Soud poslal na rodičku policii

Média informují o nebezpečném precedentu ze středních Čech. Když novopečená maminka zdravého dítěte odmítla zůstat v porodnici déle než bylo podle jejího názoru nutné, soud na ni poslal policii. Právníci Ligy se rozhodli postiženým rodičům pomoci, podle předběžných informací od matky se zdá, že pochybení způsobil soud. V následujících dnech blíže prozkoumáme skutkový stav celého případu a zřejmě doporučíme rodičům, aby se proti postupu soudu ohradili.

Více informací se dočtete v článku Elišky Bártové, který vyšel na aktualne.cz nebo v přiloženém článku dnešního Práva.

Chystané semináře

Na prosinec 2007 až leden 2008 připravuje Liga 2 – 3 semináře k problematice systémových změn v oblasti sociálně právní ochrany a ústavní výchovy dětí. Semináře budou určeny především pro odborníky z dané problematiky (OSPOD, zařízení ústavní výchovy, pracovníky státní správy a samosprávy, neziskové organizace, soudce aj.). Podrobné informace budou zveřejněny v průběhu listopadu.

Tisková zpráva: Za noční razii policistů v bytě zatím jen omluva

Krajský soud v Hradci Králové včera rozhodl, že dva policisté, kteří v roce 2003 v noci vnikli do bytu romské rodiny a její členy fyzicky a slovně napadli, se musí jen omluvit. Podle soudu nedosáhl útok intenzity, který by vyžadoval přiznání peněžitého odškodění. Liga klientům doporučí, aby se proti rozsudku odvolali.

V květnu roku 2003 dva dnes už bývalí policisté Marek Vraštil a Karel Brousek v nočních hodinách neoprávněně vnikli do bytu rodiny Danišových. V té době se v bytě nacházela paní Lubica Danišová st. a její dvě děti – Marcel Daniš a Lubica Danišová ml., která byla v devátém měsíci těhotenství. V bytě Vraštil fyzicky napadl pana Daniše a obě ženy tahal za vlasy, když se pokusily zavolat policii. Během celého útoku policisté rodině nadávali i rasistickými nadávkami jako „Kurvo! Svině! Cigánko špinavá! Vás by bylo lepší postřílet!“ V trestním řízení byli oba dnes útočníci odsouzeni za porušování domovní svobody k podmíněným trestům odnětí svobody. Poškozeným měli zaplatit necelých 5.000 Kč jako odškodnění. Dodnes tak neučinili.

Soud dnes rozhodl, že oba žalovaní se musí paní Danišové starší a panu Danišovi zaslat písemnou omluvu. Návrh na zaslání omluvy paní Danišové mladší a přiznání peněžitého odškodnění všem poškozeným soud zamítl. Při vyhlášení rozsudku odůvodnila soudkyně Adámková své rozhodnutí tím, že útočníci strávili v bytě „jen“ dvacet minut a že zdravotní následky útoku nebyly příliš závažné. Liga s tímto rozhodnutím zásadně nesouhlasí a uvedenou argumentaci považuje za absurdní. Soud totiž vůbec nevzal v potaz psychickou újmu – pocit ponížení, strachu, narušení psychické integrity – kterou všichni poškození při útoku zažívali. Přitom tato újma a její následky byly samým základem podané žaloby na ochranu osobnosti. Robert Cholenský, který rodinu Danišovu v řízení zastupoval, k rozsudku řekl: „Dnešní rozsudek znovu ukázal, jak málo pro české soudy znamená psychická integrita člověka. Není možné, aby policista spáchal úmyslný trestný čin, způsobil jím škodu a aby poškozeným soudy přiznaly tak směšné odškodnění.“

Soud se navíc stejně jako v trestním řízení nezabýval rasovým motivem útoku, ačkoli existuje svědek, který potvrdil, že krátce před činem viděl žalovaného Vraštila hajlovat, a ve spise je doloženo množství rasistických urážek, které museli poškození vyslechnout. Povinnost řádně vyšetřit rasový motiv v případech trestných činů páchaných veřejnými činiteli vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (případ Nachova proti Bulharsku).

Liga vyčká na vypracování a doručení písemného rozsudku a svým klientům doporučí, aby se ve věci odvolali k vrchnímu soudu.

