Přesvědčení a víra rodičů může být důvodem proč neočkovat, řekl Ústavní soud

Ústavní soud se dne 9. 2. 2011 poprvé vyjádřil k otázce odmítání povinného očkování dětí. Soud na jednu stranu připustil, že stát má právo nařizovat povinná očkování. Zároveň ovšem zdůraznil, že z této povinnosti musí v odůvodněných případech existovat výjimky, jako je například víra rodičů.

Soudce Mucha při vyhlášení nálezu uvedl vodítka, podle nichž by při odmítnutí očkování měly hygienické stanice k rodičům přistupovat. Kromě naléhavosti očkování a aktuálního nebezpečí pro společnost musí úřady vzít v úvahu také motivaci, proč rodiče nechtějí očkovat. Zejména se musí zabývat tím, zda je důvodem ústavně zaručené právo a jestli rodič své právo uplatňoval konzistentně a přesvědčivě od počátku.

„V tomto případě stěžovatel pan Vavřička argumentoval svou vírou a přesvědčením o škodlivosti vakcín, avšak z nálezu lze dovodit, že se může jednat i o jiná práva z Listiny základních práv a svobod,“ interpretuje nález právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Rodiče se dostávají do konfliktu s hygieniky nejen z ideologických důvodů jako pan Vavřička, ale velmi často také proto, že mají zkušenost se závažnými vedlejšími účinky vakcín nebo chtějí očkování jen odložit do pozdějšího věku.

„Rozhodnutí Ústavního soudu opatrně zavádí změny v chápání výjimek z očkování. Donedávna úřady pokutovaly rodiče bez ohledu na jejich důvody k neočkování,“ komentuje výsledek soudu Candigliota. Tuto represivní praxi přerušil v srpnu minulého roku Nejvyšší správní soud, když uznal argumenty Ligy lidských práv, že konkrétní očkování nemůže nařizovat pouhá vyhláška, ale jedině zákon.

Ministerstvo zdravotnictví tak v reakci začalo připravovat novelu zákona o ochraně veřejného zdraví a snaží se povinné očkování a represi vůči rodičům zachovat. „Zákonodárci by však do nového zákona neměli pouze přesunout starý očkovací kalendář. Měli by zvážit, zda nepostačí, aby očkování bylo pouze doporučené a hrazené státem, jako je tomu běžně na západě,“ vyzývá Candigliota. „Zároveň by konečně měl stát převzít odpovědnost za nežádoucí následky očkování.“

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel.: 604 118 050

David Zahumenský
předseda Ligy lidských práv
tel.: 608 719 535

Nález Ústavního soudu je k dispozici zde.

Tiskovou zprávu věnovanou loňskému případu rodičů odmítajících očkování najdete zde.

Liga lidských práv již dříve zpracovala analýzu očkování v evropských zemích, která je volně k dispozici zde.

Pospíšil chce výrazně zdražit soudní poplatky, za smír dá lidem slevu

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhuje razantně zvýšit některé soudní poplatky. Dražší má být rozvod nebo zápis do obchodního rejstříku. Nově by naopak nemusela poplatky hradit oběť domácího násilí, která chce, aby soud nařídil vystěhovaní trýznitele. O změnách bude ve středu jednat vláda.

Podle ministerstva je změna nutná, protože poplatky se naposledy upravovaly v roce 2000. „Vzhledem k růstu průměrné hrubé měsíční mzdy soudní poplatky ve své stávající výši dostatečně neplní svoji regulační a preventivní funkci a nebrání podávání šikanózních návrhů,“ píše se v důvodové zprávě ke změně zákona.

Zdražení by mohlo být v některých případech i více než dvojnásobné. Za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku by se mělo platit dvanáct tisíc místo dosavadních pěti, za návrh na zahájení rozvodového řízení dva tisíce místo jednoho. Raději se dohodněte

Ministerstvo tak na jedné straně může získat desítky milionů korun do rozpočtu, ale Pospíšil by přivítal i jiný efekt – mnohem méně zbytečných soudních sporů. Návrh má motivovat obě strany, které se soudí, aby spor „nehrotily“ a raději se dohodly, právnicky řečeno, uzavřely smír. Pokud se totiž ještě před konečným verdiktem soudu účastníci dohodnou, dostanou zpět až 80 procent zaplacených peněz.

„Možnost vrácení části soudního poplatku po smírném uzavření věci představuje motivační faktor, který v konečném důsledku může podstatně přispět k odbřemenění soudní agendy,“ tvrdí předkladatel. Připomínky měli odboráři i ochránci práv

Některé poplatky budou nové, dosud se neplatily. Jde například o případy, kdy je člověk umístěný do vazby přesvědčený, že se tak stalo nezákonně, a stěžuje si na to u soudu. V takových kauzách navrhuje ministerstvo paušální poplatek dva tisíce korun.

