Pondělí, 4. dubna 2011Tiskové zprávy
Přestože čtyřiapadesátiletý Vladimír Kummer vyvázl po pobytu na policejní cele v Aši loni v květnu jen s lehčími zraněními, podal na policisty trestní oznámení a očekával, že věc bude řádně prošetřena. Inspekce policie však po důkazech raději nepátrala a případ odložila. Také podle Okresního státního zastupitelství Plzeň-město vše proběhlo v souladu se zákonem. Liga lidských práv, která pana Kummera zastupuje, nyní žádá nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby případ znovu otevřel.
Závěry policejní inspekce a státního zastupitelství, značně zpochybnila i nezávislá zpráva veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského, který se z vlastní iniciativy rozhodl postup policistů na služebně prošetřit. Ombudsman zjistil celou řadu porušení povinností policistů a ohrožení pana Kummera na zdraví. Nepřiměřený postup policistů komentoval slovy: „Skoro by se mi chtělo říct, že chyběl už jen roubík.“ Dospěl mimo jiné k závěru, že policisté neměli žádný důvod muže na stanici držet. Ombudsman také ve své zprávě policejní verzi události výslovně zpochybňuje.
Právníci Ligy se setkávají s mnoha případy policejního násilí, většinu z nich se však Inspekce policie snaží odložit, aniž by je řádně prošetřila. Trojice mužů ze Zlínského kraje po setkání s policisty loni v srpnu skončila poměrně hůře – dva z nich byli v dlouhodobé pracovní neschopnosti, jeden s bolestivě vykloubenou rukou. Trestním oznámením se v tomto případě policejní inspekce zcela odmítla zabývat s tím, že nejde o „žádné důvodné podezření“ z trestného činu, přestože měla k dispozici lékařské zprávy. I tady funkce okresního státního zastupitelství zcela selhala.
„Tyto případy ilustrují, jak zoufale potřebujeme nezávislý a důvěryhodný vyšetřující orgán trestné činnosti policistů, jinak se prakticky žádný pachatel násilí v policejní uniformě před soud nikdy nedostane,“ vysvětluje podstatu problému Zuzana Candigliota, právnička Ligy. Současný stav, kdy policista vyšetřuje policistu a státní zástupci jsou nečinní, navíc podle expertů odporuje mezinárodním závazkům České republiky na důkladné, účinné, nestranné a nezávislé vyšetření případů podezření z krutého zacházení.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 604 118 050
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Další informace k případu pana Kummera naleznete zde:
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/inspekce-poslala-dalsi-pripad-policejniho-nasili-k-ledu-z449
Liga lidských práv vydala pro občany praktický manuál – Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem.
http://www.llp.cz/_files/file/publikace/LLP_manual_Policista_07-2_E-VERZE_FINAL.pdf
Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Publikace obsahuje i vzory stížností či trestních oznámení na policisty či strážníky.
Tématu lidských práv a policie se věnujeme také v EXTRA ligových novinách. (léto 2010)
Středa, 30. března 2011Aktuality
POZVÁNKA NA PRAŽSKOU PREMIÉRU FILMU
„ŠKOLY NA FÉROVKU“
Přesvědčte se na vlastní oči, že společné vzdělávání všech dětí funguje!
ve čtvrtek 7. dubna 2011 od 16.00 v Americkém centru U.S. Embassy Praha na adrese Tržiště 13, Praha 1.
Liga lidských práv Vás srdečně zve na pražskou premiéru půlhodinového filmu o vzdělávání zdravotně a sociálně handicapovaných dětí v běžných třídách, která proběhne ve čtvrtek 7. dubna 2011 v Americkém centru U.S. Embassy. Film představí tři děti, jejich rodiče, jejich učitele i jejich spolužáky. Ukáže vám, jak žijí, jak se učí a vůbec jak se těmto dětem daří ve školách, které Liga ocenila za jejich přístup Certifikátem Férová škola. Film je určen nejen ředitelům a pedagogům škol, ale i široké veřejnosti.
Program
16.00 Zahájení a úvodní slovo David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv a David Gainer, kulturní atašé velvyslanectví U.S.A v Praze
16.30 Promítnutí filmu
17.00 Diskuse s Eugenem Sokolovským, režisérem filmu, Eliškou Novoměstskou, ředitelkou ZŠ Šaratice a Monikou Tannenbergerovou, pedagožkou projektu Férová škola
17.30 Občerstvení
„Školy na férovku“ je film o inkluzivním vzdělávání, tedy o vzdělávání zdravotně či sociálně znevýhodněných či nějak odlišných dětí v rámci běžných škol a tříd, který Liga připravila ve spolupráci s profesionálními tvůrci – režisérem Eugenem Sokolovským a producentem Petrem Bílkem. Přestože inkluze je v zahraničí běžný a úspěšný vzdělávací systém, u nás vůči němu stále panují předsudky. Proto jsme se rozhodli představit veřejnosti tři české školy, které na principech inkluze fungují a do běžných tříd se jim daří úspěšně začleňovat například i žáky s tělesným postižením, děti s lehkým mentálním postižením, autisty, romské děti a v neposlední řadě i děti velmi nadané, které rovněž potřebují zvláštní péči pedagogů.
