Čtvrtek, 3. února 2011Zprávy z médií
Strážníci mohou bezdůvodně kohokoliv šikanovat a udeřit do obličeje. A prakticky se jim nic nestane.
Jak benevolentní je k nim zákon, dokazuje případ, který skončil až před olomouckým soudem.
Dvojice strážníků napadla bezdomovce Petera Sisika před Dominikánským kostelem. Jeden z nich, Jiří Štýbnar, ho udeřil do obličeje.
Michal Kulveit, druhý ze strážníků, slovně nutil Sisika k tomu, aby uklidil odpadky pod lavičkou, i když bezdomovec opakoval, že nejsou jeho. Incident na místě natočil na mobil jeden ze svědků. Zavolal i na tísňovou linku.
„Štýbnar mu nakonec vzal kapesní nůž, který měl u sebe, ohnul mu čepel a hodil ho do fontány,“ popsal Aktuálně.cz soudce Petr Sušil.
Ten rozhodl, že šikanovat a bezdůvodně udeřit bezdomovce není trestný čin. „Byla to hraniční situace,“ prohlásil olomoucký soudce.
Šikana městské policie nevadí
Dvojice strážníků tak může u městské policie v Olomouci dál pracovat.
A to přesto, že porušili zákon o obecní policii. Podle mluvčí olomouckých strážníků Magdy Václavíkové není důvod, aby výpověď dostali.
„To by se stalo v případě, kdyby ztratili svoji důvěryhodnost,“ řekla Aktuálně.cz Václavíková.
Podle jejích slov by muselo dojít k tomu, že by někoho bili a šikanovali opakovně. „A to se nestalo,“ dodala Václavíková.
Státní zástupkyně Lenka Kremzerová si myslí, že chování strážníků bylo nevhodné a k trestnému činu došlo.
„Já nechci, aby naši strážníci šikanovali bezdomovce,“ řekl Aktuálně.cz primátor Olomouce Martin Novotný (ODS). Ten se setká s šéfem místní městské policie. Poté by mělo být jasnější, jak se vedení města k případu postaví.
Strážník: Pochybil jsem, ale nemstil se
Strážník Jiří Štýbnar uvedl, že nikdy nechtěl Sisika šikanovat. Své pochybení však připustil. Řekl, že neměl bezdomovci sebrat nůž, ohnout mu čepel a hodit ho do fontány.
Oba strážníci také odmítají, že by Sisika uhodili. „Já jsem poškozeného za ruku chytil. Ne s úmyslem, abych mu s ní kroutil, ale pouze aby neupadl,“ dodal Michal Kulveit.
Bezdomovec tehdy nadýchal téměř dvě promile. Neměl čistý trestný rejstřík. V minulosti se měl dopustit drobných krádeží.
Před napadením však nic neudělal. Podle Sisika se mu strážnici mstili. V minulosti si totiž na ně stěžoval.
Soudce Sušil nakonec rozhodl, že případ předá k přestupkovému řízení. Státní zástupkyně se však odvolala. O vině či nevině strážníků bude nyní rozhodovat krajský soud.
Útoky policistů končí před soudem výjimečně
Strážníci přitom mají výhodu, že na ně není zákon tak přísný jako na státní policisty. V jejich případě by se vše okamžitě dostala na stůl policejní inspekce.
„Policista by poté mohl být postaven mimo službu nebo i o práci přijít,“ prohlásila mluvčí policejní inspekce Radka Sandorová.
Předseda Ligy lidských práv David Zahumenský uvedl, že mnoho případů útoků ze strany policistů či strážníků vůči občanům se vůbec před soud nedostane.
„Hlavní problém je v tom, že vyšetřování trestných činů policistů a strážníků nebývá nezávislé a nestranné,“ řekl Aktuálně.cz právník Jiří Kubala.
Změny má přinést nový zákon
Liga lidských práv očekává, že policisté, kteří bezdůvodně někoho napadnou, stanou před soudem častěji. Docílit by to měl nový zákon.
Ten již před časem schválila Topolánkova vláda. Komunisté a sociální demokraté ale ve sněmovně zákon nepodpořili. Proto přes poslance nakonec neprošel.
Nová vláda prosazení zákona o generální inspekci bezpečnostních sborů slibuje v programovém prohlášení. Zatím to však neudělala.
Zahumenský řekl, že jeho schválení může mimo jiné přinést větší nezávislost vyšetřování trestných činů policistů a strážníků.
Článek byl publikován dne 3. 2. 2011 na aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.
Autorem článku je Radek Nohl, aktualne.cz.
Čtvrtek, 25. listopadu 2010Tiskové zprávy
Začátkem listopadu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2 o odškodnění pro pana Adama, který byl více než šest let nezákonně omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Pan Adam byl považován za kverulanta, který „obtěžuje“ úředníky, a tak mu byl rozhodnutím Okresního soudu ve Znojmě přístup k úřadům i soudu omezen. Díky tomuto verdiktu pak téměř přišel o střechu nad hlavou. Rozsudek byl evidentně v rozporu se zákonem, soudy jej však zrušily až po šesti letech. Pražský soud nyní panu Adamovi za prodělané útrapy přiznal směšné odškodnění ve výši 50 tisíc korun.
Pan Adam byl celý život aktivní v ochraně svých zájmů. Jeho časté stížnosti a právní podání považovaly soudy za obtěžující, a proto mu rozhodnutím o omezení způsobilosti k právním úkonům v jednání s úřady a soudy zabránily. A to i přes to, že takovou praxi označil za nezákonnou Nejvyšší i Ústavní soud. Praxe soudů ve zbavování se nepohodlných lidí prostřednictvím omezování jejich způsobilosti k právním úkonům v procesní oblasti byla poměrně častá u vykonstruovaných politických procesů v období komunismu. V demokratickém zřízení jsou však takové praktiky zcela nepřijatelné.
Panu Adamovi byla nakonec způsobilost navrácena a původní rozhodnutí prohlášeno za nezákonné. Neoprávněné omezení jeho procesních práv se však podepsalo na jeho zdraví i majetku. Po dlouhá léta se například nemohl domoci vystěhování neplatícího nájemníka ve vlastním domě, a tak přišel i o střechu nad hlavou.
Soud však újmu, která byla panu Adamovi způsobena protiprávním rozhodnutím, nepovažoval za natolik závažnou, aby vyžadovala odškodnění ve výši požadovaných 250 tisíc korun a přiznal panu Adamovi 50 tisíc, což je částka rovnající se přibližné výši dvou průměrných měsíčních platů v České republice. Přestože Evropský soud pro lidská práva pro podobné případy přiznává částky ve výši stovek tisíců, české soudy přistupují k náhradě nemajetkové újmy velmi opatrně. „Částka, kterou soud v řízení panu Adamovi přiznal, je opravdu směšná v porovnání s újmou, která panu Adamovi vznikla. Po dobu šesti let musel trpět nedůstojné jednání a bez možnosti domoci se svých práv, a to kvůli jednomu nesprávnému rozsudku. Stát musí v takových případech nést odpovědnost a zaručit se, že se podobné jednání nebude opakovat,“ říká k případu Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC). Pan Adam podal prostřednictvím Ligy a MDAC odvolání, teď mu nezbývá než čekat na rozhodnutí Krajského soudu.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Barbora Rittichová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: brittichova@mdac.info
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz
Pátek, 5. listopadu 2010Aktuality
Liga připomínkovala návrh novely zákona o soudních poplatcích. Návrh novely celkově zvyšuje sazby soudních poplatků, významně omezuje institut individuálního osvobození od soudních poplatků, ruší věcné osvobození od soudních poplatků v řízení o osvojení a v řízení o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci.
Liga kritizovala zpřísnění podmínek pro individuální osvobození od soudního poplatku, neboť hrozí, že méně majetným osobám bude odepřen přístup ke spravedlnosti. Předkladateli novely zákona bylo proto doporučeno přijetí zákona, který by uceleně upravil systém bezplatné právní pomoci.
Liga se dále negativně vyjádřila k navrhovanému zrušení věcného osvobození od soudního poplatku v řízení o osvojení. Zavedení soudního poplatku v řízení o osvojení totiž představuje další bariéru pro náhradní rodinnou péči. Poplatek navíc v těchto řízeních nemůže plnit svou preventivní ani regulační funkci. Za situace, kdy je Česká republika mezinárodními institucemi kritizována za vysoký počet dětí v ústavní péči, tak stát dává najevo svůj nezájem o tuto problematiku.
Středa, 6. října 2010Tiskové zprávy
V polovině července vydal Nejvyšší správní soud rozhodnutí, podle něhož nemůže hygiena pokutovat rodiče za to, že svoje děti neočkují. Povinnost totiž není stanovena zákonem, ale pouhou vyhláškou, což k trestání rodičů nestačí. Rozhodnutí soudu však bylo některými právníky zpochybňováno a vyzývali hygienické stanice, aby neočkující rodiče trestaly i nadále. To se stalo i manželům Kučerovým* , Ministerstvo zdravotnictví, k němuž se odvolali, však sankci uloženou hygienickou stanicí zrušilo. Také správní soudy nyní začaly další uložené pokuty rušit.
Manželé Kučerovi nechali nejprve svoji dceru očkovat proti TBC, ale kvůli její časté nemocnosti a nízkým váhovým přírůstkům se z obav o její zdraví rozhodli v dalším očkování nepokračovat. Svoje rozhodnutí sami sdělili hygienické stanici v Českých Budějovicích, která s nimi zahájila řízení o přestupku. Během řízení se manželé Kučerovi dozvěděli o novém rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a vyzvali hygienickou stanici, aby na jeho základě řízení zastavila. To však hygienická stanice odmítla s poukazem na to, že soudní rozhodnutí není obecně právně závazné a představuje jen možné vodítko. Rodiče obvinila z přestupku, ale uložila jim jen mírnou sankci.
Proti rozhodnutí hygienické stanice se manželé Kučerovi odvolali k Ministerstvu zdravotnictví, které jim dalo za pravdu a minulý měsíc řízení definitivně zastavilo. Ministerstvo ve svém rozhodnutí pečlivě a podrobně zdůvodnilo, proč je třeba rozsudek respektovat nejen v konkrétním projednávaném případě, ale i v ostatních srovnatelných případech odmítání očkování. Odkázalo na názor Ústavního soudu, že výklad jednou učiněný soudem by obecně měl být východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu.
Se závěry Nejvyššího správního soudu se ztotožnily i správní soudy. Začaly tak rušit starší rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví, které potvrzovaly pokuty udělené hygienickými stanicemi za neočkování. Městský soud v Praze už stihl rozhodnout hned ve dvou případech. Rodina z Prahy tak nemusí platit 12.000 Kč a rodina z Tišnova 10.000 Kč.
„Přístup ministerstva i soudů potvrdil, že rodičům, kteří požadují individuální přístup k očkování svých dětí, za současného stavu pokuty nehrozí,“ komentuje vývoj právnička Ligy Zuzana Candigliota. Na druhou stranu lze očekávat ze strany ministerstva snahu o změnu zákona. „Věříme, že případná novela zákona o ochraně veřejného zdraví nebude založena jen na represi. Mohlo by se buď uvažovat o dobrovolnosti očkování, jako je tomu v Německu nebo Rakousku, nebo alespoň o začlenění širšího rozsahu výjimek z očkování, jak v minulosti navrhoval veřejný ochránce práv,“ dodává směrem k budoucí právní úpravě právnička Ligy.
Další informace poskytnou:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, 777 893 871
David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, 608 719 535
Rozhodnutí hygienické stanice k případu manželů Kučerových.
Rozhodnutí ministerstva zdravotnictví k případu manželů Kučerových.
Rozsudky Městského soudu v Praze naleznete zde a zde.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu.
*Příjmení manželů bylo na jejich žádost změněno.
Pondělí, 31. srpna 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 31. 8. 2009 na www.aktulane.centrum.cz a naleznete jej zde.
Recesistické akce, které jsou zaměřené proti předvolebním mítinkům sociální demokracie, pokračují. V Českém Krumlově si skupina asi dvaceti lidí vzala na paškál setkání s jihočeským lídrem ČSSD Vítězslavem Jandákem. V pestrobarevných kostýmech měli akci rušit hlasitými sirénami, střílením rachejtlí a křikem.
Podle představitelů ČSSD jsou podobné ataky porušováním zákona, které se dá za určitých podmínek považovat za trestný čin. A chtějí, aby policie v takových intencích k „nezvaným“ účastníkům předvolebních setkání přistupovala.
Podle sociálních demokratů se totiž „narušitelé“ dopouští porušování svobody sdružování a shromažďování, což je trestný čin. Podle trestního práva za něj hrozí až dvouleté vězení nebo peněžitý trest.
„V demokratickém světě je stát povinen zajišťovat ochranu skupinám, které realizují pokojné shromažďování. Orgány státu, ať už městská či republiková policie, jsou povinny dodržování zákona zajistit. A porušení zákona není jen přestupkem, v řadě případů i trestním činem,“ argumentoval ve prospěch výkladu ČSSD její volební manažer Jaroslav Tvrdík
A co vše je podle stranických bossů na v souvislosti s mítinky ČSSD nelegální?
„Hlasitý křik, včera vysokofrekvenční siréna, tak to je porušení zákona. Jestli se tam pohybují lidé zakrytí, je to porušení zákona,“ vyjmenovával v pondělí na tiskové konferenci k předvolební kampani.
Extrémní výklad, říkají právníci
Stejně tak je podle něj porušením zákona o shromažďování, jestliže se na mítincích pohybují lidé s transparenty na tyčích, které mohou vyvolávat různé dojmy, k čemu je odpůrci použijí nebo neuposlechnutí či bránění pořádkových opatření pořadatele.
Již na jaře pak zažilo vedení sociální demokracie několik vaječných smrští, které vyvrcholily předvolebním setkáním na pražském Andělu, kde je zasypaly stovky vajec.
Podle právníků oslovených redakcí Aktuálně.cz je výklad zákona z dílny sociální demokracie přehnaný a extrémní.
„Musí jít o určitý typ jednání, ne každé narušování výkonu shromažďujícího práva jde klasifikovat jako trestný čin. Je tu jasně řečeno, že to musí být násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké ujmy. Takže zesměšňování nikoli,“ komentovala zmiňovaný paragraf právnička Hana Marvanová.
„Extenzivně vykládat trestní ustanovení by znamenalo omezovat svobodu projevu někoho jiného. Takže zde proti sobě stojí právo na sdružování a shromažďování a proti tomu stojí stejně ústavně chráněné právo na svobodu projevu,“ upozorňuje právnička.
„Trestní právo je potřeba uplatňovat velmi zdrženlivě. Přestože takové projevy nemusí být vhodné a můžeme je odsoudit a nesouhlasit s nimi, neznamená to, že na ně bude užita represe. To by zas připomínalo doby minulé,“ míní Marvanová.
Obdobně komentuje snahu využít na protisocialistické demonstranty trestní právo i předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
„Myslím, že společenské problémy nelze řešit trestním právem. Hned ho používat je nonsens, je to až ta poslední varianta. A dokud si to politici neuvědomí, tak je to špatně,“ konstatuje právník s tím, sám je proto, aby se shromažďovací právo uplatňovalo co nejdůstojnější formou.
„Považuji to za výkřik, který by žádný rozumě uvažující státní zástupce nemohl proměnit v obžalobu z trestného činu. To už by byl politicky ovlivňovaný policejní stát,“ argumentuje.
Jandák přirovnal recesisty k nacistům
A co sociální demokraty v Českém Krumlově tak rozčílilo?
„Nenazval bych to napadení, ale byla tam ztropena výtržnost extravagantně oděnými mladými lidmi. Měli sirény, používali vodní pistole, kterými stříkali po účastnících, rozvinuli transparenty, kde se snažili definovat své pocity. Kdykoli kdokoli chtěl promluvit, tak spustili ten ryk,“ popisoval spíše smířlivě mítink jihočeský hejtman Jiří Zimola, který se akce také účastnil.
Jeho stranický kolega a lídr jihočeské kandidátky Vítězslav Jandák nazval recesisty pro agenturu ČTK nacistickými oddíly SA.
Podle krumlovské městské policie o žádné násilí nešlo. Takzvaní odpůrci byli dokonce vzdáleni od shromáždění asi deset metrů přes řeku.
„Byli tam přizváni naši strážníci, kteří na místě zjistili pouze to, že na umělém ostrůvku vytvořeném uprostřed řeky je skupinka lidí, kteří transparenty protestují proti mítinku,“ popisuje nedělní události velitel městské policie v Českém Krumlově Jan Šítal.
„Impuls vzešel od ohlašovatelky mítinku, která nahlásila, že se tam hází rajčata a podobně. Strážníci se ptali lidí, co se účastnili mítinku, jestli došlo k něčemu takovému a nic takového nepotvrdili,“ pokračoval policista.
„Naši strážníci ale nic takového na místě nezjistili. Žádné skupiny se tam nenapadaly, a nedošlo k žádnému násilí,“ dodal.
