Pondělí, 31. března 2008Zprávy z médií
Praha/ Duševně nemocní lidé by si měli dávat větší pozor na soudy. Ty si totiž někdy ulehčují práci tím, že je zbaví svéprávnosti bez dostatečného důvodu. Nemohou pak sami nakládat s penězi, volit či vstupovat do manželství. Často by ale stačilo, kdyby za ně například při placení větších částek rozhodoval opatrovník.
Své o tom ví i paní Jana, která žije se synem v domě v “lepší” brněnské čtvrti. Ač oba trpí duševní poruchou, žijí normální život – tedy až na to, že ve svém domě a okolí mají značný nepořádek. Sousedé si kvůli tomu na ně stěžují. To bylo i důvodem, proč městská část vyvolala soudní řízení, jehož výsledkem bylo plné zbavení svéprávnosti.
“Považovali jsme to za absurdní. Vadilo nám, že místo nabídnutí nějaké pomoci se veřejná moc hned snažila tyto lidi nějak omezit,” říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. Právě tato organizace se do případu vložila a výsledkem bylo, že odvolací soud rozhodnutí o odejmutí svéprávnosti zrušil.
Omezením práv lidí si soudy často ulehčují práci
Práci soudců kritizuje také ústavní soud. Podle tiskového mluvčího ústavního soudu Michala Spáčila si soudy nižších instancí často ulehčují práci a zbavují lidi svéprávnosti zbytečně. Pro to hovoří i údaje ministerstva vnitra, podle kterých byla k polovině loňského roku omezena svéprávnost 3 893 osobám, zatímco plně o ni přišlo 23 283 lidí.
Nemohla se vdát
Ústavní soud řešil například stížnost paní M. F., kterou pražský obvodní soud před lety kompletně zbavil svéprávnosti. Přitom podle posudku se mělo omezení týkat jen nakládání s větší částkou peněz.
Paní totiž do svých padesáti let žila s matkou, která veškeré praktické úkony zařizovala sama. Po její smrti v roce 1998 měla problém v životě obstát a například platit nájem. Soud ji kvůli podnětu z městské části uznal za nemocnou a zbavil ji svéprávnosti.
O tom ji ale soud ani neposlal vyrozumění. Důvod: není schopna plně chápat smysl soudního řízení. Když se dotyčná po čase chtěla vdát, zjistila, že o tom sama nemůže rozhodnout. Několikrát se proto odvolala. Až loni v prosinci ústavní soud rozhodnutí zrušil.
Podle prezidenta soudcovské unie Jaromíra Jirsy by se praxe soudců měla obrátit ve prospěch omezování svéprávnosti. “Od úplného zbavování způsobilosti k právním úkonům by se trend měl posunout k jejímu omezování, pokud to trochu jde,” říká Jirsa.
Článek vyšel dne 31.3.2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku a Ústeckém deníku.
Pondělí, 4. února 2008Aktuality
Liga a MDAC připravují na březen a duben 2008 kulaté stoly věnované problematice osob s duševním onemocněním, mentálním postižením, ale také problematice drogově závislých a dalších skupin. Diskuse, k níž budou přizváni zástupci neziskových organizací, by se měla týkat především nedostatků v současné úpravě omezování a zbavování způsobilosti k právním úkonům. Novým trendem v této oblasti je takzvané podporované rozhodování, které by mělo zajistit dotčeným osobám adekvátní podporu při respektování jejich autonomie.
Jako podklad pro odbornou diskusi o výše uvedených problémech vydala Liga a MDAC v lednu tohoto roku systémové doporučení č. 6 – Rozhodování osob s duševní poruchou: zásady pro poskytování asistence. Setkání se zástupci neziskových organizací u kulatých stolů by měla přispět k obohacení tohoto materiálu o zkušenosti dalších subjektů a pohled samotných uživatelů.
Formalistické rozhodování soudů ve věcech způsobilosti k právním úkonům a nadužívání institutu zbavení způsobilosti kritizoval ve svém nálezu II. ÚS 2630/07 ze dne 13. prosince 2007 Ústavní soud.
Pondělí, 14. ledna 2008Aktuality
Okresní soud v Jičíně v těchto dnech definitivně uzavřel kauzu paní D., která trpí psychiatrickým onemocněním. Případ se táhl od listopadu 2006, kdy soud na návrh sociálních pracovnic předběžným opatřením odebral paní D. jedno z dětí a umístil jej do ústavu, kde strávil 10 měsíců. Po tuto dobu probíhalo soud o tom, zda bude u obou dětí nařízena ústavní výchova vzhledem ke schopnosti matky své děti řádně vychovávat a pečovat o ně.
Matku zastupovala právnička Ligy v rámci projektu „Děti z ústavů!“ a podařilo se dosáhnout zrušení předběžného opatření a následně i zastavení řízení o ústavní výchově za současného stanovení dohledu. Následně však bylo soudem z vlastního podnětu zahájeno řízení o omezení způsobilosti matky k právním úkonům, které by ve výsledku znamenalo odejmutí rodičovské zodpovědnosti a tím odebrání obou dětí. I toto řízení však bylo na základě znaleckého posudku zastaveno.
