Odškodňování protiprávně sterilizovaných žen probíhá od roku 2022. Ze statistik dlouhodobě vyplývá, že zhruba 40 % dosud vyřízených žádostí, skončilo pro žadatelky negativně[1] (ať už zamítnutím, nebo zastavením řízení). Tím se však ženám cesta pro získání odškodnění zcela neuzavírá. Neúspěšné žadatelky mohou žádosti podávat opakovaně. Níže shrnujeme, za jakých podmínek má smysl druhou žádost podat.
Žadatelkám doporučujeme se obrátit na sociální pracovnici či pracovníka nebo některou z pomáhajících organizací, která se protiprávními sterilizacemi zabývá. Základní dotazy zodpovídáme i v naší poradně na e-mailové adrese poradna@llp.cz.
Na úvod je třeba uvést, že překážka, kterou představuje pravomocné rozhodnutí v dané věci,[2] se vztahuje pouze na „pozitivní“ správní rozhodnutí, tedy pouze na takové, kterým bylo přiznáno určité právo. Rozhodnutí „negativní“ (nevyhovění žádosti) proto podání nové (opakované) žádosti nebrání.[3]
Samotná možnost podat druhou žádost je sice stěžejním, ale ne jediným předpokladem pro získání odškodnění. Pokud Ministerstvo zdravotnictví dojde k tomu, že ani podruhé žádosti nevyhoví, protože podmínky pro přiznání odškodnění žadatelka opět nesplnila, řízení zastaví.[4] Pokud by naopak ministerstvo žádosti vyhovělo, vydalo by tzv. nové rozhodnutí, kterým odškodnění žadatelce přizná.[5]
Za jakých okolností tedy ministerstvo vydá nové vyhovující rozhodnutí?
Je třeba splnit následující podmínky:
- původní řízení bylo skončeno pravomocným správním rozhodnutím (ministerstvo již rozhodlo a toto rozhodnutí nabylo právní moci, nebo, pokud byl podán rozklad, ministr již rozhodl o tomto rozkladu) a
- existují okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti – tato podmínka je složitější, proto se jí níže věnujeme podrobněji.
Okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti
Žadatelka musí v nové žádosti tvrdit takové skutečnosti a navrhovat takové důkazy, na základě kterých ministerstvo rozhodne, že podmínky pro přiznání odškodnění splňuje. Nové rozhodnutí lze vydat i tehdy, pokud nedošlo ke změně skutkových nebo právních okolností, ale žádost byla původně zamítnuta nesprávně. Nicméně právě změna těchto okolností bude v praxi zpravidla právě tím, co ministerstvo povede k vyhovění žádosti.[6]
Co tedy mohou být okolnosti, které odůvodňují vyhovění žádosti?
- nově uváděná tvrzení namítající nesplnění (některou z) podmínek sterilizace podle platného práva v době provedení zákroku;
- nově navrhované důkazní prostředky – zdravotnická dokumentace a jiné listiny, svědecká výpověď apod.;
- nově uváděná či doplněná právní argumentace;
- změna rozhodovací praxe ministerstva či správních soudů – Za přelomové rozhodnutí lze považovat rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2024 č. j. 9 As 61/2023-65, v němž soud poprvé jasně a podrobně popsal, jakým způsobem má ministerstvo při rozhodování o žádostech postupovat (v podrobnostech odkazujeme na náš dřívější článek). Na něj pak navazuje celá řada soudních rozhodnutí, které v naprosté většině vyznívají ve prospěch neúspěšných žadatelek. Pokud byla původní žádost zamítnuta ještě před tímto důležitým rozsudkem, nebo sice po něm, ale ministerstvo rozhodlo v rozporu s ním, doporučujeme na současnou judikaturu správních soudů v nové žádosti poukazovat.
Na podpoře obětí protiprávních sterilizací spolupracujeme s organizací Romodrom, o.p.s. a jsme podpořeni v rámci MARIO programu, který realizuje organizace Minority Rights Group International.
We support victims of unlawful sterilisation in cooperation with Romodrom, o.p.s. and with the support of the MARIO programme implemented by Minority Rights Group International.
Seznam zdrojů:
[1] Nejaktuálnější veřejně dostupná statistická data jsou dostupná zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-chybi-penize-pro-protipravne-sterilizovane-ma-je-dodat-vlada-287151#utm_content=ribbonnews&utm_term=sterilizace&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz
[2] Tzv. překážka věci pravomocně rozhodnuté – res iudicata.
[3] Uvedené vyplývá ze soudní judikatury (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. II. ÚS 752/18 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2021 sp. zn. 6 As 94/2020) i odborné literatury [viz JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. § 48 (Překážky řízení). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 354; POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F., MAREK, D. § 48 (Překážky řízení). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 291.].
[4] § 102 odst. 4 správního řádu.
[5] § 101 písm. b) správního řádu.
[6] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2025 sp. zn. 5 As 202/2024, bod 30. Viz také POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F, MAREK, D. § 101 (Nové rozhodnutí). Správní řád. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 570.