Pátek, 24. června 2011Zprávy z médií
Výzva, aby ČR nahradila babyboxy systémem, jenž by předcházel odkládání dětí, je v pořadí padesátý požadavek – z celkových 62, které ženevský Výbor pro práva dítěte naléhavě a většinou po osmi letech znovu adresoval české vládě.
Babyboxy tu jsou pomalu rodinné stříbro, někteří občané se naštvali. Zase nějací „diplomaté OSN“, jak se psalo, nás zbavují suverenity. Známe to přece už z EU. Pod dojmem povrchních mediálních zpráv inzerujících zákaz babyboxů v titulcích, se zvedla vlna nevole.
Co vše musíme protrpět – vzdát jsme se museli tři dny ohřívaných gulášů a pohlavkování neposlušných dětí. Jeden si už ani nezakouří nejen ve vlaku a na nádraží, ale ani v hospodě u pivka. A i Cikána aby se pomalu bál nazvat od plic Cikánem. A toto omezování suverenity má pokračovat!
Nevlídné oko, s nímž výbor pohlíží na české babyboxy, souvisí i s výhradou, kterou ČSFR (a pak i ČR) uvedla při přijetí úmluvy v roce 1991. Stát prý nemůže zaručit plnění článku sedm úmluvy, podle něhož má každé dítě právo znát své rodiče. Medicína se vyvíjí, informace o předcích, jejich nemocech a genové výbavě jsou potřebné. V ČR se navíc i podle zákona smí dítěti utajovat, že bylo osvojeno.
Je to tu kulturním zvykem, stejně jako fyzické tresty dětí, jež výbor České republice rovněž vytýká. Právem, stále tu přetrvává představa, že děti mají rodiče hlavně poslouchat, a to ještě pod hrozbou výprasku. Už před více než 40 lety řekl jugoslávský spisovatel dětské poezie Dušan Radovič rodičům: „ Budete-li bít své děti, budou ony bít vaše vnuky.“ Podle něho jenom děti, které neposlouchají, se mohou stát lepšími, než jsou jejich rodiče.
Co to je ale za výbor, který dal ČR ta doporučení? Nejsou v něm diplomati, ale 18 rotujících expertů jmenovaných státy. A není to vůbec výbor OSN, nýbrž smluvní orgán Úmluvy o právech dítěte, kterou Valné shromáždění OSN v roce 1989 otevřelo k podpisu státům. Ty ji pak podepisovaly a ratifikovaly. Už je nás 192 států, jen dva ji neratifikovaly – Somálsko a USA, i když ji podepsaly, USA za Clintona. Nemohou prý zaručit zákaz trestu smrti na dětech, uvedli Američané. Hlavní výtky výboru jsou tři: dětí v ústavech je v ČR moc. Neruší se oddělené školství (v praktických školách) pro romské a zdravotně znevýhodněné děti. A není tu žádný státní orgán, jenž by koordinoval dodržování úmluvy. Od roku 2003, kdy výbor vládu téměř na vše už upozornil, chybí polická vůle vlády.
Ženevského „grilování“ České republiky se účastnily i dvě české neziskovky – Liga lidských práv a česká sekce Defense for Children International. Michaela Tetřevová z Ligy řekla: „Stát vynakládá obrovské finanční prostředky na provoz dětských domovů a ústavů. Na preventivní služby, které by pomohly předcházet odebírání dětí z rodin, pak nezbývají peníze. Je třeba celý systém financování převrátit a podpořit právě péči o rodiny.“
Článek byl publikován dne 24. 6. 2011 v deníku Právo.
Autorem článku je Petr Uhl, deník Právo.
Čtvrtek, 23. června 2011Tiskové zprávy
Brno – 23. června – Tento týden se dvě klientky Ligy lidských práv konečně dočkaly odškodnění za chyby soudů v řízeních o způsobilosti k právním úkonům. Za tři roky trvající boj o způsobilost přiznal Městský soud v Praze paní H. 37 tisíc korun. Druhý spor se týkal paní M., které soud odmítl způsobilost navrátit. Za to jí podle soudu přísluší odškodnění ve výši 200 tisíc.
Paní H. byla v roce 2005 na základě šikanózního návrhu ze strany města zbavena soudem způsobilosti k právním úkonům. V řízení nebyla vyslechnuta a advokátka, kterou jí přidělil soud ji vůbec nekontaktovala. Na základě jediného neaktuálního znaleckého posudku ji pak soud připravil o veškerá práva. Paní H. se odvolala a v konečném rozsudku soud potvrdil, že pro zásah do její způsobilosti neexistuje důvod. Celý soudní proces však trval skoro dva roky, v jejichž průběhu žila paní H. v nejistotě o svém postavení i budoucím životě.
O případu paní M. již Liga před časem informovala v tiskové zprávě. Na konci roku 2007 Ústavní soud uznal, že v řízení o způsobilosti k právním úkonům soudy porušily její práva, když jí bezdůvodně odmítly způsobilost k právním úkonům navrátit. Náhrady za újmy na svých právech se však dočkala až teď.
