Chlapce v předškolním věku, kterého nechali rodiče po pečlivém uvážení očkovat jen částečně, kvůli tomu odmítly přijmout dvě mateřské školy. Liga lidských práv v tom spatřuje diskriminaci.
Rodiče s vysokoškolským vzděláním v oblasti biologie zvolili po pečlivém uvážení pro své dítě individuální očkovací kalendář. Dítěti nechali aplikovat očkování proti nejzávažnějším nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, obrně a hemofilovým infekcím. Ostatní očkování se rozhodli odložit na neurčito. Kvůli nekompletnímu očkování však chlapec nebyl přijat k předškolnímu vzdělávání do dvou mateřských škol v místě bydliště.
Jde o diskriminaci, souhlasí veřejná ochránkyně práv
Každé dítě má právo na vzdělání bez diskriminace. Vzhledem k tomu, že v řadě západních států, jako je Německo a Rakousko, není očkování vyžadováno pro přístup k předškolnímu vzdělávání, je důvod se domnívat, že v České republice nejde o nezbytné opatření. Jedná se o diskriminační praktiku, která není odůvodněna ochranou veřejného zdraví, ale má sloužit jako potrestání rodičů. O tom svědčí i skutečnost, že se k předškolnímu vzdělávání vyžaduje i očkování proti nemocem, které nelze přenést na druhé (tetanus), ale také to, že po personálu školek nikdo kompletní očkování nevyžaduje či nezkoumá jejich imunitu proti všem očkovaným nemocem.
S těmito argumenty se ztotožnila i veřejná ochránkyně práv, která podmínku očkování pro přístup k předškolnímu vzdělávání označila za nepřiměřenou a diskriminační.
Podali jsme ústavní stížnost (později doplněnou) obsahující i návrh na zrušení ustanovení zákonů, které stanoví podmínku očkování pro přístup k předškolnímu vzdělávání. Ústavní soud ve svém nálezu pléna návrh zamítl, ale vyzval zákonodárce k zakotvení odpovědnosti státu za poškození zdraví tímto očkováním způsobené. Skutečná lidskoprávní argumentace se bohužel nachází až v disentním (odmítavém) stanovisku soudkyně Kateřiny Šimáčkové, které je připojeno za nálezem (od strany 25).
Zbytek ústavní stížnosti soud odmítl. Obrátili jsme se proto se stížností na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ale porušení práv stěžovatelů neshledal.
Podniknuté kroky:
duben 2010 – rozhodnutí o nepřijetí ze dvou mateřských škol, rodiče se proti rozhodnutí odvolali
květen 2010 – Krajský úřad kraje Vysočina zamítl odvolání rodičů
červenec 2010 – podána správní žaloba ke Krajskému soudu v Brně
říjen 2011 – Krajský soud v Brně žalobu zamítl rozsudkem č. j. 29 A 69/2010 ze dne 20. 10. 2011, proti kterému podali rodiče kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu
březen 2013 – Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl svým rozsudkem 8 As 20/2012 42 ze dne 29. 3. 2013 s odůvodněním, že stěžovatelé netvrdili žádné výjimečné důvody, které by mohly převážit nad ochranou veřejného zdraví. Pouze odlišný názor rodičů podle soudu nedostačuje.
červen 2013 – podána ústavní stížnost (její pozdější doplnění zde) s návrhem na zrušení ustanovení zákonů, které stanoví podmínku očkování pro přístup k předškolnímu vzdělávání.
červen 2014 – návrh na zrušení ustanovení zákonů byl senátem Ústavního soudu postoupen k rozhodnutí plénu Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 16/14.
červenec 2014 – Veřejná ochránkyně práv vstoupila do řízení jako vedlejší účastník a vyjádřila se, že podmínka povinného očkování pro přístup dítěte do mateřské školy je nepřiměřená a diskriminační. Podle ní stát zneužívá opticky legitimního cíle a dítě si bere jako rukojmí a trestá ho odepřením přístupu ke vzdělání bez posouzení skutečného rizika ohrožení ostatních dětí.
leden 2015 – plénum Ústavního soudu návrh na zrušení ustanovení zákonů zamítl
březen 2015 – Ústavní soud stížnost odmítl
srpen 2015 – podána stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva
červenec 2020 – Veřejné slyšení před velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva, který sloučil šest stížností na systém povinného očkování v Česku do jednoho případu
duben 2021 – Velký senát Evropského soudu pro lidská práva většinou 16 soudců ze 17 neshledal porušení práv šesti stěžovatelů
Tiskové zprávy k případu:
červen 2020 – Štrasburský soud projedná šest stížností na povinné očkování
červenec 2020 – Evropský soud pro lidská práva dnes projedná šest stížností proti povinnému očkování v ČR
duben 2021 – Štrasburský soud „posvětil“ systém povinného očkování. Jeden soudce se proti verdiktu ohradil
Další dokumenty:
Vyjádření stěžovatelů ke štrasburskému soudu a jeho přílohy:
- Odlišné stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k výroku i odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/14
- Odlišné stanovisko soudkyně Kateřiny Šimáčkové k výroku i odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/14
- Stanovisko veřejné ochránkyně práv k nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/14
- Stanovisko veřejné ochránkyně práv k nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/14
- Žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím
- Odpověď Ministerstva zdravotnictví na žádost o informaci
- Článek „Prověrka pro náměstka Prymulu se zadrhla. Až ji dostane, chce z ministerstva pryč“ ze dne 16. ledna 2020
- Analýza „Vliv farmaceutických společností, očkování a reklama“
- Připomínky v reakci na prohlášení vlády (pouze v angličtině)
- Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové v případu stěžovatelů Brožíka a Dubského ze dne 10. května 2016 (spisová značka 30 A 61/2014)
- Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové v případu stěžovatelů Brožíka a Dubského ze dne 10. května 2016, (spisová značka 30 A 99/2015)
Vyjádření třetích stran (tzv. „amicus curiae“):
- ROZALIO – Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování (pouze v angličtině)
- European Forum for Vaccine Vigilance (pouze ve francouzštině)
- Childrens Health Defense (pouze v angličtině)
- vláda Německa
- vláda Slovenska
- vláda Polska
- vláda Francie
Bezplatnou právní pomoc při zastupování tohoto případu u Evropského soudu pro lidská práva můžete podpořit v naší sbírce. Děkujeme!