Proti tomuto návrhu už v připomínkovém řízení protestovala Liga lidských práv. Úředníci ale její námitky nepřijali. „Jde o agendu, která je v široké míře zneužívána k podávání šikanózních návrhů,“ míní resort.

Stejně tak naložilo ministerstvo s námitkou odborářů, kteří zase žádali, aby byly od soudních poplatků osvobozeny všechny pracovněprávní spory.

Další novinkou jsou změny poplatků u sporů, ve kterých jde o velké částky peněz. Pokud se strany soudí o více než 20 tisíc korun, bude poplatek 5 procent. Pokud bude předmětem sporu částka vyšší než 40 milionů, bude poplatek dva miliony plus jedno procento z částky převyšující.

Tak budou odevzdávané peníze stoupat až do 250 milionů, kde ministerstvo stanovilo finanční strop pro placení. Maximální poplatek tak bude 4,1 milionu korun.


Článek byl publikován dne 8. 2. 2011 na zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.

Autorem článku je Jiří Šťastný, zpravy.idnes.cz.

Strážníci šikanovali bezdomovce. Důkaz je. Trestu ujdou

Strážníci mohou bezdůvodně kohokoliv šikanovat a udeřit do obličeje. A prakticky se jim nic nestane.

Jak benevolentní je k nim zákon, dokazuje případ, který skončil až před olomouckým soudem.

Dvojice strážníků napadla bezdomovce Petera Sisika před Dominikánským kostelem. Jeden z nich, Jiří Štýbnar, ho udeřil do obličeje.

Michal Kulveit, druhý ze strážníků, slovně nutil Sisika k tomu, aby uklidil odpadky pod lavičkou, i když bezdomovec opakoval, že nejsou jeho. Incident na místě natočil na mobil jeden ze svědků. Zavolal i na tísňovou linku.

„Štýbnar mu nakonec vzal kapesní nůž, který měl u sebe, ohnul mu čepel a hodil ho do fontány,“ popsal Aktuálně.cz soudce Petr Sušil.

Ten rozhodl, že šikanovat a bezdůvodně udeřit bezdomovce není trestný čin. „Byla to hraniční situace,“ prohlásil olomoucký soudce.

Šikana městské policie nevadí

Dvojice strážníků tak může u městské policie v Olomouci dál pracovat.

A to přesto, že porušili zákon o obecní policii. Podle mluvčí olomouckých strážníků Magdy Václavíkové není důvod, aby výpověď dostali.

„To by se stalo v případě, kdyby ztratili svoji důvěryhodnost,“ řekla Aktuálně.cz Václavíková.

Podle jejích slov by muselo dojít k tomu, že by někoho bili a šikanovali opakovně. „A to se nestalo,“ dodala Václavíková.

Státní zástupkyně Lenka Kremzerová si myslí, že chování strážníků bylo nevhodné a k trestnému činu došlo.

„Já nechci, aby naši strážníci šikanovali bezdomovce,“ řekl Aktuálně.cz primátor Olomouce Martin Novotný (ODS). Ten se setká s šéfem místní městské policie. Poté by mělo být jasnější, jak se vedení města k případu postaví.

Strážník: Pochybil jsem, ale nemstil se

Strážník Jiří Štýbnar uvedl, že nikdy nechtěl Sisika šikanovat. Své pochybení však připustil. Řekl, že neměl bezdomovci sebrat nůž, ohnout mu čepel a hodit ho do fontány.

Oba strážníci také odmítají, že by Sisika uhodili. „Já jsem poškozeného za ruku chytil. Ne s úmyslem, abych mu s ní kroutil, ale pouze aby neupadl,“ dodal Michal Kulveit.

Bezdomovec tehdy nadýchal téměř dvě promile. Neměl čistý trestný rejstřík. V minulosti se měl dopustit drobných krádeží.

Před napadením však nic neudělal. Podle Sisika se mu strážnici mstili. V minulosti si totiž na ně stěžoval.

Soudce Sušil nakonec rozhodl, že případ předá k přestupkovému řízení. Státní zástupkyně se však odvolala. O vině či nevině strážníků bude nyní rozhodovat krajský soud.

Útoky policistů končí před soudem výjimečně

Strážníci přitom mají výhodu, že na ně není zákon tak přísný jako na státní policisty. V jejich případě by se vše okamžitě dostala na stůl policejní inspekce.

„Policista by poté mohl být postaven mimo službu nebo i o práci přijít,“ prohlásila mluvčí policejní inspekce Radka Sandorová.

Předseda Ligy lidských práv David Zahumenský uvedl, že mnoho případů útoků ze strany policistů či strážníků vůči občanům se vůbec před soud nedostane.