Další informace o projektu Férová škola najdete na www.ferovaskola.cz.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, právnička a koordinátorka projektu Férová škola, 777 621 227, ipikalova@llp.cz
Pondělí, 28. března 2011Zprávy z médií
Byl zásah policie 12. 3. 2011 proti demonstrantům v Novém Bydžově v souladu s českou legislativou? A byla použitá síla přiměřená?
Je mi jasné, že policie bude jako vždy tvrdit, že zákrok vůči demonstrantům byl v souladu se zákonem a nikdo z policistů nepochybil. To ostatně tvrdila mnohokrát v minulosti po bezdůvodných brutálních útocích policistů, tak proč to nezopakovat i tentokrát? Aby policie svůj razantní zákrok v médiích ještě více legitimizovala, neváhala dokonce nazvat aktivní občany, kteří se postavili na odpor neonacistům, za levicové extremisty!
Pojďme však zjistit, co předcházelo zásahu policie proti těm, kteří zatarasili cestu pochodu neonacistům. Nejdříve proběhlo shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti, na kterém zazněly projevy, které byly klasickým příkladem „hate speech“. Příslušníci menšin byli nazýváni parazity a asociály, imigranti divnými rákosníky či opičáky. Řečníci vyzývali k „ráznému, radikálnímu a účinnému řešení“ za souhlasných výkřiků davu. Čím jiným takové řeči mohly být než výzvou k popírání práv a rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z důvodu národnosti? Určitě se ale minimálně jednalo o hrubou neslušnost. A to vše jsou zákonné důvody pro okamžité rozpuštění shromáždění na místě. Jenže zástupci obce sympatizující s neonacistickou akcí a policie byli nečinní, nenávistnému shromáždění jen přihlíželi a nesplnili svoji povinnost jej rozpustit. To, že k zásahu evidentně byl důvod, dokládá případ rozpuštěného shromáždění Národní strany v Praze v roce 2008, které podle soudu bylo ukončeno po právu, přestože intenzita nenávistného úvodního projevu ani v nejmenším nedosahovala projevů v Novém Bydžově.
A teď se dostáváme k samotnému shromáždění osob, které se postavily pochodu neonacistů na odpor. Podle policie byla tato blokáda nezákonná a bránila oznámenému pochodu. Ale Listina základních práv a svobod zakotvuje občanům právo na odpor v případě, že jsou ohrožena lidská práva a demokratický řád a kdy je stát nečinný. Je tedy možné dovodit, že v případě nečinnosti policie proti shromáždění, které šíří nenávist vůči menšinám a které chce svým pochodem romskou lokalitou zjevně zastrašovat Romy, mohlo občanům vzniknout toto právo na občanskou neposlušnost a pasivní odpor. Pak by logicky jakýkoliv zásah policie vůči těmto lidem nemohl být legitimní a ani v souladu se zákonem.
Co se týče přiměřenosti zásahu policie proti těmto občanům, pak podle dikce zákona musí policisté při použití donucovacích prostředků dbát na to, aby nezpůsobili lidem nepřiměřenou újmu vzhledem k povaze a nebezpečnosti jejich protiprávního jednání. „Nebezpečnost“ poklidného a nenásilného shromáždění asi musela být enormní, když se policie rozhodla do něj prudce najet koňmi a obušky mlátit lidi, kteří před ranami neměli kam uhnout. Policie ani nedodržela slib antikonfliktního týmu, že lidem, kteří zůstanou na chodníku, se nic nestane.
Přístup policie nebyl nestranný – vůči příznivcům pravicových extrémistů byl „extrémně“ benevolentní, a vůči občanské společnosti „extrémně“ razantní. Takže kdo je tady extremista? Bohužel policie tímto již tak dost rasistické české společnosti dala najevo, že její heslo „pomáhat a chránit“ platí jen pro vyholené lebky.
***
Redakce časopisu Romano voďi pozvala opakovaně do rubriky Dva pohledy zástupce ministerstva vnitra. Neúspěšně. Jakkoli ministerstvo ofi ciálně tvrdí, že byl zákrok policejních složek v pořádku, konkrétní argumenty pro sílu zásahu dát nechce.
Článek byl zveřejněn 28. 3. 2011 v časopise Romano voďi.
Autorkou článku je Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv.
Pondělí, 28. března 2011Tiskové zprávy
Brno – 28. března – Zdravotní pojišťovna MÉDIA končí. Nedokáže sehnat potřebný počet pojištěnců, a tak se slučuje s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Lidé pojištění u MÉDIA se k 1. dubnu 2011 automaticky stanou pojištěnci VZP. MÉDIA tak zřejmě doplatila na svou agresivní kampaň při náboru nových pojištěnců. Nedokázala vytvořit stabilní základnu svých pojištěnců, klienti byli nespokojení s poskytovanými službami a hromadně odcházeli.
