Připravovaný zákon říká, že za děti mladší 16 let rozhodnou rodiče Dnes musí s interrupcí souhlasit také sama těhotná dívka Patnáctiletá dívka má svou občanku a může žít sexuálním životem. Ovšem v případě, že otěhotní, rozhodují za ni rodiče. S jejím názorem se přitom příliš nepočítá.

Připravovaný zákon o specifických zdravotních službách, který interrupce upravuje, totiž klade mladší šestnácti let na stejnou úroveň jako ženy zbavené právní způsobilosti.

„Těhotenství se ukončí na základě písemné žádosti zákonného zástupce,“ stojí v návrhu, který má právě začít kolečko po jednotlivých ministerstvech.

Rozhodne prostředník Právník České lékařské komory Jan Mach však míní, že takové znění může být v rozporu s evropským právem. „Chybí tam prostá věta, že se zákrok provede nejen se souhlasem zákonného zástupce, ale také nezletilé, což by v důsledku mohlo vést k porušení úmluvy o lidských právech a úmluvy o biomedicíně,“ říká Mach.

Úmluva totiž pacientovi zaručuje, aby každý provedený výkon mohl s ohledem na rozumovou vyspělost sám posoudit.

Podle ministerstva zdravotnictví, které zákon připravilo, však žádný střet s evropskými normami nehrozí. V zákoně o zdravotních službách, který má jít do sněmovny před létem společně s tím o takzvaných specifických službách, je prý situace, kdy nezletilý pacient se zákonnými zástupci nesouhlasí, dostatečně upravena.

„Když se neshodnou, soud určí opatrovníka a teprve ten o konkrétním zákroku rozhodne. Snažíme se jít cestou posilování práv pacientů a myslíme, že je to oproti dnešku, kdy se s nezletilými nikdo nebaví, velký pokrok,“ vysvětluje náměstek pro legislativu Martin Plíšek.

Než spor skončí, dívka porodí S tím však právník lékařské komory nesouhlasí. „Dnes je to upraveno jasněji. Proti vůli pacientky umělé přerušení těhotenství není možné, a tak by to mělo zůstat,“ říká Mach. Nepřesvědčuje ho přitom ani možnost správního procesu. „I kdyby šlo o zrychlené zřízení, strany se mohou odvolávat, podávat ústavní stížnosti, a to v situaci, kdy jde o čas. Těhotná dívka mezitím stejně porodí,“ dodává Mach.

Dnešní právní úpravu hájí také Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. „U dívek mladších šestnácti let teď nelze provést potrat bez souhlasu rodičů, ale to neznamená, že ho lze provést proti vůli těhotné. Formulace by taková měla být i v novém zákoně,“ myslí si Candigliota, která se jako právnička zaměřuje na lidská práva v oblasti zdravotnictví.

Tomu, že si lékaři budou při práci dávat v hlavě dohromady nařízení z několika zákonů, totiž příliš Candigliota nevěří. „Mohlo by dojít k selhání. Lékaři mají často podle našich zkušeností malé právní povědomí. Pak snadno dojde k nepochopení,“ obává se.

***

Těhotné děti

2000 mladistvých a nezletilých dívek ročně otěhotní v České republice. Přibližně tisíc z nich nakonec podle Socioterapeutických listů porodí. Počet dívek, které otěhotněly nebo se staly matkami před 15. rokem, se pohybuje kolem stovky ročně.

Článek byl zveřejněn dne 19. 4. 2011 v deníku Hospodářské noviny.

Autorkou článku je Michaela Mužíková, Hospodářské noviny.

děti, lékař, matka, pacient, porod, zdravotnictví, způsobilost