Čtvrtek, 28. dubna 2011Tiskové zprávy
Brno – 28. dubna – Soudkyně Městského soudu v Brně narušila dlouholetou praxi soudů, když vyhověla žádosti právníků Ligy a přizvala pana Martina na jednání o jeho nedobrovolné hospitalizaci v psychiatrické léčebně. Třicetiletý IT specialista mohl, jako jeden z mála pacientů, před soudem hájit svá práva a sám popsat okolnosti své hospitalizace a následné léčby. Soudy totiž v drtivé většině případů odmítají lidi s duševním postižením předvolávat a spokojí se jen s posudky psychiatrů.
„Měsíc se mnou prakticky nikdo nemluvil. Lékaři mě nechtěli „zatěžovat“ informacemi o mém zdravotním stavu, nechtěli mi říct, které léky mi podávají a proč, soudní úřednice se mnou nepromluvila,“ popisuje pan Martin situaci v psychiatrické léčebně, jakou u nás zažívá většina nedobrovolně hospitalizovaných.
V České republice bývá soudní řízení o nedobrovolné hospitalizaci často pouze formální, vedené pod heslem „o nás bez nás“. Zástupce soudu komunikuje jen s lékařem a osoba držená na psychiatrii se o výsledku soudního řízení většinou vůbec nedozví nebo se musí spolehnout na informace, které jí sdělí lékař. Soudy pak až na výjimky potvrzují, že držení člověka v léčebně je v souladu se zákonem. Základní předpoklad pro spravedlivé soudní řízení přitom může být splněn jedině tehdy, má-li člověk, o jehož situaci se jedná, možnost aktivně se procesu účastnit.
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovala i Česká republika, stanovuje v článku 13 právo každého člověka na spravedlivé soudní řízení. To samozřejmě také znamená možnost se na řízení aktivně a osobně podílet. „Je na čase, aby české soudy uvízlé v letitých stereotypních postupech začaly reflektovat nové přístupy k lidem s duševním postižením. Pozitivní jednání brněnské soudkyně by nemělo zůstat ojedinělým případem, také ostatní soudy by měly začít v praxi naplňovat cíle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.“ Komentuje problém právnička Ligy a MDAC Barbora Rittichová, která pana Martina v detenčním řízení zastupovala.
Bližší informace poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel. 773 621 228, email: brittichova@mdac.info
Středa, 27. dubna 2011Zprávy z médií
Mezi olomouckým magistrátem a Dopravním podnikem se nedávno rozhořel spor. Podle sociálních kurátorek se totiž řidič městského autobusu při kontrole jízdenek zaměřil jen na romské děti, kterým navíc nedal dost času na označení lístků, což MF DNES potvrdil i další svědek události.
Svědek z autobusu i sociální pracovnice, které malé Romy provázely, to vidí jednoznačně: řidič olomoucké linky 22 na zastávce Přichystalova vypnul kvůli barvě pleti dětí několik vteřin po otevření dveří označovače a pak vyrazil zkontrolovat právě jejich lístky.
Šofér to sice popírá, ale nakonec se omluvil. Obhajuje se ovšem tím, že se zaměřil i na ostatní lidi.
Odlišně ale situaci hodnotí magistrát, který si na řidiče stěžoval. Řidičovu verzi navíc zpochybňuje i cestující, který MF DNES poskytl svoji výpověď.
„Nastoupily dvě sociální pracovnice, které měly na starost zhruba sedm romských dětí. Řidič vzápětí, aniž by zavřel dveře, pustil hlášení o začátku přepravní kontroly. Zároveň s tím ovšem vypnul označovače na lístky. Přímou čarou pak prošel přes zaplněný autobus přímo k té romské skupině a chtěl po ní jízdenky,“ popisuje Petr Sojka, student Právnické fakulty Univerzity Palackého.
„Neměli absolutně žádnou šanci stihnout je orazit. Nastupovali mezi posledními, obě ženy pak ještě své svěřence usazovaly na sedadla. Řidič ze začátku zřejmě nepostřehl, že k dětem patří i ony sociální pracovnice. Jedna se mu představila jako zaměstnanec radnice,“ nastínil Sojka.
Ten odhaduje, že na označení lístků měla celá skupina v autobuse linky 22 kvůli množství cestujících maximálně čtyři vteřiny. „Sám jsem si po hlášení nachystal legitimaci, ale i mě, stejně jako ostatní cestující, řidič minul a nekontroloval,“ vzpomíná student.
Na označení lístků bylo času dost, tvrdí Dopravní podnik
Jeho výpověď se pak shoduje i se stížností, kterou na Dopravní podnik po této události z 15. března poslala Irena Píštěková, jež na olomoucké radnici pracuje v oddělení sociálních kurátorů.
Píše zde, že označovače byly vypnuté v několika vteřinách. S Dopravním podnikem si kvůli konfliktu mezi svými podřízenými a řidičem vyměnila několik e-mailů.
„Toto jednání považujeme za diskriminační. Řidič se choval agresivně a na celou skupinu křičel,“ líčí v jednom z nich Píštěková. „Do té doby než pochopil, že s dětmi jsou i naše pracovnice byl nepříčetný a chtěl, aby vystoupily.“
Podle Dopravního podniku ale měla celá skupina na označení lístků času dost. Vedoucí jeho autobusového provozu Vladimír Gryc předkládá záznam z jejich počítačového systému. Podle něj mezi otevřením dveří autobusu na zastávce a vypnutím označovačů uplynulo 31 vteřin.
„To je pro nastoupení a označení lístků dle mého názoru doba dostatečně dlouhá,“ uvádí Gryc.
Píštěková z magistrátu s ním však nesouhlasí. „V tomto konkrétním případě to evidentně nestačilo, sociální pracovnice to jednoduše nestihla.“ S Dopravním podnikem si Pištěková vyměnila několik e-mailů, pro MF DNES pak doplnila, že se už podobné drobné konflikty v minulosti staly.
„Ovšem ještě nikdy ta situace nebyla tak vyhrocená,“ komentuje Píštěková.
Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota incident na základě Sojkovy výpovědi označuje jako šikanu a ponižování dětí. „Mohlo zde dojít k protiprávnímu zásahu do jejich lidské důstojnosti či přestupku proti občanskému soužití,“ vypočítává Candigliota.
Řidič přiznává, že šel romské děti kontrolovat cíleně
Řidič, který si při telefonátu s MF DNES nepřál, aby se v novinách objevilo jeho jméno, nepopírá, že šel přímo za skupinkou malých Romů. Vedl jej k tomu údajně fakt, že se s nimi ten den už jednou setkal.
„Tytéž děti jsem vezl i ze zastávky Konzum na Přichystalovu. Tehdy si podle mě lístky neoznačily. Při další příležitosti jsem je chtěl zkontrolovat. Ovšem křičet bych na ně ani příliš nemohl. Mám vadu řeči, v rychlosti a rozrušení zadrhávám,“ přibližuje. Mluvčí Dopravního podniku Magdaléna Kopřivová ho označuje za bezproblémového zaměstnance.
Sojka však jeho charakteristiku coby svědek incidentu doplňuje, když popisuje řidičův návrat za volant. „Zeptal jsem se ho, jestli to myslí vážně. Upozornil jsem ho, že si ta skupina nestihla označit lístky. Stroze mi odpověděl, že to není můj problém. A pak pronesl nějakou průpovídku o cikánech.“
Také s tímto bodem Sojkovy výpovědi vedoucí autobusového provozu nesouhlasí. „Důsledně odmítá, že by padlo jakékoli slovo o cikánech,“ zdůrazňuje Gryc, podle něhož dotyčný neporušil žádný z jejich předpisů.
I přesto se však jeho podřízený nakonec romským dětem a jejich opatrovnicím oficiálně omluvil. Sporné body však zůstávají.