MÉDIA klienty lákala na peněžní i nepeněžní výhody a zaměřila se zejména na obyvatele sociálně vyloučených lokalit. V prvním období tak dosáhla strmého nárůstu v počtu klientů, ale za cenu používání nekalých praktik. To se jí také vymstilo. Nemožnost sehnat lékaře, který by měl s touto pojišťovnou uzavřenou smlouvu, způsobilo klientům značné problémy. Velká část jich pouze vyčkala až jim vyprší povinná dvanáctiměsíční lhůta a poté se ihned přeregistrovala zpátky k původní pojišťovně. Počet pojištěnců MÉDII tak za poslední období stabilně klesal a stalo se zřejmé, že pojišťovna nedokáže splnit svou zákonnou povinnost – sehnat 100 tisíc klientů nejpozději do 1. listopadu 2011.
Klienti pojišťovny MÉDIA se k 1. dubnu 2011 stanou automaticky pojištěnci VZP, nemusí k tomu činit žádné kroky. Není potřeba znovu posílat registrační formulář ani chodit na pobočky VZP. VZP bude bývalým pojištěncům MÉDIA postupně rozesílat nové pojištěnecké kartičky. Podle informací z VZP to však bude nějakou chvíli trvat, neboť se jedná o velké množství klientů a VZP nestihne kartičky rozeslat během jednoho týdne. Pojištěnci MÉDIA se u lékařů mohou nadále prokazovat kartičkou MÉDIA. „Lékaři pro jistotu oznamte, že MÉDIA již není a vy jste od této chvíle pojištěncem VZP. Veškeré úkony by měl proto lékař účtovat VZP. Pokud by Vám lékař nevěřil, domluvte se s ním, ať si informaci ověří přímo u VZP,“ radí pojištěncům Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv. Všichni lékaři by však již měli být uvědomeni o tom, že MÉDIA skončila a právním nástupcem je VZP.
„Pro naše klienty, kteří k MÉDIA přestoupili, je to snad změna k lepšímu,“ domnívá se Zuzana Marhoulová, vedoucí programu Zdravotně sociální pomoc z romského střediska DROM. „Nebudou již muset složitě shánět lékaře, který by měl s touto pojišťovnou uzavřenou smlouvu, nebo si lékařskou péči hradit ze svého a pak se s žádostí o úhradu obracet na pojišťovnu,“ dodává.
O klienty však stále bojují ostatní menší pojišťovny. „Lidé by neměli rozhodnutí o změně pojišťovny činit na ulici. Lepší je vzít si formulář domů k vyplnění a v klidu si vše rozmyslet. Před tím, než pojišťovnu změníte, je důležité zeptat se všech lékařů, které navštěvujete, zda mají s pojišťovnou uzavřenou smlouvu. Jinak se vystavujete riziku, že si budete muset hledat lékaře nového,“ upozorňuje Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv.
Nicméně trh se zdravotními pojišťovnami se pro tuto chvíli uzavřel a v blízké době nelze očekávat, že by se na trhu objevila nová pojišťovna. Podle Jaromíra Gajdáčka, prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR již „není na trhu co nového nabídnout. Konkurence by se měla odehrávat jinde než v ‘nahánění’ lidí po ulicích,“ dodává.
Bližší informace poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv: tel: 545 210 446, email: mtetrevova@llp.cz
INFORMACE PRO KLIENTY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY MÉDIA zde.
Zkušenost klientky se zdravotní pojišťovnou MÉDIA a radu, jak se registraci bránit naleznete v právní poradně pro pacienty na stránkách Férové nemocnice zde.
Čtvrtek, 24. března 2011Aktuality
V polovině března zahájily právničky Ligy lidských práv první přednášku nového předmětu věnovaného zdravotnickému právu na Univerzitě Palackého v Olomouci. Praktický kurz s názvem Klinika práv pacientů vedou společně s odborníky tamní lékařské fakulty. V kurzu se setkávají studenti práv i medicíny a společnými silami řeší případové studie, diskutují mezi sebou a přemýšlejí nad nejrůznějšími modelovými situacemi, které mohou nastat v každodenní praxi z pohledu pacienta.
Krom právniček Ligy Kateřiny Červené a Michaely Kopalové utváří program kurzu i další vyučující. Například odborníci na mediaci studentům představí cestu, jak předcházet sporům či je případně řešit mimosoudně. A co říkají na první přednášku samotné vyučující? „Studenti živě diskutovali o tom, kdy a proč dochází k problémům při komunikaci mezi pacienty a lékaři,“ uvedla Kateřina Červená a dodala: „Doufám, že díky předmětu budou studenti zasvěceni do zdravotnického práva a zároveň obohaceni mezioborovou spoluprácí. Jak studenti práv, tak medici proniknou do světů, které jim zatím zůstávaly skryty.“
