Čtvrtek, 11. prosince 2014Tiskové zprávy
Stížnost dvou rodiček na český stát, který jim neumožnil rodit doma s péčí asistentky, dnes Evropský soud pro lidská práva zamítnul. Podle něj mu v této věci nepřísluší hodnotit legislativu jednotlivých zemí, která je navíc v rámci Evropy nejednotná. Ve věcném odůvodnění dal ale stěžovatelkám v mnohém za pravdu a ty se proto rozhodly využít poslední možnost – obrátit se na velký senát soudu.
Podle soudu v Evropě neexistuje jednotný názor na domácí porody a systém péče o novorozence – argumentoval tím, že domácí porody jsou zakotveny v legislativě jen poloviny evropských zemí. „Zapomněl ale na Dánsko a Norsko. A když vezmeme v potaz i Slovinsko a Estonsko, kde se legislativa právě vytváří a Španělsko s Finskem, které domácí porody tolerují, je pohled na mapu Evropy velmi výmluvný. Domácí porody jsou mimo zákon jen v zemích bývalého východního bloku,„ říká biostatistička Markéta Pavlíková.
Po věcné stránce dává naopak rozsudek za pravdu oběma ženám. Podmínky pro svobodnou volbu rodiček jsou stávajícím stavem narušovány. „Soud také uznal, že porod mimo porodnice je co do rizik srovnatelný s porodem v porodnici, pokud se jedná o nízkorizikovou rodičku, které asistuje kvalifikovaná porodní asistentka a je státem zajištěna návazná péče,“ řekl advokát Richard Hořejší.
Podle soudu by měl stát neustále zohledňovat vývoj vědeckých poznatků a práva. Doporučení britské státní instituce NICE z počátku letošního prosince konstatuje, že až pro 45 procnet žen a jejich dětí je prospěšnější rodit mimo zdravotnická zařízení. „Ze statistik i studií jasně vyplývá, že ženy i děti v péči porodních asistentek mají nejméně zdravotních následků: poranění, operativních porodů, nástřihů hráze. Ty jsou při běžné nemocniční péči mnohem četnější,“ říká Pavlíková.
S nesouhlasným stanoviskem k rozsudku vystoupil belgický soudce Lemmens, podle něhož není otázka porodů doma pojímána jako odborná, ale jde o boj o moc, při kterém čeští lékaři neváhají používat nátlakové metody. „Povšiml si, že i pracovní skupina k porodnictví při Ministerstvu zdravotnictví byla „vyčištěna“ od jiných než lékařských názorů,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Liga lidských práv se věnuje právům rodiček na webu www.ferovanemocnice.cz, kde bude nadále ženy informovat o dalším postupu a o tom, jak přispět ke změně a jak se domáhat svých práv.
Legenda:
státy modře – porod doma je za určitých podmínek výslovně povolen
státy světlemodře – legislativu povolující porod doma právě připravují
státy zeleně – porody doma tolerují, ale právně neupravují
Zdroj: Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Dubská a Krejzová proti ČR (oddíl 4, bod 60 a 61) a zpráva European Perinatal Health Report 2010 organizace Europeristat.
Překlad stěžejních částí
rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva k oběma případům naleznete
zde (za přeložení děkujeme Tereze Foukalové a Petře Ali Dolákové).
Čtvrtek, 11. prosince 2014Tiskové zprávy
Evropský soud pro lidská práva shledal pochybení České republiky, když odebrala zdravého novorozence rodině po té, co s ním matka opustila v den porodu nemocnici. Stát je soudním rozhodnutím donutil vrátit se zpět. Podle soudu šlo o zbytečně drastické opatření v tak citlivé době života rodiny.
Soud uvedl, že „I když může v některých případech vzniknout naléhavá potřeba chránit zdraví dítěte, zásah do rodinného života rodiny stěžovatelky způsobený předběžným opatřením nemůže být chápán jako nezbytný v demokratické společnosti,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Paní Eva porodila v roce 2007 v nemocnici v Hořovicích zdravé dítě a ještě v den porodu s ním odešla do domácí péče. Lékaři s tím však nesouhlasili a na základě jejich podnětu o údajném ohrožení dítěte a za podpory sociálních pracovníků soud dítě předběžným opatřením odebral. Rodiče neměli žádnou možnost se k věci vyjádřit a matka se s dítětem za doprovodu policie musela vrátit do nemocnice, kde nedobrovolně setrvali další dva dny.
Evropský soud dal svým rozhodnutím České republice najevo, že musí respektovat rodiče a jejich volbu péče o zdravého novorozence
Podle soudu nelze novorozence rodičům odebrat pouze na základě převažujícího názoru české lékařské praxe o nutnosti hospitalizace. Světová zdravotnická organizace zastává opačný názor – že zdravé dítě nemusí být po porodu v nemocnici a že domácí péče má svoje výhody.
Soud kritizoval také to, že český právní řád neumožňuje rodičům rozhodnutí soudu o odebrání dítěte v takovém případě napadnout a domoci se zadostiučinění, i když se ukáže, že odebrání dítěte bylo nedůvodné.
Bližší informace poskytnou:
Radka Korbelová Dohnalová
tel. 604 310 187
e-mail: korbelova.dohnalova@akkt.cz
Zuzana Candigliota
tel. 607 005 043
e-mail: zcandigliota@llp.cz
Další informace:
- Překlad rozsudku Evropského soudu pro lidská práva najdete zde.
- Popis případu paní Evy naleznete zde.
- Doporučení Světové zdravotnické organizace k hospitalizaci dítěte po porodu (10.4.1 Duration of stay in health facility) naleznete zde.
- Článek biostatističky Markéty Pavlíkové k problematickým postupům v českém porodnictví včetně problematiky poporodní hospitalizace a ambulantního porodu naleznete zde.