Bližší informace:
Robert Cholenský, právník Ligy tel.: 608 967 423
Jana Koláčková, právnička Ligy tel.: 775 909 168

Tisková zpráva: Soud dnes vynese rozsudek v případě útoku policistů na romskou rodinu

Krajský soud v Hradci Králové dnes ve 14:30 vyhlásí rozsudek ve věci romské rodiny z Jičína, která se v květnu 2003 stala terčem útoku dvou policistů. Podnapilí policisté vtrhli v pozdních večerních hodinách do bytu rodiny, kde slovně i fyzicky zaútočili mimo jiné na mladou ženou v devátém měsíci těhotenství. Rodina se, za podpory právníků z Ligy lidských práv, domáhá na útočnících omluvy a přiměřeného zadostiučinění za zásah do svých osobnostních práv.

Soudní jednání začne dnes 23. října 2007 v 14:30 u Krajského soudu v Hradci Králové, dveře č. 20.

Bližší informace:
Jana Koláčková – tel. 775 909 168

Soudní vítězství na zpravodajských serverech

Soud poprvé přiznal ženě pěněžité odškodnění za nechtěnou sterilizaci. O průlomovém rozsudku a našem vítezství ihned referovali české zpravodajské servery.
Článek na aktualne.cz si můžete přečíst zde.
Článek ihned.cz si přečtete zde.
A článek idnes.cz zde.

Tisková zpráva: Útok policistů na romskou rodinu znovu před soudem

Krajský soud v Hradci Králové bude v pátek 19. října rozhodovat ve věci romské rodiny z Jičína, která se v květnu 2003 stala terčem útoku dvou policistů. Dva podnapilí policisté vtrhli v pozdních večerních hodinách do bytu rodiny, kde slovně i fyzicky zaútočili mimo jiné na mladou ženou v devátém měsíci těhotenství. Rodina se, za podpory právníků z Ligy lidských práv, domáhá na útočnících omluvy a přiměřeného zadostiučinění za zásah do svých osobnostních práv.

Soudní jednání začne 19. října 2007 v 9:30 ráno u Krajského soudu v Hradci Králové, dveře č. 61 (1. patro).

Bližší informace:

Robert Cholenský – právník Ligy lidských práv – tel. 608 967 423

Liga lidských práv – kancelář Brno – tel. 545 210 446

Tisková zpráva : Za sterilizaci bez souhlasu poprvé přiznáno peněžité odškodnění

Za sterilizaci bez souhlasu poprvé přiznáno peněžité odškodnění

Tisková zpráva Ligy lidských práv, 12. 10. 2007

Krajský soud v Ostravě dnes rozhodl, že ženě, kterou lékaři bez jejího řádného souhlasu sterilizovali, náleží odškodné za způsobenou fyzickou a psychickou újmu ve výši půl milionu korun a omluva. Soudce Otakar Pochmon označil zásah, provedený na matce dvou dětí, která se od doby zásah čtyřikrát neúspěšně pokusila o umělé oplodnění, za nezvratitelný. K nezákonnému zákroku došlo v červenci 1997 v Městské nemocnici v Ostravě. Žalovaná nemocnice se ještě může odvolat k Vrchnímu soudu v Olomouci.

7. července 1997 porodila císařským řezem paní Červeňáková, roz. Holubová, své druhé dítě, dceru Kristýnu. Zároveň s císařským řezem byla paní Červeňákové provedena sterilizace. Ačkoli bylo dopředu známo, že musí dojít k porodu císařským řezem, lékaři nedodrželi zákonný postup udělení souhlasu se sterilizací. „Souhlas“ si lékaři vyžádali, až když paní Červeňáková byla pod vlivem narkózy. V době zákroku jí bylo 19 let.

Právnička Ligy lidských práv Michaela Kopalová, která poškozenou zastupuje, k rozsudku ostravského krajského soudu uvedla: „Jedná se o zatím nejspravedlivější rozhodnutí, které bylo za takovýto zásah do fyzické integrity rodičky ze strany lékařů v Česku vydáno. Věřím, že české soudy budou v budoucnosti trvale respektovat judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž se nárok na peněžité zadostiučinění v případech zásahů do ochrany osobnosti nepromlčuje.“

Podle Ligy lidských práv je přisouzená částka jen prvním krokem k opravdu spravedlivému zadostiučinění za tak závažný zásah do práv ženy, které svévolný postup lékařů navždy uzmul šanci mít vlastní děti. Přiznaná částka představuje přesně polovinu původně požadované sumy. První případ protiprávní sterilizace Heleny Ferenčíkové řešené českými soudy po rozsudcích přiznávajících omluvu, nikoli však zadostiučinění v penězích z důvodu promlčení, stále čeká na rozhodnutí tohoto případu u Nejvyššího soud v Brně. Ten v případech zásahů do ochrany osobnosti opakovaně v minulých letech judikoval, že se nárok na odškodnění nepromlčuje.

Liga rovněž využívá tuto příležitost ke kritice české vlády, která se nemá přes řadu naléhavých doporučení mezinárodních orgánů při OSN monitorujících dodržování lidských práv k omluvě a odškodnění všech žen sterilizovaných v době komunismu i v devadesátých letech. Za nesmírně politováníhodné Liga považuje zejména výroky ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíková, která začala v minulých měsících možnost odškodnění žen sterilizovaných v rozporu s právem ze strany vlády zpochybňovat. Vláda si je dobře vědoma, že v České republice nemají chudší občané, včetně sterilizovaných žen, dostatek prostředků na zastupování ze strany advokátů před soudy a že díky tomu může stát na obětech porušování lidských práv v minulosti ušetřit. Případy paní Ferenčíkové a Červeňákové, z nichž každá byla sterilizována v jiné nemocnici, představují jen dvě špičky ledovce. Jak potvrdilo stanovisko veřejného ochránce práv Otakara Motejla z prosince 2005, obětí protiprávní sterilizace u nás bylo přinejmenším několik desítek a to v několika regionech. Česko je jednou z posledních zemí v Evropě, která nemá komplexní systém bezplatné právní pomoci. Odškodnění obětem sterilizací přiznaly v minulosti v Evropě země jako Německo, Švédsko nebo Norsko.

Bližší informace:
Michaela Kopalová, právnička Ligy lidských práv, mobil: 737 951 323
Brněnská kancelář Ligy: tel: 545 210 446

Případ pro doktora House: Kdo určuje léčbu dítěte?

Zeptejte se laiků, zda by měli o riskantní léčbě dítěte rozhodnout jeho rodiče, nebo lékaři. To dá rozum, že rodiče! Ale zeptejte se, zda má přednost právo dítěte na nejlepší možnou léčbu, nebo právo rodičů svobodně o ní rozhodnout. A laik znejistí.
Případ z brněnské dětské onkologie, o němž minulý čtvrtek psaly HN, by se hodil do amerického seriálu Dr. House. Televizní karikatura arogantního diagnostického génia by prostě rodičům vnutila svou vůli. Onkologové z Fakultní nemocnice Brno mají větší úctu před pravidly a obracejí se na soud.
Vždyť vypadá zdravý
Osmiletý chlapec měl v horní čelisti Ewingův sarkom. To je kostní nádor napadající hlavně děti mezi 5. a 15. rokem, ročně jednoho člověka z milionu. Hodně to bolí. Dřív se na něj umíralo během dvou let. Teď je šance na přežití vysoká, 60 – 65 procent (u malých dětí a malých nádorů ještě víc). Nasazuje se chemoterapie, pak se nádor vyřízne, a pokud si lékaři nejsou jisti dokonalým odstraněním, napadené místo se ještě ozařuje. O tu poslední fázi – radioterapii – tady jde. Odebrané vzorky tkání vypadají čisté, ale lékaři se obávají, aby se nádor nevrátil. Pak bývá smrt téměř jistá. Zato po radioterapii je šance na doléčení 70 – 90 %. Jenže ozáření má vedlejší důsledky. Může způsobit šedý zákal, ovlivnit růst zubů… Pokud je hoch zdravý a bude ozářen, prožije zbytek života se zdeformovaným obličejem. Pokud je hoch nemocný a nebude ozářen, umře.
Rodiče jsou vysokoškoláci (inženýři) a nejmladší ze svých tří dětí už nechtějí vystavit riziku. Vždyť se zdá zdravé. »Postupují velice uvážlivě, znám je osobně, jedná se o velice vzdělanou a harmonickou rodinu,« říká právnička Michaela Kopalová z Ligy lidských práv, která případ zveřejnila jako první. Lékaři však namítají, že je to sázka jak v ruské ruletě. Radioterapii schválili i pražští onkologové, přizvaní jako oponentní názor. Proto lékaři předali případ sociálce, a ta jej dává k soudu.
Zdržte se cizí krve
Operace byla loni, ale na ozáření by ještě pozdě nebylo. To bude až zhruba po čtyřech letech od diagnózy, v lednu 2010. A tou dobou už bude také víceméně jasno, zda se nádor vrátil, nebo nevrátil. Matka chlapce se opírá o svůj instinkt (to je řečeno bez ironie: matky mají někdy skvělou intuici ohledně zdraví svých dětí). Lékaři zase o studie, které počítají s průměrnou pravděpodobností (i to je bez ironie: nic lepšího než statistika není k mání). Třeba je tento konkrétní chlapec tak silný, že by se jeho tělo s tímto konkrétním nádorem vypořádalo. Třeba by ale neunesl život s poškozeným obličejem. Kdo tak těžké dilema rozhodne? Jeden český precedens existuje, ale je až příliš odlišný. Jde v něm o Svědky Jehovovy, jimž víra zakazuje krevní transfúze. Stal se na téže brněnské dětské onkologii.
V létě 2003 léčili malého chlapce z Karvinska a v rámci chemoterapie mu podali krevní transfuze. Jeho rodiče, jehovisté, chtěli tuto jedinou možnou léčbu přerušit a nasadit jen léky na tišení bolesti při umírání (jehovisté se opírají o svůj překlad bible, kde se ve Skutcích apoštolů vyzývá, »abyste se zdržovali věcí obětovaných modlám a krve«). Postup lékařů však schválily dva soudy, ombudsman a v srpnu 2004 Ústavní soud. Léčba byla marná, hoch loni v lednu zemřel. Bylo mu sedm let.
Za smrt odpovídáte vy
Tehdy šlo o akutní a jasný zákrok. Ale teď? Právníci radí lékařům: Neberte na sebe větší břemeno, než unesete. »Lékař neodpovídá za “vyléčení”, ale za profesně standardní provedení těch zákroků, které mu byly pacientem nebo zákonnými zástupci povoleny. Odpovědnost je pak na nich, lékař neodpovídá ani za případnou smrt,« říká expert na medicínské právo Ondřej Dostál z 3. lékařské fakulty. Ale řekněte to lékaři, který přísahal, že bude zachraňovat život. Zvlášť prostředí dětské onkologie takové otrlosti poněkud brání. Dr. House, smyšlené monstrum z lehce přihlouplého, monotónního seriálu raději plivne na skalpel, aby ho kontaminoval a tím odsunul operaci, s níž nesouhlasí.
Michaela Kopalová z Ligy lidských práv cituje britský soud v obdobném případu: »Soud nemá kapacitu k tomu, aby kontroloval křehké a složité mezilidské vztahy mezi dítětem a rodičem. Nemá ani zdroje, ani dostatečnou citlivost, aby reagoval na narůstající a neustále se měnící potřeby dítěte.« Rozumný český soud řekne totéž.
(Autor diáře jen dodává, že kdyby šlo o jeho děti, věřil by dr. Housovi. Byť je občas nesnesitelný.)
Matka chlapce se opírá o svůj instinkt, lékaři o statistiky. Kdo ten spor rozhodne?

O autorovi| Tomáš Němeček, www.ihned.cz/nemecekt, tomas.nemecek@economia.cz

Soud: Oběť rasově motivovaného útoku dostane 100.000,- Kč

Marek Polák, tehdy osmnáctiletý student obchodní akademie, byl na podzim roku 2002 v Praze na Palmovce napaden skupinou čtyř násilníků. V důsledku kopanců těžkou obuví, ran pěstí a trhání vazem utrpěl řadu poranění na těle, tržnou ránu na hlavě a otřes mozku, což vedlo k dlouhodobým bolestem a potížím. Za toto jednání byli všichni čtyři útočníci odsouzeni v roce 2003 Obvodním soude pro Prahu 8 k podmíněným trestům odnětí svobody.

Pan Marek Polák prostřednictvím svého právního zástupce se také na útočnících domáhal omluvy a spravedlivého zadostiučinění pomocí žaloby na ochranu osobnosti u občanskoprávního soudu. Městský soud v Praze žalobě vyhověl a nařídil žalovaným Jakubu Melničákovi, Robertu Boušemu, Filipu Kousalovi a Tomáši Ovsennému se žalobci omluvit a zaplatit každý náhradu nemajetkové újmy ve výši 25.000 Kč. Vrchní soud v Praze včera tento rozsudek potvrdil, když zamítl odvolání tří pachatelů.

Liga lidských práv Marka Poláka zastupovala jako poškozeného v trestním řízení. Již v roce 2005 tak byli tři z pachatelů odsouzeni k podmíněnému trestu jednoho a půl roku vezení, čtvrtý z nich dokonce ke třem letům odnětí svobody s podmínkou.

Tisková zpráva: Nečas ví, že počet dětí v ústavech je alarmující. Ale co s tím?

