Liga vydala praktický manuál pro všechny, kteří se setkali s nedobrovolnou hospitalizací v psychiatrické léčebně. Krok za krokem Vám poradíme jak napsat odvolání proti soudnímu rozhodnutí o zákonnosti převzetí ve zdravotnickém zařízení. Manuál obsahuje vzor k vytištění, seznam aktuáních adres soudů a praktické ukázky textu odvolání.
Ministr Petr Nečas (MPSV) otevřeně přiznává, že Česko selhává v sanaci rodiny a v důsledku toho posílá nepřijatelný počet dětí do ústavů pouze na základě sociálních problémů rodičů. Ministerstvo po opakované kritice ze strany EU, OSN a Evropského soudu pro lidská práva již naznačilo snahu tento problém řešit. Navrhovaná řešení však nejsou komplexní a uskutečňují se velmi pomalu. Liga lidských práv zpracovala komplexní analýzu s názvem Děti z ústavů!, která obsahuje celou řadu návrhů systémových změn včetně změn legislativy.
„V dětských domovech žije dlouhodobě cca 7 500 dětí, z toho je odhadem 70% umístěno z důvodů souvisejících se sociální situací rodiny,“ řekl Nečas na konferenci Práva dětí v EU v červenci letošního roku a dodal: „Bohužel, ve většině případů není možné dostatečně zajistit takovou práci s rodinou, aby v ní děti mohly být ponechány – chybí systematická sanace a doprovázení rodin.“
Ministr zmínil také vybrané příčiny tohoto stavu, jako je nedostatek sociálních pracovnic zejména v terénní práci, nedostatečná spolupráce státu a nestátních organizací nebo roztříštěnost agendy péče o ohrožené děti pod tři resorty. Zároveň naznačil také vybrané možnosti řešení jako jsou chystané případové konference a z nich vzešlé individuální plány práce s rodinou a dítětem. Důležitým návrhem je také přesun agendy sociálně-právní ochrany dětí z pověřených obcí na nový Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu. Návrhy vycházejí z Koncepce péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu schválené Vládou ČR na podzim loňského roku. K této koncepci však zatím stále nejsou zpracovány ucelené metodické pokyny.
Liga lidských práv zpracovala vlastní analýzu této problematiky s názvem Děti z ústavů!, která je komplexní a nezahrnuje pouze problematiku sociálně-právní ochrany. „Problém s vysokým počtem dětí v ústavech nelze řešit pouze zlepšením praktického výkonu sociálně-právní ochrany dětí,“ říká Petr Bittner z Ligy, který je spoluautorem zmíněné analýzy. „V podstatě se všemi návrhy ministra Nečase a jeho týmu souhlasíme, ale je třeba do systémové změny zahrnout také reformu samotné ústavní péče a v neposlední řadě změny v soudnictví ve věcech péče o nezletilé.“
Předkládaná analýza Ligy tak obsahuje tři nosné kapitoly, které se týkají jak identifikace problémů a návrhů změn v sociálně-právní ochraně dětí, tak i dalších dvou zmíněných témat. „Bylo by naivní se domnívat, že bude možné v dohledné době dětské domovy zcela zrušit, ale tím spíš je třeba se zabývat také zásadní změnou struktury a fungování těchto zařízení,“ upozorňuje Bittner na další souvislosti. Výtka však nesměřuje k ministrovi Nečasovi neboť samotné fungování dětských domovů a kojeneckých ústavů spadá bohužel do kompetence ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví.
Zásadní a klíčovou změnou, která umožní reformovat celý systém a ne jen jeho část, je sjednocení celé problematiky péče o ohrožené děti pod jedno ministerstvo, nejlépe MPSV. A to včetně metodického vedení ústavů. Tomu se však zbylé dva resorty vehementně brání, zejména pod tlakem lobby ředitelů a pracovníků ústavů, kteří považují jakoukoliv změnu za zbytečnou a ohrožující pro své zájmy a pozice. „Ministr Nečas v tomto musí být silný a neústupný. Jedná se o zásadní rozhodnutí, které je především rozhodnutím politickým. Měl by využít podporu většiny odborníků a nevládních organizací spojených v tomto tématu,“ uzavírá Bittner.
V oblasti soudnictví ve věcech péče o nezletilé pak zmíněná analýza upozorňuje především na dlouhodobě kritizovanou absenci lhůt pro rozhodnutí soudu. Průměrná délka řízení v těchto věcech přesahuje 200 dnů, což Liga považuje za nepřijatelné vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodování týkající se dětí. Mimo to poukazuje na chybějící hlubší vzdělávání soudců v neprávních oborech jako je například psychologie nebo sociální práce.
Poznámka pro editory:
Celý text analýzy Děti z ústavů! lze najít zde. Příloha této zprávy obsahuje souhrn jejího obsahu a výtah nejdůležitějších návrhů systémových změn.
Příspěvek ministra Nečase na konferenci „Práva dětí v Evropské unii“ najdete na adrese http://www.mpsv.cz/cs/4356.
Další informace a materiály poskytne:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobil: 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz
Liga poukazuje na skutečnost, že přes řadu doporučení mezinárodních i vnitrostátních organizací a institucí, které se pravidelně opakují, nedochází k dostatečným systémovým zlepšením v ochraně lidských práv. Převládá špatná komunikace ze strany státních úředníků navenek i mezi sebou, zejména pak o společensky citlivých tématech jako je porušování lidských práv Romů a přehnaný resortismus, kdy spolu nekomunikují za účelem přijetí efektivních změn dobře nejen jednotlivá ministerstva, ale i odbory uvnitř nich. Za takové situace není podle Ligy možné plnit závazky vyplývající z mezinárodních smluv, zejména zlepšovat postavení zranitelnějších skupin občanů a zabraňovat zbytečnému napětí ve společnosti, jak ostatně dokazují například emocionální debaty o postavení Romů.
Liga vítá vystoupení jednotlivců i organizací k jednotlivým kauzám z poslední doby, které poukázaly na neřešenou problematiku práv dítěte (kuřimská kauza týraného Ondřeje, Terezka umístěná na pražské psychiatrii) či Romů (v souvislosti s jejich bezprecedentním nočním vystěhováním ze Vsetína, přibývajícími rasově motivovanými výroky veřejných činitelů) a další. Zároveň ovšem tyto kauzy svědčí o systémových problémech v oblasti dodržování lidských práv, kterým mohlo být alespoň částečně preventivně zabráněno dlouhodobou koncepční prací ze strany státu. Často se také stává, že potom, co tyto případy zmizí ze zájmu médií a veřejnosti, nedojde již k nikdy dotažení opatření, která by podobným porušováním lidských práv v budoucnosti zabránila. Řešení problémů nepomáhá ani fakt, že do vládních zpráv o stavu lidských práv nejsou zařazována palčivá témata jako například segregace romských dětí v oddělených školách a třídách. Liga lidských práv a MDAC považují právě konstruktivní doporučení mezinárodních institucí za vhodný nástroj pro započetí kroků ke zlepšení ochrany lidských práv. Proto v návaznosti na vlastní činnost a vybraná aktuální doporučení Výboru pro lidská práva uvádějí následující:
1. K doporučení zřídit na ministerstvu vnitra zcela nezávislý orgán pro šetření policistů:
Toto doporučení zaznívá ze zahraničí i na vnitrostátní úrovni na základě konkrétních kauz a pochybení nejméně 10 let. Ačkoli nový ministr vnitra hodlal pracovat na nezávislém vyšetřování policie, což Liga vítá, reforma vyšetřování policistů zatím navrhovaná ve vnitřních materiálech ministerstva vnitra nejde již v současnosti dostatečně daleko. V přípravných materiálech není počítáno s tím, že by porušení zákona ze strany policie – tedy jak stížnosti, tak trestní oznámení – vyšetřoval jeden nezávislý orgán. Liga v tomto ohledu považuje za důležité neoddělovat problematiku stížností a trestních oznámení. Oboje by měl od počátku šetřit jeden nezávislý orgán.
Další diskusi a konkrétní návrhy k tomuto problému naleznete v systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 1.
2. K doporučení o umisťování romských dětí do oddělených tříd a škol:
Je potřeba zajistit, aby romským dětem bylo umožněno vzdělání bez diskriminace, které jim umožní lépe se zapojit na trhu práce. Liga v tomto ohledu zpracovala na základě poznatků z praxe i ze zahraničí řadu materiálů, které navrhují systémové změny spojené s financováním základních škol, označováním romských dětí za mentálně retardované, problematickým přístupem pedagogicko-psychologických poraden v rámci diagnostiky, upřednostňováním tzv. kolektivní integrace (tedy pokračující segregace) oproti integraci individuální, sběrem adresných dat a další. Základem je připustit si v rámci veřejné i odborné diskuse fakt, že segregace v této oblasti existuje, a že je potřeba výrazné zapojení státu i subjektů na místní úrovni, aby se skutečnost zlepšila. Rovněž je tuto otázku třeba pravdivě zařazovat po vzoru mezinárodních institucí do vládních dokumentů včetně zprávy o stavu lidských práv. Konkrétní návrhy naleznete v materiálech Ligy.
a) Systémové doporučení Ligy č. 2 – Základní vzdělávání romských dětí.
b) Systémové doporučení Ligy č. 4 – Sběr dat určujících etnickou příslušnost jako nástroj pro zjištění rozměru diskriminace romských dětí,
c) publikace: „Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy“, zde:
3. K odškodnění diskriminovaných osob za neoprávněné zásahy do jejich fyzické integrity a do jejich vlastnictví:
Česká republika by měla přistoupit k odškodnění všech osob, které byly sterilizovány v rozporu s právem, i osob, jimž byl protiprávně odejmut majetek. Výbor pro lidská práva je po Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen (v srpnu 2006) i Výboru pro odstranění rasové diskriminace (v březnu 2007) již třetím orgánem působícím při OSN, který jednoznačně vyzval k odškodnění všech žen sterilizovaných v rozporu s právem. Liga v tomto ohledu opakovaně apeluje na vládu, aby se k tomuto problému postavila čelem a vypracovala zákon, který odškodní sterilizované ženy. V případech neoprávněného odejmutí majetku by mělo vzhledem k závazkům z Paktu nastoupit odškodnění přinejmenším v těch případech, kde tak výslovně doporučil Výbor pro lidská práva.
K mechanismům odškodňování sterilizovaných žen viz Systémové doporučení Ligy č. 5 zde:
K celkové problematice provádění protiprávních sterilizací viz publikace „Právní protiopatření proti protiprávní sterilizaci“.
4. K odstranění klecových a síťových lůžek:
Obě organizace navrhují, aby byl přijat zákon, který upraví používání fyzických omezujících prostředků ve zdravotnictví. Zákon by měl definitivně ukončit používání tzv. klecových a síťových lůžek v ČR. Zároveň by měla být vytvořena komplexní reforma, která nahradí velké psychiatrické ústavy kvalitními službami, které budou blíže uživateli. Na tento problém upozornil ve své letošní zprávě i Evropský výbor pro zabránění mučení (CPT): „někteří nedobrovolní pacienti zůstávají v léčebně, i přesto, že jejich duševní stav to již nevyžaduje, kvůli nedostatku adekvátní péče a možnosti ubytování po propuštění“ (bod 102 zprávy). Domníváme se, že dostatek specializovaných služeb v komunitě by mohl předejít tomu, že někteří lidé budou proti své vůli hospitalizováni a vystaveni zásahům do svých práv.
5. Ke zbytečnému držení osob v léčebnách a opatrovnictví:
Systémově řešit problematiku zbavování a omezování způsobilosti k právním úkonům tak, aby byla maximálně respektována autonomie lidí s duševní poruchou. Začít je nutno sběrem relevantních dat o situaci v ČR, přičemž právní úprava by měla být v souladu se zásadami obsaženými v nově přijaté Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Dále je třeba vytvořit podpůrné mechanismy, které poskytnou asistenci dotčeným osobám, přičemž bude zachována jejich právní způsobilost.
Viz také analytická publikace MDAC „Opatrovnictví a lidská práva v České republice“.
Podle Výboru má vláda široce zveřejňovat svoje doporučení a také je distribuovat veřejnosti. Liga lidských práv v rámci pomoci s rozšiřováním informací přeložila závěrečná doporučení Výboru pro lidská práva do češtiny. Seznamuje tak veřejnost i s řadou dalších oblastí ochrany lidských práv, které Výbor kritizoval a kterými se zabývají jiné instituce a organizace než Liga lidských práv nebo MDAC.
Bližší informace:
Jiří Kopal, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil 776 234 446
David Zahumenský, právník MDAC/Ligy, mobil 777 306 906
Liga lidských práv (Liga) a Centrum advokacie duševně nemocných (MDAC) vedly v posledních letech řadu sporů o vydání zdravotnické dokumentace. Byly mezi nimi i případy nezákonného držení v psychiatrické léčebně, podezření ze znásilnění v léčebně nebo „léčby“ v klecovém lůžku. Nejen v těchto případech je přístup do zdravotnické dokumentace nutným předpokladem jakékoli úspěšné právní obrany proti zdravotnickému zařízení.
Obě organizace se v minulosti zasazovaly o zlepšení situace v přístupu do zdravotnické dokumentace, mimo jiné opakovaně vybízely českou vládu, aby učinila patřičné legislativní změny. V březnu 2006 dosáhlo MDAC společně s Ligou precedentního rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který potvrdil, že pacient má právo na to, aby mu zdravotnické zařízení vydalo kopii jeho zdravotních záznamů.
Právní ředitelka MDAC a advokátka Barbora Bukovská novelu komentovala slovy: „Přístup do zdravotnické dokumentace je základní zárukou ochrany lidských práv v souvislosti s poskytováním zdravotnické péče. Doufáme, že nový zákon přispěje ke změně paternalistického přístupu, který je v českém zdravotnictví silně zakořeněn. V současné praxi je běžné, že pacientovi je odpíráno právo rozhodovat o způsobu své léčby a že nemocnice často pacientovi odmítají vydat kopii toho, co je o něm napsáno v jeho zdravotnických záznamech. MDAC bude sledovat, jak je zákon dodržován v praxi.“
Přestože obě organizace novelu zákona vítají, upozorňují na to, že české zdravotnické právo obecně zůstává zastaralé a nezajišťuje pacientům standardy ochrany jejich základní lidských práv při poskytování lékařské péče, jaké jsou očekávány od členského státu Evropské unie.
Bližší informace:
David Zahumenský, právník MDAC, tel. 777 306 906, e- mail dzahumensky@mdac.info
V září 2005 byla MDAC a Ligou podána žaloba ve prospěch ženy, která se pokoušela získat kopii zdravotnické dokumentace, aby mohla posoudit, zda služby, které dostávala v psychiatrické léčebně, byly v souladu s právem a lékařskou etikou. Léčebna jí odmítla dokumentaci zpřístupnit s tím, že takové právo nemá a že na základě platného zákona o péči o zdraví lidu má pouze právo být poučena lékařem o svém zdravotním stavu. Podle názoru léčebny zákon neobsahuje právo na přístup k lékařským záznamům jako takovým. V březnu 2006 rozhodl prvostupňový soud v Havlíčkově Brodu ve prospěch žalobkyně, léčebna ale podala odvolání k soudu vyššího stupně.
V rozhodnutí o odvolání Krajský soud v Hradci Králové plně potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a rozhodl, že léčebna musí pacientce vydat kopii její zdravotnické dokumentace, neboť jde o jediný efektivní způsob v souladu s právem. Krajský soud potvrdil, že lidé musí mít možnost znát veškeré informace shromážděné v dokumentaci a mít možnost jejich obsah konzultovat s nezávislým odborníkem. Krajský soud potvrdil, že psychiatrická diagnóza není platným důvodem pro odepření přístupu k lékařským záznamům.
Právní ředitelka MDAC a advokátka Barbora Bukovská k věci uvedla:
„Je to poprvé v české právní historii, kdy odvolací soud potvrdil právo na přístup do zdravotnické dokumentace člověku s duševní nemocí. Toto rozhodnutí dává jasný signál všem nemocnicím, že jakékoli zadržování informací je protiprávní. MDAC vyzývá ministerstvo zdravotnictví, aby vydalo jasné směrnice pro všechny poskytovatele zdravotní péče.“
David Zahumenský, právník MDAC a Ligy, který případ vedl, dodává:
„Práva uživatelů psychiatrických služeb stále nesplňují základní evropské právní standardy. Doufáme, že toto soudní rozhodnutí inspiruje další osoby s problémy s duševním zdravím k tomu, aby se bránili právní cestou.“
— Poznámky pro editory —
Tento případ je veden v rámci spolupráce Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv. Činnost je kofinancována z prostředků Evropské komise, Open Society Fund Praha a Open Society Institute Budapešť. Plná zodpovědnost za tuto tiskovou zprávu leží na MDAC a Lize; jejich donoři nenesou odpovědnost za jakékoli užití informací v ní obsažených.
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí s aktuálním či vnímaným mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy a je spolupracujícím členem Mezinárodní helsinské federace lidských práv se sídlem ve Vídni. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce.
Liga lidských práv je česká nevládní organizace, která chrání práva dětí, pacientů, obětí rasové diskriminace, policejního a domácího násilí i dalších osob právní cestou. Její vizí je taková společnost, v níž všichni vědí o svých právech a možnosti se jich domoci a takový stát, jehož orgány při své činnosti respektují Listinu základních práv a svobod i závazné mezinárodní úmluvy o lidských právech. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.
Bližší informace:
David Zahumenský, právník MDAC/Ligy (Česká republika): 777 306 906
Barbora Bukovská, právní ředitelka MDAC (Maďarsko): +36 1 413 2730
Mental Disability Advocacy Center
1088 Budapest, Rákóczi út 27/b, Maďarsko
tel: +36 1 413 27 30, fax: +36 1 413 27 39
e-mail: info@mdac.info, web: www.mdac.info
Liga lidských práv
Bratislavská 31, 602 00 Brno, Czech Republic
tel: +420 545 210 446, fax: +420 545 240 012
e-mail: brno@llp.cz, web www.llp.cz