Dodržování lidských práv v Česku je třeba stále zlepšovat

Článek byl publikován dne 20. 5. 2010 na www.rozhlas.cz a naleznete jej zde.
Až třetina dětí je zbytečně v ústavní péči, tvrdí zpráva Českého helsinského výboru. Evropský soud pro lidská práva v minulosti vynesl proti České republice rozsudek, že pouhé problémy s bydlením nejsou důvodem odejmutí dítěte rodičům.
Podle Martiny Štěpánkové z Poradny pro občanství a lidská práva se taková praxe ale v Česku stále děje. Stát by přitom vydal méně peněz na pomoc přímo rodině než na ústavní péči. Řešením by prý mohl být také zákon o sociálním bydlení, který by určil jasná pravidla.

Ze zprávy také vyplývá, že za porušování lidských práv můžou z části i politici. Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové politická reprezentace trochu zapomněla, že listopadová sametová revoluce znamenala i závazek k lepšímu dodržování lidských práv:

„Politici, až na výjimky, se tváří jakoby s tím závazkem českého státu neměli nic společného a vytvářejí svými štvavými řečmi klima, které potom situaci zhoršuje. Vždyť ti mladíci z Vítkova, kdyby to neslyšeli od učitelky, doma to neslyšeli, kdyby neslyšeli od politiků takové různé poštvávání, tak by pravděpodobně nikdy neudělali to, co se stalo.

„Největším problémem obecně, který Česko v otázce dodržování lidských práv trápí, je podle Šabatové diskriminace. „Ta dopadá na nejrůznější skupiny. Na ženy, na starší lidi, na handicapované, na Romy. Nyní je to ještě do určité míry umocněno krizí,“ podotkla.

Podle Šabatové je dobrým signálem například rozpuštění Dělnické strany nebo soud se žháři z Vítkova. Stát má ale stále před sebou nedostatky v dodržování práv dítěte, nebo vůči menšinám.

Zpráva také upozorňuje na to, že všechny české děti nemají rovný přístup ke vzdělání. Podle ředitele Ligy lidských práv Davida Zahumenského sice zanikly zvláštní školy, v mnoha případech ale došlo jen k přejmenování budov a přístup zůstal stejný.

Soud uznal, že i člověk s duševním postižením má právo žít po svém

Krajský soud v Brně konečně ukončil přes pět let trvající spor, v němž se město snažilo zbavit „nepřizpůsobivou“ ženu způsobilosti k právním úkonům. Svým rozhodnutím potvrdil, že institut zbavení způsobilosti k právním úkonům nemůže být nástrojem pro kontrolu lidí, kteří žijí jinak. Skutečnost, že paní Eva trpí duševní poruchou, podle soudu nedává státu automaticky právo rozhodovat o tom, jak má žít.

Paní Eva žije ve vlastním domě blízko centra Brna a již několik let hromadí na své zahradě různé věci. Toto chování se nelíbilo úředníkům městské části, protože dle jejich mínění „narušuje vzhled obce“. Po několika ne příliš úspěšných opatřeních se proto rozhodli přistoupit k návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům. Jejich návrhu vyhověl brněnský městský soud v roce 2005 a po úspěšném odvolání znovu v roce 2008. V řízení byl vypracován psychiatrický i psychologický znalecký posudek, podle kterých paní Eva trpí duševní poruchou. Podle názoru obou znalců může pouze zbavení způsobilosti k právním úkonům a posléze soudem ustanovený opatrovník zajistit dodržování hygienických návyků a zdravotní, zejména psychiatrickou péči.

V lednu letošního roku Krajský soud v Brně projednával odvolání proti rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Soud zdůraznil, že samotná přítomnost duševní poruchy nemusí automaticky vést k omezení nebo zbavení způsobilosti. Rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům neslouží k tomu, aby následně vedlo k pomyslné stabilizaci zdravotního stavu člověka, zlepšení jeho hygieny nebo sociální či kulturní úrovně života. „V řízení o způsobilosti k právním úkonům musí vždy soud posuzovat, jestli takové opatření slouží skutečně k ochraně práv člověka. Opatrovník má za člověka s postižením činit právní úkony a pomáhat mu například při nakládání s majetkem. Nedovedu si představit, že by se rozhodnutím o zbavení způsobilosti paní Evy k právním úkonům situace nějak změnila, například, že by opatrovník za ní uklízel její zahradu,“ vysvětluje právnička MDAC a Ligy lidských práv Zuzana Durajová.