Při psaní posledního e-mailu na Dopravní podnik si to uvědomovala i Píštěková. „Tvrzení řidiče se neshoduje s tím, jak se celá situace podle našich pracovnic a klientů odehrála. Ovšem jeho omluvy si vážíme a doufáme, že se nic podobného nebude opakovat,“ konstatovala. Případ je nicméně podle ní uzavřený.
Článek byl zveřejněn dne 27. 4. 2011 na zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Autorem článku je Michal Poláček, Mladá fronta DNES.
Pátek, 22. dubna 2011Aktuality
Odvolací soud dne 19. 4. 2011 definitivně zprostil obžaloby skupinu mladých lidí, kteří v roce 2009 demonstrativně obsadili zchátralý památkově chráněný dům v Praze na Albertově. Podle soudu nespáchali společensky nebezpečný trestný čin, ale maximálně přestupek.
Tímto však případ „Albertov“ nekončí a Liga lidských práv nadále zastupuje některé ze zadržených v řízení proti státu za nepřiměřený zásah policie.
I když soudce v první instanci mladé lidi původně odsoudil k podmíněným trestům a veřejně prospěšným pracím za trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu a nebytovému prostoru, přesto kritizoval zásah policie vůči příznivcům „squatterů“, kteří se spontánně na jejich podporu shromáždili před domem. Soudce doslova v rozsudku uvedl: „Takový policejní zásah historie od roku 1989 nezná. Zákrok na ulici nebyl vyvážený. Byl celoplošný, což je neobvyklé, a mnoho lidí bylo zadrženo jen kvůli bránění provozu.“
Nejde jen o samotný bezdůvodný zákrok policie proti shromážděnému davu, policisté také následně řadu příznivců squattingu pochytali v ulicích, zavřeli „za trest“ přes noc do přeplněných cel bez jídla, bez přikrývek a bez respektování jejich práv a důstojnosti. Samotné „squattery“ policisté nezákonně dva dny věznili, přestože nebyl dán zákonný důvod pro vazbu. Liga lidských práv se snaží docílit po státu omluvy a přiměřeného zadostiučinění pro oběti této policejní šikany. Nebude to ovšem jednoduché kvůli zákonu, který pro odpovědnost státu počítá s extrémně krátkou promlčecí lhůtou, kterou je v praxi mnohdy obtížné respektovat.
Čtvrtek, 21. dubna 2011Zprávy z médií
Na Prvního máje je v Brně dusno každý rok. Neonacisté městem buď pochodují, nebo řeční na náměstích. Letos se jim postaví do cesty blokáda, která se pokusí znemožnit průchod neonacistů přes Cejl a další ulice brněnského „Bronxu“.
Co se přesně za deset dní, v neděli Prvního máje, v Brně stane a proč? Jak může reagovat policie a kde bude hrozit největší nebezpečí? 1. Kdo bude pochodovat Prvomájový pochod Brnem organizuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), přesněji její mládežnická organizace. Stranu založil Tomáš Vandas, který šéfoval i zákonem zakázané Dělnické straně. Oficiálně organizují pochod nazvaný Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí. Jinými slovy proti lidem z ciziny, kteří v Česku pracují, a proti tomu, aby Češi odcházeli do zahraničí. Je to vlastně jen rozvinuté jejich heslo „Čechy Čechům.“
Původně měl průvod projít z Lužánek na Mendlovo náměstí, teď se ale trasa pochodu změnila a povede přes brněnský „Bronx“. Organizátoři úplně přesnou mapu nezveřejnili a pro MF DNES ji odmítli popsat.
2. A kdo jim bude bránit Proti DSSS se chystají vystoupit dvě iniciativy: jedna se jmenuje V Brně neonacisty nechceme a vystupuje proti pochodu happeningem v Bratislavské ulici. Druhá je razantnější: Brno Blokuje chystá nenásilnou blokádu trasy pochodu neonacistů. Lidé, kteří se k blokádě připojí, si sednou z jedné strany ulice na druhou a nenechají průvod „Bronxem“ projít. Vycházejí z přesvědčení, že když pochod neonacistů nedokážou zakázat úřady ani soudy, musí se ozvat slušní lidé. Vystihuje to jejich heslo „Aby zvítězilo zlo, stačí, aby dobří lidé mlčeli“.
