Středa, 10. prosince 2008Tiskové zprávy
– 10. prosince 2008 –
Naprostá většina obyvatel považuje úsilí v otázce dodržování práv lidí za důležité.
Česká republika by podle veřejného mínění měla věnovat větší pozornost ochraně sociálních práv, včetně práva na lékařskou péči, vzdělání či práci.
Téměř dvě třetiny občanů považují za správné, aby se Česká republika zapojovala i do mezinárodních aktivit na ochranu lidských práv.
Reprezentativní výzkumné šetření společnosti Factum Invenio a nevládních organizací Amnesty International, Člověk v tísni, o.p.s., Liga lidských práv a Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s Informačním centrem OSN bylo zrealizováno ke dni 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv 10. prosince 2008. Výzkumu se zúčastnilo 501 občanů České republiky starších 15 let. Sběr dat probíhal v období od 27. listopadu do 30. prosince 2008 a byl proveden metodou řízených telefonických rozhovorů (CATI – Computer Assisted Telephone Interview).
Naprostá většina (95 %) obyvatel České republiky považuje za důležité, aby ve společnosti bylo aktivně usilováno o dodržování lidských práv. S vyšším věkem obyvatel roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Zatímco ve skupině mladých lidí ve věku 18-29 považuje ochranu lidských práv za důležitou sedm lidí z deseti (72 %), mezi nejstaršími obyvateli je o tom přesvědčeno již devět lidí z deseti (85 %).
„Šedesát let, jež uplynuly od přijetí základního dokumentu mezinárodního systému ochrany lidských práv, je jistě důvodem k oslavě, ale ještě více k reflexi dodržování lidských práv v současném světě. Zájem občanů České republiky o toto téma nejen doma, ale i v zahraničí, svědčí o univerzalitě lidských práv i o tom, že si lidé uvědomují, že ochrana vlastních práv je úzce spojena s ochranou práv každého člověka kdekoli na světě,“ uvedl Michal Broža, zástupce Informačního centra OSN v Praze.
Lidé dále považují za důležité, aby se česká společnost angažovala i v projektech na ochranu práv lidí v zahraničí. Pozitivně se vůči mezinárodnímu zapojení naší země vyjádřily dvě třetiny (64 %) Čechů a Moravanů. Nejvíce zahraniční aktivity podporují mladí lidé od 18-29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. „Pozitivní vnímání ochrany lidských práv v zahraničí je jistě výsledkem dobré práce neziskových organizací, ale i schopnosti těchto organizací prezentovat svůj úspěch v médiích. V listopadu vznikla platforma českých neziskových organizací, působících v oblasti podpory lidských práv za hranicemi České republiky, pod názvem DEMAS. Slibujeme si od ní zviditelnění práce českých neziskových organizací jak v českém prostředí, tak i v evropských strukturách,“ komentuje výsledky průzkumu Radka Bzonková, vedoucí projektů na podporu lidských práv ve východní Evropě, společnosti Člověk v tísni.
„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských práv za hranicemi Evropy,“ uvedl Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv.
Výzkum se také zaměřil na to, jak lidé hodnotí stav lidských práv a míru jejich dodržování v České republice. Výsledky naznačují, že veřejnost v této otázce není jednotná. Zatímco polovina lidí (48 %) je se stavem lidských práv v naší zemi spokojena, druhá polovina (48 %) tento názor nesdílí a vyjádřila se negativně. Nespokojenost roste ve společnosti především s ohledem na věk občanů. Více než třetina (36 %) občanů starších 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v naší zemi nejsou dodržována. „Ostatně jistý pocit obav mezi nejstarší generací obyvatel České republiky dokládá i rozsáhlý výzkum společností Factum Invenio A.GEneration, který byl zrealizován v první polovině tohoto roku. Tento průzkum nám odhalil, že více než 61 % obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkala s diskriminací kvůli věku,“ upozorňuje Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio.
V oblasti ochrany konkrétních práv staví do centra pozornosti přibližně polovina Čechů a Moravanů potřebu věnovat větší pozornost právům na lékařskou péči, na vzdělání, na osobní bezpečnost a právu na práci a sociální zabezpečení. Mezi dalšími akcentovanými právy, o která je třeba usilovat, byla práva na zdravé životní prostředí, svobodu myšlení a svědomí, právo na svobodu vyjadřování a sdružování a právo na ochranu proti diskriminaci. Výše zmíněná práva zmínila vždy přibližně čtvrtina lidí.
„Nízká priorita ochrany proti diskriminaci a především ochrany menšin nás samozřejmě netěší. V této souvislosti je si však třeba uvědomit, že práva s prioritou největší, jako přístup k lékařské péči, jsou zároveň oblastmi, které považují i samotní zástupci menšin za velmi důležité,“ uvedl Jakob Hurrle výkonný ředitel Multikulturního centra Praha.
„V průběhu 60 let od přijetí deklarace učinila naše země velký pokrok. To ale není výmluvou pro to, abychom zavírali oči před problémy, které je třeba řešit. Výsledky výzkumu tedy bereme jako důležité podklady pro naši práci,“ uzavřela Dáša van der Horst, ředitelka české pobočky Amnesty International.
Čtvrtek, 4. prosince 2008Tiskové zprávy
Brno – 4. prosince 2008 – Ve dnech 5. – 12. prosince se u příležitosti 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv uskuteční v Brně šestý ročník festivalu Týden lidských práv. K jeho uspořádání se tentokrát spojily tři brněnské neziskové organizace: NESEHNUTÍ, Amnesty International a Liga lidských práv. Součástí Týdne lidských práv bude pět veřejných besed, panelové diskuse, literární večery, vernisáže a interaktivní workshop. Program doplní setkání s dětmi z uprchlického tábora v Zastávce u Brna. Celý festival pak zakončí večírek v rytmu španělského a orientálního tance. Množstvím akcí, jejich pestrostí i zastoupenými tématy lze brněnský festival v rámci České republiky považovat za jedinečný.
Na 10. prosince připadá Organizací spojených národů vyhlášený Mezinárodní den lidských práv. Datum přijetí Všeobecné deklarace lidských práv je již tradičně příležitostí k akci nazvané Maratón psaní dopisů, skrze kterou si neziskové organizace v Brně významný den připomínají. Psaní dopisů bude probíhat po celý den v ulicích města a na Fakultě sociálních studií MU. „Brno se tak připojí k celosvětové kampani, v jejímž rámci veřejnost posílá dopisy diktátorům a dalším autoritám, zodpovědným za mučení a útlak, a vyzývá je k respektování lidských práv,“ vysvětluje smysl akce Martina Jahodová z Amnesty International.
Významu lidských práv v mezinárodním kontextu jsou věnovány dvě panelové diskuse, z nichž jedna se zaměří na aktuální otázky spojené s českým předsednictvím Evropské unie. „Česká republika získává předsednictvím v Evropské unii důležitou pozici při prosazování ochrany lidských práv prostřednictvím dialogu se zeměmi mimo EU, jako jsou Čína nebo arabské země, kde jsou tato práva stále výrazně porušována. Očekáváme, že reprezentanti České republiky budou v tomto období klást důraz na dodržování lidských práv také v těchto zemích,” říká předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Aktuálním mezinárodním otázkám je věnována úterní diskuse o složité situaci v oblasti jižního Kavkazu a čtvrteční vernisáž fotografií nazvaná Mizející Čína. Zatímco situaci na jižním Kavkaze přiblíží představitel gruzínské komunity v ČR, o čínské problematice bude v rámci zahájení výstavy hovořit ředitelka kanceláře Amnesty International, která si ze svého ročního pobytu v Číně přivezla mnoho zkušeností.
Týden lidských práv však neopomíjí ani aktuální domácí témata, proto poskytuje prostor k diskusi o plánované výstavbě radarové základy USA v ČR či diskuzi o budoucnosti sociálních služeb v České republice. Návštěvníci se dále mohou netradiční formou seznámit s právy pacientů u lékaře a v nemocnici. Poslední den festivalu se věnuje také palčivému českému problému, jakým je segregace romských dětí v systému základního vzdělávání, o níž budou diskutovat ředitelka Muzea romské kultury, zástupkyně Ligy lidských práv a asistent pedagoga. Lidská práva budou také stěžejní náplní kulturních akcí, konaných v rámci Týdne. Život obyčejných lidí v Sovětském svazu v době Stalinovy éry připomene literární čtení novinářky a překladatelky Petrušky Šustrové. Naváže na ni komponovaný večer ukázek literární tvorby českých politických vězňů.
