Sobota, 4. července 2009Zprávy z médií
Reportáž zveřejněná dne 4. 7. 2009 na ČT1 v pořadu Události je ke stažení zde.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Česká justice bloudí v kruhu. Brzdí ji stížnosti na její vlažné tempo a u soudů se kupí žaloby kvůli průtahům, které jsou jejich vlastním dílem. Ministerstvo spravedlnosti už na odškodném vyplatilo skoro 90 milionů korun. Na většinu žádostí přitom zase nedojde v zákonné lhůtě.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Zdlouhavější dílo by tento pražský umělec asi nevytvořil. Osm let byl Milan Vašíček kvůli hádce a rvačce s taxikářem v zajetí tuzemských soudů. Nejhorší zážitek jeho života, tvrdí teď. Soud vyhrál. Na písemnou podobu rozsudku ale čekal 4 roky. V Itálii ho kvůli tomu odmítli jmenovat profesorem.
Milan VAŠÍČEK, poškozený
——————–
Tam na tom soudu to leželo 4 roky a my nevíme proč. Tohle to skutečně není právní stát. To je džungle.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Teď chce kvůli morální újmě po státu peníze. A není sám. Na ministerstvu spravedlnosti leží stovky dalších žádostí, jenže tamní úředníci většinu z nich nestihnou vyřídit v zákonem dané půlroční lhůtě. Z víc než 800 jich má už teď přes 600 smůlu.
Veronika LUDVÍKOVÁ, mluvčí, ministerstvo spravedlnosti
——————–
Hlavní komplikací je nepoměr mezi počtem zaměstnanců, kteří se této agendě věnují, a mezi počtem stížností, které na ministerstvo přicházejí. Sedm lidí musí vyřešit zhruba 2 tisícovky případů ročně.
Kateřina ČERVENÁ, právnička, Liga lidských práv
——————–
Poukazuje to zejména na to, že průtahy v řízení nejsou efektivně řešeny.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Většina stěžovatelů jde proto ještě dál. Kvůli liknavosti soudů podávají na stát žaloby a ty končí znovu u zahlceného soudu. Vítejte v absurdistánu. Vyřídit žalobu za průtahy trvá v průměru 730 dní, to je přes 2 roky.
Zdeněk DOUDĚRA, soudce, Obvodní soud pro Prahu 2
——————–
Tam je problém také v tom, že ty spisy, za které je požadováno to přiměřené zadostiučinění, mnohdy soudu nejsou zasílány. Tím může docházet i k průtahům u zdejšího soudu.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Šibeniční jsou v těchto případech podle Ligy lidských práv i promlčecí lhůty. Stát je nutné žalovat do půlroku, u ostatních žalob je většinou lhůta tříletá. Na ministerstvu spravedlnosti teď úředníci zpracovávají analýzu, nakolik je současný systém efektivní. Nevylučují, že do budoucna bude potřeba i změna zákona. Pavla Sedliská, Česká televize.
Úterý, 30. června 2009Tiskové zprávy
Po třech letech od novely zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu vydává Liga lidských práv analýzu, která rozebírá slabá místa odškodňování občanů za průtahy v soudních řízeních. Pod tlakem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva umožnila tato novela vůbec poprvé na vnitrostátní úrovni peněžitě odškodňovat občany za imateriální újmu utrpěnou průtahy.
Mechanismus odškodňování si však vynutil nárůst byrokracie na ministerstvu spravedlnosti a začal přetěžovat Obvodní soud pro Prahu 2. Právě tam začali zasílat žaloby lidé, kteří se nesmířili s nízkými nebo nulovými náhradami od ministerstva. Pracovníci Ligy lidských práv se proto v uplynulých měsících setkávali se zástupci justice, advokacie i ministerstva spravedlnosti, aby vyhodnotili, jak zlepšit stávající praxi. Jak vyplynulo z rozhovorů, největší problém spočívá v nedostatku preventivních prostředků, které by průtahům zabránily. Analýza dále ukazuje, že ministerstvo spravedlnosti nedostatečně informuje občany jednak o existenci odškodňovacího mechanismu a rovněž o metodice, podle které se odškodnění za průtahy přiznává a v jaké výši.
