Až 20% pacientů Psychiatrické léčebny v Dobřanech u Plzně by využilo komunitních zařízení sociální péče, pokud by byla k dispozici, vyplývá to odhadů pracovníků navštíveného ústavu. Výbor byl informován, že: „někteří nedobrovolní pacienti zůstávají v léčebně, i přesto, že jejich duševní stav to již nevyžaduje, kvůli nedostatku adekvátní péče a možnosti ubytování po propuštění“ (bod 102 zprávy). CPT považuje nedostatek vhodných zařízení za vysoce nežádoucí stav a po českých úřadech žádá, aby k těmto zjištěním sdělily svůj názor.

Během návštěv ústavů a léčeben byl Výbor nucen zkonstatovat, že v zařízeních se nachází velký počet osob v režimu opatrovnictví, tedy osob částečně omezených či úplně zbavených způsobilosti k právním úkonům. Kritizoval přitom fakt, že „značná část těchto pacientů nebo klientů byla ubytována v uzavřených odděleních, a nebo personál (…) mohl tyto pacienty kdykoli omezit v pohybu, pokud se zdálo, že je to nutné“ (bod 148 zprávy). CPT taktéž vyjádřil podivení nad možností opatrovníka rozhodnout bez dalšího o umístění pacienta do psychiatrické léčebny či klienta do ústavu sociální péče. „ I když podobné umístění může být v přímém protikladu s vyjádřenou vůlí pacienta/klienta a tato osoba nemůže opustit ústav sociální péče bez souhlasu opatrovníka, české právo klasifikuje tuto situaci jako dobrovolnou“ (bod 149).

Výbor shledal, že stále přetrvává situace kritizovaná již ve zprávě z roku 2002, a sice, že členové personálu pečovatelských ústavů jsou ustanoveni za opatrovníky klientů a nebo pacientů. „Delegace například potkala v Ústavu sociální péče Střelice chlapce, jehož opatrovníkem byl ředitel ústavu. Ředitel předem souhlasil s použitím síťového lůžka během několika hodin denně a také v noci, když bylo potřeba“ (bod 152). Ředitel Ústavu sociální péče v Brandýse nad Labem byl ustanoven opatrovníkem 34 klientek svého ústavu (poznámka pod čarou č. 31).

Delegace se opětovně věnovala také problematice používání síťových lůžek a dalších prostředků fyzického omezení pacientů, kterou podrobně popsala již ve své zprávě z roku 2002. Při návštěvě dobřanské léčebny Výbor zjistil, že: „léčebna má patnáct síťových lůžek a jejich používání je běžné. Například v oddělené místnosti umístěné na oddělení 13B byla dvě síťová lůžka, obě obsazená, jedno z nich nahým pacientem, na kterého bylo vidět ze tří běžných lůžek v téže místnosti“ (bod 114).

David Zahumenský, právník Centra advokacie duševně postižených (MDAC) komentuje zprávu Výboru pro zabránění mučení slovy: „Je velmi důležité, aby Česká republika začala problémy klientů ústavů sociální péče a pacientů v psychiatrických léčebnách řešit systémově. Proto velmi vítám, že CPT upozorňuje na dlouhodobý problém nedostatku menších komunitních zařízení, které by nahradily obrovské kolosy neosobních psychiatrických léčeben. Jsem přesvědčen, že osobní přístup ke klientům či pacientům může vyřešit řadu problémů, které s sebou masové ústavy přinášejí, ať už jde o špatné zacházení ze strany personálu, nadměrnou medikaci nebo používání klecových lůžek.“

K závažným nedostatkům, které odhalila CPT při svém šetření v oblasti policie a vězeňství, vydává Liga lidských práv samostatnou tiskovou zprávu.

Více informací:

David Zahumenský, právník Centra advokacie duševně postižených (MDAC),

tel.: 777 306906

pacient, policie, právo, způsobilost