Liga v současnosti vzhledem k pochybením, která spatřuje v postupu soudu, připravuje žádost o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nuceným desetiměsíčním pobytem syna paní D. v ústavu. Práce Ligy na tomto případu vychází z poznatků v zemích západní Evropy, že i psychicky nemocná matka má plnou způsobilost k výchově svých dětí. Výchova z její strany bývá nesrovnatelně lepším řešením než umístění dítěte do odlidštěného prostředí ústavu.
Pátek, 11. ledna 2008Zprávy z médií
České soudy často rozhodují v řízeních o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům příliš mechanicky a nezohledňují individuální odlišnosti v projednávaných případech. Uvedl to Ústavní soud (ÚS) ve středečním verdiktu, kterým dal za pravdu stížnosti ženy zbavené způsobilosti kvůli duševní chorobě.
Praxi soudů kritizují i občanská sdružení Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených, která na verdikt ústavních soudců upozornila. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, napsal v rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Nykodým. “Soudy při rozhodování o základních otázkách lidské existence rozhodují paušálně a mechanicky, bez snahy o individuální přístup ke každému jednotlivci. Taková praxe je nepřijatelná a svým způsobem nebezpečná,” uvedl.
Podle právníka občanských sdružení Davida Zahumenského často chybí respekt k právům a důstojnosti osob se zdravotním postižením. O nesprávných zvyklostech svědčí podle něj i loňské statistiky ministerstva vnitra. V ČR podle nich žilo 23 283 lidí zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a 3893 lidí s omezenou způsobilostí. Poměr by prý měl být opačný.
Ústavní soud rozhodoval v případu ženy z Prahy, která byla v roce 2000 zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům. V posledních letech se snažila rozhodnutí soudů zvrátit. Uspěla až nyní u ÚS.
Článek vyšel v deníku Právo dne 11. 1. 2008 (str. 7, rubrika Zpravodajství)
Článek vyšel také v deníku Haló noviny dne 11. 1. 2008 (str. 14, rubrika Z domova)
Čtvrtek, 10. ledna 2008Tiskové zprávy
Ústavní soud vyhověl stížnosti paní M. a deklaroval porušení práva na soukromý a rodinný život, volebního práva a způsobilosti mít práva tím, že jí obecné soudy nenavrátily způsobilost k právním úkonům. Soud potvrdil, že u paní M. nebyly nikdy dány důvody pro úplné zbavení způsobilosti k právním úkonům a že se jedná o systémový problém.
MDAC a Liga zastupovaly paní M. (která si nepřeje, aby její totožnost byla prozrazena) v řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům. Přestože paní M. žije samostatně ve svém bytě, byla z důvodu, že se dostala do dluhů, zbavena způsobilosti. Samotný rozsudek, kterým se tak stalo, obsahuje řadu rozporů. Vzhledem k tomu, že soudy odmítly způsobilost klientce navrátit, obrátila se se stížností na Ústavní soud. A uspěla.
Ústavní soud potvrdil, že se jedná o systémový problém české soudní praxe: Postup soudu v tomto posuzovaném případě nese rysy typické pro postup soudů v těchto věcech, je charakterizován formálním, schematickým pohledem na projednávaný případ bez snahy o individuální a naprosto nekritickým přejímáním závěrů znaleckých posudků, v nichž jsou mnohdy formulovány odpovědi na dotazy soudu, které překračují meze odborného posouzení a zasahují přímo do rozhodování soudu tím, že dávají přímý návod, jak má soud ve věci rozhodnout.
Právní zástupce paní M. Ústavnímu soudu předložil mj. statistiku Ministerstva vnitra ČR, podle které bylo v ČR ke dni 30. července 2007 3.893 osob omezeno ve způsobilosti k právním úkonům, ale 23.283 osob způsobilosti zcela zbaveno. Ústavní soud v odůvodnění potvrdil, že zbavení způsobilosti k právním úkonům je u nás zneužíváno, když prohlásil, že jde o zjevný nonsens, protože ta čísla by zřejmě měla být zcela opačná.
Podle právníka MDAC a Ligy Davida Zahumenského se nejedná o izolovaný případ, ale o přetrvávající praxi, kdy v ČR nejsou respektována práva a důstojnost osob se zdravotním postižením. Klienti s duševním onemocněním či mentálním postižením, kteří mají problém se v některé oblasti samostatně rozhodovat nebo své rozhodnutí komunikovat, jsou namísto podpory, která by odpovídala jejich individuálním potřebám, zbavováni možnosti o sobě rozhodovat a stávají se pouhými loutkami svých opatrovníků. Jsou tak v důsledku vyloučeni ze života ve společnosti.
České vláda se v Národní plánu podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 – 2009 zavázala do konce roku 2007 situaci změnit, dosud však nebyly odpovídající kroky učiněny. MDAC a Liga se snaží reagovat na tuto situaci a proto vypracovaly systémové doporučení, které vyzývá k odborné diskusi a legislativním změnám, které by uvedly českou úpravu poskytování podpory osobám s duševní poruchou v soulad s moderními světovými trendy.
Text systémového doporučení MDAC a Ligy Rozhodování osob s duševní poruchou: zásady pro poskytování asistence ke stažení zde: http://www.llp.cz/cz/systemova-doporuceni/systemove-doporuceni-c-6-p6
Bližší informace:
David Zahumenský, právník MDAC/Ligy, mobil: +420 777 306 906 (Brno)
Jan Fiala, právník MDAC, tel: +36 1 413 2730 (Budapešť)
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz
