Osm let byla bezdůvodně zbavena způsobilosti, dostane jen deset tisíc

Brno – 19. července – Česká republika stále není schopna odškodňovat ty, kterým státní instituce svým protiprávním jednáním způsobily značnou újmu. Tuto dlouhodobou zkušenost Ligy lidských práv před několika dny znovu potvrdil Obvodní soud pro Prahu 2, který za 8 let nezákonného zbavení způsobilosti k právním úkonům přiznal poškozené ženě směšných 10 tisíc korun. Liga spolu s Centrem advokacie duševně postižených (MDAC) dnes podaly proti tomuto rozhodnutí odvolání.

Paní Martu zbavil v roce 2000 způsobilosti pražský obvodní soud kvůli nedoplatku na nájemném. Žádost o zbavení způsobilosti tehdy podal úřad příslušné městské části, který byl vlastníkem bytu, a soud jej posléze ustanovil také opatrovníkem. Paní Marta nebyla k soudu vůbec přizvána a během celého řízení ji dokonce zastupovala paní z úřadu, který žádost o zbavení způsobilosti podával. Rozsudek paní Martě vůbec neposlali. O pět let později podala sama návrh na navrácení způsobilosti. Soud tomuto návrhu nevyhověl, i když z důkazů bylo zřejmé, že ve způsobilosti může být nanejvýš omezena. Práva paní Martě vrátil až Ústavní soud, na který se s pomocí Ligy lidských práv a MDAC v roce 2007 obrátila.

Podle Ústavního soudu nebyly pro úplné odebrání způsobilosti nikdy dostatečné důvody. Jak soud dále zdůraznil ve svém rozhodnutí, „závěry znaleckého posudku z tehdejšího řízení, o které se rozhodnutí soudu výlučně opíralo, nevyznívaly v tom smyslu, že stěžovatelka není způsobilá k žádným právním úkonům. Závěr soudu o úplné nezpůsobilosti stěžovatelky ke všem právním úkonům se tak dostal do extrémního rozporu s provedenými důkazy.“

Koncem roku 2008 byla paní Martě způsobilost částečně vrácena a právníci Ligy a MDAC požádali stát o odškodnění. Paní Marta po dlouhých osm let nemohla volit, vdát se, musela se vždy podřídit rozhodnutí opatrovnice, nemohla sama uzavřít žádnou smlouvu, čímž také nebyla rovnocenným partnerem pro jakékoli jednání s druhými. Zbavení způsobilosti mimo jiné vážně poškodilo ženinu důstojnost a její sebehodnocení. Právníci újmu vyčíslili na 490 000,- Kč. Přestože Ústavní soud konstatoval porušení několika základních práv, Ministerstvo spravedlnosti paní Martě žádné odškodnění nepřiznalo. Liga a MDAC proto podali žalobu na Českou republiku. U Obvodního soudu pro Prahu 2 paní Marta částečně uspěla, soud jí nicméně jako odškodnění za imateriální újmu přiznal pouhých 10. 000,- Kč.

„Je zřejmé, že Ústavní soud považoval již rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům z roku 2000 za nezákonný. Naše klientka tak byla nezákonně zbavena způsobilosti po dobu více než 8 let. Deset tisíc korun je za takovou újmu skutečně nepřiměřeně málo, proto jsme dnes podali proti tomuto rozhodnutí odvolání. Pokud neuspějeme, obrátíme se pravděpodobně na Evropský soud pro lidská práva.“ Uvádí právník Ligy a MDAC Maroš Matiaško.

Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených opakovaně upozorňují na to, že systém odškodňování za zásahy státních institucí do lidských práv je nedokonalý. Buď lidé na odškodnění vůbec nedosáhnou, nebo jim soud přizná symbolickou částku. „Proto podáváme odvolání. Stát by měl nést adekvátní odpovědnost za pochybení svých orgánů a lidé by měli být odškodněni tak, aby znovu nabyli důvěru v instituce, které jejich práva porušily“, doplňuje Matiaško.

Bližší informace poskytne:

Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228, email: mmatiasko@mdac.info

Podrobné informace k případu:

TZ o rozhodnutí Ústavního soudu

Původní rozsudek i nález Ústavního soudu viz případ Paní R

POZVÁNKA NA VEŘEJNÉ VYHLÁŠENÍ NÁLEZU ÚSTAVNÍHO SOUDU

 

POZVÁNKA NA VEŘEJNÉ VYHLÁŠENÍ NÁLEZU ÚSTAVNÍHO SOUDU

VE VĚCI VOLEBNÍHO PRÁVA LIDÍ S POSTIŽENÍM

ve středu 21. července 2010 od 8.30 do 9.00

v budově Ústavního soudu na Joštově 8 v Brně,

v senátní místnosti č. 152

 

Liga lidských práv a MDAC si vás dovolují pozvat na veřejné vyhlašování nálezu Ústavního soudu ohledně kontroverzní otázky volebního práva lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům, která se přímo dotýká 25 000 lidí v České republice.

Případ, který Ústavní soud posuzoval, se týká pana Jiřího, kterému v roce 2008 nebylo umožněno hlasovat ve volbách do senátu, protože byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, což je podle českého zákona překážkou výkonu volebního práva.

Přestože soud nikdy nezkoumá, je-li člověk schopen volit poslance nebo senátora, je lidem zbaveným způsobilosti tato možnost automaticky odebírána. Automatické odebrání volebního práva je přitom v rozporu s mnoha mezinárodními smlouvami, které požadují, aby byl každý zásah do základních práv a svobod posuzován individuálně a také důsledně odůvodněn. Proto se pan Jiří a jeho právní zástupce obrátili k Ústavnímu soudu se stížností a s návrhem na zrušení tohoto ustanovení zákona.

Ústavní soud ve středu 21. července oznámí, zda tisícům lidí navrátí jejich volební právo a odstraní tak další historickou překážku, která brání lidem s postižením účinnějšímu zapojení do společnosti.

Veřejného vyhlášení se zúčastní

Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC

Bližší informace poskytne

Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228, email: mmatiasko@mdac.info
Mgr. David Strupek, právní zástupce pana Jiřího před Ústavním soudem, tel. 603 815 445

Podrobné informace k tématu volebního práva lidí s postižením naleznete na

http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/Extraligove-noviny_2009-zima.pdf

http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/evropsky-soud-pro-lidska-prava-prolomil-tabu-lide-s-postizenim-maji-pravo-volit–z415

http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/ceska-republika-prijala-novou-lidskopravni-umluvu-ted-musi-radikalne-zmenit-zakony-z394

Slovensko ratifikovalo Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením i s Opčním protokolem

Slovensko minulý týden ratifikovalo nejvýznamnější mezinárodní instrument chránící práva lidí s postižením. Stalo se tak osmdesátou sedmou zemí ve světě, které projevili svůj zájem být Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením vázány. Úmluva se věnuje skupině lidí, jejímž byla po dlouhou dobu odepírána základní lidská práva. Lidé s postižením žijí v mnoha zemích v nedůstojných podmínkách ústavů, nemají přístup ke vzdělání, zaměstnání, nemůžou volit nebo být rodiči.

To všechno si klade za cíl nová úmluva změnit. Podle ní by na všechny lidi mělo být nahlíženo jako na rovné bez ohledu na jejich postižení. Státy se zavazují, že odstraní všechny společenské bariéry, které brání lidem s postižením v plnohodnotném životě. Pro mnoho vlád, včetně Slovenska to znamená rozsáhlou změnu legislativy, od oblasti sociálních služeb, přes školství až ke způsobilosti k právním úkonům.

Slovensko ratifikovalo nejen samotnou úmluvu, ale i její Opční protokol, který umožňuje jednotlivcům podávat stížnosti k Výboru pro práva osob se zdravotním postižením. Výbor je dalším orgánem, který chrání lidi před neoprávněnými zásahy případně nečinností státu. Tady je nutno zmínit, že Česká republika sice ratifikovala samotnou úmluvu, s ratifikací Opčního protokolu ale bohužel pořád váhá. A to přestože mnoho evropských států, včetně například Srbska, či Ukrajiny, již jurisdikci Výboru přijalo a tím poskytlo svým občanům s postižením možnost hájit svá práva na mezinárodní úrovni.

Evropský soud pro lidská práva prolomil tabu: Lidé s postižením mají právo volit!

Štrasburk, Brno – 20. května 2010 – Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil důležitý rozsudek týkající se volebního práva lidí s duševní nemocí či mentálním postižením. V případě Alajos Kiss proti Maďarsku soud konstatoval, že není možné osoby omezené nebo zbavené způsobilosti k právním úkonům automaticky zbavovat jejich volebního práva. Přelomový rozsudek může změnit zákony mnoha zemí včetně Česka.
Evropský soud pro lidská práva projednával stížnost pana Kisse proti Maďarsku, podle které mu stát v roce 2005 neumožnil odevzdat hlas ve volbách. Alajos Kiss trpí maniodepresivní psychózou, v jejímž důsledku ho soud omezil ve způsobilosti k právním úkonům a ustanovil mu opatrovníka. V řízení o způsobilosti pana Kisse nebyla nikdy zkoumána jeho schopnost projevit své preference ve volbách, navzdory tomu mu bylo toto právo automaticky odebráno a jeho jméno bylo odstraněno ze seznamu voličů. Spolu s Centrem advokacie duševně postižených (MDAC) se nejprve několik měsíců snažil o navrácení svého práva volit, poté se obrátil na Evropský soud pro lidská práva.
Pan Kiss podal k ESLP stížnost na ustanovení Maďarské ústavy, podle něhož nemají lidé zbaveni nebo omezení ve způsobilosti k právním úkonům právo volit. To je v přímém rozporu s článkem 3 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který zaručuje svobodné vyjádření názoru všech lidí v demokratických volbách. Nyní, po téměř čtyřech letech Evropský soud v případě pana Kisse konečně rozhodl: Maďarsko omezením volebního práva porušuje základní lidská práva a bude muset ústavu změnit.
V České republice je situace lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům v mnoha aspektech podobná. Právo volit u nás neodpírá lidem zbaveným způsobilosti k právním úkonům přímo ústava ale volební zákon z roku 1995, který říká, že rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům představuje překážku výkonu volebního práva.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených zastupují před českým Ústavním soudem dva případy lidí, kterým bylo v důsledku rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům odepřeno jejich volební právo. „V současnosti je v Česku kolem 25 000 lidí zbavených způsobilosti, a automaticky tedy i práva volit. Nadcházejících voleb do parlamentu se tedy nebudou moci zúčastnit desetitisíce lidí, přestože mnozí z nich jsou takové volby nepochybně schopni. Doufáme, že Ústavní soud půjde podobnou cestou jako Evropský soud pro lidská práva a zruší toto nesmyslné ustanovení, které automaticky brání takovému množství lidí účastnit se na věcech veřejných,“ říká právnička Ligy a MDAC Zuzana Durajová.


Bližší informace poskytne:

Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446,
email: zdurajova@mdac.info

Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446
email: mmatiasko@mdac.info

Celý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva si můžete přečíst zde.

Další informace k tématu zbavování způsobilosti a práva volit najdete zde.

Sbírá odpad, úřad nic nezmůže

Článek byl publikován dne 16. 4. 2010 v deníku Mladá Fronta DNES.
Pět let se úředníci soudili o to, že je žena, jejíž okolí hyzdí halda igelitek na jejím dvoře, nesvéprávná. Soud to zamítl. Podobný problém už patnáct let trápí i Starovičky, kde majitel pozemku vrší odpadky.
U Krajského soudu v Brně včera skončil přes pět let trvající spor. Městští úředníci chtěli zbavit právní způsobilosti paní Evu z Brna, která ve svém domě a na dvoře shromažďovala plastové kelímky a lahve v igelitových taškách. Soudce ale včera návrh definitivně smetl ze stolu.

„Krajský soud vyhověl našemu návrhu a zastavil snahu městské části zbavit naši klientku způsobilosti,“ uvedl advokát Ligy lidských práv Maroš Matiaško, který starší ženu zastupoval. „Ze strany městské části se jednalo o jasnou snahu paní Evu kontrolovat,“ řekl Matiaško.

Problém s občanem, který obtěžuje okolí vršením neúměrného množství odpadků na pozemku kolem svého domu, se už zhruba patnáct let marně pokoušejí vyřešit i představitelé obce Starovičky na Břeclavsku. Marně. „Stěna, za níž je odpad, je stará, obáváme se, že by se mohla zřítit a někoho zasypat. Dali jsme podnět k prošetření na stavební úřad,“ popsal starosta Staroviček Vladimír Drbola peripetie léta neřešitelného případu. Záměr vystavět kolem domu na obecním pozemku zeď, která by smetiště oddělila od obecní oddechové zóny, zastupitelé Staroviček neschválili.

V případě z Brna se představitelé města pokoušeli paní Evu zbavit způsobilosti od roku 2005 a Městský soud v Brně jim dvakrát vyhověl. Soudní znalci z oboru psychiatrie totiž potvrdili, že Eva trpí duševní poruchou. Včerejší soud ale zdůraznil, že samotná přítomnost duševní poruchy nemusí automaticky vést ke zbavení způsobilosti. „Eva přesvědčila soudce, že je schopná se o sebe postarat,“ vysvětlil Matiaško. Rozhodnutí může být přelomové, doposud se totiž soudy v podobných případech řídily doporučením znalců a lidi s duševní poruchou způsobilosti zbavovali.

Podle Matiaška Eva ovšem svým chováním okolí nijak neobtěžovala ani neomezovala. „Shromažďovala plastové kelímky a lahve, žádné prošlé potraviny, které by obtěžovaly okolí. Rozhodně se tam nikdy neobjevovala žádná škodlivá zvířata jako hmyz nebo potkani,“ popsal.

Přestavitelé městské části Brno-střed se k případu včera nemohli nijak vyjádřit. „Nevím, o který případ konkrétně se jedná, ještě jsme neobdrželi vyrozumění soudu,“ řekl mluvčí Brna-středu Roman Burián. Úředníci evidují podobných případů hodně a pouze podle křestního jména nelze kauzu dohledat. Více informací o Evě odmítli ovšem její právní zástupci redakciMF DNES sdělit.

Podle Buriána je město nuceno v podobných případech sáhnout k drastickým řešením a rovnou navrhnout zbavení způsobilosti. „V jednom podobném případě běhali uprostřed rodinné zástavby po dvorku potkani. My jsme mohli jen udělit pokutu. Ta ale není vysoká. Pokud ji dotyčný zaplatí, zbývá nám už jen podat návrh na zbavení způsobilosti,“ vysvětlil Burián.