Pondělí, 31. března 2008Zprávy z médií
Praha/ Duševně nemocní lidé by si měli dávat větší pozor na soudy. Ty si totiž někdy ulehčují práci tím, že je zbaví svéprávnosti bez dostatečného důvodu. Nemohou pak sami nakládat s penězi, volit či vstupovat do manželství. Často by ale stačilo, kdyby za ně například při placení větších částek rozhodoval opatrovník.
Své o tom ví i paní Jana, která žije se synem v domě v “lepší” brněnské čtvrti. Ač oba trpí duševní poruchou, žijí normální život – tedy až na to, že ve svém domě a okolí mají značný nepořádek. Sousedé si kvůli tomu na ně stěžují. To bylo i důvodem, proč městská část vyvolala soudní řízení, jehož výsledkem bylo plné zbavení svéprávnosti.
“Považovali jsme to za absurdní. Vadilo nám, že místo nabídnutí nějaké pomoci se veřejná moc hned snažila tyto lidi nějak omezit,” říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. Právě tato organizace se do případu vložila a výsledkem bylo, že odvolací soud rozhodnutí o odejmutí svéprávnosti zrušil.
Omezením práv lidí si soudy často ulehčují práci
Práci soudců kritizuje také ústavní soud. Podle tiskového mluvčího ústavního soudu Michala Spáčila si soudy nižších instancí často ulehčují práci a zbavují lidi svéprávnosti zbytečně. Pro to hovoří i údaje ministerstva vnitra, podle kterých byla k polovině loňského roku omezena svéprávnost 3 893 osobám, zatímco plně o ni přišlo 23 283 lidí.
Nemohla se vdát
Ústavní soud řešil například stížnost paní M. F., kterou pražský obvodní soud před lety kompletně zbavil svéprávnosti. Přitom podle posudku se mělo omezení týkat jen nakládání s větší částkou peněz.
Paní totiž do svých padesáti let žila s matkou, která veškeré praktické úkony zařizovala sama. Po její smrti v roce 1998 měla problém v životě obstát a například platit nájem. Soud ji kvůli podnětu z městské části uznal za nemocnou a zbavil ji svéprávnosti.
O tom ji ale soud ani neposlal vyrozumění. Důvod: není schopna plně chápat smysl soudního řízení. Když se dotyčná po čase chtěla vdát, zjistila, že o tom sama nemůže rozhodnout. Několikrát se proto odvolala. Až loni v prosinci ústavní soud rozhodnutí zrušil.
Podle prezidenta soudcovské unie Jaromíra Jirsy by se praxe soudců měla obrátit ve prospěch omezování svéprávnosti. “Od úplného zbavování způsobilosti k právním úkonům by se trend měl posunout k jejímu omezování, pokud to trochu jde,” říká Jirsa.
Článek vyšel dne 31.3.2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku a Ústeckém deníku.
Pondělí, 4. února 2008Aktuality
Liga a MDAC připravují na březen a duben 2008 kulaté stoly věnované problematice osob s duševním onemocněním, mentálním postižením, ale také problematice drogově závislých a dalších skupin. Diskuse, k níž budou přizváni zástupci neziskových organizací, by se měla týkat především nedostatků v současné úpravě omezování a zbavování způsobilosti k právním úkonům. Novým trendem v této oblasti je takzvané podporované rozhodování, které by mělo zajistit dotčeným osobám adekvátní podporu při respektování jejich autonomie.
Jako podklad pro odbornou diskusi o výše uvedených problémech vydala Liga a MDAC v lednu tohoto roku systémové doporučení č. 6 – Rozhodování osob s duševní poruchou: zásady pro poskytování asistence. Setkání se zástupci neziskových organizací u kulatých stolů by měla přispět k obohacení tohoto materiálu o zkušenosti dalších subjektů a pohled samotných uživatelů.
Formalistické rozhodování soudů ve věcech způsobilosti k právním úkonům a nadužívání institutu zbavení způsobilosti kritizoval ve svém nálezu II. ÚS 2630/07 ze dne 13. prosince 2007 Ústavní soud.
Pondělí, 14. ledna 2008Aktuality
Okresní soud v Jičíně v těchto dnech definitivně uzavřel kauzu paní D., která trpí psychiatrickým onemocněním. Případ se táhl od listopadu 2006, kdy soud na návrh sociálních pracovnic předběžným opatřením odebral paní D. jedno z dětí a umístil jej do ústavu, kde strávil 10 měsíců. Po tuto dobu probíhalo soud o tom, zda bude u obou dětí nařízena ústavní výchova vzhledem ke schopnosti matky své děti řádně vychovávat a pečovat o ně.
Matku zastupovala právnička Ligy v rámci projektu „Děti z ústavů!“ a podařilo se dosáhnout zrušení předběžného opatření a následně i zastavení řízení o ústavní výchově za současného stanovení dohledu. Následně však bylo soudem z vlastního podnětu zahájeno řízení o omezení způsobilosti matky k právním úkonům, které by ve výsledku znamenalo odejmutí rodičovské zodpovědnosti a tím odebrání obou dětí. I toto řízení však bylo na základě znaleckého posudku zastaveno.
Liga v současnosti vzhledem k pochybením, která spatřuje v postupu soudu, připravuje žádost o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nuceným desetiměsíčním pobytem syna paní D. v ústavu. Práce Ligy na tomto případu vychází z poznatků v zemích západní Evropy, že i psychicky nemocná matka má plnou způsobilost k výchově svých dětí. Výchova z její strany bývá nesrovnatelně lepším řešením než umístění dítěte do odlidštěného prostředí ústavu.
Pátek, 11. ledna 2008Zprávy z médií
České soudy často rozhodují v řízeních o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům příliš mechanicky a nezohledňují individuální odlišnosti v projednávaných případech. Uvedl to Ústavní soud (ÚS) ve středečním verdiktu, kterým dal za pravdu stížnosti ženy zbavené způsobilosti kvůli duševní chorobě.
Praxi soudů kritizují i občanská sdružení Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených, která na verdikt ústavních soudců upozornila. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, napsal v rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Nykodým. “Soudy při rozhodování o základních otázkách lidské existence rozhodují paušálně a mechanicky, bez snahy o individuální přístup ke každému jednotlivci. Taková praxe je nepřijatelná a svým způsobem nebezpečná,” uvedl.
Podle právníka občanských sdružení Davida Zahumenského často chybí respekt k právům a důstojnosti osob se zdravotním postižením. O nesprávných zvyklostech svědčí podle něj i loňské statistiky ministerstva vnitra. V ČR podle nich žilo 23 283 lidí zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a 3893 lidí s omezenou způsobilostí. Poměr by prý měl být opačný.
Ústavní soud rozhodoval v případu ženy z Prahy, která byla v roce 2000 zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům. V posledních letech se snažila rozhodnutí soudů zvrátit. Uspěla až nyní u ÚS.
Článek vyšel v deníku Právo dne 11. 1. 2008 (str. 7, rubrika Zpravodajství)
Článek vyšel také v deníku Haló noviny dne 11. 1. 2008 (str. 14, rubrika Z domova)
Čtvrtek, 10. ledna 2008Zprávy z médií
ÚS: S člověkem nelze manipulovat jako s věcí
Brno – Ústavní soud kritizoval praxi českých soudů v případech, kdy zbavují lidí s duševním onemocněním či mentálním postižením právní způsobilosti.
Postupují formálně, nekriticky přejímají znalecké posudky a často tak porušují práva těchto lidí, uvedl.
Formuloval toto hodnocení ve verdiktu vyneseném ve prospěch ženy, která se sedm let marně snažila získat soudně odebranou způsobilost k právním úkonům zpět.
Nebezpečná praxe
Na základě statistik totiž bylo v Česku zbaveno způsobilosti 23 tisíc lidí, naopak pouze částečné zbavení způsobilosti se dotklo asi tří tisíc lidí.
A není podle ústavních soudců v pořádku.#infobox
„Soudy při rozhodování o základních otázkách lidské existence rozhodují paušálně a mechanicky, bez snahy o individuální přístup ke každému jednotlivci. Taková praxe je nepřijatelná a svým způsobem nebezpečná, neboť vede k poškozování práv člověka jako jednotlivce,“ uvedl senát Ústavního soudu pod vedením Dagmar Lastovecké.
Podle ústavních soudců není možné s člověkem manipulovat jako s věcí.
Starala se o matku
Žena, jejíž žádosti soudci vyhověli, do svých padesáti let žila s matkou, které se o vše starala. Po její smrti se ale nebyla schopna se o sebe postarat, neplatila tak nájemné.
Městský úřad proto navrhl, aby soud vymezil možnost alespoň úhrady nájmu opatrovníkem. Soud však ženu zbavil způsobilosti k právním úkonům úplně.
A žena neuspěla ani se žádostí o vrácení způsobilosti, a proto se obrátila na Ústavní soud. Uvedla, že byla porušena její práva na nedotknutelnost osobnosti, ochranu soukromého a rodinného života, způsobilost mít práva a právo volit.
Po sedmi letech se dočkala zastání
Ústavní soudci jí dali zapravdu. Po sedmi letech od verdiktu soudu, který ženu zbavil způsobilosti.
„Postup soudu v tomto posuzovaném případě nese rysy typické pro postup soudů v těchto věcech, je charakterizován formálním, schematickým pohledem na projednávaný případ bez snahy o individuální a naprosto nekritickým přejímáním závěrů znaleckých posudků,“ uvedli ústavní soudci.
„Závěr soudu o úplné nezpůsobilosti stěžovatelky ke všem právním úkonům se tak dostal do extrémního rozporu s provedenými důkazy,“ dodali.
Podle právníka sdružení MDAC a Ligy lidských práv Davida Zahumenského se v Česku nejedná o izolovaný případ, ale o přetrvávající praxi.
„Klienti s duševním onemocněním či mentálním postižením, kteří mají problém se v některé oblasti samostatně rozhodovat, jsou namísto podpory zbavováni možnosti o sobě rozhodovat a stávají se pouhými loutkami svých opatrovníků. Jsou tak v důsledku vyloučeni ze života ve společnosti,“ uvedl Záhumenský.
Zdroj: aktualne.cz