Úterý, 9. prosince 2014Zprávy z médií
Liga lidských práv (LLP) je nezisková organizace se sídlem v Brně a její náplní jsou tři hlavní témata: práva dětí, práva pacientů a lidí s postižením a soudnictví a policie. „Liga je specifická tím, že používá metodu strategické litigace a snaží se prostřednictvím práva změnit systémové problémy ve společnosti, a chránit tak lidská práva,“ říká právnička LLP Zuzana Candigliota, která zde pracuje již od roku 2008.
(Pokračování textu…)
Úterý, 2. prosince 2014Aktuality
Liga lidských práv má od 1. prosince 2014 nové stanovy. Největší změnou je vznik poradně-kontrolního orgánu – rady, který je z velké míry nezávislý na valné hromadě členů spolku a jehož cílem je kontrola a podpora vedení organizace. Ke stejnému dni rozšířila Liga i řady členů spolu. Aktuání přehled o členech spolku, vedení Ligy i rady a nových stanovách najdete zde.
Čtvrtek, 27. listopadu 2014Zprávy z médií
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová požaduje, aby ČR snížila počet romských dětí ve zvláštních školách. Dnes se jim říká praktické, a jsou určeny pro děti s lehkým mentálním postižením. Mezi jejich žáky je ale téměř třetina zdravých romských dětí. Podle ombudsmanky by mohly studovat klasickou ZŠ, kdyby jim někdo pomohl.
(Pokračování textu…)
Úterý, 18. listopadu 2014Zprávy z médií
Před časem se média široce věnovala kauze doktora Havránka v Klatovech, který měl bipolární poruchu a údajně týral pacienty. Tak, jak rychle se případ objevil, tak rychle i zmizel. Proč?
(Pokračování textu…)
Sobota, 15. listopadu 2014Zprávy z médií
Romové jsou v českých školách stále diskriminováni. Šestice nevládních organizací uvedla, že romské děti tvoří zhruba třetinu žáků praktických (dříve zvláštních škol). Navíc se podle nich romské děti vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. Ministerstvo školství oponuje, že průběžně podporuje vzdělávání romských dětí prostřednictvím řady programů.
(Pokračování textu…)
Středa, 12. listopadu 2014Aktuality
13. listopadu 2014 uběhne sedm let od chvíle, kdy Evropský soud pro lidská práva potvrdil, že v českém školství dochází k diskriminaci romských dětí. I sedm let po rozsudku dochází v České republice nadále k porušování jejich práva na vzdělání a diskriminaci. Kvůli neřešení nezákonného stavu zahájila Evropská komise vůči České republice 25. září 2014 řízení pro porušení povinnosti, které může skončit sankcemi.
V případu D. H. a ostatní proti České republice šlo o skupinu mladých lidí z Ostravy, kteří byli zařazeni do zvláštní školy, tedy školy pro děti s lehkým mentálním postižením. Soud rozhodl, že umístění romských dětí do zvláštních škol znamená diskriminaci. Podle posledních zjištění České školní inspekce a Veřejného ochránce práv tvoří romské děti i sedm let po rozsudku zhruba třetinu všech žáků praktických (dříve zvláštních) škol.
Kromě toho se romské děti ještě dnes vzdělávají odděleně od svých vrstevníků také v běžných základních školách. V mnoha obcích a městech existují školy či třídy známé jako „romské“. Pár set metrů dále přitom stojí další školy, kam zase chodí převážně děti z majority. „Romské“ školy a třídy mají také často od žáků snížená očekávání a zaměřují se na praktické dovednosti na úkor akademických znalostí, nezbytných pro pokračování na další stupně vzdělávání. I když se někteří ředitelé snaží poskytovat kvalitní vzdělání romským i neromským dětem ve stejné škole, často narážejí na problémy a nedostatek podpory.
Tento stav je v rozporu s českou anti-diskriminační legislativou, mezinárodním i evropským právem. Z tohoto důvodu zahájila Evropská komise 25. září 2014 vůči České republice řízení pro porušení povinnosti plynoucí z evropské legislativy, konkrétně zákazu diskriminace ve vzdělávání. Jsme si vědomi probíhající novelizace školského zákona, která má za cíl inkluzi žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol hlavního vzdělávacího proudu. Máme však za to, že ani probíhající reforma nezamezí existenci segregovaných škol, které oddělují děti z majority a minority již od prvních let školní docházky.
Jako nevládní neziskové organizace, které pracují se školami, rodiči a žáky, proto apelujeme na českou vládu, aby zahájení řízení ze strany Evropské komise proměnila v šanci odstranit protiprávní stav a ukončila diskriminaci romských dětí.
Pod tuto výzvu iniciovanou Nadací Open Society Fund Praha se připojily organizace Amnesty International, European Roma Rights Centre, Liga lidských práv, IQ Roma servis, o.s. a Vzájemné soužití o.p.s.
Pro více informací:
Štěpán Drahokoupil, Nadace Open Society Fund Praha
email: stepan.drahokoupil@osf.cz, tel.: +420 226 227 709
Marek Szilvási, European Roma Rights Centre
e-mail: marek.szilvasi@errc.org, tel: + 36 30 500 1459
Barbora Černušáková, Amnesty International
e-mail: barbora.cernusakova@amnesty.org, tel.: +44 20 7413 5759
Čtvrtek, 30. října 2014Zprávy z médií
Současné právní předpisy podle ombudsmanky poskytovatelům zdravotních služeb neumožňují stanovení jakékoli úhrady, byť sloužící pouze k pokrytí nákladů, za umožnění přítomnosti jakékoli blízké či rodičkou určené osoby u porodu.
(Pokračování textu…)