Krajský soud v Brně rovněž zdůraznil, že způsob života paní Evy je jejím svobodným rozhodnutím a pokud závažným způsobem nezasahuje do práv jiných osob nebo nikoho neohrožuje, stát by neměl mít právo do něj zasahovat „Krajský soud v Brně po pěčlivém dokazování fakticky prolomil znalecké posudky proti paní Evě. To považujeme za velmi důležité, protože okresní soudy velmi často nekriticky přejímají závěry znalců. Je tedy třeba brát v úvahu fakt, že znalci často neznají sociální situaci lidí s postižením a nerozumí institutu zbavení způsobilosti k právním úkonům, jak to bylo i v případě paní Evy,“ hodnotí rozsudek Krajského soudu právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško.

Bližší informace poskytnou:

Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: mmatiasko@mdac.info

Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info

Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info

Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz

Česká republika přijala novou lidskoprávní úmluvu, teď musí radikálně změnit zákony

Brno – 3. března 2010 – Od letošního února je součástí právního řádu ČR Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Nová úmluva vypracovaná na půdě OSN přináší mnoho zásadních změn. Na základě jejího přijetí by mělo dojít např. ke zrušení speciálních škol pro postižené děti či ke zrušení institutu zbavování způsobilosti k právním úkonům, a tím také ke zrušení překážky výkonu volebního práva pro lidi, kteří jsou způsobilosti zbaveni.
Úmluva zaručuje lidem s postižením právo na důstojnost a na respektování jejich jedinečnosti. Jejím vyhlášením ve Sbírce mezinárodní smluv byl završen proces ratifikace a Česká republika nyní musí změnit zákony, které jsou s úmluvou v rozporu. Úmluva by měla zásadně ovlivnit například institut zbavováni způsobilosti k právním úkonům. Podle čl. 12 Úmluvy má každý člověk bez ohledu na postižení způsobilost k právním úkonům. Úmluva zavádí také tzv. podporované rozhodování, které by mělo lidem s postižením zajistit dostatečnou podporu a vytvořit mechanizmus nápomoci při rozhodování.

Úmluva se výrazně dotýká rovněž školství, kde zdůrazňuje princip inkluze. Podle článku 24 mají všechny děti s postižením právo být vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu. Školy určené pouze pro děti s postižením znamenají porušení jejich práva na vzdělávání. Stát je povinen zabezpečit tzv. přiměřené úpravy a zajistit přístup do běžných škol všem dětem bez výjimky. Úpravy mají být vytvořeny individuálně podle potřeb každého dítěte a spočívají například v bezbariérových přístupech do škol, používání speciálních učebních pomůcek, zabezpečení vyškolených osobních asistentů, i vzdělávaní pedagogů a ostatních zaměstnanců školy. Podle právničky Centra advokacie duševně postižených (MDAC) a Ligy lidských práv Zuzany Durajové má „zařazení dětí s postižením do běžných škol přispět nejen k zlepšení jejich uplatnění na trhu práce, ale i k odstranění sociálního vyloučení, které často přetrvává do dospělosti. Přítomnost všech dětí v klasických třídách nás také učí respektu a toleranci vůči všem lidem bez ohledu na jejich odlišnosti.“

Další zásadní změnu přináší článek 29, který stanoví právo každého člověka s postižením na účast na politickém a veřejném životě, včetně účasti ve volbách. V České republice se lidé zbavení způsobilosti k právním úkonům voleb účastnit nemohou. Brání jim v tom zákonná překážka výkonu volebního práva. „Odebírání práva účasti na věcech veřejných probíhá v České republice automaticky, aniž by bylo jakýmkoli způsobem zjišťováno, jestli je člověk k volbě způsobilý. To je v rozporu nejen s Úmluvou o právech osob s postižením, ale i se samotným principem všeobecnosti voleb,“ dodává právník Ligy a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Maroš Matiaško.

Česká republika se ratifikací úmluvy zavázala přijmout veškerá odpovídající legislativní, administrativní a jiná opatření pro provádění práv uznaných v této úmluvě. To znamená, že stát musí zrušit ustanovení neslučitelné s úmluvou a musí udělat všechny patřičné kroky k tomu, aby se situace lidí s postižením v zemi zlepšila. S takovými opatřeními by měla Česká republika začít okamžitě, do dvou let je totiž povinna vypracovat pro Výbor pro práva osob se zdravotním postižením zprávu o stavu implementace úmluvy do právního řádu.

Bližší informace poskytnou:

Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info

Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: mmatiasko@mdac.info

Další informace k tématu jsou k dispozici na www.reformaopatrovnictvi.cz.

Celé znění úmluvy najdete zde.

Zprávy související s tématem:

Coalition urges Czech court to strike down discriminatory voting laws

Ústavní soud kritizuje institut zbavení způsobilosti k právním úkonům

Při řízeních o způsobilosti k právním úkonům jsou stále porušována lidská práva! Liga představila doporučení, jak problémy řešit

Počet osob zbavených způsobilosti k právním úkonům dramaticky roste!

Zbavování způsobilosti lidí v novém občanském zákoníku nevyhovuje

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vstoupila v platnost

Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info

Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz

Koalice Společně do školy vyzývá: „Zabraňme dalším zápisům romských dětí do škol pro mentálně postižené!“

U příležitosti letošního zápisu dětí do prvních tříd, které bude probíhat v následujících dnech, vyzvala koalice nevládních organizací Společně do školy, všechny, kdo působí v oblasti vzdělávání nebo se snaží zlepšovat životní podmínky a příležitosti romské menšiny, k posílení informovanosti zákonných zástupců dětí.
Koalice považuje za důležité upozornit rodiče romských dětí na základní rizika a důsledky vzdělávání ve školách pro žáky s mentálním postižením, kam se stále dostává zcela nepřiměřené množství romských dětí. „Dopis, který jsme vytvořili, poskytuje mimo jiné užitečný výčet základních práv a nároků garantovaných všem dětem bez jakýchkoliv rozdílů,“ upozorňuje Lucie Obrovská, právnička Ligy, která s koalicí úzce spolupracuje a dodává: „Zápisy se blíží, rodiče přitom často nemají dostatek informací, případně získávají informace matoucí nebo přímo zavádějící.
Koalice Společně do školy proto apeluje: Poskytněme společně rodičům patřičné informace – zvýšíme šanci děti na plnohodnotné a kvalitní vzdělání!

Celý dopis si můžete přečíst zde.

V Kanicích mají férovou školu

Článek byl publikován dne 7. 1. 2010 v časopise Moderní obec.
Těší se vaše dítě do školy? Cítí se tam dobře? Zažívá pocit radosti z úspěchu? Pokud ano, je to ta nejlepší zpráva pro rodiče, ale i učitele dané školy. Spokojený bude jistě také zřizovatel školy.

Naše škola v obci Kanice, v krásném prostředí na okraji Moravského krasu, je úplná základní škola, kterou navštěvuje 120 žáků (z nich 67 na 1. stupni) z Kanic a okolních sídel, ba i z nedalekého Brna. Se speciálními vzdělávacími potřebami máme 41 dětí včetně 8 žáků integrovaných.

Věříme, že naše škola poskytuje dětem příjemné, podnětné, tvůrčí a bezpečné prostředí. Náš školní vzdělávací program jsme nazvali Otevřená škola, protože chceme být otevřeni všemu novému a všem bez rozdílu. Upřednostňujeme individuální péči o žáky a provádíme individuální reedukaci, nabízíme pomoc v dyslektických kroužcích a pořádáme řadu školních i mimoškolních aktivit, do nichž zapojujeme všechny děti bez ohledu na jejich specifika. Osvědčilo se připravovat žáky, ale i učitelský kolektiv na příchod nového žáka. Spolupracujeme s pedagogickými centry, pedagogicko–psychologickými poradnami a dalšími odborníky. Velmi dobré vztahy máme s rodiči žáků i s naším zřizovatelem – obcí Kanice. Nejenže nás plně podporuje, ale některé aktivity pro žáky dokonce pořádá se školou.

Loni v říjnu byla naše práce oceněna udělením certifikátu Férová škola. Ten je postaven na třech základních principech: * dodržování lidských práv; * zabránění diskriminaci žáků a rodičů; * podpora integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na školách.

Když jsme se roce 2008 zúčastnili semináře, který pro učitele výchovy k občanství pořádala brněnská Liga lidských práv, uvědomili jsme si, že na certifikát by mohla dosáhnout i naše škola, a požádali jsme o zařazení do programu.

Předpokladem úspěchu je odborně vzdělaný pedagogický sbor a jeho lidský přístup ke všem dětem, tedy i k těm se zdravotním postižením nebo speciálními vzdělávacími potřebami. Ačkoliv se často hovoří o významu celoživotního vzdělávání učitelů, peněz na ně se nedostává. Přesto se snažíme toto vzdělávání co nejvíce podporovat.

Důležité je vytvořit pozitivní vnitřní prostředí pro přijetí každého dítěte a umožnit mu plnohodnotné zapojení do školního i mimoškolního života. Nezbytnou součástí kvalitní práce školy je bezpečné prostředí i odpovídající materiální a technické podmínky. Kéž by každý zřizovatel mohl akceptovat požadavky »své« školy, která nejlépe zná potřeby žáků i prostředí, v němž se učí!

Panují-li na škole pěkné vztahy mezi žáky navzájem, mezi žáky a učiteli i ostatními zaměstnanci, snáze se potom vyřeší nemálo problémů. Férovost přece nepatří pouze ke sportu, ale především do běžného každodenního života.