Přestože v obou případech soudy přiznaly žalobkyním nižší částky, než požadovaly, jde o velice významná rozhodnutí. Při stanovení výše finančního odškodnění, které jim za nezákonný postup v rozhodování soudy přiznaly, vycházely soudy zejména z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který v obdobných řízeních přiznává nemalé částky.
Oba případy však také dokazují, jak neochotně přistupují obecné soudy k navracení způsobilosti k právním úkonům, případně k přiznání náhrady škody za nezákonný zásah do práv člověka. Jedné z klientek byla navrácena způsobilost k právním úkonům až na základě nálezu Ústavního soudu, druhé se podařilo dosáhnout odškodnění až poté, co se k případu vyjádřil Nejvyšší soud. V obou případech trvalo více než tři roky od podání žaloby na odškodnění, než soudy vydaly konečné rozhodnutí. „Oproti minulosti se jedná o mírný posun v rozhodování soudů, který je způsoben zejména aktivitou Ústavního a Nejvyššího soudu. Obecným soudům se však důsledná ochrana práv a důstojnosti lidí s postižením zatím nedaří. Sankce v podobě náhrady vzniklé újmy vnímáme tedy jako nejlepší způsob, jak působit na státní orgány,“ komentovala rozhodnutí právnička Ligy a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Zuzana Durajová.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel. 773 692 282, zdurajova@mdac.info
Středa, 22. června 2011Zprávy z médií
Česká republika je nečinná v oblasti ochrany práv dětí, soudí Výbor pro práva dítěte OSN. Naléhá proto na vládu, aby restruktualizovala celý systém péče o dítě. Tak by mělo být např. zamezeno segregaci romských dětí.
„Z více než 50 doporučení, které nyní Výbor státu uložil, vyplývá, že se Česká republika za osm let téměř nehnula z místa,“ řekla deníku MF Dnes Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv.
Česko by mělo okamžitě odstranit segregaci romských dětí a dětí s postižením. „Zejména diskriminační praktiky proti nim v rámci vzdělávacího systému,“ specifikuje dokument. Česko by se mělo držet Štrasburské deklarace o Romech z roku 2010.
Výbor také vyzval, aby česká vláda urychleně přijala „komplexní národní akční plán prevence rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a netolerance“ a určila nezávislý orgán, který by dohlížel na Úmluvy o právech dítěte.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se problémům hodlá věnovat. „Z toho důvodu připravujeme novou právní úpravu právní a sociální ochrany dětí,“ řekla mluvčí resortu Viktorie Plívová. „Ta má projít legislativním procesem v druhé polovině tohoto roku a pokud vše půjde dobře, začne platit s počátkem roku příštího.“
Článek byl publikován dne 22. 6. 2011 na www.parlamentnilisty.cz
Středa, 22. června 2011Tiskové zprávy
21. června vydal výbor pro práva dítěte OSN závěrečná doporučení, v nichž kritizuje Českou republiku za slabou ochranu práv dětí a urguje vládu, aby plnila doporučení uložená v minulosti. 18 expertů na dětská práva vytklo České republice zejména přetrvávající segregaci romských dětí a dětí s postižením ve školách, vysoký počet dětí v dětských domovech či absenci nezávislého orgánu, jenž by dohlížel na dodržování Úmluvy o právech dítěte. Závěrečná doporučení jsou výsledkem jednání, které proběhlo 31. května tohoto roku v Ženevě.
Výbor pro práva dítěte OSN je kontrolním orgánem, který dohlíží na dodržování Úmluvy o právech dítěte a v pravidelných intervalech hodnotí dosažený pokrok v implementaci Úmluvy v jednotlivých zemích. Česká republika letos v květnu prezentovala Výboru, jak od roku 2003 v ochraně práv dětí pokročila. „Z více než 50 doporučení, které nyní Výbor státu uložil, vyplývá že se Česká republika za osm let téměř nehnula z místa a máme tedy co dohánět,“ komentuje dokument Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, která se jednání v Ženevě účastnila jako pozorovatel.
Hlavní nedostatky shledal Výbor v celkové roztříštěnosti systému péče o děti. Ten je v současné době rozdělen do několika resortů, které své aktivity vůbec či nedostatečně koordinují. Výbor doporučil České republice vytvořit komplexní národní akční plán týkající se všech oblastí práv dětí a jeho koordinací navrhuje pověřit Ministerstvo práce a sociálních věcí. „V současné době stát vynakládá obrovské finanční prostředky na provoz dětských domovů a dalších ústavů. Na preventivní služby, které by napomohly předcházet odebírání dětí z rodin, pak nezbývají peníze. Je potřeba celý systém financování převrátit a podpořit právě péči o rodiny,“ dodává Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv.
Kritiku si ČR vysloužila i za upřednostňování ústavní péče před náhradním rodinným prostředím, např. pěstounskou péčí či komunitní péčí. Česká republika by dle Výboru měla co nejdříve zahájit proces deinstitucionalizace a podpořit pěstounskou péči.
Přetrvávající vyčleňování romských dětí z běžných základních škol do škol speciálních se také znovu stalo terčem kritiky. Výbor uložil státu, aby zajistil plnou a efektivní integraci romských dětí do školského systému, a vyzval ho aby podporoval na školách toleranci a vzdělával všechny děti stejně, bez rozdílu etnického či socio-kulturního pozadí.
