou implementaci.
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC/Ligy, mobil: +420 773 621 228.