Zatímco happening bude symbolickou podporou menšinám, Brno Blokuje jde dál. „Na 1. máje v Brně před dvěma lety byl v ochrance předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase i jeden z vítkovských žhářů. Bylo to jen dva týdny poté, co se pokusil upálit spící rodinu,“ vysvětluje mluvčí iniciativy Jiří Koželouh, proč jen symbolická vystoupení proti neonacistům nestačí.
3. Co na to zákony? Podle zákona nejsou něčí politické názory, byť krajně pravicové, důvodem k tomu, aby nemohl organizovat pochod. Dokud přímo na místě nebude šířit rasovou nenávist nebo k ní podněcovat, nemůže policie nic dělat. Podobné pochody nemůže nikdo zakázat, protože jejich organizátoři nežádají o povolení, ale jen pochod oznamují.
Městská část může zasáhnout v případě, že by pochod zásadně omezil dopravu nebo už předem porušoval zákon. Pokud by neonacisté oznámili, že budou pochodovat za potlačení práv menšin, radnice by pochod zakázala. Pokud ale napíší, že jde o akci Proti invazi cizích pracovníků, nic nezákonného na tom není.
Blokáda naopak nezákonná je, protože brání nahlášenému pochodu a omezuje svobodu shromažďování. „Paradoxně tak zákon chrání neonacisty a vystavuje stíhání lidi, kteří cítí morální povinnost jim v pochodu zabránit,“ říká Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv .
4. Co se na 1. máje stane Policie bude muset počkat na to, zda někdo z příznivců pochodu nezačne provolávat hesla, která jsou v rozporu ze zákonem, nebude propagovat zakázaná hnutí třeba nášivkami na bundách nebo se v projevu neobjeví rasistická prohlášení. Policie může nejdříve zasáhnout proti jednotlivci a teprve když bude takových více, lze průvod rozpustit.
Pokud se tak nestane, bude mu muset „čistit“ cestu. V ní budou sedět zaháknutí do sebe nebo stát příznivci iniciativy Brno Blokuje. „Policiemůže vytlačit blokádu štíty nebo lidi, kteří budou klást pasivní odpor, odnese z trasy pochodu,“ vysvětluje Candigliota. Blokátorům hrozí pokuta a přestupkové řízení.
5. Kam jít a kam ne Lidé, kteří nepatří ani k pochodu ani mu nechtějí bránit, by měli vzít v potaz rizika, která na Cejlu a v jeho okolí během průvodu i po něm hrozí. Antikonfliktní tým policie zdůrazňoval už při pochodu neonacistů v Krupce, že by zejména Romové měli zůstat doma a „neprovokovat“ v ulicích. Podle aktivistů je to ponižující.
***
Kde budou 1.máje brněnští politici? Roman Onderka, primátor „Svátek práce budu trávit tradičně na Brněnské přehradě. V přístavišti bude slavit brněnská ČSSD. Jako vrchní velitel strážníků a primátor Brna však budu v kontaktu se všemi bezpečnostními složkami a vývoj situace budu sledovat.“ Irena Matonohová „Tradice polibku pod rozkvetlým stromem je vhodnější než jakákoli demonstrace. Iniciativě Brno blokuje ale vyjadřuji v jejich protestní nenásilné akci podporu a oceňuji jejich odvahu.“ Martin Ander „Zúčastním se nenásilného pokusu zabránit neonacistům projít Cejlem. Kdyby chtěli pochodovat kolem památníku v Lidicích, taky by nikdo nepochyboval o tom, že je třeba jim v tom bránit.“
Článek byl publikován 21. 4. 2011 v Mladé frontě DNES.
Autorkou článku je Klára Kubíčková, Mladá fronta DNES.