Mezi dalšími doporučeními se objevil požadavek na zvýšení počtu sociálních pracovníků pracujících s dětmi a jejich rodinami či na systematický sběr etnických dat, bez kterého si lze jen stěží přestavit efektivní a měřitelné politiky v oblasti podpory znevýhodněných romských dětí.
Bližší informace poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy, email: mtetrevova@llp.cz, tel. +420 724 219 796
• Závěrečná doporučení Výboru pro práva dítěte v angličtině
• Tisková zpráva o průběhu jednání české delegace v Ženevě
• Brožura vysvětlující principy inkluzivního vzdělávání ke stažení
• Publikace „Děti z ústavů!“ ke stažení
• Systémové doporučení Ligy ohledně sběru etnických dat
Sobota, 18. června 2011Zprávy z médií
Městští policisté, kteří napadli bezdomovce, musejí opět k soudu. Pokud posudek od znalce z oboru obličejové chirurgie prokáže, že Peteru Sisikovi zlomili nos, hrozí jim opět až desetiměsíční podmínka.
OLOMOUC Nezvykle tvrdý zásah olomouckých strážníků proti opilému bezdomovci neskončí u přestupkové komise, ale znovu před soudem. Rozhodl o tom krajský soud, u něhož si na lednový verdikt okresního soudu stěžovala státní zástupkyně Lenka Kremzerová. Krajský soud jí dal za pravdu, že k případu je potřeba posudek od znalce z oboru obličejové chirurgie. Pokud se díky němu prokáže, že městští policisté zlomili bezdomovci nos, hrozí jim opět až desetiměsíční podmínka.
Právě takový trest chtěla žalobkyně pro oba obviněné strážníky už při lednovém procesu. Okresní soud však rozhodl, že nejde o trestný čin, a záležitost předal přestupkové komisi magistrátu.
Rozhodnutí krajského soudu přivítala hlavně Liga lidských práv, jejíž advokát zbitého bezdomovce u soudu obhajuje. „Rozhodnutí krajského soudu považuji za zcela správné. To, jak v lednu rozhodl okresní soud, bylo ostudné,“ řekl zmocněnec bezdomovce Jiří Kubala. Incident, kvůli kterému strážníci Jiří Štýbnar a Michal Kulveit skončili před soudem, se odehrál loni v červnu před dominikánským kostelem poblíž centra Olomouce. Padesátiletý bezdomovec Peter Sisik tam spal na lavičce. Sám přiznal, že byl opilý. Strážníci, kteří ho přijeli zkontrolovat, jej údajně přiměli vyskládat všechny jeho věci, kroucením rukou jej nutili sbírat odpadky pod lavičkou a také mu ohnuli a do fontány zahodili nůž. Jiří Štýbnar byl podezřelý také z toho, že bezdomovce několikrát uhodil do obličeje. Až před soud se policisté dostali hlavně proto, že zásah vyfotil a natočil na mobilní telefon náhodný svědek. Jak se ukázalo pár dnů po události, bezdomovec měl zlomený nos. Podle lékařů, kteří jej ošetřovali, se však nedalo určit, zda byla zlomenina stará den nebo tři týdny. I proto okresní soudce Petr Sušil odmítl strážníky odsoudit za přečin.
„Na videozáznamu druhý úder nevidím. Mám za zcela prokázané, že se nejednalo o údery opakované, ale jednu ránu, avšak nezjištěné síly amechanismu,“ uvedl v lednu Petr Sušil. Na stranu strážníků se přiklonil i kvůli minulosti napadeného bezdomovce. Peter Sisik, původem ze Slovenska, má totiž už čtrnáct záznamů v trestním rejstříku – většinou za krádeže. Lednového jednání soudu už se nemohl zúčastnit, protože byl znovu ve vězení na Slovensku. Soudce Sušil příliš nevěřil ani svědkovi, který incident nahrál na mobil a volal na tísňovou linku. „Nemohu se zbavit pocitu, že je zaujatý proti uniformám,“ podotkl na adresu svědka.
Oba strážníci odmítli, že by Peteru Sisikovi jakkoliv ublížili. Štýbnar se přiznal pouze k tomu, že bezdomovci zahodil nůž. I pro toto měl soudce Sušil pochopení: „Nedivím se, že tímto způsobem jednal. V podstatě si tak chránil vlastní kůži.“
Jiří Štýbnar i Michal Kulveit dál pracují pro Městskou policii Olomouc. „Ctím presumpci neviny. Na základě dřívějších zkušeností, kdy obvinění strážníků nebylo potvrzeno, jsem opatrný i s tím, abych tyto lidi převáděl na jinou práci. Čekám na konečné rozhodnutí soudu, podle něhož se zařídím,“ prohlásil ředitel olomoucké městské policie Pavel Skalický. Okresní soud se bude případem znovu zabývat v polovině července.
Článek byl publikován dne 18. 6. 2011 v Mladé frontě DNES.
Autorkou článku je Petra Klimková, Mladá fronta DNES.