Na základě provedené analýzy Liga lidských práv navrhuje především:
• zavést preventivní prostředek nápravy průtahů, který by účinně zamezil vzniku nepřiměřené délky řízení nebo zamezil jejímu pokračování;
• provést důkladnou analýzu efektivity předběžného projednávání návrhů na přiznání újmy ministerstvem spravedlnosti;
• zveřejnit, průběžně aktualizovat a systematicky šířit informace o dostupných prostředcích nápravy nepřiměřené délky řízení a zejména o metodice, na základě níž ministerstvo spravedlnosti stanovuje výši zadostiučinění.
• umožnit žadatelům, kteří nárokují újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., požadovat v rámci nákladů řízení také náklady vzniklé v souvislosti s právním zastupováním před ministerstvem spravedlnosti.
• provést důkladnou analýzu příslušnosti soudů pro projednávání nároků podle zákona č. 82/1998 Sb., a s přihlédnutím k personální vybavenosti soudu zvážit vhodnost změny příslušnosti tak, aby Obvodní soud pro Prahu 2 nebyl při vyřizování této agendy přetížen.
Celé znění analýzy naleznete zde.
Bližší informace:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, mobil: 777 189 926
Úterý, 23. června 2009Aktuality
Liga lidských práv, nezisková organizace zaměřená na ochranu lidských práv, hledá spolupracovníka pro rozvoj individuálního dárcovství a dalších fundraisingových aktivit.
Nabízíme spolupráci pro podání žádosti k nadaci Vodafone v rámci výzvy „Rok jinak“. Termín podání žádosti je 31. července 2007. Místo výkonu práce: Brno. Pro více informací kontaktujte Davida Zahumenského, tel. 545 210 446, dzahumensky@llp.cz.
Více informací o projektu Vodafone „Rok jinak“ naleznete zde.
Pátek, 19. června 2009Systémová doporučení
Poukazujeme na konkrétní problémy právní úpravy a aplikační praxe v řízení o způsobilosti k právním úkonům z hlediska ochrany lidských práv.
Formulujeme šestnáct konkrétních doporučení de lege ferenda, která by dle našeho názoru měla být reflektována v nové právní úpravě řízení o způsobilosti k právním úkonům.
> Systémové doporučení Ligy lidských práv č. 8 z roku 2009
Sobota, 13. června 2009Zprávy z médií
Ministerstvo spravedlnosti vydalo rozhodnutí, které podle některých výkladů znamená zásadní průlom do současné praxe zveřejňování rozsudků. Může znamenat, že soudy budou povinně zveřejňovat i nepravomocné rozsudky. K těm se zatím nelze dostat jinak, než se přímo zúčastnit veřejného vyhlášení nebo je získat od účastníků sporu.
Na začátku odmítl soud Lize lidských práv poskytnout nepravomocný rozsudek. Odvolala se k ministerstvu spravedlnosti, to rozhodnutí soudu zrušilo a případ vrátilo. Z toho je tedy zřejmé, že soudy by nepravomocné rozhodnutí poskytovat měly. Ministerstvo to nechce komentovat, pouze zdůraznilo, že šlo o jeden konkrétní případ a v dalším může rozhodnout jinak. Podle mluvčí resortu Veroniky Ludvíkové ministerstvo totiž není kompetentní k tomu vydávat nějaké obecné pokyny.
Podle Ligy lidských práv by zveřejňování nepravomocných rozsudků znamenalo třeba rychlý přístup k nezkresleným informacím o současných kauzách, což de facto znamená kontrolu soudnictví, jestli soudy rozhodují spravedlivě nebo stejně ve všech věcech. Rozhodnutí si stejně jako Liga lidských práv vykládá i Soudcovská unie. Podle jejího viceprezidenta Tomáše Mottla ministerstvo svým rozhodnutím vyslovilo právní názor a o něj se mohou opřít další žádosti.
Česká advokátní komora má názor opačný. Podle jejího místopředsedy Martina Vychopeně by zveřejňování nepravomocných rozsudků ohrozilo účastníky řízení i svědky – protože například v odvolacím řízení může dojít ke změně rozsudku. „Myslím si, že tímto způsobem se pak může vyvíjet i nežádoucí tlak na soudcovskou nezávislost,“ prohlásil Vychopeň. Soudcovská unie se mimo jiné i z těchto důvodů bude rozhodnutím ministerstva zabývat a nevylučuje ani, že vyvolá jednání přímo s ministerstvem spravedlnosti.
Článek byl zveřejněn dne 13. 6. 2009 na stránkách ČT24 a naleznete jej zde, reportáž zveřejněná dne 13. 6. 2009 na ČT1 v pořadu Události je ke stažení zde.