Jako součást festivalu jsou připraveny doprovodné akce pro uprchlíky. Na základě iniciativy studentů a učitelů gymnázia v Brně – Řečkovicích, se v jeho prostorách uskuteční mikulášská besídka pro děti z Kazachstánu, Běloruska, Angoly, Čečenska a dalších zemí. Výtvarná dílna určená těmto dětem pak proběhne přímo v uprchlickém táboře Zastávka.
„Smyslem festivalu je ukázat, že lidská práva nejsou jen abstraktním souslovím v mezinárodních dokumentech či klackem, který používá řada států k prosazování své mocenské politiky. Volání po dodržování lidských práv se ozývá od konkrétních lidí, reflektuje reálné problémy a je třeba mu naslouchat, ať už přichází z ČR či z druhého konce světa,“ vysvětluje poslání festivalu Týden lidských práv Milan Štefanec z NESEHNUTÍ.
Po celou dobu konání akcí budou mít návštěvníci festivalu možnost připojit svůj podpis k dopisům na podporu obětí porušování lidských práv. Vstup na všechny akce je zdarma.
Bližší informace poskytne:
Milan Štefanec, NESEHNUTÍ, 605 239 579
Martina Jahodová, Amnesty International Brno, 774 353 234
Jiří Kopal, Liga lidských práv, 776 234 446
Úterý, 2. prosince 2008Tiskové zprávy
Brno, Budapešť – 2. prosince 2008 – Každoročně 3. prosince si státy připomínají Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Jeho letošní téma zní: „Úmluva o právech osob se zdravotním: důstojnost a spravedlnost pro všechny z nás“. Tato mezinárodní úmluva, přijatá v roce 2006, nově a podrobně stanoví, jak mají státy chránit lidská práva osob se zdravotním postižením. Ještě do konce tohoto roku by vládě měl být předložen návrh na ratifikaci Úmluvy, aby byla právně závazná i pro Českou republiku.
V současné době tvoří přibližně 10 % světové populace osoby se zdravotním postižením. Tomuto počtu odpovídá i situace v České republice, neboť podle zjištění Českého statistického úřadu z května tohoto roku u nás žije přes milion zdravotně postižených. Zdravotním postižením se přitom rozumí nejen postižení fyzické a smyslové, ale i duševní nebo mentální. Lidé se zdravotním postižením ale stále musí čelit bariérám, které brání jejich plnohodnotnému zapojení do společnosti. Často jsou nuceni žít v ústavech, neboť není dostatečně rozvinuta nabídka komunitních sociálních služeb, je jim upíráno právo uplatňovat svou způsobilost k právním úkonům a v důsledku toho i další práva jako například právo volit. O zlepšení postavení zdravotně postižených usiluje právě mezinárodní Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou dosud podepsalo 136 států, včetně České republiky a ratifikovalo 41 států.
Jednou z aktivit, pomocí které se Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) snaží dosáhnout souladu českého práva s Úmluvou ještě před její ratifikací, je spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti na přípravě návrhu nového občanského zákoníku. Dosud se podařilo prosadit, například aby zákoník upravoval několik nových možností, jak by osoby s duševní poruchou či mentálním postižením mohly uplatňovat svou způsobilost k právním úkonům, aniž by ji soud musel omezit. Jedná se o tzv. předběžné právní prohlášení, nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti a opatrovnictví bez omezení způsobilosti k právním úkonům. Nový občanský zákoník má rovněž podrobněji stanovit povinnosti opatrovníků osob, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, a zpřísnit jejich kontrolu.
„Úprava uplatňování způsobilosti k právním úkonům osob s duševní poruchou v návrhu nového občanského zákoníku předpokládá nejen změnu zákona, ale i změnu myšlení soudců. Omezení způsobilosti k právním úkonům v budoucnu nebude přípustné, pokud postačí jiné, mírnější opatření, jako například dohoda osoby s postižením s jinou osobou o poskytování nápomoci při právním jednání.“ Říká právnička MDAC a Ligy Jana Marečková.