„Hlavní problém je v tom, že vyšetřování trestných činů policistů a strážníků nebývá nezávislé a nestranné,“ řekl Aktuálně.cz právník Jiří Kubala.

Změny má přinést nový zákon

Liga lidských práv očekává, že policisté, kteří bezdůvodně někoho napadnou, stanou před soudem častěji. Docílit by to měl nový zákon.

Ten již před časem schválila Topolánkova vláda. Komunisté a sociální demokraté ale ve sněmovně zákon nepodpořili. Proto přes poslance nakonec neprošel.

Nová vláda prosazení zákona o generální inspekci bezpečnostních sborů slibuje v programovém prohlášení. Zatím to však neudělala.

Zahumenský řekl, že jeho schválení může mimo jiné přinést větší nezávislost vyšetřování trestných činů policistů a strážníků.


Článek byl publikován dne 3. 2. 2011 na aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.

Autorem článku je Radek Nohl, aktualne.cz.

Inkluzivní vzdělávání v České televizi

Inkluzivní vzdělávání v České televizi

Pedagožka Ligy lidských práv, Monika Tannenbergerová, vystoupila v pátek 28. ledna 2011 v pořadu Sama doma na ČT1. Vysílání se během celého týdne věnovalo tématu nadaných dětí a Monika Tannebergerová zde mluvila o možnostech a výhodách zařazení nadaných a talentovaných dětí do běžného vzdělávacího proudu. Pokud vám pořad unikl, můžete se podívat na webu České televize.

Sledujte celé vysílání Sama doma zde (tématu inkluze se pořad věnuje od 7. a 70. minuty).

Kromě Moniky Tannenbergerové, která pro široké publikum představila projekt Férová škola a Certifikát Férová škola, vystupovala i Dagmar Válková, učitelka ZŠ Šaratice. Nechyběl ani její nadaný žák Dominik. Dívaci se mohli dozvědět o tom, jaká je příprava na výuku ve škole s inkluzivním vzděláváním a zároveň jim Dominikova matka vylíčila, jak vypadá život s nadaným dítětem

Zbití bezdomovce není trestný čin

V pátek 19. ledna vynesl Okresní soud v Olomouci rozsudek v případu muže zbitého policisty. K incidentu došlo v centru Olomouce loni v červnu. Dva strážníci tehdy bez jakéhokoliv důvodu napadli bezdomovce spícího na lavičce. Ačkoliv došlo podle soudu k šikanóznímu výkonu práva a porušení zákona o obecní policii, z pohledu soudu se nejednalo o trestný čin, ale mohlo by se jednat o přestupek. Okresní soud tedy věc postoupil k přestupkovému řízení. Státní zástupkyně se na místě proti rozhodnutí soudu odvolala. Na případu Liga lidských práv spolupracovala s advokátem Jiřím Kubalou, který se ujal zastupování poškozeného.

Poškozený pan Ing. Peter Sisik považuje jejich útok za čistou mstu, na oba muže si totiž již v minulosti stěžoval u jejich nadřízeného, protože mu strážníci při rozhovoru tykali. Zřejmě z tohoto důvodu strážníci odpočívajícího bezdomovce napadli a pravděpodobně panu Sisikovi zlomili nos. Celá situace se odehrála před zraky svědků, jeden z nich dokonce zaznamenal část policejní šikany na video v mobilním telefonu. Následně přivolali státní policii, která případ začala řešit a dnes konečně soud vynesl rozsudek.

Jiří Kubala, právník zastupující Petera Sisika, se k rozsudku vyjádřil takto: „V tuto chvíli musíme vyčkat na rozhodnutí odvolacího soudu. V každém případě je třeba ocenit občanskou statečnost svědků, kteří přes velké obavy o svoji osobu celou věc oznámili a poskytli cenný podklad pro trestní řízení.“

Problematice policejního násilí se Liga lidských práv dlouhodobě věnuje. Mnoho případů útoků ze strany policistů či strážníků vůči občanům se vůbec nedostane před soud a stížnosti poškozených jsou policejní inspekcí odmítány jako nepodložené. Liga proto považuje za důležité, že se v případě pana Sisika otázkou viny či neviny strážníků zabýval trestní soud.

„Věříme, že současná vláda splní svůj programový slib a v Parlamentu prosadí zákon o generální inspekci bezpečnostních sborů a posílí tak nezávislost vyšetřování trestných činů policistů a strážníků,“ komentoval případ David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv. Liga spatřuje problém také v nedostatečném výcviku a vedení policistů i strážníků, kteří mnohdy neví, jak se ve vypjatých situacích zachovat.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 604 118 050

David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535

Liga lidských práv vydala pro občany praktický manuál – Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem.

Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Publikace obsahuje i vzory stížností či trestních oznámení na policisty či strážníky.

Tématu lidských práv a policie se věnujeme také v EXTRALigových novinách.