Čtvrtek, 21. dubna 2011Zprávy z médií
Prvomájový pochod pravicových extremistů v Brně má novou trasu. Povede z parku u Koliště po Cejlu a zpátky přes ulice Merhautovu a Milady Horákové. Nová trasa je výsledkem jednání vedení města s Dělnickou mládeží, která pochod pořádá.
Dělnická mládež chtěla původně projít Francouzskou ulici, která vede přes oblast obydlenou Romy. I pozměněná trasa sice okrajově přes toto území přezdívané brněnský Bronx vede, vedení města se však se změnou spokojilo.
„Po komplikovaném jednání se nám podařilo dohodnout změnu, kterou považujeme za úspěch,“ uvedl tajemník brněnského magistrátu Pavel Loutocký. „Cejl na trase zůstal, s tím jsme nemohli nic udělat,“ dodal.
Iniciativa zablokuje Cejl, policie ji může rozehnat
Trasa pochodu, který má motto „Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí“, se tak nakonec nevyhne ulici Cejl. Tu přitom 1. máje zablokuje iniciativa Brno blokuje, kterou podporuje například zpěvačka Iva Bittová, spisovatel Ivan Klíma či hudební skupiny Midi Lidi a Čokovoko.
Podle Petra Porteše z iniciativy Brno blokuje by se v centru města mohlo na prvního máje sejít zhruba pět set lidí, kteří se průvodu nenásilnou cestou postaví. Vzhledem k tomu, že blokáda není na rozdíl od pochodu Dělnické mládeže nahlášená, je ale možné, že proti ní bude muset policie zasáhnout.
„Problém je v tom, že když iniciativa vznikala, bylo pozdě na nahlášení. Navíc bylo zjevné, že blokáda povolena nebude,“ vysvětlil Porteš s odkazem na to, že úředníci by jen těžko povolili akci, která koliduje s už nahlášeným pochodem.
„Paradoxně tak zákon chrání neonacisty a vystavuje stíhání lidi, kteří cítí morální povinnost jim v pochodu zabránit,“ uvedla Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.
Brno-střed podá ústavní stížnost.
Dělnická mládež si na prvního máje nahlásila pochody dva. První měl vést od parku v Lužánkách přes Veveří, Husovu a Pekařskou ulici až na Mendlovo náměstí. Druhý se pak vyznačoval provokativnější trasou kolem Cejlu, Bratislavské a Francouzské ulice, tedy míst, kde žije řada Romů.
Oba pochody už dříve zakázala městská část Brno-střed i magistrát. Dělnická mládež se však odvolala ke krajskému soudu, který zákazy zrušil. Verdikt pak potvrdil i Nejvyšší správní soud. Důvodem bylo, že úředníci zákaz špatně zdůvodnili.
S rozhodnutím soudů se ale Brno-střed nehodlá smířit a podá proto ústavní stížnost. Jejím důvodem je, že město kvůli povolenému pochodu nemůže na svém území zaručit Brňanům klid a bezpečí. Tím je navíc podle starosty Libora Šťástky (ODS) porušeno právo městských částí na samosprávu.
Je však nepravděpodobné, že by Ústavní soud vydal rozhodnutí v tak krátké době. Plánované akci tak zřejmě zabrání jen rozpuštění přímo na místě. Tento scénář se ostatně odehrál už v roce 2007, kdy policie přítomným neonacistům v Brně na Baštách pochod zatrhla. Zobrazit místo Pochod Dělnické mládeže Brnem na větší mapě
Dělnická mládež, která v Brně pořádá prvomájový průvod, se s městem dohodla na změně trasy. Místo po ulicích Bratislavská a Francouzská půjde průvod po ulicích Cejl, Jugoslávská, Merhautova a Milady Horákové.
Článek byl zveřejněn dne 21. 4. 2011 na brno.IDNES.cz a naleznete jej zde.
Autory článku jsou Klára Kubíčková a Martin Bořil, MF Dnes.