Ratifikace Úmluvy o právech osob se zdravotním by měla v České republice přispět například i ke zvyšování nabídky různých komunitních služeb, včetně osobní asistence, které jsou nezbytné pro naplňování práva osob s postižením na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti. Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) podporují záměr české vlády Úmluvu ratifikovat a budou se i nadále zasazovat i o její včasnou a důslednou implementaci.
Bližší informace poskytne:
Jana Marečková, právnička MDAC/Ligy, mobil: +420 773 621 228.
Středa, 26. listopadu 2008Zprávy z médií
Brno – Nejdřív si myslel, že je to jen legrace, pak už mu ale do smíchu nebylo. To když devětapadesátiletý Milan z Brna zjistil, že jej Městský soud v Brně zbavil svéprávnosti, tedy způsobilosti k právním úkonům. Aniž mu dal vůbec vědět, že se tím zabývá. Milan se odvolal. Dokonce dvakrát. Pokaždé ale až ve chvíli, kdy se o soudním jednání i verdiktu náhodou dozvěděl s odstupem řady měsíců. A kdy už byl dávno způsobilosti zbaven. Kauza se táhla neuvěřitelných 12 let, od června 1995. A dohru má i nyní, kdy soud do třetice návrh na zbavení způsobilosti zamítl.
„Že došlo k pochybení a porušení práv pana Milana, nyní připustilo i ministerstvo spravedlnosti. Za průtahy v řízení mu nabídlo odškodnění 106 tisíc korun. Dostat by je měl každým dnem,“ potvrzuje Maroš Matiaško, právník Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv, který Milanovi pomáhá.
„Pan Milan trpí schizofrenií. To ale není důvod zbavovat jej způsobilosti, vždyť tuto nemoc měl i Isaak Newton,“ dodává Matiaško.
Devětapadesátiletý Brňan přesto příliš spokojený není. „Hřeší se na to, že se něco podobného většinou děje lidem, kteří nemají na to se bránit. Bezpráví má u nás snadnou průchodnost,“ myslí si. „Důsledky toho všeho se vůbec hmotným vyrovnáním nedají smazat, jsou nevratné. I účinek na psychiku člověka je nevykompenzovatelný,“ dodává.
Kauza, která jej trápí, odstartovala už v roce 1995. Kvůli sousedským sporům a nemoci, kterou muž trpí, ho i s matkou převezli do psychiatrické léčebny.
Poté městská část Brno-sever podala návrh na zbavení způsobilosti k soudu. „S hospitalizací nesouhlasil, odešel z léčebny, neměl ale ani klíče od bytu. Šest let pak přespával u známých i v azylových domech. A vůbec netušil, že soud o něm rozhoduje,“ líčí právník. Soud jej ignoroval. „I když městská část věděla, kde se pohybuje, soudkyně jej ani neviděla, nedoručovala mu rozhodnutí a řídila se šest let starým posudkem dlouhým osm stran,“ dodal.
Devětapadesátiletý Milan se o tom, že jej soud zbavil způsobilosti, že musí mít opatrovníka, že nesmí volit ani se ženit, dozvěděl náhodou. „Známé se podřekla sociální pracovnice. Nebral jsem to tehdy vážně, myslel jsem, že jde o omyl, který lze jednoduše napravit. To mě přešlo, až když jsem se dostal ke spisu. Psal jsem tehdy odvolání sám a stačilo to. Rozsudek hned zrušili a ujistili mě, že se to nemůže opakovat. Pak to udělali znovu. Je to zvůle lidí, kteří mají moc,“ zlobí se.
O novém zbavení způsobilosti se dozvěděl až 20 měsíců po verdiktu. Když jej proti jeho vůli hospitalizovali na základě souhlasu jeho opatrovnice, sociální pracovnice, kterou nikdy neviděl. Milan se odvolal a krajský soud pak rozsudek znovu zrušil. Městský soud potom povolal jiného znalce a návrh po 12 letech zamítl.
Milan teď chce odškodné, kromě průtahů i za chybu soudu. Včera mu ale žalobu na 400 tisíc zamítl Obvodní soud pro Prahu 2. „Odvoláme se, nekončí to,“ ujišťuje Matiaško.
* Příběh v datech červen 1995: městská část Brno-sever podala návrh na zbavení svéprávnosti listopad 2000: Městský soud v Brně jej zbavil svéprávnosti. Milan to neví, neodvolal se, verdikt platí duben 2001: o verdiktu se dověděl, když dostal opatrovníka, odvolal se srpen 2001: Krajský soud v Brně vyhověl odvolání, rozsudek zrušil listopad 2004: městský soud Milana znovu zbavil svéprávnosti červenec 2006: Milan se to dověděl v nemocnici, odvolal se říjen 2006: krajský soud verdikt znovu zrušil a věc vrátil na město září 2007: městský soud do třetice zamítl 12 let starý návrh září 2008: ministerstvo potvrdilo pochybení a navrhlo odškodné.
Článek vyšel dne 13. 11. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – Brno (jeho internetovou verzi naleznete zde).
Pondělí, 24. listopadu 2008Tiskové zprávy
Brno, Olomouc – 24. listopadu 2008 – Jak získám kopii své zdravotnické dokumentace? Co je to „informovaný souhlas“? Co hrozí za nesplnění povinného očkování? I na tyto otázky se nyní mohou zeptat pacienti na střední Moravě. Studenti olomoucké právnické fakulty poskytují v rámci „studentské právní poradny“ nově také bezplatné poradenství pro pacienty. Na odborné supervizi se podílejí právníci Ligy lidských práv, kteří studenty v právech pacientů pravidelně školí.
Pacienti z Olomouce a okolí se mohou od pondělí do čtvrtka svěřit se svými právními problémy v budově právnické fakulty v Olomouci. Studenti práv je na „recepci“ poradny vyslechnou, sepíšou jejich dotazy a ty předají svým kolegům. Vyřízení dotazů trvá obvykle čtrnáct dní, v komplikovanějších případech to však může být i déle.
„Bezplatné právní poradenství poskytují studenti PF UP již od roku 1996, v rámci studentské právní poradny pak od roku 2006. Občané, kteří si nemohou dovolit zaplatit služby advokáta, zde mohou bezplatně využít pomoci studentů práva, kteří pod dohledem našich pedagogů lidem poradí. Jsme rádi, že na projektu můžeme spolupracovat s Ligou lidských práv. Zapojení jejích právníků nám umožní se více zaměřit také na poradenství pacientům. Studenti zároveň získají praktické právní dovednosti, které by pouhým čtením knih a zákonů nerozvinuli. I to je v souladu s koncepcí výuky na naší fakultě.“ Řekl Maxim Tomoszek, garant lidskoprávní kliniky a člen katedry ústavního práva PF UP.
Právník Ligy lidských práv David Zahumenský k tomu dodává: „Liga lidských práv se dlouhodobě věnuje prosazování práv pacientů. Vedle internetové poradny pro pacienty na stránkách www.ferovanemocnice.cz se zabýváme např. také připomínkováním podoby nových zdravotnických zákonů. Z naší zkušenosti vyplývá, že pacienti stále často svá práva neznají nebo nevědí, jak se jich domoci.“
Bližší informace poskytne:
David Zahumenský, právník a koordinátor Ligy lidských práv, tel. 608 719 535, e-mail: dzahumensky(at)llp.cz
Maxim Tomoszek, garant lidskoprávní kliniky a člen katedry ústavního práva PF UP v Olomouci, tel. 585 637 815, e-mail: maxim.tomoszek(at)upol.cz
Informace o činnosti Studentské právní poradny naleznete na jejích webových stránkách:
http://www.upol.cz/fakulty/pf/centrum-pro-klinicke-pravni-vzdelavani/studentska-pravni-poradna/
Poradenství pro pacienty regionu Střední Morava Liga lidských práv poskytuje v rámci projektu „Férová nemocnice“, který byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Pacienti z celé ČR se mohou více o svých právech dozvědět ze stránek www.ferovanemocnice.cz, které vytvořila Liga lidských práv.