Ministr Petr Nečas (MPSV) otevřeně přiznává, že Česko selhává v sanaci rodiny a v důsledku toho posílá nepřijatelný počet dětí do ústavů pouze na základě sociálních problémů rodičů. Ministerstvo po opakované kritice ze strany EU, OSN a Evropského soudu pro lidská práva již naznačilo snahu tento problém řešit. Navrhovaná řešení však nejsou komplexní a uskutečňují se velmi pomalu. Liga lidských práv zpracovala komplexní analýzu s názvem Děti z ústavů!, která obsahuje celou řadu návrhů systémových změn včetně změn legislativy.

„V dětských domovech žije dlouhodobě cca 7 500 dětí, z toho je odhadem 70% umístěno z důvodů souvisejících se sociální situací rodiny,“ řekl Nečas na konferenci Práva dětí v EU v červenci letošního roku a dodal: „Bohužel, ve většině případů není možné dostatečně zajistit takovou práci s rodinou, aby v ní děti mohly být ponechány – chybí systematická sanace a doprovázení rodin.“

Ministr zmínil také vybrané příčiny tohoto stavu, jako je nedostatek sociálních pracovnic zejména v terénní práci, nedostatečná spolupráce státu a nestátních organizací nebo roztříštěnost agendy péče o ohrožené děti pod tři resorty. Zároveň naznačil také vybrané možnosti řešení jako jsou chystané případové konference a z nich vzešlé individuální plány práce s rodinou a dítětem. Důležitým návrhem je také přesun agendy sociálně-právní ochrany dětí z pověřených obcí na nový Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Návrhy vycházejí z Koncepce péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu schválené Vládou ČR na podzim loňského roku. K této koncepci však zatím stále nejsou zpracovány ucelené metodické pokyny.

Liga lidských práv zpracovala vlastní analýzu této problematiky s názvem Děti z ústavů!, která je komplexní a nezahrnuje pouze problematiku sociálně-právní ochrany. „Problém s vysokým počtem dětí v ústavech nelze řešit pouze zlepšením praktického výkonu sociálně-právní ochrany dětí,“ říká Petr Bittner z Ligy, který je spoluautorem zmíněné analýzy. „V podstatě se všemi návrhy ministra Nečase a jeho týmu souhlasíme, ale je třeba do systémové změny zahrnout také reformu samotné ústavní péče a v neposlední řadě změny v soudnictví ve věcech péče o nezletilé.“

Předkládaná analýza Ligy tak obsahuje tři nosné kapitoly, které se týkají jak identifikace problémů a návrhů změn v sociálně-právní ochraně dětí, tak i dalších dvou zmíněných témat. „Bylo by naivní se domnívat, že bude možné v dohledné době dětské domovy zcela zrušit, ale tím spíš je třeba se zabývat také zásadní změnou struktury a fungování těchto zařízení,“ upozorňuje Bittner na další souvislosti. Výtka však nesměřuje k ministrovi Nečasovi neboť samotné fungování dětských domovů a kojeneckých ústavů spadá bohužel do kompetence ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví.

Zásadní a klíčovou změnou, která umožní reformovat celý systém a ne jen jeho část, je sjednocení celé problematiky péče o ohrožené děti pod jedno ministerstvo, nejlépe MPSV. A to včetně metodického vedení ústavů. Tomu se však zbylé dva resorty vehementně brání, zejména pod tlakem lobby ředitelů a pracovníků ústavů, kteří považují jakoukoliv změnu za zbytečnou a ohrožující pro své zájmy a pozice. „Ministr Nečas v tomto musí být silný a neústupný. Jedná se o zásadní rozhodnutí, které je především rozhodnutím politickým. Měl by využít podporu většiny odborníků a nevládních organizací spojených v tomto tématu,“ uzavírá Bittner.

V oblasti soudnictví ve věcech péče o nezletilé pak zmíněná analýza upozorňuje především na dlouhodobě kritizovanou absenci lhůt pro rozhodnutí soudu. Průměrná délka řízení v těchto věcech přesahuje 200 dnů, což Liga považuje za nepřijatelné vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodování týkající se dětí. Mimo to poukazuje na chybějící hlubší vzdělávání soudců v neprávních oborech jako je například psychologie nebo sociální práce.

Poznámka pro editory:
Celý text analýzy Děti z ústavů! lze najít zde. Příloha této zprávy obsahuje souhrn jejího obsahu a výtah nejdůležitějších návrhů systémových změn.

Příspěvek ministra Nečase na konferenci „Práva dětí v Evropské unii“ najdete na adrese http://www.mpsv.cz/cs/4356.

Další informace a materiály poskytne:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobil: 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz